Recenze
Fiat Ritmo 138A Super 85
Technické info
Přezdívka auta Sikyta Rok výroby 1982 Koupeno ojeté palivo: benzin počet válců: 4 počet ventilů na válec: 2 objem [cm3]: 1498 výkon [kW]: 63 maximální rychlost [km/h]: 148 počet rychlostí: 5 převodovka: manuální průměr kol [palce]: 13 zavazadlový prostor [l]: 340 pohon kol: přední spotřeba [l/100km]: 8.5 (udávaná)spotřeba naměřená:
Popis vozu
Ritmo byla reakce Fiatu na Volkswagen Golf, Renault 5 a podobné malé hatchbacky, které se vyrojily koncem 70. let. Tento pokus selhal. Ale o tom později.
Po tomhle autě jsem zatoužil někdy na jaře. Potřeboval jsem malé auto pro přítelkyni, která sice má řidičák, ale moc jezdit neumí. Ne úplně na obouchání, ale řekněme na vpravení do děje. Kdysi jsem jí k tomuhle účelu dal Fiata 127, ale to byl pořádný omyl (viz moje recenze tady poblíž). Takže jsem chtěl něco podobného, ale aby to bylo neokoukané, a přitom aby to bylo do roku 1983, kvůli historické testaci. Ritmo mě vůbec nenapadlo, dokud jsem nešel kolem jedné zahrady, kde stála vrcholná verze Abarth. Nějak mi na něj padlo oko, tak jsem začal po Ritmech pátrat a zjišťovat informace. Byl jsem pořádně překvapený: Ritma úplně zmizela. Prostě nejsou, nedají se sehnat. A o to víc jsem ho začal chtít. Po několika měsících jsem měl štěstí a vyskytlo se hezké červené pětidvířko první generace, na které se teď právě díváte.
Historie modelu Ritmo, resp. jeho začátky, jsou velice zajímavé. Po fenomenálním úspěchu jedničkového Golfu se Fiat rozhodl, že se prosadí ve stejném segmentu. Vyvinul proto Ritmo, které vypustil na trh v roce 1978. Udělal pro něj pěknou reklamní kampaň, která stála na tom, že tento model je první auto na světě, který kompletně stavějí roboti. Chytrý reklamní slogan "Hand made by robots" měl přilákat hlavně mladé zákazníky. Do jisté míry se to podařilo a Ritma se rozjela ke svým majitelům. Ti z nich byli později většinou nešťastní. A příčinou byla, kromě nepřesného řazení, špatného tlumení a problémů s elektrikou, především KOROZE. Ritmo nemá snad žádnou protikorozní ochranu, ta auta hnila už v prospektu a právě to je důvod, proč se skoro žádná nedochovala, přestože se jich vyrobilo celkem velké množství (1.8 milionu). Plechy byly vyráběny z nekvalitní sovětské oceli, přičemž v Rusku nahrazují kvalitu kvantitou. Čili Ritmo má plechy jako Moskvič, jenže poloviční tloušťky. Kuriozní zajímavost je fakt, že se na některých trzích prodávalo jako Fiat Strada a to kvůli tomu, že v USA bylo jméno Ritmo registrované pro jednu značku dámských hygienických vložek. No potěš. V průběhu výroby (až do roku 1988) prošla Ritma několika modernizacemi a malými a jedním velkým faceliftem. Při tom velkém byl změněn předek a zadek vozu k nepoznání a stal se z něj celkem tuctový plasťák. Ritmo se vyrábělo také ve Španělsku, jako Seat Ritmo a později trošku pozměněné jako Seat Ronda. Jeho podvozkové části přetrvaly do typů Malaga a Ibiza. Překvapivě se vyrábělo také v Egyptě pod značkou Nasr Ritmo a dokonce i v Malajsii. Několik se jich z dovezených dílů smontovalo také v továrně FSO v Polsku. Ritmo byl poslední Fiat, který se prodával na americkém kontinentě. Tam se jich několik přestavělo na elektrický pohon pod názvem Lectric Leopard. V Itálii mělo společný podvozek s typem Regata. Jeho nástupcem bylo slavné Tipo. Motorová paleta byla celkem široká, benzínové typy se silou 60, 65, 75, 85 a 100 koní, také naftová a turbonaftová verze. Krom těchto základních vozů se stavěly i speciály s výkonem 105, 125 a 130 koní (Abarth) a kabriolety (Bertone).
