GeorgeB (muž 44 let)

Fiat Punto Lounge 1,4 57kW

Hodnoceno: 13× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Ke koupi nového Punti jsme se rozhodli v srpnu 2014, přičemž šlo o náhradu za starého Punťu druhé generace s rokem výroby 1999, který sice stále věrně sloužil (měl najeto přes 200 tisíc km), ale přece jen již vyžadoval nějakou tu údržbu a z pohledu bezpečnosti už to také nebylo, vzhledem ke stáří, úplně nejideálnější auto.
Šlo nám o to, pořídit druhé auto do rodiny, tedy mělo jít o menší jednoduché auto s nízkými provozními náklady a proto byl Puntík ideální volbou. Před koupí jsme chtěli provést malé „výběrové řízení“ napříč jinými značkami, ale vzhledem k tomu, že jsme nemohli najít podobně líbivé a vybavené auto ve srovnatelné ceně, a také díky tomu, že Fiat je pro nás srdcovou záležitostí, tak se výběrové řízení nakonec nekonalo a jelo se najisto pro oranžového Puntíka.
Dá se říci, že ke koupi nám výrazně pomohla nabídka jednoho prodejce, který měl našeho budoucího Puntíka jako skladové vozidlo a tedy u něj byla velmi pěkná cena. No a samozřejmě příplatková barva, oranžová Sicilia, je prostě jedinečná, posuďte z fotek :-) Sice jsme původně chtěli motor 1,2 8V, tedy ten samý, co byl ve starém Puntíkovi, ale bohužel k tomuto motoru se nabízela jen oškubaná výbava Plus, které chybělo zejména autorádio a pokud bychom si pluskovou výbavu chtěli dovybavit, dostali bychom se nad cenu výbavy Lounge, která se nám líbila podstatně více, i co do provedení interiéru a sedadel. Proto tedy máme motor 1,4 8V FIRE se 77 koníky v nejvyšší výbavě Lounge.
Obecně bych k Puntu řekl, že jde o pohodové malé auto, kde je vidět, že je to již několikátá generace (bohužel asi ta poslední) a Fiat ho opravdu hodně vyladil. Když stojí Punto vedle Brava, je zde na první pohled zřejmá vizuální podobnost, zejména v přední části aut. Hlavním konkurentem Punta jsou Škoda Fabia (v době, kdy jsme auto kupovali, tak Fabia II. generace), Opel Corsa (se kterým má mimochodem společnou platformu), VW Polo, Citroen C3 a Hyundai i20. V této kategorii Punto podle mě nabízí zejména nezaměnitelný a opravdu osobitý, Puntu typický, design.
Celkový dojem z tohoto auta máme pozitivní. Nové Punto působí jako dospělé auto s čistými tvary, kvalitním a precizním zpracováním a při pohledu do interiéru na mě působí dojmem o třídu vyššího vozu.

Jízdní komfort

Z pohledu jízdních vlastností je na tom Puntík velmi dobře. Tedy pokud mluvíme o rozsahu běžného řízení. Jak říkám, jezdím s rozumem a nemám snahu ověřovat si platnost fyzikálních zákonů ani jiných obecně známých zákonitostí, takže pojmy jako nedotáčivost, chování při smyku, náklony při ostrých zatáčkách a podobně neřeším. Za posledních 15 let jsem najezdil na různých autech už zhruba 300.000 km a kromě ABS, které se občas v zimních měsících horlivě hrne do akce, jsem nikdy žádného jiného „pomocníka“ nepotřeboval. Puntík se pohodlně ovládá, nerovnosti zvládá celkem dobře, na silnicích je klidný a i při vyšších dálničních rychlostech (kolem 150 kmh) se auto chová překvapivě sebejistě a rozhodně nebudí dojem, že by na tyto rychlosti nebylo stavěné.

