Škoda 100 100 (722)

Hodnoceno: 19× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

V letech 1964-1969 vyráběný model 1000 MB se snažil svou krásou zamaskovat ubíhající léta. Jenže už při uvedení modelu 1000 MB započaly práce na nástupci tohoto modelu. Jenomže se situace změnila a po modernizaci a dostavbě nového závodu (1968) se stále finančně zruinovaná automobilka stala komunistickou dojmou krávou a na vývoj nového modelu nedostala prostředky. Proto se dá říct že „nová“ Škoda 100 byla vlastně jen faceliftem modelu 1000MB. I nadále se jednalo o čtyřdveřový sedan s koncepcí „vše vzadu“ s celohliníkovým čtyřválcem OHV uloženým podélně za zadní nápravou s nuceným vodním chlazením pomocí ventilátoru. Významnou změnou byly dvouokruhové kotoučové brzdy na přední nápravě vyráběné s licencí Dunlop. Přední i zadní část rovněž doznala změn, skelet však zůstal nezměněn. Nová byla i palubní deska a přístroje. V nabídce zůstaly dvě kubatury 1.0 a 1,1 l. Škoda 100/110 se vyráběla v letech 1969 až 1977, kdy byla nahrazena modely Š105/120.

Mojí rosničku jak mé škodovce říkám jsem si pořídil za účelem veteránského auta a na krásné letní projížďky. I když se netajím, že občas ji vytáhnu a používám na běžné ježdění. Auto bylo pořízeno od pána, který byl prvním majitelem. Proto se mi na první pohled zamlouval její celkový stav. Byla vždy v suché garáži, v zimě se s ní téměř nejezdilo, a servis byl dělaný podle všech instrukcí, které byly obsaženy v příručce. Když jsem si autíčko odvážel, složil se slib, že se o ni budu dobře starat a prodej se neobešel bez slz a silných emocí. Tato zelená škodovka bylo majitelova první a zároveň poslední auto. Kromě Jawy 250 kývačky nikdy žádné jiné auto neměl. Tudíž se nedivím, že prodej tak silně prožíval, ale zdravotní okolnosti mu již nedovolily auto řídit. Přesto mu občas pošlu nějaké fotky ze srazu nebo vyjížďky.

Moje Škoda 100, byla vyrobena v roce 1976. Jedná se o jednu z posledních vyrobených škodovek typové řady 100. V tomto roce již totiž naběhla výroba modelu 105/120 a proto i tato 100ka obsahuje prvky této kdysi „nové“ modelové řady. Například pásy od značky Moravan jsou již klasicky zavěšené na bočním sloupku. Rovněž i některé motorové prvky jsou ze Š120.

Desing karoserie, je velice elegantní a působí na tu dobu moderním a uhlazeným dojmem. Na kulaťoučké karoserii je absence ostrých hran, který byly k vidění u modelu 1000MB, ale nacházejí se zde rovné plochy. Skelet karoserie, je v mnoha věcech stejný jako u „tisícovky“ a hlavní změny najdeme na předním a zadním čele karoserie. V přední části vozu jsou světlomety zapuštěny do čela a na jeho kraji se na tenké chromové liště schovává logo s nadpisem Škoda. Přední ukazatele směry byly umístěny do chromovaného nárazníky. Podlé mého se tím trošičku zhoršila viditelnost směrovek. Pod nárazníkem jsou umístěny dálkové světlomety ze Š120. Lépe vybavené verze označené 110 měly přední čelo karoserie „čtyřoké“, takže pomocné světlmety byly umístěny vedle hlavních světlometů. V zadní části vozu jsou podélně umístěny centrální světlomety. Krásným a elegantním detailem je i osvětlení poznávací značky s nadpisem značky. Pod SPZ je umístěna hliníková lišta, která dodává krásnější vzhled zádě, tu bohužel ještě nemám na svém autíčku namontovanou. Krásným prvkem jsou i chromované zapuštěné kliky Bomoro.

Vnitřek vozu je elegantní, prostorný a v některých detailech i sportovní. Když srovnám interiér od š120/105, interiér 100ky je daleko hezčí, propracovanější, elegantnější, hodnotnější a v automobilce si dali práci i s detaily. Hezkým doplňkem je i dvoubarevné sladění palubní desky. Celý interiér se nese v duchu auta, takže uhlazený a kulaťoučký desing. Hezkým prvkem jsou kruhové výdechy topení s křížovým vzorem. „Středový tunel“ je umístěn dole a v kastlíku je umístěno rádio, pod kterým je centrálně umístěný reproduktor. Přihrádka před spolujezdcem je relativně malá, ale doklady a nějaké drobnosti tam umístíte. Sedačky s koženkovým čalouněním, jsou dost plochá a mají malé sedáky. Na delší cesty nejsou zrovna pohodlná a při přejezdu nerovností vržou a vyhazují člověka ze sedadla. I oproti modelu 120/105 M je interiér méně vzdušný a cítí se v něm člověk trochu stísněně. Přesto oproti některým dnešním autům je to prostorný vůz. Na zadní sedadla se dokonale umístí 3 cestující, ale přesto se bude lépe cestovat ve dvou. Navíc střecha je docela nízko takže dlouháni by se opírali o střechu. Pozice za volantem se hledá hůře. Volant je položen relativně nízko. I celkové sezení je posazeno dosti nízko a palubní deska je zase ve vyšší pozici. Koženkové výplně dveří vypadají hodnotně, ale mají docela tenkou vrstvu a tak se vždy při zavírání dveří ozve plechový zvuk. Ve výplních mi rovněž chybí přihrádky na nějaké drobnosti. Uprostřed je umístěna jedna páčka, se kterou se posunutím dolů zamykají a posunutím nahoru se otvírají. Podobný systém je i vozidel značky Moskvič. Druhá modernizace (od srpna 1972 modelový rok 1973 (dostala zapuštěné kliky Bomoro až se zpožděním od 1. 1. 1973.

