Fiat Bravo Sport 1.9 JTD Multijet (110 kw)

Hodnoceno: 138× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "IDDQD".

Na úvod bych chtěl poznamenat, že jsem se předávkoval čokoládou s karamelovou náplní, což mi neumožňuje se plně ovládat, tím pádem se musím dopředu omluvit za nevhodné žertování a jiné „úlety“, se kterými se během čtení textu setkáte. Je mi to opravdu líto a slibuji, že do budoucna se toho jemného sladkého povzbuzujícího skvělého…hnusu…ani nedotknu. Ujasníme si tedy pravidla, kdo si chce trochu počíst, nechť pokračuje směrem dolů, kdo nemá čas, tak kuk doprava na jednotlivé kolonky, NEBO přescrolujte ke znaku tří hvězd(*), zde začíná praktický stručný článek, jež byl vytvořen jako protipól vůči prvotní exhibici. Jasný? Fajn. Můžeme začít.

Ti z vás, kteří netrpí šedým zákalem nebo jiným podobným svinstvem již pravděpodobně zaregistrovali, že automobil na fotkách je nový Fiat Bravo v perleťové červené „Maranello“, jak ji výrobce hrdě nazval. Kdo by toužil po trochu bližším prozkoumání laku, nemusí se bát, mám zde malou pomůcku. Podobný odstín v zásadě dostanete, když smícháte přezrálé třešně a svěcenou vodu (a také dostane řádný průjem, když se výsledný „produkt“ pokusíte vypít, ale to by nejspíše nikoho z vás nenapadlo). Konec návodu.
Původně jsem chtěl modrou „Maserati“, abych se odlišoval od propagačních materiálů, ale poté jsem si uvědomil, že můj předchozí vůz byl také modrý a vlastnit dvě auta ve stejné barvě během tří let prý nosí smůlu, takže jsem byl donucen sáhnout po červené, protože jsem opravdu netoužil po nějakých negativních vlivech záhadného původu. Trochu mne zklamalo, že Fiat pro Bravo nevypustil perleťovou oranžovou, žlutou či zelenou, které by se mi nejspíše zamlouvaly více a platil bych za ně raději než za odstín, který na vás zírá z každé druhé
reklamní plochy.

Pár slov k výbavě. Sport v sobě má zahrnutý active a dynamic, které jsou doplněny o několik decentních spoilerů, snížený podvozek, hliníkové pedály, ESP s ASR/MSR, HBA, Hill Holder, Blue&Me (handsfree využívající bluetooth – velmi praktické a dle mého názoru jedna z nej. věcí ve „výzbroji“) s ovládáním na volantu a tak podobně…koho to vskutku zajímá, nechť si zbylé informace týkající se výbavy sežene na stránkách Fiatu, zde je odkaz: http://www.fiat.cz/bravo-sestava/ . Sport byl doplněn o zadní zatmavená skla, zadní parkovací senzory, zadní okna v elektrice (WTF?), zadní odpuzovače hmyzu…ne, počkat, to je vše. Odpuzovače se bohužel nedodávají, ale zaslechl jsem, že KIA plánuje jejich umístěný v chystaném třídveřovém Pro Cee’du (mimochodem, nic proti KIE, korejská automobilka je mi velmi sympatická a mám ji rád).

Přidáme pár technických údajů. Fiat Bravo Sport s dieselovým motorem o výkonu 150hp váží 1435 kg, což není více, než průměrný občan USA (sorry, čokoláda). Rozměry (v mm) jsou 4336/1792/1498. V nižší střední jde o spíše nadprůměrné hodnoty. Emise činí 149 g oxidu uhličitého na kilometr, takže celý ten ekoteroristický herberk (nemám je moc rád, ekologové až v příliš mnoha případech neví, o čem hovoří), může být díky dvěma oxidačním katalyzátorům a filtru pevných částic, celkem v klidu.

