Honda CR-V

Hodnoceno: 9× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "wagner".

Po dlouhé době čtení povedených i méně povedených uživatelských recenzí tady na TipCars.com jsem se rozhodl, podělit se o svoje zkušenosti sse dvěma vozy honda CR-V.

Pro rýpaly, kteří kritizují třídu SUV jako zbytečnou, podotýkám, že pro mě osobně je SUV jako stvořené. Jezdím s ním denně do práce (cca 30 km) a po práci často po polních a lesních cestách na kdejakou louku a v kufru vozím celou výbavu na PPG.
Jako „polňačkový“ skoroteréňák je plně vyhovující, v pohodě zvládá i brody cestou na chatu. Víc o něj nečekám.

První Honda: CR-V 2.0i , r.v. 1999, koupeno v 106 tis. Km, prodáno 172 tis km.

Nákup
Auto jsem koupil v bazaru v Brně, po nedlouhém procházení inzerátů. Auto bylo koupeno jako nové v ČR a já byl dle TP třetím majitelem. Prohlídka s kolegou co stejnou Hondu vlastnil dopadla uspokojivě a já se stal šťastným majitelem.
Časem jsem zjistil, že auto bylo bourané na pravý zadní roh, ale opraveno téměř k nepoznání a nikdy to nezpůsobilo žádné problémy.
No a stav kilometrů na tachometru taky pravděpodobně neodpovídal skutečnosti, ale s tím jsem byl smířen.
Provedl jsem nezbytnou údržbu – rozvody , náplně atd. a jezdil.

Instalace LPG
Asi po najetí 20 tis km jsem se odhodlal k instalaci LPG. Zvolil jsem tenkrát nejdražší variantu a to přímé vstřikování plynné fáze do sání motoru.
Honda je pro instalaci LPG jako dělaná - jelikož karoserie původně vychází z Hondy Civic, konstruktéři ponechali pod dnem zavazadlového prostoru místo na rezervu jak v Civicu, ale rezervu umístili na zadní dveře. Prakticky nevyužitelný prostor je ideální k instalaci toroidní nádrže o objemu 48 l LPG.

Spotřeba:
Honda této generace nemá palubní počítač, takže spotřebu jsem počítal od tankování k tankování.
Minimum, na které jsem se dostal, bylo na cestě do Chorvatska a to 8,4 l/ na 100km.
Běžná spotřeba se pohybovala 9-11 l benzínu. A celkem stabilně 11 l LPG.


Poruchy:
Mimo pravidelné udržby (svíčky, olej po 10-12 tis, filtry atd) a běžné údržby (brzdy v 145 tis a tlumiče v 165 tis) jsem musel měnit pravé přední rameno, čepy a řešit „kňourající“ zadní diferenciál.
Po několika pokusech známých garážistů jsem s diferenciálem zajel do autorizovaného servisu Honda a očekával zdrcující verdikt. O to větší bylo moje překvapení, když mi ten samý den zavolali, že je hotovo a můžu si přijet – vyčištění nejakou směsí značky Honda a nová olejová náplň, zase Honda, pomohlo – cena 2400,- Kč.


Subjektivní hodnocení:
Exterier nádherný – můj osobní dojem - černá barva, chromované ochranné rámy,
litá kola Borbet atd. Nicméně každý má jiný vkus.
Interier – slabota – standardní šedé plasty, částečně měkčené, byly na mé hondě doplněny nalepovací imitací dřeva – hrůza, hned jak jsem hondu koupil plánoval jsem imitaci odstranit, ale bez ní to je ještě horší, tak tam zůstala.
Ergonomii interiéru bych vytkl pouze jednu věc – ovládání bočních okének nesmyslně umístěné v místě, kde má například Octavia ovládání světel. Dá se na to zvyknout, ale nic moc. Jinak je všechno tam jak má být, žádné překvapení ani pozitivní ani negativní, zkrátka Japonský průměr.

Sedadla - příjemná věc je výška sedáků nad podlahou vozu a délla sedáků. Celkem pohodlné pro nastupování i cestování. Sedadla mají celkem slušné boční vedení v opěrkách i sedácích (na danou kategorii) což je pohoda na cestování, bohužel méně na nastupování a vystupování, kdy vnější vedení sedáku dost trpí.
Nepřiliš běžnou věcí je možnost nastavení sklonu opěrek na zadních sedadlech.
Kladně hodnotím obrovský vnitřní prostor.

Zavazadlový prostor je spíše průměrný, výhodou je výška, kam se dá naložit dětský kočárek bez skládání. Co bych vytkl je otevírání zadních dveří doprava k chodníku. Důvodem asi bude Japonsko a jejich ježdění po “špatné“ straně.