Moje vozítko je pětidvéřový hatchback z roku 1982, verze Super 85. Imatrikulace na kastli "Super 75" je špatně, ta patří na třináctistovku. Auto z první řady, po prvním malém faceliftu, který se projevil spíš v interiéru (jiná palubní deska atd) a hlavně pod kapotou (patnáctistovka dostala o 10 koní víc). Má ale všechny prvky prvního Ritma - dvě oči zapuštěné ve výřezech kapoty, přední blinkry pod nimi, zadní úzká světla a kruhové kliky. Mezi ritmaři se této verzi říká "žabák", snad kvůli tomu výrazu tváře. Motor je benzínová patnáctistovka o výkonu 85 koní. Přes pětikvaltovou převodovku dává autu docela slušnou dynamiku, stopadesát pro něj není nijak výrazný problém. Superritma se vyráběla jen rok a půl, do září 1982. Pak už přišel modernizovaný nástupce. Co se týká výbavy, tak jsou tu přední integrované mlhovky, zadní stěrač a vyhřívání zadního okna, tónovaná skla (do zelena), střešní okno (k zlosti, nedrží otevřené a ještě skrz něj teče) a nějaké to rádio se čtyřmi reproduktory ve dveřích (a dvěma dírami v platu). Plus dětské pojistky v zadních dveřích, dělená sklápěcí zadní opěradla, zrcátka seřiditelná zevnitř a volant se stavitelnou výškou. Moje Ritmo má nepříjemné brzdy se zvlněným kotoučem, který při brzdění celé auto nehezky rozhoupe. Jízda domů po vlastní ose 400 kilometrů tedy nebyla úplně pohodlná. Brzdy samozřejmě budou první co se bude dělat. Sedačka řidiče je trochu prosezená a při houpání v ní skřípou péra, taky opěrka hlavy je nepohodlně vzadu. Navíc byly úplně K. O. zadní tlumiče, které mě při prudším projíždění zatáčkou dost důrazně upozornily, že je potřeba urychlená výměna. Jinak ale ritmíčko funguje dobře, nic z něj neteče, nikde nic neklepe v mechanice, motor jde tiše a pravidelně a elektrika elektrikuje. Hlavní je kastle, která je kupodivu neuvěřitelně zdravá. Původní majitel vyprávěl, že ho jeho děda dva měsíce před revolucí (i podle TP je to vidět) přivezl z Německa, od té doby bylo celou dobu garážované a nejezdilo v zimě. A já mu to věřím, jinak by z něj už nic nezbylo.
Ritmo se dá asi nejvíc přirovnat k favoritu, i když je o generaci starší. Je to vlastně současník chromových škodovek 105/120 (užovek). Fávo má i podobný interiér, například světla se mačkají stejným knoflíkem na stejném místě. Možná že z něj favorit bral i dost inspirace, vždyť oba dělal stejný designér. Řazení je úplně stejně gumové. Všechny čtyři dvéře mají stahovací okýnka. Zajímavými detaily interiéru je například stropní otočná "pátrací" lampička, digitální hodinky uprostřed palubovky, nebo check panel, který umí indikovat různé závady. Palubní přihrádka se vyklápí směrem dolů a v ní je rozměrné zrcátko, aby se mohla spolujezdkyně za jízdy domalovat, a vtipně řešená ruční lampička s navíjecím kabelem. Popelníky před řadící pákou jsou dva, pro řidiče a spolujedce odděleně, schované jsou ve výklopném panelu a mají víčka. Praktické, i když já jsem nekuřák.
Takže teď je v plánu oprava brzd a nějakých těch bublinek v laku, podívám se na řazení, asi bude chtít promazat a hlavně na to musím sehnat originál ritmácká KOLA, protože má mít velice specifická kolečka, určená přímo a jenom pro tenhle typ a bez nich je to jen poloritmo.
Ještě dlužím vysvětlení přezdívky auta: kdysi v Československu napsal Jaroslav Dietl seriál Velké sedlo, kde jednu z postav hrál Ivan Vyskočil. Ta postava se jmenovala Jiří Sikyta a hádejte v čem jezdil...
Silné stránky
-Vzhled. Sice čistě subjektivní, ale mně se prostě první ritmo líbí.
-Jedinečnost. Ritma už u nás skorem nejsou, je to na silnici opravdu exot.
-Prostornost. Na malé auto je interiér velmi prostorný, a to i vzadu a v kufru. Auto má pět bezpečnostních pásů, ale jet vzadu ve třech už asi med nebude.
