Caterham Caterham CSR 200

Hodnoceno: 35× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "Jenda Testdrive".

Miluji ho!
Ztělesňuje pro mě opravdové auto pro řidiče. Nezná slovo kompromis. Stojí za ním padesát let vývoje na závodních tratích. Caterham CSR 200.

První jízda v Caterhamu pro mě byla naprostý šok. Ještě nikdy jsem neměl potřebu vlastnit auto a všechny ty touhy vyprchali po pár hodinách, dnech, maximálně týdnech. Moj garáž snů je sice beznadějně zaplněná a najdete v ní přesně naspecifikovaná auta různého stáří i účelu, ale ještě nikdy to nezašlo tak daleko...
Víte, vizuální přitažlivost Caterhamu je pro mě absolutně nulová. Je všechno, jen ne sexy. Líbí se mi jeho účelovost a ryzí funkčnost, ale nebaví mě se na něj jen tak koukat. Má vyvalené oči, zoufale dlouhou přední kapotu, tupý nos a zadní světla ze smetiště dějin, a nemusíte mít žádné technické vzdělání aby vám bylo vám jasné, že jeho aerodynamika je na absolutní nule.
Jenže... Tohle auto je přímý pokračovatel legendárního Lotusu 7, který v roce 1957 navrhl a zkonstruoval Colin Chapman! Stojí za ním padesát let vývoje na závodních tratích a je odproštěn od všech kompromisů. V sedmdesátých letech byl Caterham Seven vykázán z mnoha sportovních podniků, protože naprosto deklasoval veškerou konkurenci a dodnes se ho funkcionáři snaží omezit různými nařízeními a předpisy. Přesto mu mimo jiné patří absolutní vítězství v závodě 24 hodin Nelson Ledges roku 1992 nebo první místo ve třídě ve čtyřiadvacetihodinovce na Nürburgringu 2002.

Malý semišový volant neklidně poskakuje v dlaních, koukám přes dlouhý čumák do odrazu modrého nebe v těch legračních chromových světlech. Řidiči aut v protisměru nadšeně mávají a já mám na tváři obrovský rohlík. Tohle je moje nové auto! Caterham CSR 200. Chce se mi nadšeně křičet. Mám najeto prvních tisíc kilometrů, poctivě jsem každý z nich dal podle příručky. Zatím jsem ani jednou nebyl na víc jak čtyřech tisících a teď už to konečně můžu zmáčknout. Řízení je proklatě rychlé, jen dvě otáčky mezi dorazy. Když jsem si kýchnul, skončil jsem v protisměru. Prvních dvě stě kilomerů to auto vůbec nebrzdilo a tak jsem udělal to co se dělá se závoďáky. Rozjel jsem a pak prudce šlápnul na brzdy. A znova. A ještě jednou. Teď už nebrzdí. Teď už je to jak kdybych vyhodil ze dveří kotvu.
Příplatková závodní sekvenční převodovka zní pořád stejně. Uječeně, naléhavě a freneticky. Už bezpečně poznám podle zvuku co je tam zrovna za kvalt. Když zařadím jedničku, ozve se stejně hlučné kovové klapnutí jako když přehodíte výhybku. Spojka bere na posledních dvou centimetrech a při plné palbě se nahoru řadí bez ní. Dvakrát už jsem jí připálil při rozjezdu. Sakra!

