Mazda Xedos 9 2.3 Miller Cycle Engine

Hodnoceno: 98× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "Vel Satisfied".

Přidávám na tento server recenzi mého vozu Mazda Xedos 9 2.3 MCE, protože tato raritka tady není a chci se s Vámi, jakožto nepochybnými znalci oboru automobilismus :-), podělit o zkušenosti s tímto dost exotickým vozem s ještě o mnoho exotičtějším motorem, o kterém nejspíš málokdo vůbec slyšel, natož aby ho měl možnost projet, vyzkoušet nebo i vidět. Začnu pěkně popořadě, tedy začátkem našeho vztahu s Xedoskou aneb jak jsme k sobě cestu našli.

---Moje Xedoska aneb Bazarová láska...
Loni na konci léta jsem se rozhodl pro obměnu v mé garáži. Tou dobou v ní parkovala Mazda 626 1.8i r.v. 1992, jejíž tachometr se blížil 250 000km. To pro mě byla hranice, za kterou jsem nechtěl jít, nakonec to ale dopadlo až komicky jinak ;-). Tak jsem tedy sháněl náhradu za naši 626ku. Měl jsem s ní jenom dobré zkušenosti, šlapala jako hodinky, vyžadovala jen občasné výměny provozních věcí jako olej, destičky, filtry a tak dále. Značka Mazda tedy u mě byla na prvním místě a hledal jsem tudíž takříkajíc v domácích vodách :-). Rozhodování stálo na problému, zda pořídít mladší 626ku nebo nějakou krásku od Xedosů. Většímu autu typu Xedos jsem se nebránil, tak jsem skončil nakonec pouze mezi Xedoskami a vybíral jsem z nich. Objel jsem pár bazarů i soukromých majitelů, ale vždy to dopadlo posle hesla "Sliby - chyby", pokaždé auto mělo nějakou vadu. Mazdy, a 626ky a Xedosky obzvlášť, jsou docela oblíbená auta a jejich majitelé si je nechávají dlouho, tudíž pak najít kus, který má méně najeto a je v dobrém technickém stavu, je docela kovbojka. Vybíral jsem i mezi různými motory, ať už 2.0 či 2.5 V6. Jednou jsem opět s kamarádem mechanikem vyrazil do mírně vzdáleného bazaru za jednou Xedoskou. Dle zkušeností z minulých návštěv bazarů jsem ani nedoufal, že to dopadne jinak. Co čert ale nechtěl, tato Xedoska byla dle kamaráda v dosti slušném technickém stavu, i zvenku vypadala docela zachovale, stejně tak i zevnitř. Vylekaly mě na ní pouze 2 věci. První byl tachometr. Svítil na něm údaj zhruba 240 000km! Když jsem to viděl, chtěl jsem se opět otočit a odejít, ale kamarád mě chvíli přemlouval, že technicky je na tom auto relativně dobře a že to vypadá, že alespoň nemá stočený tahocmetr jako pár aut předtím. Jak je Vám už asi jasné, nechal jsem se jím přemluvit a Xedosku jsme provětrali při zkušební jízdě. Druhá věc, která mě překvapila byl motor 2.3. Nikdy jsem o něm neslyšel, nikde ho neviděl. Ani kamarád mi o něm nemohl vyprávet nějaké dlouhé příběhy...Absolvovali jsme testovací jízdu, auto se zdálo ve velice dobré kondici, tak jsme ho zamluvili a jeli jsme domů pro svolení rodiny a peníze ;-) Doma jsem prohledával internet a snažil se něco najít o tom motoru. Nalezl jsem velice zajímavě věci, ale ty až v jiné kapitole ;-). Tak se tedy naše Xedoska dostala do našich rukou...