-Lehoučké řízení. Nemá posilovač, ale hřeben jde točit skoro jedním prstem. K tomu dobře padnoucí volant s tlustým věncem.
-Výkonné topení a účinná ventilace.
-Výborný výhled do všech stran, auto má velká okna
Slabé stránky
-Velmi, velmi špatná antikorozní ochrana
-Zmatečnost ovladačů na palubní desce
-Malý rejd řízení. Na otočení potřebuje opravdu hodně místa
-Skřípání sedaček a v podstatě všeho ostatního.
-Nepřesné řazení
-Střešní okno
Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):
Repasi podvozku dělali kluci v dílně na Tmáni, ceny mají dobré, kvalita se ukáže.
Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)
Koupeno přes internetovou aukci.
Novinky v recenzi
Opět jezdí
Po hodně dlouhé době se hodím nějakou aktualizaci. Červené Ritmo mělo dlouhohobé problémy se zapalováním, které nakonec vyústily v to, že jsem ho odstavil do garáže. Rok jsem s ním nejezdil, cukající netáhnoucí a chcípající vozidlo bylo otravné a i přes kompletní několikanásobnou výměnu všech komponent zapalování (a taky několika karburátorů) se příčinu nepodařilo odhalit. Až nakonec jsem si před letošním prvním srazem řekl, že ještě zkusím jednu věc: originální kondenzátor Magneti Marelli, dovezený přímo z Itálie. No a bylo to tím. Prostě kondíky, určené přímo pro Ritmo, od několika výrobců, nefungovaly správně. MM to vyřešil a od výměny auto najelo bez potíží asi 600 km. Druhá věc je, že i přes to že stojí v garáži, vypadá postupně čímdál hůř. Lak zmatněl a celkově se projevuje ošuntělost. V budoucnosti to bude chtít nějaký velký zásah.
Nejelo a už zase jede
Na vině byla spálená cívka. Zdá se že je nějaká sezóna ritmích zapalování, postihlo to obě dvě auta a dokonce to vypadá, že u obou spálil cívku vadný kondenzátor v rozdělovači. Náhoda, ale podivná.
Renovace stropu
Po třiceti letech v autě byl strop v hrozném stavu. Nejenže byl špinavý, děravý a odlepený, takže visel dolů a bimbal pasažérům vzadu o hlavy, ale ještě kdysi někdo auto stříkal a strop nesundal a blbě zakryl, takže byl místy červený. A ke všemu se z něj drolily a vyletovaly oranžové šupinky nějakého sajrajtu. Tak jsem se rozhodl pro radikální akci. Strop jsem sundal, starý potah z něj vyhodil a nalepil na něj potah nový. Vypadá to k světu, jak je vidět v galerii. Krom toho proběhly nějaké další akce, jako namazání nějaké mechaniky, nové znáčky na karoserii a pod. Postupně se snažím auto dávat do pořádku, je to ale běh na delší trať.
Renovace stropu
Po třiceti letech v autě byl strop v hrozném stavu. Nejenže byl špinavý, děravý a odlepený, takže visel dolů a bimbal pasažérům vzadu o hlavy, ale ještě kdysi někdo auto stříkal a strop nesundal a blbě zakryl, takže byl místy červený. A ke všemu se z něj drolily a vyletovaly oranžové šupinky nějakého sajrajtu. Tak jsem se rozhodl pro radikální akci. Strop jsem sundal, starý potah z něj vyhodil a nalepil na něj potah nový. Vypadá to k světu, jak je vidět v galerii. Krom toho proběhly nějaké další akce, jako výměna rozvoďáku, futra v řízení, namazání nějaké mechaniky a pod. Postupně se snažím auto dávat do pořádku, je to ale běh na delší trať.
Sedačka
Jsem si dneska vyměnil prosezenou sedačku u řidiče za jinou, která původně byla v jiným autě jako spolujezdcova. Sice teď mam štelovací kolečko na opačný straně, ale rozdíl v sezení je teda enormní - konečně už vidím dopředu přes stěrače :) Taky vyměněné futro v řízení, rozvody, svíčky a tak dále.
SPZ
včera jsem na auto nasadil nové pražské espézetky. Po šesti letech jsem se odhodlal plecháče přehlásit na sebe, takže staré karvinské KIJ se dvěma pomlčkami jsem musel odevzdat státu. Trochu mě to mrzí, autu rozhodně slušely víc než ty nové s modrým evropským pruhem, ale holt legislativa je legislativa. Aspoň už nemusím mít obavu co by se s vozidlem stalo, kdyby třeba původní majitel umřel a řešilo by se dědictví. Kupní smlouvu jsem měl, ale ofociálně byl Sikyta stále registrovaný na majitele z Havířova. Teď už je papírování vyřízené a mám klid.
