BMW řada 3 330 (Ci M tech II Clubsport)

Hodnoceno: 184× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "Tizy (famousbmw.autofun.cz)".

Změna je život a i přesto, že tu prozatím mám dva Mercedesy, tak se do garáže nyní dostalo BMW. Procitl jsem a pochopil, že BMW jsou prostě lepší auta a navíc jsem jako provozovatel webu Autofun FamousBMW potřeboval bawora na reprezentaci. Zadáni je tedy jasné, horší bylo vybrat konkrétní kus. Ale jelikož se mělo jednat o tuto značku tak byly předem vyloučeny velké modely typu řady 5, 7, 6 a Xek. Chtěl jsem sporťák a ten nejlepší motor, co BMW vyrobilo, tedy řadový šestiválec s objemem tří litrů a hlavně bez turb. Do konečného výběru se tedy dostaly auta jako 130i, 330Ci a Z4 3,0. Jako motoristický žurnalista jsem měl možnost poznat téměř celou řadu BMW minulých i současných, což nakonec konečný výběr uzavřelo velmi rychle. 130i bylo zavrhnuto pro horší dílenské zpracování, nesportovní siluetu a nemožnost sehnání v dobré výbavě. Z4 prohrála v otázce použitelnosti a velmi nekvalitního interiéru. Zbyla tedy trojková řada. Prosté. Jenže to mělo jedno velké ale - e46 nebo e90? Po týdnu s vozem E92 335i a E93 330 bylo jasno. E46! Proč? Dozvíte se později.

Moje auto je tedy E46 330Ci a to znamená, že ho pohání skvělý třílitrový řadový šestiválec dosahující výkonu 231 koní a 300 nm zhruba v 5.000 otáčkách. Je to klasická atmosféra, tedy motor stvořený pro člověka který chce řídit a né být lacině tlačen do sedadel. V první třetine otáček je motor tichý a v kombinaci s dobře odhlučnenou kabinou ani téměř neslyšíte, že jedete. 330 však táhne již od spodu, ale pravý nástup začíná někde kolem 3.000 - to se pak zvuk změní v nepopsatelnou mechanickou orchestru, která spolu s lineárním výkonem graduje až do omezovače, před kterým si auto jemně střílí do sportovních výfuků. Rozkošné!

Na své spoluobčany si 330 štěká i při rozjezdech, přes spojku se na jedničku opravdu nedá rozjet bez kovového štěknutí výfuku.

Pomalu se tedy dostáváme tam, kde jsme na začátku položili otázku proč e46 namísto e90. Odpověď je jednoduchá - duše, charakter a podvozek. Ano, to je to v čem nová trojka ztrácí na plné čáře. Už to není to vzrušující auto plné charizma. Podvozek nejenže vyměkl, ale díky runflat pneu nám ztratil i adekvátní handling - odskakuje si kam mu napadne.

Najít však vyhovující kus představám bylo prací na 3 měsíce. Po mnoha zklamání a přesvědčení, že v česku se dobré auto shání těžce, jsem dostal nabídku na unikátní kus. Tahle 330Ci je totiž jako včera vyrobena. Lak a interiér nenese nejmenší známku užívání, těsnící materiály, gumy kolem oken a v kufru nemaji ani milimetrovou prasklinku, auto nikdy nepoznalo zimu a nedejbože myčku. Karoserie je vybarvena do exkluzivní Topsblau barvy a nese originální M Sport II paket a to zcela kompletní až po otevřený výfuk. Dostalo mě i to, že po 7 letech nemají ani disky oděrku. Kromě M paketu, který sám o sobě coupe posouvá o ligu výš má vůz také velmí solidní výbavu - xenon, dešťový senzor, vyhřívaná elektricka sportovní sedadla s pamětí a vyvedena v Alcantaře (mmmmm), Hi-Fi s CD changerem, DSCIII, sportovní podvozek, RDC, zatmavovací zrcátka proti oslnění, multifunkční volant, elektrické roletky oken, tempomat, parkovaci senzory PDC, integrovaný telefon, zakázkový strop v alcantaře atd. Prostě ideál krásy a techniky. Interiér v kombinaci s touto výbavou, alcantarou, karbonovým dekorem a sprtovními sedačkami vypadá opravdu špičkově a popírá svůj věk. Navíc to natočení k řidiči, mmmn. Kvalita materiálů a slícování je o poznání lepší než v současné generaci. Bohužel další důkaz, že auta se nyní staví jako komerční spotřební zboží a tento trend se nevyhýbá ani BMW.