---Mazda Xedos 9 aneb Žluté kladivo na německou prémii...
Teď trocha z historie modelu Xedos 9. Jde o automobil, který byl představen v roce 1993. Jeho zaměření a velikost měla být konkurencí pro německé stálice v podobě Mercedesu třídy E (tenkrát to možná ještě nebyla E-klasse...:-/ ) a BMW řady 5 (E34). Tuto skutečnost potvrzoval i fakt, že mezi motorizacemi byste nenašli jediný čtyřválec. Základním motorem byl sice dvoulitr, ovšem šestiválcový do V:-). Ten byl společný s modelem Xedos 6. Dalším motorem byla 2.5 V6. Ta je o trochu známější, protože se taktéž dávala do Xedosu 6 i do 626ek. Oba patří ke spolehlivým motorům z klasické produkce Mazdy.
Třetím do party se stal od roku 1995 velice specifický motor 2.3 MCE, k němu ale opět až později...
Všechny motory byly z hliníkové slitiny, a to jak bloky tak hlavy. Měly rozvod DOHC a 4 ventily na válec. Měly i další technické serepetičky a japonské vynálezy, ale to by bylo asi nadlouho a já na to odborník opravdu nejsem ;-)
Xedos 9 měl velice unikátní podvozek. Technologie použitá na Xedosu 9 se liší od všech ostatních mazd a zřejmě i ostatní světové konkurence. Vepředu najdeme lichoběžníkové uložení, ovšem naprosto atypické, které má opravdu jen Xedos 9. Vzadu dvojici příčných ramen a táhel, která jsou také velice unikítní svou konstrukcí.
Další třešničkou na dortu je systém řízení všech kol 4WS. Jde o aktivní řízení zadní nápravy řídící jednotku podle rychlosti vozu, natočení předních kol a smyslu natáčení kol. Funguje asi takto: Vzadu je hydraulicky ovládaný systém natáčení kol, který je přes řídící jednotku a hřídel spojen s převodkou předních kol. Řídící jednotka určuje úhel a smysl natočení zadních kol. Maximální úhel vytočení je 7stupňů. Smysl natáčení je odvislý od rychlosti vozu. Do 47km/h se zadní kola natáčejí v opačném smyslu než přední, což zlepšuje např. parkovací schopnosti vozu. Při 47km/h se zadní kola nenatáčejí vůbec. nad tuto rychlost se natáčejí ve stejném smyslu jako přední, což zlepšuje manévrovací schopnosti, stabilitu a jistotu ve vyšších rychlostech.
Nutno dodat, že systém 4WS se dodával pouze ve spojeni s motorem 2.5V6, tudíž jsem ho nikdy neměl možnost otestovat :-(

---2.3 MCE aneb Millerův pokus v praxi a prvenství před zbytkem světa
Tak teď se konečně dostaneme k tomu diamantu pod kapotou, na který se určitě tolik tešíte :-) Jedná se tedy o motor. O motor s hliníkovým blokem i hlavou, se šesti válci, 24 ventily, 2255 kubickými centimetry, 210 koňmi, 295 Newtonmetry, jedním kompresorem a Millerovým cyklem. Docela dost věcí najednou, že? :-) Vysvětlím...Vše je Vám snad jasné, možná až na ten kompresor a Millerův cyklus. Najdříve tedy ten Millerův zázrak. Berte prosím v úvahu, že jsem laik a že se to pokusím vysvětlit vlastními slovy ;-)
Millerův cyklus je mírně odlišný pracovní cyklus zážehového motoru tak, jak ho známe. Je to technologie, která nebyla použita v praxi nikde jinde nez v Xedosu 9, proto ta světová výjimečnost. Princip je tento : Celé tajemství úspěchu tkví v pozdějším zavření sacích ventilů při kompresní fázi motoru, čímž se rapidně sníží síly (=odpory), které musí píst překonat při kompresi. Část směsi se dostává zpět do sacího potrubí. Odstraněním těch odporů se zvyšuje výkon motoru až o 50% (!!!) a vracením směsi do potrubí se spotřeba snižuje asi o 10%. Malý problém je ten, že při tomto cyklu nastává rozdíl tlaků mezi kompresní a expanzní fází. Ten je tedy odstraňován přeplňováním. U 2.3 MCE (mimochodem, MCE znamená Miller Cycle Engine, pokud to ještě není jasné :-), se toto děje kompresorem. Tento Lysholmův kompresor je uložen ve V mezi válci (zřejmě kvůli optimalizaci rozložení váhy a sil), což s sebou nese určité riziko při jeho poškození a výměně, která je prý velmi náročná. Doufám, že mě nikdy nečeká...
S tímto celým Perpetuum mobile motor dává skvělých 210 koní a 295 Nm. Určitá nevýhoda tohoto motoru je, že se dodává pouze s automatickou čtyřstupňovou převodovkou, která jeho dynamiku dosti zkresluje. Řadí sice hladce, uživatelsky je příjemná, neškube, dá se i říct, že řadí, kdy má, ale dosti zabíjí dynamiku tohoto motoru. Přeci jenom papírových 9,5s z 0 na 100 je docela vysoká hodnota na 210 koní. Nikdy jsem to ale nezkoušel, k autům se snažím chovat šetrně a kor k tomuto, dle mého názoru, křehkému pokladu :-) Jinak jde o velice povedený motor, i s automatickou převodovkou je krásně pružný v celém spektru otáček, za což je zřejmě odpovědný i ten kompresor. Zvuk motoru je parádní, opravdu by se Vám líbil. Jednak V6 a jednak takový tlumený hukot toho kompresoru. Moc pěkné :-)
Spotřeba se pohybuje mezi 9 a 10 litry, plusem je, že ani razantnější jízda se na spotřebě neprojeví jejím razantním nárůstem. Nádrž má 68 litrů, což je oproti dnešním vozům malé plus. Dojezd na plnou nádrž je tak o dost větší.
Známým problémem motorů u Mazdy je jejich apetit, co se oleje týče. Mému kousku se toto naštěstí docela vyhýbá, zhruba 3deci na 1000km je ještě malá dávka oproti jiným kolegům, co jsem tak slyšel. Je potřeba to ale jednou za čas zkontrolovat.

