Peugeot 308 SW 1.6HDi 110k Sportium

Hodnoceno: 10× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "Bobo E".

Nejdřív začnu tím, proč volba nového auta padla právě na tohle auto. Zkrátka rozrůstající se rodina se do naší Fiesty (1.4TDCi, r.v. 2003) už nevešla. Ne, že by se do ní dva dospělí a dvě děti nevešli, ovšem na kočárek, dětské kolo a další zavazadla prostě už místo nebylo. A tak jsme stanovili kritéria pro výběr nového vozu: prostorný interiér a zavazadlový prostor, tři samostatné sedačky vzadu (ať se na mne někteří výrobci nezlobí, ale Ceed SW, Focus nebo Octávia prostě nejsou pětimístná auta) dieselový motor, ne základní výbava a cena do 400tis.

V užším výběru skončila celá řada modelů - Focus Kombi, C-Max, Ceed SW, Partner a Berlingo. Při jedné návštěvě Peugeotu v Děčíně, kam jsme se šli podívat právě na Partnera a já mlsně pokukoval po modelech 3008 a 5008, nás prodejkyně odvedla k černému 308SW - do té doby jsem tohle auto nikde neviděl, nic jsem o něm neslyšel a tak pochopitelně v našem užším výběru nebyl. Od té doby jsme se o tento model začali zajímat a rázem se dostal do čela pelotonu. Ohrožovali ho akorát C4 Picasso (akce za 396tis) a Berlingo. C4 však doplatila na otřesné 5st řazení a nestabilní podvozek v zatáčkách a Berlingo diskvalifikovala krabicovost.

A tak bylo rozhodnuto, že koupíme Peugeot 308SW. V hledáčku se ocitla verze s motorem 66kW, protože cena silnější 80kW (mnou preferovaná, hlavně díky 6st. převodovce) verze už citelně přesahovala vytyčenou hranici 400tis. Ovšem to bychom nesměli žít v Čechách, ráji nejrůznějších slev a akcí. Čirou náhodou jsme objevili 80kW verzi ve výbavě Sportium. Sice to byl předváděcí vůz (cca 450km najeto) a přes 200km od našeho bydliště, ale rozhodli jsme se ho jet omrknout, vyzkoušet a následně i koupit. A co nás na tomto autě tak nadchlo?

Karoserie

Jestli něčím 308ička zaujme, je to bezpochyby čumák. Ten si buď zamilujete, nebo se vám nebude líbit vůbec - cokoli mezi tím je málo pravděpodobné. Výrazný výlis na přední kapotě postupující plynule ze střechy a zužující se vpředu do nosu se lvím logem je opravdu neotřelý prvek. Také plastový přední nárazník ve tvaru jakéhosi formulového čumáku je velice výrazný. To vše doplňují přímo obrovské světlomety. Tenhle design je kontroverzní dokonce i mezi zarytými peugeoťáky - někteří dokonce říkají, že to snad ani není peugeot a volají k návratu k (pro mě trochu nudnému) stylu 307 (ostatně poslední facelift 308čky jde trochu tím směrem). U verze kombi je zajímavá i záď vozu. Zadní sklo je jakoby ohnuté až do boků a poslední sloupek je netradičně prohnutý na druhou stranu než tomu tradičně bývá. To dává celému autu celkově zajímavou křivku, zdání dynamiky a šmrnc. V kombinaci se světlejší barvou karoserie (bílá, stříbrná) působí při pohledu shora velice esteticky černá prosklená střecha.

Neodpustím si jednu poznámku - řada lidí bůhvíproč tvrdí, že má 308čka příliš nízký čumák, který se urve o každý trošku vyšší obrubník. Je to nesmysl. Testoval jsem to v praxi u obrubníku na sídlišti. Rezerva čumáku nad jedním a tím samým obrubníkem byla prakticky (v rámci měření okem) stejná ajko u vedle stojících aut - Fábie a Passatu.

