Citroën C4 1.6 HDi (80kW)

Hodnoceno: 28× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "Umli".

I přes můj mladší věk jsou auta už delší dobu mým „bokovým“ koníčkem. Vždycky jsem se rád projel v něčem novém, k čemuž jsem měl často opravdu velmi dobré příležitosti. V rodině jsme totiž vystřídali během pár let takový počet aut, co nevystřídá rota vojáků za celý život :-). Ze začátku se vše točilo kolem Škodovek - tisícovka, stovka a favorit - toho jsme měli tuším třikrát. Poté se však přesedlalo na zahraniční a prvním autem byla Siera. Po ne moc dobrých zkušenostech putovala rychle dále a dalším miláčkem se stal Mégane sedan. Renault byl naším prvním Francouzem a musím říci, že to byl na svou dobu velice dobrý vůz, ke kterému jsem se osobně později vrátil, ale nepřeskakujme. Jak už to tak bývá v naší rodině dlouho nevydržel a měnilo se :-). Další v řadě byl Seat Cordoba, jehož černá barva vzbuzovala v tehdejší době velkou pozornost - po všech stránkách to byl elegantní vůz. Všichni s ním byli velmi spokojeni a rozhodně ho řadím v žebříčku hodně vysoko. Co si vzpomínám, tak před barákem stál i o něco déle než ostatní, ale touha po větším pohodlí ho poslala pryč. Pohodlí bylo vyslyšeno v Citroenu XM, který se sice vzhledem něžnějšímu pohlaví rodiny moc nezamlouval, ale svezení to bylo parádní a tyto auta měla rozhodně něco do sebe. Narazili jsme však na dosti problémový kousek a prodej byl nejlepší volbou. Z ne moc dobrých zkušeností, co se náhradních dílů týče, vzešel prozatím poslední český nákup - Octavie. Benzínová 1,8čka jezdila spolehlivě a i výkonnostně na tom byla zajímavě, ale značné mínus měla ve spotřebě. Když o ni byl projeven zájem, hned se poroučela o dům dál. Jako už tradičně - z posledního auta se bralo ponaučení a nyní se tak koukalo na menší provozní náklady. Už nějaký ten čas předtím jsme zaznamenali novinku ve vozidlech na zemní plyn, jejichž provoz byl doslova za hubičku. Těchto aut ale není stále zrovna moc a tak se nedalo vybírat z velkého množství. Boj o místo v garáži tak s přehledem vyhrál Fiat Multipla, i když o jeho kráse asi ani nemusím psát :-). Musím však zdůraznit velká pozitiva tohoto vozu ve formě Bipower. Výkon i přes tento druh pohonu byl dobrý, ale především interiér auta je vynikající. Velkou výhodou je hned 6 míst plus slušně velký kufr, jelikož čtyři bomby na plyn jsou na podvozku. Stejně jako u XM první estetické dojmy nebyly zrovna pozitivní, ale časem se vše změnilo a nakonec se s autem i těžko loučilo. Loučení přišlo na naše poměry docela po delší době (cca 2 roky :-)) a především kvůli výkonu, i když jsem psal, že nebyl špatný, samozřejmě pár koní navíc by nebylo od věci. Po všech zkušenostech byl nákup dalšího vozu zcela jasný. Hledalo se auto vetší, s menší spotřebou a dobrý výkonem - toto hledá asi hodně lidí. Rozhodování bylo rychle jasné - vyhrál ho Citroen C5. Požadavky však byly o to větší, že zájem byl pouze o 2,2 HDi a výbavu exclusive. Vše se nakonec našlo a toto stříbrné auto máme dodnes.

V době nákupu tohoto vozu jsem začal já sám hledat můj vlastní. Jakožto ta nejmladší generace, co jezdí po našich silnicích, bylo mým přáním kupé. Už dříve se mi líbila třídvéřová verze Mégana vzhledem k jeho zajímavému vzhledu, který velmi podporovala zadní světla. Začal se tedy hledat Mégane coupe a v brzkém čase našel. S autem jsem byl spokojen, jeho jízdní vlastnosti byly vzhledem k roku výroby velmi dobré a celkově mě auto nezklamalo. Jako první vozidlo byla tato volba jistě adekvátní, ale asi mám v genech chutě na nové. Už dříve jsem měl sen jezdit v Citroenu C4, ale dovolit si takové auto pro mladého člověka není jen tak jednoduché. Navíc první auto v takové cenové hladině není dle mého názoru ideální i z toho pohledu, že se člověk stále učí jezdit a může auto někde škrábnout a tak dále, což u nějaké starší ojetiny tolik nebolí. Po několika měsících jsem však dospěl názoru, že je pravý čas na splnění snu. Začal se tedy hledat Citroen C4 coupe. Jelikož trh s těmito typy není v současnosti ještě tak bohatý, tak jsem se začal poohlížet i po jiných vozech, čehož jsem krátce na to zanechal a vrátil se k C4. Prolistoval jsem snad všechny propozice k tomuto vozu, na internetu, časopisech, tv i letácích a byl rozhodnut. Konkrétně jsem začal hledat variantu s 1,6 motorem HDi a současně výkonnější variantou - 80 kW. O novém vozidle jsem vzhledem k finančním náročnostem moc nepřemýšlel, i když jsem se u jednoho prodejce byl podívat. Krátce na to se však na internetu objevila přesná varianta mého snu, navíc v černé barvě a světlým interiérem - to mě dostalo :-). Po chvilce váhání se volalo a pak šlo už vše rychle. Auto bylo ve velmi dobrém stavu, až na nějaké mušky ve vzhledu, což je však u černých vozidel logické a normální. Myslím, že jako úvod k recenzi by toto stačilo a teď konečně k samé C4.