Jízdní vlastnosti – tady se bojím i subjektivně hodnotit – auto jsem nikdy tzv. na hranu nedostal, a ani boční náklony v zatáčkách nejsou nějak výrazné, ale přesnější hodnocení nechám na profesionálech, co mají možnost srovnávat více vozů stejné kategorie – pro mě osobně vyhovující. Maximální rychlost je tak do 160-165 dle taho, potom začne být auto neklidné a jasně dává řidiči najevo že dál už nechce.

Motor – udávaný výkon 110 kW na papíře vypadá dobře, v praxi je však pouze dostačující a autu dává průměrnou dynamiku, pro ostřejší svezení je nutno jej dost vytáčet, to ale asi každý benzín. Na běžnou jízdu naprosto v pohodě, ale svezení ála dvoulitrový Accord nečekejte. Zvukový projev - klasický benzín, začne ho být slyšet až tak od 4 tis otáček – větší hluk dělají kola a aerodynamika.
Kupodivu přepnutí na LPG nepřináši znatelný úbytek výkonu, na brzdě by to asi bylo poznat, ale v běžném provozu neregistrovatelné.

Druhá Honda: CR-V 2.2 i-CTDI, r.v. 2005, koupeno 110 tis , nyní najeto 156 tis

Nákup
V rámci modernizace svého vozového parku jsem se rozhodl zase pro Hondu. Při hledání v inzerátech a bazarch jsem sháněl benzínový dvoulitr a nebo „americkou“ 2.4l a plánoval instalaci LPG. Chtěl jsem automatickou převodovku, benzín a nejlépe zase černou barvu.
Všechno jinak – známý mi nabídl svoji Hondu – stříbrnou, naftu a v manuálu, ale zase ji koupil novou a měla jasnou servisní historii a já podlehl.

Spotřeba:
Minimum při normálním používání 6,9 l dle PP dle dotankování 7.1 l na 100, běžná spotřeba 7,5 dle PP, na kontrolu dotankováním kašlu, údaj na palubní počítači se mi líbí.

Poruchy:
Mimo běžné a pravidelné udržby (olej, filtry – rozvody se nedělají, je tam řetez), jsem řešil jen výměnu poloos.
Prodávající mě upozorňoval, že při rychlosti cca 90 – 100 se auto lehce pod záběrem třese, předpokládal jsem čepy, možná ramena.
V servisu Honda diagnostikovali vymačkané homoklouby na poloosách a navrhli mi opravu výměnou za bratru cca 60tis korun. Po rozchození počínajícího infarktu jsem navšívil známeho garážistu, který osy vymontoval, poslal na repasi a já platil 9.800 Kč.

Subjektivní hodnocení:
Exterier dobrý – Není to černá, nemá rámy, ale dobrý
Interier – zde Honda v rámci generační obměny udělala obrovský pokrok – černé měkčené plasty, bíle podsvícené budíky, Al doplňky, ovládání okýnek a zrcátek na dveřích kam patří, rádio vysoko umístěné – dobrá práce. Jedna malá výtka – v dnešní době považuji volant stavitelný ve dvou osách za standard – Honda bohužel má volant stavitelný jen výškově.

Sedadla a zavazadlový prostor – prakticky to samé, co jsem psal o první Hondě – zlepšily se materiály a trochu se zvětšil zavazadlový prostor – neduhy však zůstaly.

Jízdní vlastnosti – znatelné zlepšení – i přez nárust vnějších rozměrů se auto v zatáčkách méně naklání a i reakce pohonu 4x4 je podstatně rychlejší.
Zklamáním pro mě byly brzdy – brzdí dobře, přesně, ale nástup účinku je oproti první Hondě takový „gumovější“ – u auta z roku 2005 bych očekával něco lepšího.

Motor – udávaný výkon 103 kW na papíře vypadá hůř než benzínová verze, v praxi opak pravdou. Motor má sice menší rozsah využitelných otáček, ale průběh kroutícího momentu je vzhledem k rozměrům a váze vozu podstatně příjemější a subjektivně to líp „jede“. Dynamika vozu je podstatně vyšší. Zvukový projev za studena z venku klasický klapající nafťák, uvnitř je slyšet pouze slabě, po zahřátí téměř vůbec, hluk od kol stejný jak první Honda, aerodynamický hluk nižší.
Ovšem po instalaci zahrádky od Thule je to katastrofa – nad 80 km/h hučí.

Závěr:
S oběma vozy jsem byl a jsem spokojen, takže recenze je mírně optimistická. Oba vozy mohu doporučit lidem, kteří je využijí. Na běžné ježdění bez výletů na polní a lesní cesty a přes brody se určitě najde spousta jiných a pravděpodobně lepších vozů, ale Honda je Honda.