Dalším důvodem byl i design. E46 a zejména v coupé je prostě skvostné auto. V kombinaci s touto barvou a M Sport II se jedná o vůz, který ve městě budí pozornost a nutí lidi se otáčet. Mimo to má vůz i Shadow Line paket - tím se rozumí, že lišty kolem oken jsou lakovány černě a taktéž i vnitřek předních světel, což dále dodává na sportovnosti.


Jízda

Toto BMW je proslulé zejména skvělým podvozkem, řízením a excelentním gripem. Kombinace silného atmosferického motoru s pohonem zadních kol také značí velkou dávku zábavy. Nečekejte však driftovací mašinu. Veškeré kouzlo totiž spočívá v dokonale vyváženém chování vozidla. Je neutrální a při překročení limitu se posouvá k přetáčivosti. Nové BMW jsou bohužel spíše nedotáčivá.
Podvozek je velmi agilní, příjemně tuhý a přitom dokonale tlumí nerovnosti. Co je na E46 nepochybně lepší v porovnání s E90 je řízení. Tady je tuhší, nepřeposilované a hlavně velmi komunikatovní. Nedokážu popsat, jak skvěle se člověk za volantem cítí. Na běžné silniční auto má opravdu tuhé řízení, spojku a také chod řazení. Což je vlastně plus, protože se tak řidič cítí ještě více vtažen do děje. Motor si mimo skvělý zátah zaslouží pochvalu za fantastický zvukový projev, který se dá přirovnat, teda vlastně ani nedá přirovnat k ničemu, co znáte z běžného provozu. Krásný mechanický zvuk řadového šestiválce je důvod, proč budete vypínat audio a startovat auto v garáži jen tak pro radost. Vraťme se ale k jízdě. Největší legrace začíná na okresce s točitou charakteristikou rychlých dlouhých zatáček. Díky minimáním náklonům karoserie se auto krásně proplétá esíčkama a přenáší si váhu ze strany na stranu zcela necitelně. Tuhost řízení stoupa s razancí jízdy a auto poslouchá na slovo. Podvozek nerozhodí ani příčné nerovnosti a i přes ně dokáže udržet stopu bez odskoku. Problémem tohoto kusu je především absence 6. rychlostního stupně, kdy na dálnici může někomu vadit rezonace ve vysokých otáčkách při konstantní rychlosti

Jízdní vlastnosti update :)

s autem jsem absolvoval tydenní pobyt v Toskánsku, což znamená jen jedno - mohl jsem ho prověřit na všech možných typech cest od hnusné české okresky přes dálnici až po skvělé italské točité okresky. A výsledek? Stručně - auto nemá rádo města a veškeré překážky v nich (zpomalovací prahy atp.), dále přímo nesnáší popojíždění v koloně, kde se rozjet bez cuknutí a smradu spojky snad ani po chvíli nelze. Dále se mu nelíbí příčné nerovnosti, spáry, díry a nedejbože vyjeté koleje. To se ale u sporťáku dá očekávat. Mimo toto bylo cestování od rakouských "hranic" velmi příjemné, auto krásně tlumí standartní nerovnosti, nehlučí a i v dálničních rychlostech okolo 180 není v kabině výrazný hluk, ale chělo by to šestý převodový stupeň. Sedadla překvapila, po 12 hodinách nás nic nebolelo a sedělo se zcela pohodlně. Praktičnost auta je výborná, prostě tomu chybí jen dvoje dveře :)Překvapila také síla atmosferického řadového šestiválce 3.0 - na dálnici i v rychlostech 160 při zamáčknutí plynu auto krásně zatáhne. Opět stručně řečeno, patří k tomu nejrychlejšímu, co v průměrném provozu můžete najít. Nepopsatelné je však to, co nastane na krásné toskanské okresce, která se vlní plná esíček a serpentýn podél krásných kopečků - vůz na takovém povrchu ožije a poskytne skvělé jízdní zážitky, tuhé řízení přesně informuje o každém milimetru cesty, zpětná vazba je dokonalá, nízko položené sedáky Vám říkají, co dělá podvozek a ikdyž jedete jak "čuně" tak e46 se sportovním podvozkem je velmi těžké dostat do problémů. Nejkrásnější na tom je, že auto nezná nedotáčivost, je prostě neutrální a až se to přežene tak okamžitě přejde do přetáčivosti. To je to, co mi chybí u nových BMW - jsou nejprve nedotáčivé a těžké na čumák celkově. Při průjezdů esíčka, kde se rychle střídá levá a pravá se citelně projeví náklony karoserie a můžu s potěšením říct, že e46 se naklání jen minimálně a přenos váhy zvládá s velkým odhodláním. E46 je ideální kompromis mezi sportovním a komfortním autem, ikdyž ta sportovnost je tam čitelnější. Není prostě stavěné na české silnice a její mínusy se projevují předvším v našem prostředí, bohužel.

