Audi A8 4,2 Quattro

Hodnoceno: 29× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Recenzi začnu asi již obligátním líčením, jak jsem se dostal právě k tomuto vozu. Jako každý malý kluk jsem toužil po placatém supersportu, případně velké, pořádně našlapané limuzíně. Na počátku devadesátých let se u nás začaly pomalu objevovat první sedmičkové bavoráky a eska mercedesy, bohužel na rozdíl od supersportovních vozů, ty byly vidět opravdu zřídka. Číňany a mamuty (přezdívky pro S Klasse W 126 a W 140) mě moc nebraly, ale zato BMW e32 to bylo něco. Obrovská kapota, široké ledviny, čtyři světla s horním okrajem překrytým kapotou, prolis táhnoucí se od čumáku až k zalomení směrem k odtokové hraně na víku kufru... Tak nějak se rodil můj klukovský sen. Někdy v roce 1994 jsem poprvé viděl novou sedmičku s kódovým označením e38, která byla snad ještě krásnější. Asi nikdy předtím ani potom se u žádné mainstreamové limuzíny nepovedlo tak dokonale sladit noblesu s výrazně sportovním stylem.

Ale teď již k Audi. V nejslavnějších časech řady 7 a třídy S se VW prostřednictvím nedávno oživené značky Audi nepříliš úspěšně snažilo konkurovat nevýrazným modelem V8. Rozhodně to chtělo něco lepšího, něco, co bude tak skvělé, aby si Audi mohlo ukousnout z prodejního koláče, který si dělil Mercedes s BMW. (Jistě, ještě tu byl Jaguar XJ, Maserati Qattroporte, začínal se objevovat i Lexus s modelem LS 400, ale Audi mělo určitě vyšší ambice.)

V roce 1994 spatřilo světlo světa Audi A8. Auto, které si chtělo urvat minimálně stejný kus trhu, jako jeho dva hlavní rivalové. Na rozdíl od nich však neneslo tak slanou značku, proto muselo přijít s něčím naprosto novým, co by mělo šanci oslovit náročného zákazníka v nejvyšším segmentu trhu. To nové byla technologie a nový pohled na věc. Vůz nebudil pozornost okázalým vzhledem, zato vsadil na hliníkovou konstrukci (ASF = Audi Space Frame) a pohon 4x4 Quattro. A vida, á osmičky se začaly skvěle prodávat. Za to patří poklona marketingovému oddělení Audi/VW, protože dostat se do této ligy se jen tak někomu nepodaří. (Také se o to kromě Lexusu ani nikdo nepokouší - alespoň v Evropě.) Dokazuje to také, že uživatelé velkých Mercedesů a Bavoráků nebyli plně spokojeni se svými vozy, asi zvláště co se hmotnosti a trakce ve zhoršených adhezních podmínkách týče.

Druhá polovina devadesátých let přinesla masivní rozšíření á osmiček i na českých silnicích. Automobilového nadšence takové auto jistě nemohlo nechat v klidu. (Zvláště když si ho oblíbili politici, takže byla možnost tyto vozy vídat jezdit opravdu rychle, ale to mi rozhodně na tomto autě sympatické není.) Jeho nenápadně dynamický styl a schopnost sebejistě se pohybovat vysokými rychlostmi kdekoliv a kdykoliv začala toto Audi posouvat v mém pomyslném žebříčku "super aut" velice blízko k BMW sedm. Každopádně mě pak velké sedany přestaly na spoustu let zajímat (Asi to souviselo se změnou vkusu, později s řidičskými začátky a zjištěním, že takováto auta jsou naprosto zbytečná, přehnaně okázalá, absurdně rozmařilá, atd.) ...

... Asi o deset let později nastal čas za něco vyměnit mojí 535ku (i; BMW e34, r. 1991). Na tomto autě mi velice vyhovovalo právě pohodlí a rychlost, kterou se pohybovalo. Takže vytanula otázka co lepšího pořídit místo celkem silné a slušně vybavené 5ky. Odpověď se sama nabízí: Něco většího, rychlejšího, silnějšího, modernějšího,... Celkem logicky další BMW - základní kritéria splňovaly modely 540i e34, 540i e39, 750i e38 a pak ještě tajný sen M5. E34 vypadla, protože jsem chtěl něco "novějšího", jinak vypadajícího, 750 byla moc těžká a okázalá (o 740 jsem ani neuvažoval, tento motor šlo dostat v autě, které váží o 300 kg méně - v 540) V mém malém výběrovém řízení tedy zvítězila 540i e39, takže proč tato recenze není právě o tomto určitě skvělém voze?