Za zadní nápravou tepe pod kapotou srdce o obsahu 1.0l. Jedná se o všem známý celohliníkový 4válec OHV uložený podélně za zadní nápravou s nuceným vodním chlazením pomocí ventilátoru. Výkon motoru je 35,3 Kw. Motor je oproti modelům 105/120 relativně tichý, jen při vyšších rychlostech je patrný hluk od ventilátoru. Akcelerace je dobrá do nějakých 90Km/h, pak škodovka ztratí dech a při velké snaze dosáhne svého maxima 120 Km/h. Ideální cestovní rychlost je kolem 80 Km/h. Co mě nejvíce překvapilo, je zátah jakým škodovka zdolává kopce. Oproti Škodě 105/120 je to neskutečný rozdíl, kdy 100ka vyjede jakýkoliv kopec a nemusí se ani podřazovat. O přísun paliva se stará spádový karburátor Jikov 32 BST – 3128 a od 26 série se používal BS3170. Ten má neskutečnou chuť do života. Není to jak ty dnešní emisní přímé vstřiky. Tady palivo teče proudem, i když jej motor není schopen spálit a auto má dostatečný elán. Kombinovaná spotřeba je 7,2l a delší trasy zvládne i za 6,5l. Při každém tankování se nesmí zapomenout přidat do benzínu speciální aditivum nahrazující olovo, aby nedošlo k přidření ventilů Motor pracuje s plně synchronizovanou čtyřstupňovou přímo řazenou převodovkou. Její ovládání je vcelku jednoduché, ale tuhé a v rámci možností i přesné. Jen při řazení jedničky, je občas potřeba dvakrát sešlápnou spojku.

Jízda se „stovkou“ je naprosto zábavná. Přední náprava má pouhých 1280 cm šířky a zadní pouhých 1250 cm. Stovka je proto dosti přetáčivá v zatáčkách se naklání a i za suchého počasí jde při ostřeji přejeté zatáčce ihned do smyku. Proto je potřeba auto držet pod kontrolou. Podvozek je vcelku čitelný a hravý. Přední nápravu je dvojitá lichoběžníková s vinutými pružinami. Zadní náprava je dělená kyvadlová s vinutými pružinami. V každé zatáčce je potřeba držet volant oběma rukama. V každé zatáčce si „škodověnka“ poklekne a někdy se chová hodně nervózně. Na mokru je stabilita ještě o něco horší. Škodovka i se svými úzkými pneumatikami 155 R14, dosti zhoršuje přilnavost k vozovce. Slabší jsou rovněž brzdy. Vpředu jsou kotoučové dvouokruhové a vzadu bubnové. Celá brzdová soustava je bez posilovače, tudíž je potřeba pedál pořádně sešlápnout. Velkým zážitkem je i tankování. Víčko se odšroubuje a při tankování je potřeba doplnit aditivum nahrazující olova, aby se nepodpálily ventily. Palivová nádrž je na 32 l paliva.

Přesto je to nádherné zpestření, kdy sednete do tohoto auta a vyčistíte si hlavu. Venku je jaro, na tachometru 70 Km/h. Okénko jemně pootevřené. Motor si jen za vámi přede a vy slyšíte, jak příroda kolem vás ožívá. Slunce prosvětlí krajinu a pak zasvítí na vás, vy se usmějete a všechny chromové části na autě se rozzáří. Zařazená 4tá rychlost a ¼ plynu a pohoda. Je to sice jen kus plechu, a jsou v životě mnohem důležitější věci, ale občas je potřeba vypnout….

Silné stránky

Vzhled, dnes již vzrůstající cenová hodnota, levné pojištění, levné náhradní díly, jízdní vlastnosti a zdolávání kopců, prostorný a útulný interiér, slušná antikorozní ochrana, zadní pohon, lehké řazení, elegantní vnitřek vozu, lehká opravitelnost, spolehlivý motor.

Slabé stránky

Horší jízdní stabilita, slabší brzdy, méně účinné osvětlení, hlučný motor, spotřeba paliva, tužší řízení (oproti Š105/120), na delší trasy méně pohodlné sedačky, drahé dobové doplňky, slabá bezpečnost.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Veškeré věci si na autě dělám sám. Přes tuto zimu, jsem pracoval s nárazníky, které byly pokryty černou barvou, v interiéru jsem natřel veškeré černé držáky, ruční brzdu, řadící páku. Oživení motorového prostoru černou a zelenou barvou. Rovněž byly vyměněny všechny filtry a olej. Auto je garážováno a hodně věcí zvládnu právě tam.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Pánovi se s autíčkem loučilo těžko, ale slíbil jsem mu, že bude v dobrých rukách.