Kufr o objemu 400 litrů je dostatečný pro načerno střeleného kance, případně dvě maxi balení anatolského medu „Atatürk“ s mandlemi a pečlivě vybranými kousky kurdských nehtů (komu jsou některé z použitých výrazů nejasné, nechť vyhledá pomoc internetové encyklopedie wikipedia). Někomu možná bude vadit příliš vysoká nakládací hrana, ale to není můj případ, jestli to někteří z vás budou považovat za výrazný nedostatek vozu, berte to tak, že se alespoň při zvedání nákladu trochu procvičíte. Fiat očividně myslí na naši fyzickou kondici ve stejné míře, jako nebere v úvahu stav českých silnic, protože podvozek Brava opatřeného sedmnácti palcovými koly je dosti tvrdý. Vůz sice díky němu pěkně drží stopu a téměř se nenaklání, ale jsou zde i nevýhody.
Tím se pomalu přesouváme k další části. Jestliže se někomu z vás povede vjet s tímto vozem ve vyšší rychlosti na nějaký kanál, případně trefit díru, máme slušnou šanci, že si ukousnete jazyk, případně vám lehce popraská zubní sklovina, takže pokud si ceníte svého chrupu a bezchybných vyjadřovacích schopností, případně toužíte po komfortní jízdě, nové Bravo si nekupujte. Pokud si nemůžete pomoci, přestěhujte se k našim západním teutonským sousedům, kteří mají talent nejen pro spouštění celosvětových válečných konfliktů, ale také pro stavění kvalitních silnic a hlavně jejich udržování. Nebo se prostě snažte vyhýbat nekvalitním cestám (v této zemi trochu namáhavé) a pokud toto nelze uskutečnit, nejezděte na nich alespoň moc rychle. Vy ostatní si nový model Fiatu můžete v klidu pořídit ve „sport“ verzi na osmnácti palcových „hlínách“ a pro zahřátí si dopřát krátký sprint po kočičích hlavách (myšleny dlažební kostky, ne aby někoho z vás napadlo katovat kvůli tomuto článku nějaké cizí Micky či Mourky, abyste jste si následně mohli vystlat cestu pro vaše pneu jejich lebečními kostmi). Díky tomuto budete vědět, co můžete po celou dobu vlastnictví italského hezouna čekat. V zásadě ale nejsou rázy od podvozku tak hrozné, záleží, na čem jste jezdili předtím. Pokud šlo o francouzskou či korejskou produkci, budete si hold chvíli zvykat.
Ještě se na moment vrátím k nákladovému prostoru. Všiml jsem si, že u některých hochů tady na serveru se rozmohla metoda měření velikosti kufru pomocí lidských těl. Já jsem bohužel nedokázal nikoho z mých známých přinutit, aby do zadní části Brava vlezl a nechal se tam zavřít. Tento údaj tedy dodám později, jakmile dostanu násilnou náladu a někoho „přemluvím“, aby mi v této věci vyhověl. Prosím tedy o trochu trpělivosti.
Co se týče interiéru, je kvalitně zpracován. Jinak jde o příjemné místo k sezení a člověk s výškou 187 cm se cítí pohodlně jak vepředu, tak i na zadních sedadlech. To samé platí pro jedince vysokého 192 cm (jeden z mých známých, který se sice nechtěl nechat zavřít v kufru, leč interiér prozkoumal ochotně a přetrpěl i delší jízdu, na jejímž konci se zdál být celkem spokojený). Chtěl jsem ještě sehnat někoho, komu není cizí dívat se na svět z výšky dvou metrů, leč jediná taková mně známá osoba se v době testování nacházela ve vazební věznici (nežertuji), takže budu muset počkat, až ho pustí, jestli vůbec. Mám ale určité obavy, že takto vysoký jedinec už bude mít v zadní části trochu problém. Nyní přejděme k tomu nejpodstatnějšímu.
Jízda s novým Fiatem je díky dostatečné dynamice příjemným zážitkem. Nejde sice o vyloženě komfortní záležitost, jenže po něčem takovém jsem já ani netoužil. Pokud tedy upřednostňujete pohodlí a vyloženě Bravo chcete, nepořizujte si vůz ve verzi Sport. Dále, ideální pozici pro řízení naleznete snadno a rychle (podobné jako u omáček Hellmans, až na pár výjimek). Elegantní dvoubarevná sedadla jsou pohodlná a dobře drží tělo v zatáčkách. Multifunkční volant je v podstatě dokonalý. Středová konzole natočená směrem k řidiči je pro mne vítanou změnou oproti „rovnému“ provedení, vídanému v mnoha modelech současné evropské produkce. Brzdy brzdí a řazení je příjemné.
Závěrem, Fiat Bravo je velmi dobrý a charismatický vůz, s kterým je možno si užít dost legrace. Prostě jedete s sledujete ubíhající malebnou krajinu (pokud tedy zrovna neprojíždíte kolem Chánova), z rádia se ozývá něco jako: „So I run and hide and tear my self up, start again with a brand new name…“ , rychlosti tam padají samy a svět se zdá být celkem fajn. A pokud náhodou narazíte na nějakého idiota v oplastovaném prorezlém Favoritu, který na vás bude bezdůvodně zuřivě blikat a troubit, nebude vám činit sebemenší obtíže dotyčného ignorovat, případně mu nakopat řiť. Tím ale nechci vyzývat k nějakým „street“ závodům, pamatujte, rychlost může být nebezpečná a i přesto, že tento vůz může vypadat dobře i rozsekaný, váš obličej už tak slavně dopadnout nemusí. „SAFETY FIRST!“