---Moje Xedoska II aneb Výbava
Xedoska chtěla útočit na pozice bavoráků a mercedesů, proto nenabízela jen silné motory a velké rozměry, ale i vysoký komfort cestování a na svou dobu velice zajímavou a širokou výbavu. Výbava už v roce 93, od kterého byla Xedoska montována, měla minimálně 2 airbagy. To je i případ té naší. Další věc, kterou v ní máme je kožené čalounění sedadel. Jak je vidět, je ve světle šedé barvě. To není úplně praktické, ale nešpiní se, jak by se mohlo zdát. Kůže už ale částečně ztratila svou původní pružnost a poddajnost. Sedadla jsou poměrně široká a velice pohodlná. Nemají nijak výrazné boční vedení, ale sklouzávat z nich nejspíš nebudete. Velice příjemně vás pohltí do sebe a po několika hodinách jízdy zase vydají na světlo boží bez toho, abyste si museli transplantovat páteř. Mají i dostatečnou oporu pro stehna, dlouhý sedák, takže cestování je v Xedosu opravdu velice příjemnou záležitostí. Všude kolem sebe je dostatek prostoru, i nad hlavou. A to i vzadu. Vzadu je dost místa i pro nohy, cestující se vůbec netísní. Zadní lavice mi nepřijde tak pohodlná jako křesla vepředu, ale rozhodně si stěžovat nebudete.
Další položkou výbavy je automatická klimatizace. Je pouze jednozónová, ale co byste nechtěli po autu z roku 96 :-) Nastavuje se otočným voličem na středovém panelu a je příjemné, že je vysoko, téměř ve výšce očí. Nemusíte tedy při jejím nastavování pátrat kdesi v hlubinách vozu u země.
S klimatizací souvisí i vyhřívání předního okna, které oceníte hlavně v zimě. Ve stejném ročním období jistě oceníte i vyhřívané sedačky. Kožená sedadla bez vyhřívání by v zimě asi byla dost nepříjemná. Jinak auto má snad kompletní elektrickou výbavu zahrnující dálkové centrální zamykání, všechna elektricky ovládaná okna i zrcátka s vyhříváním.
Auto disponuje i několika elektronickými systémy, hlavně ABS a ESP (což mě u tohoto vozu docela překvapilo!).
Uvnitř dále najdeme i palubní PC, kde se dá sledovat spotřeba, kožený volant, který ovšem již vykazuje určitou známku opotřebení, nebo tempomat, který na dálnicích může být velice dobrým pomocníkem proti únavě pravé nohy :-)
Vcelku solidní zvuk má originální reprosoustava s rádiem Pioneer a CD měničem v kufru.
Jízdní vlastnosti jsou nastaveny poměrně komfortně, nicméně nějaké obrovské náklony a gumovitost nečekejte. Na klikatějších silničkách Xedoska reaguje velice živě i bez zmiňovaného systému 4WS, nechtěl bych to tedy pak vidět s ním! ;-) Auto se zbytečně moc nenaklání, i když komfortní zaměření zamaskovat zcela nelze. Tuhost odpružení je velice zdařilým kompromisem mezi komfortem a sportovností. Auto není ani příliš měkké, ani příliš tvrdé. Brzdy mají poněkud slabší účinek, snad je to dáno rokem výroby, ale konkurence na tom je myslím mnohem lépe. Řízení není příliš komunikativní, což jsem ovšem od tohoto auta vůbec nečekal, něco z něho o chování vozu ale přecijenom pochytíte. Volant má příjemnou tloušťku a dobře se drží. Tomu napomáhá i kožený povrch.
Malou výtku mám ke světlům, potkávací svítí poměrně mizerně, ocenil bych větší jas. Dálkové to dohánějí, ale ty nelze používat pořad, že :-) Možná budu muset uvažovat o nějaké renovaci světel...

Silné stránky

Pružnost motoru
Spotřeba
Výbava
Komfort cestování
Pořizovací cena

Slabé stránky

Drahé náhradní díly
Svítivost světel

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím byla Xedoska u kamaráda jen na prohlídce po koupi. Byl vyměněn olej a filtr a brzdové obložení. Víc prý zatím potřeba není, ale uvidíme časem. Straší mě nedostupnost dílů z druhyvýroby a cena a nedostatek dílů originálních.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Vozidlo je z autobazaru, pán byl vcelku férový, ale snažil se nám auto prodat velice vehementně...;-)