Interiér

Vnitřek vozu je taktéž velice zdařilý. Většinu tvoří samozřejmě plasty (jako ostatně u všech vozů této třídy), které ovšem působí velmi kvalitně, mají příjemnou barvu i texturu a co je hlavní, všude lícují a nikde nic nedrnčí. Palubní přístroje, budíky a ukazatele jsou tradičně umístěny v kapličce za velkým volantem, který je ve dvou směrech nastavitelný, dobře tvarovaný a pohodlně se drží v rukou. Okolo volantu jsou rozmístěny klasické páčkové ovládací prvky - světla, blinkry, stěrače, ostřikovače. Mimo ně je tu ještě páčka ovládající tempomat, resp. omezovač rychlosti a páčka k ovládání audiosystému. Na tyto dvě páčky je přes obruč volantu trochu obtížný výhled, ovšem po chvíli si člověk na jejich funkci zvykne a vše ovládá jenom po hmatu. Ve středu palubky je pak menší kaplička, ve které je ukryt display palubního počítače. Podsvětlení displejů a přístrojů je příjemně oranžové, jeho intenzita se dá regulovat (to pro některé recenzenty, kterým prý při jízdě v noci podsvícení údajně "vypalovalo" oči). Před spolujezdcem je pak poměrně slušně veliká klimatizovaná přihrádka.

Pod displejem palubního počítače se nachází klasický středový panel - tři kruhové výduchy klimatizace, koncernové rádio RD4, nějaké ty odkládací přihrádky a ovládání dvouzónové klimatizace. Od nich je pak už jenom kousek k řadící páce, "držákům" na nápoje a středové přihrádce, v níž je zabudovaný USB vstup a jejíž horní výko slouží jako výškové a podélně nastavitelná loketní opěrka. Na zadní části této středové bedýnky jsou opět tři výduchy klimatizace pro tepelné pohodlí cestujících vzadu. Když už jsme nakousl ty odkládací prostory a držáky na nápoje, musím se podivit nad jejich velikostí. Například pouzdro na brýle umístěné nad řidičovými dveřmi těsně pojme mé matrixové sluneční brýle, ale jak bych do něj nacpal brýle standardních rozměrů, to opravdu netuším. Stejně tak držáky nápojů na středové konzoli jsou dimenzované asi pouze na malé hliníkové plechovky. Jsou totiž tak mělké, že by se v nich kelímek s kávou či 0,3l PET láhev při sebejemnějších manévrech rozhodně neudržely. Ostatní odkládací prostory jsou už celkem OK, dost možná, že jsem ještě neodhalil všechny - posledně jsem totiž objevil jeden další v kufru.

Sedadla pro řidiče a spolujezdce jsou pohodlná, široce nastavitelná a mají výrazné boční vedení. Sedí se na nich dobře i při delší jízdě. jedinou nevýhodu u výbavy Sportium spatřuji v tom, že na rozdíl od "nižších" výbav nelze sklopit sedadlo spolujezdce "do roviny", což trochu ztěžuje přepravu dlouhých předmětů. Na druhou stranu jsem v autě převezl 3 krabice o rozměrech 240x50x20. Zadní sedadla jsou přesně to, co jsme měli za podmínku pro nové auto - jsou to totiž tři samostatná plnohodnotná a pohodlná sedadla. Navíc jsou všechna podélně sklopitelná a vyjímatelná. Při vyjmutí toho prostředního jsou zbylá dvě sesadit blíže k sobě. Stejně tak jdou dvě vyjmutá sedadla umístit do třetí řady. Auto je totiž homologované jako sedmimístné! Pro dospělého sice není posezení ve třetí řadě ničím příjemným, ale v nouzi by to pár minut jistě vydržel a menší děti nebudou mít vůbec žádný problém.

Dominantním prvkem interiéru je pak obrovská panoramatické střecha. Ta rozhodně není z těch rádoby prosklených střech, co končí někde za hlavou řidiče. Tato skutečně končí nad hlavami cestujících vzadu a dává autu naprosto úžasný dojem světlosti a prostornosti. Řada škarohlídů samozřejmě namítá, že díky ní bude v létě v autě nesnesitelné vedro. Opět je to nesmysl. Jednak střecha dobře filtruje infra složku záření a pak se dá samozřejmě bez problémů zatáhnout. Mě osobně překvapilo, že se zataženou střechou to v autě vypadá, jako kdyby měla pravou pevnou střechu.

Zavazadlový prostor

Pořád si nemůžu zvyknout na to, co se do tohoto auta vejde. Zavazadlový prostor je jedním slovem obrovský. Díky možnosti zcela vyjmout zadní sedadla se z auta stává malý stěhováček, kterému nedělají problém pračky, myčky či menší lednice. Osobně jsem autem naráz přepravil 3 rozložené skříně z IKEA (krabice 245x50x20) a matraci 200x80. Vše by se ještě více usnadnilo, kdyby bylo sedadlo spolujezdce sklopitelné "do stolku", jak je tomu v jiných verzích (či s paketem rodina). Další nespornou výhodou je absence jakékoli nákladové hrany. Daní za takto praktický a velkorysý zavazadlový prostor je umístění rezervy "zdola" pod autem. Podle mě je to daň více než přijatelná.