PS. A bacha na Fábie fmetle feresu a fčipu, pyčo (copyright D-FENS), na ně jako ani s timhle fiatím hustomotorem (110 kw) nemáte.

* * *

RECENZE BEZ CUKRU

Obecné informace, interiér, některé prvky výbavy a vnější vzhled + nákladový prostor

Fiat Bravo II ve verzi Sport, vybaven motorem 1.9. JTD Multijet (common rail s vícestupňovým vstřikováním, na rozdíl od TDI koncernu VW, jež využívá systém čerpadlo-tryska), pří váze 1435 kg, poskytuje solidní jízdní zážitek, spojený s bohatou výbavou a líbivým vzhledem. Celek je navíc přijatelně oceněn, takže představuje lákavou alternativní volbu pro všechny osoby, které se neztotožňují s francouzskou estetikou nebo německým, chladně účelovým stylem.
V interiéru na vás čekají dobře slícované plasty, ergonomický volant a středová konzole natočená směrem k řidiči. A stejně jako v případě černo-červeného exteriéru, i zde odvedli designéři dobrou práci. Díky tomu působí přímí konkurenti z řad německých vozů oproti Bravu celkem nudně. Jinak, ovladače jednotlivých funkcí jsou chytře rozmístěné a rychle si na ně zvyknete. Například Handsfree systém Blue and Me s hlasovým ovládáním obývá kůží potažený volant, komplexnější funkce palubního počítače volíte na středové konzoli, přičemž věci využitelné za jízdy, (okamžitá spotřeba, průměrná spotřeba, průměrná rychlost, dojezd atd.) přepínáte na páčkách pod volantem. K ovládání audia využíváte spínače na volantu nebo u rádia samotného. Můžete využít i váš hlas. S vokálními příkazy ale souvisí jedna potíž, kterou bych zde rád zmínil. Vůz totiž využívá angličtinu a pokud vím, jednotlivé příkazy nelze editovat, což v zásadě znamená, že pokud chcete vytočit číslo z telefonního seznamu, musíte požadované české jméno vyslovit s anglickým přízvukem, případně jej vyhláskovat – alespoň první tři písmena (opět v ANJ), jinak systém nepozná, komu to vlastně chcete zavolat. V tomto případě je tedy lepší použít manuální ovládání. Podobné komplikace nastávají i u čtení SMS, systém přijatou zprávu sice přečte, ovšem nedokáže si poradit s nástrahami české mluvnice, takže se vám poté z reproduktorů ozývá prapodivná hatmatilka. Se zprávami napsanými v ANJ si ovšem poradí bezchybně. Tato fakta tedy hlasové ovládání trochu degradují, ale stále vám zůstávají desítky funkcí, kde je můžete normálně využít (rychlé mazání dat, listování v adresářích na cd nebo v USB zařízení, ladění rádiových frekvencí, přepínání stanic a tak podobně).
Nechci zde rozepisovat celý rozsah standardní výbavy, takže pouze přihodím odkaz na stránky Fiatu: http://www.fiat.cz/bravo-sestava/ . Doplňkovou výbavu pro tento konkrétní automobil tvoří zadní zatmavená skla, zadní okna „v elektrice“ a zadní parkovací senzory. Jako barva byla zvolena perleťová červená Maranello, jež mění svůj odstín podle úhlu dopadu a intenzity světla. Vůz je obutý do pneumatik Pirelli, rozměry slitinových disků jsou 225/45 R17.
Ještě se na chvíli vrátím k interiéru a místu, které nabízí cestujícím. Pozice řidiče je perfektní, pokud si ji dokáže nastavit, což by nemělo být těžké. Spolujezdec má k dispozici také dost místa a díky automatické dvouzónové klimatizaci s intuitivním ovládáním – prostě otočíte kolečkem, se o sebe dokáže sám postarat, takže vás neotravuje během řízení. Cestující na zadních sedadlech mohou mít problémy, pokud jsou vyššího vzrůstu a je jich více. Bravo vzadu nenabízí tolik prostoru, jak by se mohlo díky vnějším rozměrům (4336/1792/1498) zdát. Daň za vydařený design. Sedadla jsou výborná, tvrdší a s dobrým bočním vedením.
Kufr mám objem 400 l, leč díky designu (opět), je hůře přístupný. Příliš vysoká nakládací hrana a zadní světlomety „zařezávající se“ z boků do vstupního otvoru.

