Toyota Avensis T27

Hodnoceno: 6× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "V.I.T.".

S avensisem jsem měl možnost strávit posledních 9 měsíců, jinak také čtyřicettisíc kilometrů. Za tu dobu jsme spolu projeli několik zemí Evropy ve dnech slunečních i za mrazu, poslechli spoustu cédéček a vystáli hodiny a hodiny v kolonách. Zkrátka dost času na to se intimně poznat. Souhrn poznatků najdete v této recenzi.

Avensise jsem dostal do užívání, jako nové služební vozidlo s devadesáti kilometry na tachometru. Provedení kombi, palivo diesel, 150 koní, nejvyšší výbavový stupeň Premium, manuál. Výbava Premium obsahuje mimo jiné kožené čalounění sedaček a interiérů, bezklíčové otevírání a startování, audiosystém s 11 reproduktory, měnič na 6 cédéček, zadní parkovací senzory, tempomat, bi-xenonové natáčecí světlomety a 18“ veliká kola. Bohužel. A taky spoustu dalších věcí, které zmíním v průběhu textu.

Vstup do avensisu je bezklíčový. Toyota zaslouží pochvalu, protože systém otevírání fungoval úplně vždy a bez problémů. První usednutí působí příjemně. Sedadla jsou široká, plně elektricky seřiditelná a to včetně bederní opěrky. Nastupování a vystupování usnadňuje elektricky se vysunující volant, který se po zmáčknutí tlačítka Start/Stop sám zasune do parkovací polohy. Tříramenný volant jde s dobou a má příjemnou velikost. Samotné sedadlo řidiče je umístněné vysoko a najít ideálním polohu pro sezení a držení volantu se mi nepodařilo. Stále se cítím tak nějak vysoko a to i při nízké poloze sedáku a volant držím v nepřirozeném úhlu. Zkrátka poloha spíše připomíná dodávku než sportovní vůz a držet volant oběma rukama vás přestane brzo bavit. Samotné sedadla jsou příjemné na vzdálenosti do 200 km, poté již se slzou v oku vzpomínám na mé bývalé Volvo. Kdo zná volvo sedačky, ten ví o čem mluvím. Interiér obsahuje tunel s loketní opěrkou. Tento prvek působí po designové části čistě a jednoduše. Samotná opěrka v sobě skrývá prostor pro několik velkých pet lahví. Z mého pohledu ji, ale schází několik centimetrů na délku. Po delší cestě zůstává na opěrce dolík od lokte a to v úplně přední části opěrky. Z pohledu komfortu tedy žádný velký přínos opěrka nepřináší. Interiér je dále ozdoben jedenácti reproduktory a to včetně jednoho umístněného uprostřed palubní desky. Samotné audio je tvořeno přehrávačem s šesti CD a tunerem. Externí vstup je řešen jen přes AUX. Toyota nazývá systém prémiovým. Poslech na mě působí nevyváženým dojmem. V nižších hladinách je zvuk nevyrazný, ve středních hladinách přichází náznak zábavy, který je ale dále rozbit příliš výrazným basovým projevem. Přehrávač dále nezobrazuje CD Text, celkově je pro mě audio zklamáním. Vestavěné bluetooth umí spojit telefon, nicméně převést čísla do auta jdou jen po jednom, volaného tedy musíte hledat na display telefonu. Odkládacích ploch je velmi málo, velkou pet láhev lze dát na sedák vedle sebe, nebo za sebe, ta nejmenší se vleze do dveří, střední do tunelu. Pak ale nemáte kam dát telefon a klíče od auta. Nemyslím si, že jsem náročný, kdyby aspoň Toyota vymyslela kam dát klíček od zapalování… Abych jenom nekritizoval avensis má výborné střešní okno, je dlouhé asi metr a výtečně prosvětluje interiér, především na zadních sedadlech. Rychle jsem si také zvyknul na anonymitu prostoru v druhé řadě a v kufru díky tmavým oknům.
Vůz pohání dieslová dvadvojka o výkonu 150 koní a to pomocí šestistupňové převodovky. Řazení zpátečky je jako u Opla přes kroužek. Najetá kilometry jsme ujeli většinou na dálnici a ve městě. Motor si sedal, až do přibližně 35tisíc. Tedy nyní, už si sedl hluk a vibrace, které byly zpočátku opravdu velké a rezonoval i interiér. Co si nesedlo je spotřeba. Ta se pohybuje při lehkém překračování limitů na osmi litrech, což s nevelkou nádrží dává dojezd sotva 700 kilometrů. Motor je do 1600 otáček bez života, pak začne pozvolna ožívat. Nejlíp je mu mezi 2500 až 3000 otáček, kde má lineární nárůst výkonu. O ekonomiku provozu se starají šipky pro indikaci včasné přeřazení. I když se je snažím poslouchat sebevíc spotřeba je stále vysoká. Četl jsem recenzi na stejný model avensisu a spotřeba byla do pěti litrů. Taková spotřeba je pro mě z říše snů a to, i kdybych se snažil sebe víc.