Jízdní komfort a vlastnosti

Turbodiesel o výkonu 80kW (110 koní) je na cca 2100kg těžké auto tak akorát. Na závodění to není, ale na komfortní svižnou jízdu je naprosto ideální. 240Nm točivého momentu při 1750 ot/min dává autu opravdu slušný odpich.Na stopkách a semaforech tak rozhodně nebudete brzdit provoz i s pořádně naloženým autem. Jako většina motorů TDCi/HDi má za studena trochu hrubší projev, po zahřátí se však dostaví klasické dieselové předení. Navíc díky dobrému odhlučnění kabiny to může být cestujícím jedno.
Šestistupňová převodovka tomuto autu rozhodně sedne. Jednička je opravdu krátká a silná, jen tak na ten rozjezd. Předepsaná 50tka v obci se dá jet pohodlně na čtyřku, u 90km/h začíná prostor pro "šestku". Ta je naopak pěkně dlouhá. Při rychlostech dálničních 130-140km/h motor točí kolem 2500ot/min, nějaký ten kopeček ho nerozhází a ještě má slušnou rezervu, kdyby bylo potřeba akcelerovat. Řazení samo o sobě je velice příjemné, přesné, s krátkými drahami. Rozhodně je u koncernu PSA obrovský pokrok - testoval jsem i C4 Picasso s pětistupňovou převodovkou minulé generace, kde jsem musel některé rychlosti doslova hledat, přičemž úhel mezi zařazenou 3kou a 4kou byl snad 90°. Ne, nic takového se tu rozhodně nekoná.

Jestli mě něco z řízení 308čky překvapilo, byly to brzdy. Prvních pár kilometrů jsem si na ně zvykat, nyní jsem z nich nadšen. Jejich brzdný účinek je naprosto ohromující, přesto je plně pod kontrolou řidiče - od jemného přibrzdění až po zastavení "na fleku". A v tom druhém případě není potřeba na brzdu nijak zvlášť dupat, případně se zapírat o volant. Stačí prostě kotníkem silně přišlápnout. Aby byly schopnosti brzd plně využity, chce to alespoň 17" kola. Přeci jenom na 15" a 16"tky mají menší plochu, začínají dříve "klouzat" a brzdný efekt tak omezí ABS. Navíc auto na větších kolech rozhodně lépe vypadá.

Podvozek je naladěn dle mého názoru naprosto ideálně. Zatím jsem se s ním nedostal do situace, kdy bych měl pocit, že auto nesedí. Žádná nedotáčivost v ostřeji říznutých zatáčkách, žádné naklánění, žádné houpání, žádné plavání zadku na nerovnostech (míním tím normální nerovnosti, ne některé české silnice s homologací tankodrom). Drobné příčné nerovnosti s přehledem utlumí, ty větší již dá posádce pocítit, ale ne nijak dramaticky. Ostatně celkové vyznění se dá mírně doladit volbou rozměru pneumatik.

Spotřeba

Mám s autem ujeto cca 3000km, v nichž je zhruba stejným dílem město, mimo město a dálnice. Palubní počítač ukazuje 5.8l/100km při průměrné rychlosti 68km/h. A nutno dodat, že množství tankovaného paliva tomu odpovídá. Nutno také zdůraznit, že se za volantem střídáme se ženou - ta je schopna stlačit spotřebu až někam k 5,6l. Ná si naopak rád vychutnám zátah při sešlápnutí plynu a tak se blížím spíše k 6l. Uvidíme, co to udělá, až se motor pořádně zajede - podle všech referencí by měla spotřeba ještě o 0,3-0,5 klesnout.

Silné stránky

+ neobvyklý design přední masky
+ obrovská panoramatická střecha
+ prostorný interiér, homologace 7 míst, 3 samostatné vyjímatelné zadní sedáky, použitelné i na 6. a 7. místo.
+ komfortní řízení, dobře nastavený podvozek, přesná 6st. manuální převodovka
+ úsporný a výkonný motor
+nízká spotřeba (aktuální průměr po 3tis. jetých km je 5.8l/km)

Slabé stránky

- u verze Sportium není sedadlo spolujezdce sklopitelné "do roviny"
- palubní počítač si (při připojeném telefonu přes bluetooth) neporadí s českými znaky v telefonním seznamu
- odvážně nastavený senzor pro řízení osvětlení (z denních přepíná na potkávací až za dost pokročilého šera)

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

zatím žádné a snad to tak ještě dlouho vydrží

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Prodejkyně v Bludově byla vždy vstřícná a ochotná