Jízda, motor, řazení, brzdy, spotřeba

Na začátek musím poznamenat, že pokud toužíte po komfortu, pořiďte si verzi Emotion, protože Sport disponuje sníženým přitvrzeným podvozkem, jež na nerovnostech dosti poskakuje. Zejména při rychlejší jízdě. Tento nedostatek je ale vykompenzován jízdními vlastnostmi. Vůz se téměř nenaklání a dobře drží stopu. Pokud si chcete užít trochu zábavy, vypněte kontrolu trakce a směle vyražte, ovšem pozor, nežeňte vaši vášeň do extrémů, toto není vyloženě sportovní vůz a příliš těžký předek vás může dostat do průšvihu.
Brzdy jsou přijatelné, mají dostatečný účinek a dají se dobře dávkovat. Řezení šestistupňové převodovky je dobré - přesné, ale dle mého názoru nedosahuje kvalit německé konkurence. Příliš dlouhé dráhy.
Vůz má dobrou aerodinamiku, proudění vzduchu vás neobtěžuje ani ve vyšších rychlostech, což může být lehce matoucí, při 120 km/h se vám totiž zdá, že jedete 80 km/h (samozřejmě záleží také na voze, který jste používali předtím).
Motor je dobře odhlučněný, leč jeho zvukový projev emoce nevzbuzuje. Maximum točivého momentu máte k dispozici od 2000 otáček. Stupně 3 a 4 jsou ideální pro rychlé předjíždění, stupeň 5 je výborný pro rychlosti okolo 100 km/h a také se s ním dobře akcelerovat. Šestku se nevyplatí řadit, pokud nejedete alespoň 120 km/h. Je převážně určena pro dálniční provoz. Dá se s ní zrychlovat, ale už to není tak dobré, jako nižších převodových stupňů. Každopádně agregát neztrácí sílu ani při vyšších otáčkách, což je příjemné.
Kombinovaná spotřeba se momentálně pohybuje kolem 6,5 l při svižnější jízdě, motor je zatím v záběhu, takže tato hodnota do budoucna poklesne.