Samotná jízda je velmi ovlivněná použitými koly. Jediný možný rozměr zapsaný v technickém průkazu je 18 palců. Krásně se jezdí ve švýcarsku nikoliv po D1. Pokud je rovný asfalt tak je s autem radost jezdit, dává příjemný pocit kontaktu s vozovkou a jízda je taková lehce houpavá. Bohužel horší cesta znamená výraznou ztrátu míry komfortu. Velmi výraznou. Daný rozměr kol je nutné použít i pro zimní obutí. Podtrženo a sečteno je ideální jezdit s avensisem na novém úseku dálnice, okolo 150 kilometrů v hodině.

Provedení kombi dává předtuchu dostatku prostoru a opravdu avensis má místa na rozdávání. Sklopením sedaček se vytvoří rovná plocha, na kterou si se svými 180ti centimetry mohu vzpřímeně lehnout. Kufr je oddělen roletkou, která má jen dvě polohy a to staženou a roztaženou. Samotná roletka je poměrně těžká a její vyndání či zpětné nasazení do původní polohy znamená pro jednoho člověka bojovku s jistotou šrámů v interiérů. Co naopak potěší je prostor pro cestujíc vzadu. Díky němu nemusíte sundávat opěrky zadních sedadel při jejich sklápění.

Silné stránky

Nyní pár kladných r postřehů. Avensis výborně svítí, přisvětlování do zatáčky je bezvadné. Upřímně nyní přemýšlím co dál napsat. Bezklíčové startování jsem zmínil, veliké střešní okno taky. Zbývá ještě pojistné táhlo víka uzávěru palivové nádrže a brzdy s plynulým nárůstem brzdícího účinku. V zimně zamrznula krytka k hrdlu nádrže a táhlo bylo rázem k nezaplacení.

Slabé stránky

Výčet negativ bude asi delší. Většinou jsou to drobnosti, ale pokud s autem jezdíte opravdu denně pak se to nasčítá. Chybí držák na parkovací lístky, stěrače stírají velmi slabě, při vyšší rychlostech je sklo ze stran vyloženě špinavé od vody z ostřikovačů, chybí ukazatel hladiny vody v ostřikovači. Sedačky na delší cesty neposkytují dostatečnou oporu, indikátor vzdálenosti má stále stejnou hlasitost takže jej i při hlasitějším telefonním rozhovoru přeslechnete. Zadní okno se hrozně rádo špiní a myčka toho se špínou díky tvaru zadního křídla moc nezmůže.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Avensis jezdí na prohlídky do Toyota Zlín. Přístup všech pracovníků je perfektní, japonská kultůra je zde hodně zřetelná. Pro zákazníka příjemné setkání.

Jediná neočekáváná příhoda bylo rozbité prasklé čelní sklo. Stalo se to po vánocích na nové jsem čekal asi týden.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Prodejcem byla společnost Zliner. Myslím, že se jednalo o poslední skladovku Toyoty, kterou prodali.

Trocha filozofování

Měl jsem možnost strávit čas v Japonsku a auto na mě opravdu působí jako Japonec, i když bylo navrhované v Evropě. Po technické stránce funguje bezvadně a věřím, že nadále bude polykat kilometry bez chybičky. Chyby jdou ovšem nalézt v ergonomii a při denním používání. Možná je to, ale jenom zhýčkaný pohled Evropana.

Avensise bych doporučil tomu, kdo potřebuje kvalitní auto. Auto ze kterého jde cítit solidnost, kvalitní zpracování, technická vyspělost a zároveň tomu, kdo neočekává svébytný design a zábavu za volantem. Mám dojem, jako by na autě nebylo použito vždy to nejnovější, ale to spíš dlouhodbě ověrené a to i za cenu ztráty kontaktu s premiovou třídou.

Avensis je výborné auto a drobnosti, pro někoho možná až malichernosti, které uvádím budiž toho důkazem.