Audi A8 3.3TDI

Hodnoceno: 16× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "Quattroman".

Velká auta mě vždycky fascinovala a přitahovala, jediné dospělé auto pro mě vždycky byl pouze sedan. Náležitě velký a dlouhý sedan. Moderní typy crossoverů, SUV, MPV, SAV, GT (a la 5GT), to není a nikdy nebylo nic pro mě. Když došlo na koupi auta, bylo jasné, že to bude sedan a že bude mít k pěti metrům.

Moje finanční a sociální situace koncem loňského roku poněkud zrůžověla (konec velkých investic do bydlení, restrukturalizace v zaměstnání v můj prospěch plus prémie na konci roku), a tak jsme si s ženou řekli, že něco investujeme do našeho vozového parku.
Dobře, teď lžu, řekl jsem si to sám, ale žena nebyla proti.
V té době naši garáž obýval "rodinný" kombík, Ford Mondeo 1.8 TD z roku 1999 ve vínové barvě. Automobil určený k přepravě velkého množství věcí, který se nám hodil jak při stavbě a rekonstrukci domku, tak při následném stěhování. Kufr tohoto Mondea byla jedna z mála pozitivních věcí na tom autě, vydržel nám v rodině necelé dva roky a za tu dobu jsme na něm stihli povyměňovat snad polovinu všech dílů, které má. Tímto děkuji a vzdávám hold svému bratrovi-automechanikovi, bez něhož by Mondeo už zřejmě nebylo mezi živými a naše finanční situace tak růžová.
I díky tomu, že už jsme stěhovák nepotřebovali a že nám s Mondeem došla trpělivost nakonec došlo na debatu o nástupci.

Jak už jsem uvedl, mě bylo od začátku jasné, do jakých vod mířím.
Určitý problém byl, že moje vysněné vozy jako nové atakovaly klidně i třímiliónovou hranici a z těchto výšin se jim dolů zas tolik nechtělo. Když už, tak byly v dezolátním stavu.
První auta, po kterých jsem pokukoval, byly Mercedesy třídy E, té první, kulatooké, po faceliftu ke konci výroby nebo novější třídy E (od roku 2002), kde bych se samozřejmě dostal o kus výš cenou, ale za cenu o generaci novějšího auta. Našel jsem si několik favoritů mezi inzeráty, obvolal prodejce, jestli ještě mají auta na place a postupně je objížděl. Jak je jasné, ani u jednoho ze čtyřech, které jsem si vyhlédl, jsem nepochodil. Jezdil se mnou bratr-automechanik, který briskně odhaloval nedostatky jako auto složené ze dvou a auto s dvěstě tisíci kilometry na tachometru, které mělo najeto snad třikrát tolik.
Prostě jsem se vrátil zpátky k internetu a interátům.
Začínal jsem už uvažovat všemi jinými směry mimo E-klasse, díval jsem se po A6kách, po E39 a zkusmo jsem zabrousil i o třídu výš, mezi S-klasse, A8 a 7-er. Jaký byl můj údiv, když jsem zjistil, že ceny se nepohybují nikterak vysoko od mnou původně prohlížených vozů. Vyjel jsem si tedy i pár S-klass.
Co si budeme povídat, hledat v této třídě automobilů a v cenové hladině, jakou jsem měl já nastavenu, auto, které bude ve stavu, kteří někteří prodejci aut označují jako "perfektní", je jako hledat jehlu v kupce sena. Co v kupce sena, ve stohu sena.
Viděl jsem v republice spoustu aut, byla to ale bída bídoucí.

Až jednou jsme vyrazili za touhle Áosmou.
Auto mělo nějakých stočtyřicet tisíc kilometrů na tachometru, uvnitř stav velice zachovalý, téměř bez známek opotřebení, podvozkově nevymlácená, všechno funkční, nebouraná.
V tu chvíli mi hlavou létaly myšlenky, že to je zbytečně velké, zbytečně osmiválcové, ale zvítězilo srdce a velmi pěkný stav vozu. Plácli jsme si s prodejcem, vyřídili papíry a mazali domů.

------------------------------
Tohle auto s takovým věkem, s takovou (nejistou) historií, s takovými kilometry, s takovými potenciálními investicemi, takovéhle auto se nekupuje rozumem! Chtěl jsem velký sedan, měl jsem ho mít...udělal jsem si radost a s nepopsatelným výrazem na tváři jsme vyrazili domů. Cítil jsem se jako malý kluk, který dostal svoji hračku, na kterou se tak moc těšil. Tenhle pocit bych přál každému chlapovi, který se alespoň trochu zajímá o auta, ten pocit splněného snu, absolutní radosti a dětinské rozjařenosti...Každému bych přál, aby jednou v životě zapomněl, kolik ho to stojí a kolik ho to stát bude, aby zapomněl na to, že nejvíc lidí kupuje oktávky, tak ji koupí taky, aby jednou v životě udělal radost svému vnitřnímu dětinskému já! Vážně doporučuju!
------------------------------

Tak teď trochu strohého popisu oproštěného od emocí

Audi A8 3.3TDI, auto, které má na délku pět metrů a tři centimetry, auto, které na šířku měří metr osmdesátosm, auto, jehož rozvor náprav dosahuje dvěstěosmdesátiosmi centimetrů. To vše zabalené v elegantní silně nadčasové černé karoserii jako malý dáreček. Dáreček o váze zhruba tuny a devítiset kilo.
Vrcholný model Audi, jejich technická špička a chlouba.
Pod kapotou je dosti neobvyklý motor, původně jsem ani nevěděl, že něco takového existovalo, ale 2.5 V6 TDI se svými stoosmdesáti koňmi asi byl pro Audi málo, tak se v Ingolstadtu rozhodli sáhnout po něčem větším.
Vytvořili osmiválec o objemu přesahujícím tři celé tři litry. Tento motor, pokud vím, se neobjevil v žádném jiném automobilu, byl použit pouze a jenom v této generaci A8.
Konstrukčně pochází údajně právě z 2.5 V6 TDI, mají dokonce shodné vrtání a zdvih, jen mé třitrojce přisoudili konstruktéři o dva válce navíc.


TO BE CONTINUE..............