Ostře na okresce

Byl to krásný podzimní den, napadlý první sníh dal sbohem a slibil, že se vrátí později. Kombinace slunce, podzimní barevné nálady a v garáži naštvaně mračícího se žraloka mě přivedla k myšlence na pořádnou projížďku než auto zazimuju na dlouhý zimní spánek. Výhoda života na Valašsku nespočívá jen v malebné krajině, ale především v přítomnosti krásných točitých okresek plné horizontů a technických úseků. Ne nadarmo je to kraj rally. Vyrazil jsem tedy na svou oblíbenou testovací trasu Zlín - Kudlov - Ludkovice (směr na Luhačovice starou cestou kolem letiště)- Luhačovice - Petrůvka - Slavičín - Loučka - Újezd - Valašské Klobouky a zpět. Je to jedna z nejlepších tras s krásným povrchem. Žralok zarputile střídá levou, pravou, zakusuje se a požírá veškere horizonty a nenecha se rozhodit ani pravidelným odlehčováním a přesunem váhy mezi nápravami při změně směru. Jeho zuby se stále drží silnice a za hlubokého bručení se jí nehodlá pustit. Technická část mezi Petrůvkou a Loučkou je za námi a jsem nadšen jak auto poslouchá přes horizonty, které lámou zatáčky. Část mezi Újezdem a Klobouky je moje oblíbená, je tu skvělý hladký povrch, minimální provoz a terén připomíná alpský průsmyk. Stoupání plné vlásenek a vracáků prověří přílnavost zadní nápravy a především "fun factor." Je na čase zjistit jak se auto chová pod plynem a kdy se dostaví přetáčivost! Pozitivem je, že vůz opět dokázal, že nezná nedotáčivost za jakékoli situace, ale je tu i negativum - autu silně schází samosvorný diferenciál a svůj vysoký výkon tak nedokáže adekvátně přenést na silnici. To znamená, že na výjezdu z apexu vám bude hrabat vnitřní kolo a je velmi težké dostat trojku do driftu. Aby se utrhla je třeba si ji před zatáčkou rozhodit (prudké ubraní plynu, strhnutí volantu na jinou stranu než je zatáčka a následně rychle přidat a šoupnout auto do zatáčky) teprva pak se rozhodne žralok mávnout ocasem. Tuhé řízení, zpětná vazba, nízký posaz a skvělý zvukový dobrovod vás však vtáhnou do děje tak, že bavit se rozhodně nepřestanete. Právě naopak budete v motoristickém nebi, ale k dokonalosti stále chybí ten poslední krůček - trakce.

Spotřeba - celý týden za 9.1 l/100 km
dojezd na nádrž 60 litrů - 700 km



Velmi příjemným překvapením je spotřeba, která ani při ostré jízdě nepřekračuje 11,5 l/100 km což je na třílitrový objem výborná hodnota. Při běžném zacházení si motor řekne o přijatelných 9 až 9,5 l/100 km.


Za 400 tisíc korun seženete i slabší E90, ale nebude to auto, které vám nabídne ryzí požitek z jízdy a navrch zajistí závist sousedů, jen je třeba počítat s dražším provozem. BMW 330Ci je auto, díky kterému se těšíte na každou další cestu jako malé dítě a cítíte smutek, když ho opouštíte.

Silné stránky

Motor
Vzhled
Praktičnost
Jízdní vlastnosti - podvozek a řízení
Prostornost
Ve verzi coupe a M Sport II s Shadow Line jich moc nepotkáte
Dílenské zpracování
Na řidiče orientovaný interiér
Sedáky a posez za volantem
Zvukový projev
Absolutně nevrže
Audio
Zpětná vazba a komunikativnost řízení

Slabé stránky

Dražší provoz a servis
Spotřeba (ale je to 3.0)
Spotřeba oleje (cca litr na 3.000 km)
Typický neduh - nezahřáté auto nevrací 5ku do neutrálu (po zahřátí problem mizí)
Zadní pohon v zimě
Tuhá převodovka, tuhá spojka
Absence 6. převodového stupně
Snad nulový rejd
Spotřeba pneumatik
Občas je to tvrdé

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

zatím žádné