Převod
Po skoro šesti letech jsem se rozhoupal a Sikytu převedl na sebe. Bylo s tím teda strašný martýrium, čtyři návštěvy registru, dvě náštěvy historického registru a další papírování, ale výsledek je, že auto má nové značky.
PF 2014
všem na moje.auto.cz
Vegetační klid
Dneska jsem ho šoupnul do garáže, kde bude odpočívat do jara. Celkem mě mrzí, že jsem nestihl všechny naplánované opravy na letošní rok, ale něco přece. Garáž není vytápěná, není v ni ani elektřina, takže se tam přes zimu nedá dělat, všechno bude muset počkat na příští rok. Za letošek tohle auto najelo nějakých 2100 kilometrů. Není to moc, ale byly to kiláky pro radost.
Blatník
konečně jsem po loňské nehodě nechal spravit plecháčovi nabouraný blatník. Klempířina dopadla na jedničku, odstín je bohužel o trošku tmavší než původní, ale co nadělám.
1300 kilometrů za volantem 30 let starého fiata
O víkendu proběhl v severoitalské Selva di Val Gardena mezinárodní sraz Fiatů Ritmo. Pro tuto událost jsme tři měsíce připravovali můj kabriolet, který na poslední chvíli fatálně selhal (popíšu v jeho profilu), takže jsme ve stavu nouze ráno v den srazu, pět minut po dvanácté (už jsme měli být tři hodiny na cestě) vytáhli z garáže červený hatchback. Auto, na které jsem rok prakticky nešáhnul (před rokem dostalo novou spojku a ránu na předek). Vozidlo, o kterém jsem nevěděl, v jakém je vlastně stavu - např. jestli funguje chlazení, co dělá elektrika, jaký je stav provozních kapalin... prostě nic. Baterka byla dlouhým stáním mrtvá, takže jsme Sikytu prostě roztlačili a jel. Ani jsme nedofoukali gumy, nebyl prostě čas. Auto tak jak bylo vyrazilo na 650 kilometrů dlouhou jízdu přes 4 státy a přes Alpy. Bylo to dobrodružství, neměl jsem s sebou ani náhradní klínový řemen. No ale stal se zázrak: Ritmo nejen že tam dojelo, ale vydrápalo se i klikatými dolomitskými silničkami skoro do dvouapůl kilometrové nadmořské výšky, ani jedinkrát nezazlobilo a bez nejmenšího zaváhání mě dovezlo i zpátky. Chudák auto, špinavé, olezlé, s chybějícími částmi interiéru a nabouraným předním blatníkem působilo mezi všemi těmi leštěnkami dost kuriózně, ale předvedlo obdivuhodný výkon. Když jsem z něj pak doma před barákem po devítihodinové jízdě vystupoval, dal jsem mu pusu na volant. Je to statečné autíčko a bude mu věnována náležitá péče, kterou si teda rozhodně vysloužilo.
Pověra?
V pátek třináctého jsem v Sikytovi udělal díru. Vylít mi do cesty ze zatáčky motorkář. Rána to byla pořádná, ale naštěstí to ustál a nespadl. Škody jsou především na motorce, ale i tak Ritmo má díru v blatníku. Uvidíme, jestli to půjde vyklepat, nebo bude potřeba blatník vyměnit, obavu mám ale především z lakování. Nerad bych, aby každý plech měl jiný odstín.
Po několika dnech hledání závady v zapalování jsme jí nakonec objevili - viróza byla v karbeci. No a zázraky se dějí: po vyčištění a seřízení Sikyta opět jezdí. No, jezdí - lítá splašeně jako raketa, vzteká se jak utrženej ze řetězu, řádí jako malá puma. Byl tak divokej, že jsem s ním při projížďce div nevylelěl ze zatáčky. Trochu jsme mu stáhli směs (kvůli spotřebě) a zdá se, že teď by konečně mohl jezdit jak má.
Něco se podělalo
Dneska jsem Sikytu vytáhnul před garáž, kde jsem udělal nějakou práci na chladiči a zpátky už jsem nezacouval. Přestalo to chytat. Startér točí jako vzteklej, karbec stříká, svíčky čistý a mokrý, odtrh kladívka v pořádku, ale ani si nezabrblá. Takže zpátky do garáže jsem musel doskákat potupně přes startér a bude se muset hledat. Můj tip je cívka.