Verdikt

Nový Fiat Bravo je velmi dobrý vůz, zábavný a charismatický, disponující dostatečnou dynamikou. Není sice příliš praktický a díky stavu našich silnic ani moc pohodlný, ale rozhodně se s ním nebude nudit. Zpracování je kvalitní a design přitahuje pozornost. Pokud jsou vaše priority namířeny tímto směrem, nemusíte příliš váhat, hezčí automobil v této třídě neseženete.

HODNOŤTE BEZ OBAV KRITICKY, NÍZKÉ BODOVÁNÍ OPRAVDU NEBUDU VRACET. PROFIL VOZU JSEM SEM NEUMISŤOVAL KVŮLI TOMU, ABYCH ŘÁDIL NA ČELE.

Silné stránky

- vzhled, pro mě osobně je nové Bravo nejhezčím kouskem v nižší střední a svým vzhledem si troufne i na vozy z vyšších tříd. Lze říci, že automobil bude vypadat dobře, i když to s ním ve stovce napálíte do stromu (pokuste se událost přežít, abyste se mohli pokochat pohledem na váš rozstřelený Fiat)
- interiér je po designové stránce skoro stejně povedený jako exteriér a nebývale funkční, všechny ovladače jsou logicky rozmístěné a rychle si na ně zvyknete
- přesné řazení
- dostatečně silné a dobře dávkovatelné brzdy
- jízdní vlastnosti, ani při rychlém průjezdu ostřejší zatáčkou se vůz téměř nenaklání a výborně drží stopu
- handsfree systém „blue and me“ (hlasové ovládání je mimochodem sqělá „machrovinka“, takže pokud jste trochu dětinští, vyhrajete si. Vůz odpovídá ženským hlasem a využívá angličtinu, bohužel bez italského přízvuku. Na povely reaguje bezchybně, takže se nemusíte opakovat.)
- poměr cena/výbava
- motor je slušně odhlučněný, sílu neztrácí ani když jej vytáčíte a zhruba od 2000 máte k dispozici všechnu sílu, kterou může nabídnout. Při 120 km/h na šestku točí 2000 a jakmile přitlačíte plyn k podlaze, pružně zrychlujete i do prudkého kopce. Trojka a čtyřka lehce nad 2000 jsou ideální pro rychlá předjíždění. Sešlápnete a letíte kupředu. Škoda jen, že vůz není tak o 150 kg lehčí, poté by to logicky bylo ještě lepší.))).
- dobrá aerodinamika, vzduch proudící kolem karoserie se ani ve vyšších rychlostech neprojevuje hlučně

Slabé stránky

- poměrně dlouhá čekací doba – 2 měsíce v mém případě
- malý výběr perleťových odstínů a celkově nevelké množství volitelných barev
- pro někoho až příliš tvrdý podvozek
- vyšší nakládací hrana kufru
- ve standardní výbavě chybí elektricky ovládaná zadní okna (si dělaj srandu ne?)
- výhled vzad je v zásadě mizerný, bohudík za parkovací senzory
- při přepravě většího množství (4-5) vyšších osob (přes 180cm), máte na zadních sedadlech nedostatek prostoru
- vyšší váha automobilu
- absence plnohodnotné rezervy
- zvuk tohoto dieselového motoru vám tedy adrenalin rozhodně nezvedne
- hůře čitelný tachometr
- ve standardní výbavě chybí permanentka do bordelu (tento nedostatek bohužel registruji i u jiných značek, ale KIA plánuje…sorry, zase čokoláda)

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Bude doplněno.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Bez problémů, zakoupeno v Českých Budějovicích.

Tuning?

Žádný hustospoilery od "NoRegret Racing" teda neplánuju. Některým automobilům takové úpravy sluší, ale tohle není ten případ. Vůz zůstane v této podobě. A jestli se něco náhodou bude upgradovat, tak leda v oblasti motoru, podvozku, brzd nebo převodovky.