Kromě motoru jsem měl i další podmínku, kterou byla automatická klimatizace. Tu moje C4ka samozřejmě tedy má stejně jako další věci. ABS je už tradiční záležitostí, už tolik ne ESP. Kromě toho má auto tradiční výbavu C4ky - tři displeje, tempomat, omezovač rychlosti, rádio s CD přehrávačem, nastavitelný volant, el. okna a zrcátka, loketní opěrku, dešťový senzor, výměnné vůně ke klimatizaci atd...

Silné stránky

Tuto kapitolu musím začít jízdními vlastnostmi, které jsou velmi dobré. I přes sportovnější charakter vozidla jsou nerovnosti na vozovce velmi dobře tlumené stejně jako zvuk motoru, i když samozřejmě těžko srovnávat s C5kou, která je v těchto ohledech o krok napřed. Nedílnou součástí tohoto typu vozidla je volant s pevným středem, kterému bych na stupnici 1-10 dal bez přemýšlení deset bodů. Jak se hodně debatuje nad těžkým zvykáním si, tak jsem rázně proti. Nikdy před první zkušeností s mým autem jsem takovýto typ volantu v ruce nedržel a hned od první chvíle jsem s ním byl nejlepší kamarád. Rychle jsem si zvykl i na rozmístění všech potřebných tlačítek a bez pohledu na ně dokáži vykonávat všechny své potřeby. Kvalitou u tohoto vozu oplývají i brzdy - čtyři kotoučové jsou oproti dvěma v mém bývalém Renaultu znát :-). I když vlastním verzi kupé, tak si rozhodně nemůžu stěžovat na prostor. Vepředu je samozřejmě místa spousta, ale i vzadu v pohodě svezu tři lidi. V případě nějakého toho nákladu je k dispozici na kupé prostorný kufr, do kterého je díky třetím dveřím i velmi dobrý přístup. Jako velké pozitivum rozhodně považuji motor, který má moje C4ka. Je-li potřeba předjet nebo celkově zrychlit, je to možné a to velmi dobře. Navíc při jízdě 55-60 obec 90-110 mimo se spotřeba pohybuje okolo pěti litrů, což považuji za fantastickou hodnotu. Při ostřejší jízdě se dostávám na hodnotu šest rovných - rovněž super. Dalším plusem jsou jistě postraní zpětná zrcátka, která jsou atraktivní a navíc slouží bezvadně svému účelu. Zmínit musím rozhodně i všechny možné přihrádky v interiéru, kterých je dostatek a i svým rozmístěním mi naprosto vyhovují. Nakonec musím zmínit samotný vzhled. Světlý interiér se mi líbí více než tmavý a velmi jsem si ho oblíbil. Z venku je auto velmi atraktivní a každý den přistihnu nějakého kolemjdoucího, který se za mým černým drakem otočí :-).

Slabé stránky

Jako každé auto i toto má nějaké ty mínusy. Začal bych u zpětného zrcátka na čelním sklu. Vzhledem k netradičnímu zadku vozidla není pohled zmíněným zrcátkem zrovna ideální. Především v noci mi lišta zakrývá v světla vozidla za mnou, když je vzdáleno nějakých 100 metrů - potom se jen divím, kde se tak rychle vynořilo. Další slabší stránkou je vlez na zadní sedadla, který u Mégana byl rozhodně lepší, i když auto bylo menší. Ale vybral jsem si kupé a musím nést tato negativa, navíc v zadu vozím někoho minimálně. Oproti Renaultu C4ka více plave v kolejích na silnici, což je na nějakých cestách nepříjemné. V této kapitole musím zmínit ještě řazení, které není nejhorší, ale plně vyhovující také není :-).

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Prozatím žádné.