BMW 540i e39 není jednoduché sehnat ve slušném stavu, zvláště, když máte určitou představu o specifikaci - výbavě, barvě,.. Jak se tak protahovalo hledání konkrétního auta, paralelně probíhalo i shromažďování a vyhodnocování informací o tomto stroji. Jeho obraz super auta se však díky tomu začal pomalu zamlžovat. Majitelé é třicet devítek měli ke svým miláčkům až příliš moc výhrad, proto bylo nutné vymyslet plán "B". A nebylo to zrovna těžké, protože nastal podzim mně se párkrát stalo, že 535 nebyla schopná přenést svůj celkem slušný výkon na silnici, což je značně frustrující. (Asi to nemá cenu moc rozvádět, kdo má zadokolku ví o čem mluvím...) Takže to zkrátím: Volba padla na Audi 4,2 Quattro. Ještě zbývalo vybrat model - jako první jsem vyzkoušel S6 ´95 - velice působivé, ale konkrétní kus (jediný své generace nabízený v ČR) byl v tragickém stavu, další na řadě tak byla A8ka. (A6 ze hry vyřadila její ocelová konstrukce, která je náchylnější ke korozi a navíc váží o 10 kg více, než A8 se stejným pohonným ústrojím.) Pár jsem jich tedy projel, ale většinou měly dost zanedbaný servis byly poškrábané, měly zašlou kůži na sedadlech,.., no bylo celkem smutné vidět tyto ušlechtilé vozy v takovém stavu. (btw: První jízda v A8 mě vážně nadchla.) Pak jsem se ale vypravil do Plzně mrknout na auto, od kterého jsem si toho moc nesliboval, ale když jsem ho uviděl, tak jsem jen vydechl: To musí být moje. Konfigurace tohoto konkrétního auta mi přesně sedla. Stříbrná metalíza, decentní 16" kola, interiér v tmavě šedém mikroplyši. Navíc moje budoucí audina byla z první série 1994 - 1997, která ještě neměla kontrolu trakce, ani ESP - SUPER. Zato ale systém Quattro nabízí zadní samosvorný diferenciál. No, nebylo moc co řešit, přestože byla lehce ťuklá na předek a celkem dlouho stála, musel jsem ji koupit.

Tak, už tedy víte jak jsem se od BMW k Audi dostal, teď se již snad konečně přejdu k věci a napíšu něco, co se do recenze obvykle píše.

Začneme dasignem. A8 asi každý zná, obšírnější popis tedy vypustím a zaměřím se jen na pár prvků. Toto auto má ve své kategorii jedinečné proporce, dané svou koncepcí s motorem před nápravou, dlouhým předním převisem a krátkým rozvorem. V tomto směru na konkurenty z estetického hlediska ztrácí, ale na druhé straně působí velice nenápadně (navíc opticky menší), což velké procento kupujících upřednostňuje. Mně osobně se moc líbí pro značku typická jednoduchost, ať se jedná o základní tvar celku, nebo provedení detailů. Ještě bych asi upozornil na design kol, který ještě podtrhuje celkovou nenápadnost mého auta. (Je úsměvné, že někdo vyrobí dokonalé kolo z ušlechtilého hliníku v designu plecháče...)

Interiér: Tak tady se budu muset trochu krotit v příliš expresivních vyjádřeních, protože to, co skýtá tato audi uvnitř k tomu vyloženě vybízí. Omezme se tedy na konstatování, že interiér vozu úžásně vypadá, je perfektně vyrobený, neuvěřitelně prostorný, což jde ruku v ruce s maximálním pohodlím a pocitem bezpečí. Je vždy velice příjemné dotýkat se všech ovládacích prvků, sedadla jsou nadmíru pohodlná i na dlouhé cesty. Výbava hýčká nejen řidiče, ale jak tomu u velkých sedanů bývá, tak ani cestující vzadu nepřijdou zkrátka. Např.: I vzadu mají k dispozici vyhřívání sedadel, elektrické nastavování bederní a hlavové opěrky. Za zmínku ještě stojí audiosystem s CD měničem a hlavně deseti bezvadně hrajícími reproduktory. Málem jsem zapomněl na jednu perličku, která u vozu z roku 1995 jistě překvapí: Solární střešní okno. Stará se o to, aby se vám v létě nepřehřívalo zaparkované auto.