V roce 2005 Caterham představil revoluční model CSR, který je větší než původní sedmička, má výrazně pevnější šasi s integrovanou palubní deskou, přepracované aerodynamické prvky, přední zavěšení inspirované monoposty F1 a nezávislé zavěšení zadních kol. Najdete v něm jeden z nejlepších atmosférických motorů všech dob, čtyřválec 2,3 l Cosworth a jeho váha je pouhopouhých 535 kilogramů. Pokuď jste teď zalapali po dechu, měli byste si strčit nitroglycerin pod jazyk. Na stovku totiž zrychlí za 3,5 vteřiny a ze stovky zabrzdí na nulu na třiceti metrech!
Je esencí čistého a nekompromisní přístupu k jízdě samotné. Jde na samou dřeň, všechna pozlátka stranou. Nemá rádio, klimatizaci ani odkládací prostory. Kufr, ta věc vzadu pod koženým krytem, je výsměch všem kteří se o něj vůbec zajímají. Dveře jsou plátěné na dvou pantech, okna z nějaké fólie, zamyká se na dva patentky. Na druhou stranu, má elektricky vyhřívané čelní okno a imobilizér. Správně, praktické věci.

Takže teď. Tohle je můj kopec. Jezdím sem s každým autem o kterém doufám, že je postavené alespoň trochu pro řidiče. A tohle je moje auto. Jsem trochu nervózní, protože se za několik minut dozvím pravdu. Jezdil jsem s Caterhamem už několikrát, ale tohle je jiné. A tady jsem s ním vůbec poprvé...
Panebože! Nic, absolutně nic vás nedokáže připravit na to co se stane když zmáčknete jedničku. Prásk! Dvojka. To auto vystřelilo jako kulka. První zatáčka doprava, láme se přes horizont. Brzdy. Apex se dá trefit na centimetr přesně. A pak, na plný plyn, změna zatáčky přesně na horizontu. Velká silná auta tady ztrácí rytmus a většinou musíte úplně z plynu. M3 E46 má tendenci se překývnout. Ostré hatche vyděšeně kvíknou a odskočí. 911 ztratí na moment oporu v řízení. A Caterham? Přední kola se intuitivně srovnají do stopy, zakousnou se do asfaltu a zadek odletí o pár stupňů. Nemusím ubírat ani o milimetr. Trojka. Plné brzdy a dvojka. Ostrá levá. Když se v protisměru objevuje bílá dodávka, naplno si uvědomuji svou zranitelnost. Sedím třináct centimetrů nad zemí a rukou se snadno dotknu asfaltu. Dveře? Boční airbagy? Alespoň jeden airbag?

Postavili ho tak aby bylo funkční. Takže má pevný rám, točivý silný motor a pohon zadních kol. V příplatkové výbavě najdete spoustu věcí. Karbonové sedačky, aerodynamické zavěšení a samosvorný diferenciál jsou podmínkou. Jinak zatrháváte jen ty položky které znamenají nižší váhu nebo lepší výkony. Třeba rychlejší řízení, karbonovou palubní desku i sportovní sedačky. A taky hasící zařízení, silnější ochranný rám, vypínač baterie, čtyřbodové pásy... Tohle nejsou věci abyste se s nimi mohli chlubit kamarádům, tohle je o bezpečnosti. Ano, boční náraz je noční můrou všech majitelů, ale dá se s tím žít.
Nedělejte si ostudu a neptejte se na stabilizační systém, ABS, posilovače. Caterham nemá nic. Je čistý jako slovo boží. Odproštěň od všeho co se staví mezi řidiče a řízení, jen přímá mechanická vazba. Zapněte si bezpečnostní pásy, otočte klíčkem, šlápněte na plyn a připomeňte si, jaké je cítit, že skutečně žijete.

Další kombinace zatáček na dvojku. Sedí se někde úplně vzadu na zadní nápravě a zadek je ten nejlepší senzor na světě. Je tak jednoduché chytit smyk ještě zlomek vteřiny předtím než vůbec přijde, že se o tom majitelům novodobých mdoerních superaut ani nezdá. Dlouhá rovinka. Trojka, čtyřka, pětka. A šestka, alespoň na chvilku. A pak, plné brzdy. Přibržďuju levou nohou a tvrdě brzdím pravou, to když zároveň potřebuju podřazovat. Je to naprosto intuitivní a naučil jsem se to za dvě odpoledne. Brzdíte o polovinu později než s běžným autem. Aby ne, vždyt CSR váží třetinu toho co běžné auta. Pchá! Naprosto přesně cítíte ten okamžik kdy by se zablokovala kola. Kvalty padají dolů a motor jen ječí pod meziplyny. První třetinu zatáčky sotva na půl plynu. Pak tak sedmdesát procent. Rychlé kontra na vrcholu zatáčky a zase plný plyn. Tohle je porno!