Spojka
Sikyta dnes dostal novou spojku a simering na klice. Spojka byla spálená a plynule klouzala, ložisko bylo špatné, simering propouštěl, navíc byly zatuhlé i páky řazení. A navíc má auto letos 30. narozeniny, takže spojku dostalo k jubileu.
Sraz v Německu
Byli jsme s plecháčem na víkendovém srazu v neměckém Höchstadtu. Byla to příjemná akcička, i když komorní. Ritem už je málo (a navíc majitelů je tak čtvrtinový počet oproti autům, každý ritmař jich má několik), a tak se sjelo jedenáct aut. Ale zase tu byla zastoupená opravdu pestrá směs a ani dvě auta nebyla stejná. Sikyta trochu zlobí, něco se děje s motorem a moc se mi to nelíbí. Sraz sice odjezdil bez problémů, ale je čas na nějakou větší údržbu. STK absolvoval bez problémů tři dny před srazem, ale výkon není takový, jaký by měl být.
Chladič
Chladič byl dvakrát na repasi a stejně je děravý a jde z něj pára. Tak mi došla trpělivost a koupil jsem z Německa fungl nový. Na jaře namontuju a bude to.
Elektrika
Dneska jsem se vztekal s elektrikou. Přestala jít sahara (opět), takže jsem vzal měřák, kleště a páječku a pustil jsem se do hloubkového průzkumu. Zjistil jsem, že elektrika kolem pojistek je v naprosto katastrofálním stavu, někdo jí příšerně zbastlil (viz fotka) a nedivím se, že v instalaci straší a každou chvíli něco nejde. Spíš div, že v tom ještě nezačalo hořet. Bohužel elektrika pod palubkou jak každý ví je jedna z nejotravnějších a nejsložitějších prací na autě a u tohohle fiata by možná nebylo od věci jí celou udělat znovu. Na to se samozřejmě necítím, takže zřejmě budu muset začít pátrat po někom, kdo by to byl schopný udělat.
Po dovče
Auto je po dovolené, ujelo za týden necelých 700 kilometrů. Já vím že to není nijak moc, když občas čtu ty pálky tady, ale tomuhle autíčku už pomalu táhne na 30 let. Závady žádné, jen uklepaný drát od troubení. Nicméně stejně ho čeká velká údržba, bude se muset vychytat spousta mušek, různého vrzání, klepání a podobně.
Hejfuk jsem vyměnil
(ze stříbrného ritma, čili kanibalizace začala), ale taky to není žádný zázrak. Nicméně sezónu odjezdí v pohodě. Ten starý se po sundání samovolně v tlumiči rozlomil na dva kusy, visel fakt na vlásku.
Nemilé překvapení
Včera jsem si tak jezdil a z pod auta jsem slyšel povědomé prdlání. Hned jsem si říkal, že to bude asi nějaká díra ve výfuku. Tak jsem to hned stočil na rampu, vlezl jsem pod to a je zle! Oba tlumiče jsou v řiti, trubky v nich visí na vlásku a jentak tak se vyrvat. Naštěstí stříbrné ritmo se zdá že má výfuk slušný, takže kanibalizace začne co nevidět, dovolená se kvapem blíží. Ještě že jsem to zjistil včas.
Nějak venku duje
a Ritmo teda poryvy větru docela cítí. Včera při stotřicítce na dálnici to s ním hodně mávalo, a to jak boční, tak i protivítr. No holt 30 let stará krabice je znát. Zas ale je fakt, že ten vítr byl hodně silný a řekl bych že ho musejí citelně vnímat i moderní auta.
Zpátky k chladiči
zjistil jsem, že nedávno repasovaný chladič stále teče, takže jsem ho musel včera znova vymontovat a jde na reklamaci. Docela pruda. No každopádně Sikyta zvládnul v pohodě třísetkilometrový výlet a díky vyměněnému termostatu už s krásnou spotřebou 8,7 litru. Chladič musí být hotový do konce června, kdy jede tohle ritmečko na dovču.
Chladič je po repasi
a namontován, nová kapalina, nová baterie, plná nádrž a prvních letošních 30 kilometrů. O víkendu má být krásně, tak Ritmo trochu protáhnu. Zjišťoval jsem, kolik žralo v zimě, když byl K. O. termostat a nebylo schopné se ohřát přes 50 stupňů. Vyšla mi strašlivá cifra 13.1 litru. Naštěstí toho s touhle spotřebou nenajelo moc. Ale rozhodně mi to zvýšilo dlouhodobý průměr (viz. údaj Spritmonitoru tady nahoře).