Něco málo o technice: V této kapitolce by se asi slušelo začít motorem, fakt stojí za to obětovat peníze za benzín a dát A8 tuto optimální motorizaci. V8 se báječně hodí k charakteru vozu nejvyšší třídy - má skvělý a dostatečně důstojný zvuk a také odpovídající výkony. Nemyslete si však, že to je na nějaké závodění na semaforech (Tedy alespoň na suché ulici, údaj 7,3 na sto vypovídá o nevalném zrychlení z místa.), opravdu působivá akcelerace se dostaví až ve vyšších rychlostech. Abych byl konkrétní: když předjíždíte vláček aut jedoucích dejme tomu 80, musíte se hlídat, aby jste na konci předjížděcího manévru neměli na tachometru hodnoty rychlosti začínající dvojkou... jo, a je úplně jedno, že zrovna jedete do kopce:)
V technických specifikacích výše si nešlo nevšimnout, že auto má pouze čtyři převodové stupně. V praxi to poznáte pouze na spotřebě, ještě se mi nestalo, že bych měl pocit, že tam chybí pětka nebo dokonce šestka, to až při tankování...
Ještě něco málo ke Quattru: Na vodě dodává jistotu, na sněhu zábavu, ale pozor: na jízdu bokem potřebujete fakt spoustu místa, ale když to místo objevíte, tak si za pomoci samosvoru můžete dát drifty dlouhé v řádu desítek metrů:) Díky zimě, že byla štědrá na sníh i v níže položených oblastech.

Jízda: Hladká, tichá, rychlá, pohodlná a když vás nijak zvláště nebaví řízení, tak audinu budete milovat. Mně ale přece jen řídit baví, takže tu končí óda na A8. (Zatím ta recenze musela vypadat jako fanatické opěvování vlastního auta, já vím.) Takže co mi fakt vadí: BRZDY - po zakoupení je Audi dostalo fungl nové a navíc originální, takže jsem čekal, že bude brzdit průměrně, jak se ostatně o audinách traduje. Jenže realita je taková, že když přesednete z BMW, tak si na jejich chování nezvyknete ani za několik měsíců. Ne, že by nebrzdily nebo se projevovaly nějak nebezpečně, prostě jen působí extrémně neochotně, špatně se dávkují a rychle vadnou. Na štěstí to ve městě a na dálnici nepoznáte, takže z toho plyne, nejezděte s audinou po okreskách. Dalším důvodem, proč zásadně nedoporučuji opouštět města a dálnice je vrozený odpor á osmy k zatáčení. V8 před nápravou asi ví, kam tím mířím.

Když to tedy shrnu, tak A8 lze považovat za vynikající dopravní prostředek, který vás komfortně přepraví vysokou a přitom pohodovou cestovní rychlostí (+/- 200 km/h) na dlouhé vzdálenosti, nebo v naprostém pohodlí převeze přes zacpané město. Rozhodně od ní však nečekejte ani náznak zábavy za volantem. Na to jsou auta hned od vedle (Mnichov je cca 80 km od Ingolstdtu), takže se na jedno už chystám psát recenzi:)

Silné stránky

- Cestování na delší vzdálenosti, když někam dorazíte, skoro se vám ani nechce z auta.

- Červené podsvícení palubky, hezčí a stylovější barvu jsem zatím u žádné jiné značky neviděl

- Trakce za jakýchkoliv podmínek

- Design
(a možná i image značky, což mě celkem překvapuje, protože mně Audi nijak zvlášť sympatické nepřipadá...)

- Zvuk V8

- Dostatek jak koní, tak newton metrů

Slabé stránky

- Brzdy hrozně neochotně brzdí (tím nechci říci vyloženě špatně, jen se to nějak těžko popisuje)

- V8 před přední nápravou, na zakroucených silnicích ho cítíte podstatně více, než by vám bylo milé.

- celkem špatně se hledá parkovací místo, zvláště při podélném parkování.

- Absence parkovacích senzorů

- Spotřeba, tu však kompenzují kvality auta, navíc si jen těžko dokážu představit A8 se slabším motorem, asi by to nebylo ono, protože 4,2 je naprosto akorát (jinými slovy, ještě silnější by autu jistě neuškodil, znáte to:) )

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Když jsem auto koupil, nechal jsem mu udělat větší servis: nové brzdy (komplet), svíčky, oleje, filtry, náplně, drobné opravy po lehké nehodě nový podběh, kryt pod motorem, spodní část nárazníku, mřížky (ty mi pak někdo ukradl - to je fakt úroveň - fuj!), dále ještě nějaké drobnosti jako odblokování rádia, anténa, el. ovládání volantu, ...

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Bazar v Plzni ničím nepřekvapil v pozitivním, ani negativním smyslu.

Tuning

ŽÁDNÝ!!! Díky Bohu!

A ty šestnáctky, co vypadají jako plecháče si nechám i na léto, tak!