Kokpit auta je, slušně řečeno, stísněný. Při nastupování ponoříte nohy někam do hlubiny tunelu a když se poutá řidič, nemůže se poutat i spolujezdec. Příplatkové karbonové sedačky jsou potažené tenkou vrstvou gumy a přísahali byste, že je udělali podle vašich zad. Startovací tlačítko, přepínač blinkrů, světla a stěrače. Tachometr, otáčkoměr, palivoměr, teploměr a ukazatel tlaku oleje. Všechno ostatní je zbytečný luxus. Pravou ruku budete mít pořád na volantu, protože jinak vám bude viset ze dveří. Dotknete se asfaltu, samozřejmě.
Je to úsměvné, ale jestli se budete něčemu opravdu smát, jsou to provozní náklady. V plném závodním tempu na okruhu odjete dvanáctihodinový závod na jedné sadě pneumatik! Brzdové destičky vydrží celou sezonu. Spotřeba je od osmi do pětadvaceti litrů benzínu podle stylu jízdy. A běžný servisní interval je 15 000 km. Ano, Octavia RS má dražší provoz než tahle padesát let stará věc.

Další dlouhá rovina a uprostřed ní lehká zatáčka. Jedu asi 160 km/h a mám strach. Bojím se jako čert kříze, ale cat mi dává tolik důvěry, že jen lehce odlevím z plynu. Další dvě zatáčky, rychlá kombinace, stačí jen pootočit volantem a vychutnat si jak snadno tohle auto přenáší váhu. Povoluji na plynu a otáčky konečně spadnou. Výfuk bublá a praská, uječená převodovka se najednou zklidnila. Z motoru se valí vlny horka a někdo na mě křičí. „Ty woe, to je BOŽÍ, to je tak BOŽÍ!!!“ Zmateně se rohlížím kolem sebe a vzápětí mně dochází, že to křičím já...
Ano, tohle všechno je Caterham CSR. Nejlepší řidičské auto na světě!


O několik týdnů později...
V Mostě na okruhu je rychlejší než BMW M6 a M3. V Brně je stejně rychlý jako 911 Turbo a 600oňová Corvette. Plechovky se dají předjíždět vnitřkem i venkem zatáčky. Na okresce je rychlejší než litrový superbike. Dálniční přesuny jsou příšerné. Je neuvěřitelně emotivní a pozitivní pro ostatní. Jízda po městě je exhibicionismus v té nejčistší podobě. A když prší, mám mokré nohavice. Miluji ho!

O několik měsíců později...
Mám najeto osm tisíc kilometrů. Musel jsem přezout zadní gumy, protože už jsem jezdil na plátně. Dali jsme s ním ve dvou překrásný výlet do Alp. Baví mě každá minuta v něm. Ani jedna závada. A jeden pozvracený spolujezdec na okruhu v Sosnové.

Silné stránky

Fantastické řízení, ohromný podvozek, potentní motor a famózní brzdy.
Je skvělé ho řídit na normální silnici, na okruhu i v horách. Baví mě jeho rychlost, čitelnost a to jak drtí daleko silnější a dražší soupeře. Je to nejzábavnější auto které jsem kdy řídil...
A to všechno při víc než přijatelných provozních nákladech!

„Vezměte CSR na závodní okruh, nasaďte si helmu a připomeňte si, jaké je cítit, že skutečně žijete.“

Slabé stránky

Praktičnost je neznámý výraz. Občas do něj prší a má velmi malý kufr.