Termostat
Namontován nový termostat. Těsnění pod něj jsem si vyráběl sám z kartonového papíru, který jsem před montáží napustil olejem. Uvidíme jestli to nebude propouštět. Čeká se ještě na chladič, který je v repasi.
Konečně se aspoň trochu
umoudřilo počasí a mohl jsem vyndat chladič. Půjde na repasi, protože netěsní.
Stříbrné půjde na likvidaci
Takže bylo definitivně rozhodnuto, že stříbrné Ritmo se stane dárcem orgánů. Bohužel legislativní aparát v této zemi mě donutil k odhlášení a ekologické likvidaci, protože jinak bych se nevyhnul extrémním platbám za v podstatě polovrak. Ona ho nebude zas tak velká škoda, má shnilé všechny dveře, ale i prahy, sloupky a kapotu. Krom toho je i dost zbastlené. Záchrana by byla nerentabilní, jen bohužel z Česka zmizí další jedničkové Ritmo, jedno z posledních.
Další Ritmo do party
Předevčírem jsem si přivezl další Super85ku, čili už mám tři. Je to taky pětidvéř, jako Sikyta a kdo koukal na fotky v galerii, tak si lehce domyslí že je to ten stříbrný polovrak. Nicméně je funkční, dojel po svých a po důkladné obhlídce, hlavně zespoda, se ukáže co s ním. Buď se pustím do záchrany, nebo se holt rozebere na díly a zlikviduje.
Spotřeba
Odešel termostat, auto se ohřeje maximálně na 70, ale klidně zůstane ručička teploměru i ležet, což znamená nějakých 50 stupňů. Spotřeba podle toho samozřejmě vypadá, motor se trápí a palivoměr klesá raketovým tempem. Sikyta jasně dává najevo, že se mu v zimě a venkovním sajrajtu vůbec nelíbí a že chce urychleně zpátky do garáže. Vynasnažím se mu to splnit pokud možno co nejdřív, jen co se Kredenc vrátí z dílny.
Letos ještě ve službě
Jsem si myslel, že Sikyta už bude až do jara odpočívat v pelíšku, ale bohužel kombík se začal sypat a musel na dílnu, takže Ritmo chtě nechtě muselo z brlohu ven do zimy a jezdit sychravými podzimními dny. Dobrá zpráva je že naprosto skvěle topí a to už po pár metrech, špatná že se nechce vůbec ohřívat motor a na 60-70 stupňů provozní teploty to skutečně není optimální ježdění. Snad ho nebudu trápit dlouho.
Jiná garáž
Auto se přestěhovalo do jiné garáže, která už není ve svahu a lépe se do ní zajíždí. Jeho původní domeček dostal můj nový přírůstek ve stáji.
Dovča
Strávili jsme spolu a se třemi dalšími historickými auty týden v podkrkonoší, v tech tropických vederch. Přežili jsme všichni bez problémů, jak lidi, tak auta.
Další Ritmo Super 85
Dneska jsem byl obhlídnout jednoho žabáčka, kterého našel kamarád. Radost mi to neudělalo, je to bohužel už polovrak. Viz fotky. Je to také Super 85ka, ale shnilá hrozně a s rok propadlou technickou. Teď už čeká asi jen na výzvu k odstranění vraku a likvidaci :(
Huile
Dneska jsem vyměnil olej, Sikyta dostal kvalitní 15W40 od Shellu. Vznikla u toho jedna pěkná fotka, viz moje galerie.
Jiná ritma
Ještě bych rád jedno (nebo možná dvě) ritma pořídil. Shodou okolností kamarád, který našel ten modrý vrak, objevil i další dvě ritmečka. Jedno je velice zachovalé, odhlášené. Raritní první model, ale majitel je na facku. Druhé je stejný supřík jako mám já, ale obouchaný a orezlý, na toho se jedu podívat v sobotu. Ten je ale spíš jen tak na nafocení, nemělo by asi ani smysl o něm uvažovat, je v žalostném stavu. Ritma nejsou, a těch pár co zbylo, rychle ubývá :(
Mudflaps
Konečně jsem se dostal k namontování nových zadních zástěrek, které jsem autu koupil z Itálie k Vánocům. Ritmo sice zástěrky mít nemusí, má takové polozástěrky vybíhající přímo ze zadního nárazníku, ale nemám rád, když na mě auta za deště cákají (a to platí zejména pro krátké Fabie) a tak ani já to nechci způsobovat ostatním. Možná se nové plácačky s odrazkami leckomu nebudou líbit (viz foto), ale narozdíl od univerzálů, co tam byly předtím, jsou aspoň svisle a navíc mají krásná ritmácká loga.
Odvápnění
Nějak se to špatně chladí, tak jsem se dneska rozhod pro útok na vodní kámen. Milou Stradu jsem vypustil, nalil do chladiče ocet, dolil vodou a uvidíme, jestli to rozpustí nějaký hnus. V sobotu tomu dám 200 kilců po dálnici, aby se to fakt promíchalo a prohřálo a doufejme že vypustím kal a chlazení se zlepší.
Bierfest pro socky
o víkendu proběhla v Holicích u Pardubic akce s názvem Bierfest pro socky 2010, kam se každoročně hlásí účastníci se svými sockovitými auty - kraksnami od 60. do 80. let, která nejsou nijak hodnotná, jsou otřískaná, olezlá, prostě nevábného vzhledu. Neboli auta naprosto neatraktivní, se kterými si ale majitelé chtějí zasoutěžit. Protože Habran není hotový, účastnili jsme se s Ritmem. Letošní téma bylo Afrika, protože v Holicích se narodil známý cestovatel Emil Holub. Vozidlo jsme tedy nakamuflovali v zimbabwsko-italském stylu a posbírali několik cen. Pár fotek v galerii.
STK
Před chvílí prošlo technickou, díky novým částem podvozku se docela líbilo a bylo pochváleno.
Přidány fotky
z dnešní projížďky.
Kola
Tak konečně jsou plecháčky na autě a už to není jen poloritmo. Dnes jsem ho vyzvednul ze zimního domečku, přezul a přivezl do Prahy. Po dálnici jsem prohnal pár překvapených řidičů, i když jsem jel plus minus podle předpisů. Sikyta jede jak dělová koule a upaluje kopec nekopec. Malý vztekloun.
Garage
O víkendu se Sikyta vrací ze svého zimoviště, tak jsem mu připravil uvítání v podobě nového domečku: najal jsem mu garáž, kde bude odpočívat, když nebude zrovna na silnici. Přeci jen, bylo by mi líto auto, které je celý život garážované, nechat na pospas živlům a sídlištní pakáži.
Kola
Takže konečně mám pro Ritmo originál plecháče. Sice ty, co jsou na Sikytovi, na něj skutečně patří (verze Super měly tyhle 14ky), ale co naplat, stará ritmokola z raných modelů jsou prostě tak charakteristická, že jsem je musel mít. Takže Jsem je nechal zrenovovat, obul na ně gumy Pireli P3000 165/70/R13 a nechal vyvážit (což se ukázalo být problémem, protože nemají středovou díru a vyhodili mě ze 4 pneuservisů, než jsem našel jeden kde to dělají). Ještě zbývá nabarvit černé proužky a kola můžou na auto.
Vrak
Včera jsem koupil další Ritmo. Je to totální vrak dieselového pětidvířka, trefený na komoru a shnilý jak švestka. 10 let ležel na nějaké zahradě. Použít z něj nepůjde skoro nic, ale má origo ritmácká kola. Což byl důvod, proč jsem ho vzal. V týdnu odpářu pár maličkostí a půjde do zaslouženého šrotu.
Pneu
Ritmu jsem koupil nové gumy, a protože je to ital, dostalo Pirellky. V sobotu bych měl konečně mít i originál ritmo kola, ale budou se muset napřed zrepasovat. Uvidíme.
Zástěrky
Sikyta dostal k Vánocům nové zadní zástěrky s nápisem Ritmo a odrazkami, místo těch univerzálů, co tam vůbec nepasují. Přišly z Itálie. Jestli mu budou slušet, se dozvím až na jaře, ale pevně doufám že ano.
Konec sezóny
Ritmíčko včera odjelo do hangáru, kde přečká zimu. Do soli nesmí, to by z něj nic nezbylo. Takže se uvidíme až zase na jaře. Ještě jsem přidal 3 fotky.
Repase podvozku
Tak ritmíčko je zpátky ze servisu. Dostalo nové všechny tlumiče, vnější homokineťáky, zadní těhlice, kuláky, svisláky, prachovky, jiné obutí a pár dalších drobností. Už v něm nebouchá, ale stále mám pocit, že plave. Divné.
Sikyta je od pondělka na dílně
musel na generálku podvozku. Začala se projevovat nebezpečná závada, v levém rejdu mělo auto tendenci vyletět ze zatáčky do vnitřního oblouku. Takže dostane nové všechny tlumiče, uložení, čepy a především homokineťáky.
Voda
Tak jsem ráno otevřel dveře, nastoupil a ... sedl si do kaluže. Sedačka je jak houba. Zapráskané střešní okno!!!
Tlemiče
Tak jsem si objednal z Brna tlemiče na Ritmo a přišly mi pro BMW :-/
3 válce
Po zjištění, že tam není skoro žádný olej, jsem tam nalil 2 litry nějakýho Lidl oleje, co jsem měl doma (než se bude komplet měnit olej i s filtrem), potřeboval jsem jenom někam dojet a nejet při tom na sucho. No a ono to teď jede na 3 válce! Jen nevím, jestli to má spojitost.
Sahara
Nastala paradoxní situace: auto přijelo po vlastní ose z Havířova do Prahy, což je nějakých 400 kilometrů. Ale v Praze se nemůže dostat z Pankráce domů na druhý břeh, což je asi 10km. Důvod je nefunkční větrák chladiče - jak se Ritmo dostane na nábřeží do zácpy, je zle a teplota rychle stoupá. Uvařit úplně ho rozhodně nechci. Takže je potřeba saharu urychleně zprovoznit, nebo přejet v noci.
Video
Přímý odkaz na video.
Přidat názorDiskuse: Fiat Ritmo 138A Super 85
- Re: úaaa, no to je střela :-) 22.10.2013 20:36 Stejsn
- úaaa, no to je střela :-) 21.10.2013 23:37 roox
- Re: Motorkář 16.07.2012 09:33 Stejsn
- Motorkář 16.07.2012 01:36 vrkuboy
- Re: Stříbrné půjde na likvidaci 01.02.2011 11:33 Stejsn
- Re: kladivo ehm..:]] 01.02.2011 11:31 Stejsn
- kladivo ehm..:]] 23.01.2011 14:36 chegue
- Stříbrné půjde na likvidaci 14.01.2011 15:47 Prase
- paráda :) 27.07.2010 09:03
- Re: Re: Re: ocet 15.07.2010 19:51 Stejsn
- Re: Re: ocet 15.07.2010 13:49 Blates
- Re: ocet 22.06.2010 15:53 Stejsn
- ocet 22.06.2010 11:10 Blates
- Re: Re: Re: Re: Spravuješ i auta Ritmáku? 20.06.2010 22:25 FRPE
- Re: Re: Re: Spravuješ i auta Ritmáku? 20.06.2010 22:17 Stejsn
- Re: Re: Spravuješ i auta Ritmáku? 18.06.2010 16:39 FRPE
- Re: Spravuješ i auta Ritmáku? 18.06.2010 09:07 Stejsn
- Spravuješ i auta Ritmáku? 18.06.2010 01:02 FRPE
- Re: Vzhled 23.04.2010 11:14 Stejsn
- Re: Ritmo má rytmus 15.04.2010 09:43 Stejsn
- Ritmo má rytmus 14.04.2010 23:31 FRPE
- Nazdar 01.04.2010 10:52 Chobot
- Re: Ha 06.12.2009 22:03 Stejsn
- Ha 06.12.2009 21:26
- Fiaty nemusím 06.12.2009 20:15 FRPE
- Absolut bomba 03.12.2009 11:57 Martin_Happy
- Vzhled 02.12.2009 20:24 PlumJelinek
- Re: Veteránské SPZ 24.09.2009 07:38 Stejsn
- Veteránské SPZ 23.09.2009 20:24
- Pěkný auto 16.09.2009 17:03 radekrat
Další vozy značky Fiat
-
Fiat Ritmo (1983) Majitel: Stejsn
Přidáno: 3.8.2010 207 Majitel 9.90 Uživatelé
-
Fiat Ritmo (1983) Majitel: parkoviště
Přidáno: 3.1.2008 4010 Majitel 9.25 Uživatelé
-
Fiat Bravo (1996) Majitel: Abarth.js
Přidáno: 12.9.2012 159 Majitel 9.96 Uživatelé
-
Fiat 500 (1971) Majitel: tomike
Přidáno: 18.11.2008 8710 Majitel 9.93 Uživatelé
-
Fiat Bravo (2008) Majitel: scooter_x (AlkoholixXx)
Přidáno: 3.7.2008 1099 Majitel 9.92 Uživatelé