Motor

…bohužel to nelze říci o převodech motoru, což je na jednu stranu velmi dobře vymyšlené (v padesáti zařadím pětku a motor to dá), na druhou stranu díky vysokým otáčkám je auto při dálničních rychlostech dost hlučné. Při 130 kmh motor točí lehce přes 4000 otáček a zvukový projev motoru je relativně hrubý, takže celková hlučnost v kabině je při delších dálničních úsecích vyloženě otravná a auto se na dálnici tedy moc nehodí. Ale komu nevadí hluk od motoru (aerodynamicky je na tom auto dobře), tak může po dálnici svištět klidně i 170, protože motor to evidentně velmi pěkně zvládá a rozhodně nepůsobí, že by se výkonově přepínal :-)
Hlučnost motoru na dálnici je asi největší slabina auta, ale zase je nutné uvést, že Punto není primárně dělané pro tento účel, takže je to taková slabina v závorkách. Velkou výhodou je naopak to, že je auto na pětku dost svižné a jízda je živá a zábavná.
Dlouhodobá spotřeba v prvních zhruba 30000 km je podle výpočtů z tankování 5,9 litrů, podle palubního počítače je to tedy zhruba 5,5 litrů. Jezdíme tak 80% okresky a 20% dálnice, město jen minimálně. Při dálničních 130 kmh už je nutné počítat s reálnou spotřebou zhruba 7,5 litrů. Zde jen malá odbočka - u všech 3 Fiatů (Bravo, Punto, 500L) mám vypozorovaný stejný neduh, a sice že ukazatel spotřeby počítá o cca 0,3 až 0,5 litrů menší spotřebu než reálně je.
Co se týká řazení, tak to je přesné, není co vytknout. Jak jsem psal, převody jsou ideální do města a na okresky. Na dálnici by se k vysokým otáčkám hodil i šestý převodový stupeň. Ale chápu, že vzhledem k malému počtu koní pod kapotou tuto možnost výrobce neuvažoval.

Interiér a prostor

Vnitřní prostor pro posádku je adekvátní velikosti auta své třídy, každopádně Punto má podle různých porovnání některé míry spíše nadprůměrné a interiér celkově vypadá prostorně. Nikde nic nepřekáží, kolenem ani lokty do ničeho nedloubám, takže bez výhrad. Snad jen mohlo být více místa nad hlavou. Nevím, kam bych dal hlavu, kdybych měl výšku přes 190 centimetrů... Ale pro normální lidi kolem 180 cm v pohodě :-) Na zadní sedadla se pohodlně vejdou dva „normální“ dospěláci, přičemž cpát k nim třetího si můžou dovolit jen redaktoři, kteří auto testují – my ostatní víme, že je to nesmysl, leda že by to byly 3 útlé ženy  U objemu zavazadlového prostoru mluvíme o 275 litrech, což sice není žádná špička, na druhou stranu zavazadelník je celkem pravidelný a tedy slušně využitelný a dá se do něj složit kočárek včetně velké korbičky a ještě zbude místo na drobnější zavazadla. Opěradla zadních sedadel jsou sklopná a dělená v tradičním poměru, takže lze převážet i větší předměty, to jsme zatím ale nevyzkoušeli – na to máme první/větší auto v rodině :-)

Ovládání

Ovládací prvky jsou až na několik výjimek dle standardu, tedy na místě, kde je hledáte a jejich použití nevybočuje ze zažitých zvyklostí. Pouze páčku stěračů nelze zmáčknout směrem dolů (konstrukční provedení), takže kdo je zvyklý, že páčka stěračů má nějakou funkci při zmáčknutí směrem dolů, tak v Puntu tu páčku možná urve, protože tady to opravdu nejde. A poněkud netradiční je i páčka ovládání světel, přesněji řečeno světelné houkačky a dálkových světel – obojí se totiž ovládá ve stejném směru, přičemž pro světelnou houkačku je nutné páčku jen lehce přitlačit a pokud přitlačíte více, zafixuje se vám v pozici zapnutých dálkových světel. Takže to prostě chce na to myslet a nějaký čas trvalo, než jsem si na to zvykl. Mimochodem, při zapnutí dálkových světel se vypnou tlumená – světlomety totiž mají „společnou“ žárovku H4. A k dálkovým světlům ještě jedna výtka – modrá kontrolka signalizující zapnutá dálková světla ve tmě neuvěřitelně oslňuje. Velkou výhodou Puntíka jsou extra světla pro denní svícení (se slabšími žárovkami) a navíc řidič má možnost si je (de)aktivovat v palubním menu. Takže kdo denní světla nerad používá, jednou si je vypne a má klid.

Silné stránky

- design, ve své třídě řekl bych bezkonkurenční
- vzhledem ke své třídě výborná výbava, včetně automatické klimatizace
- nenáročný a nesmrtelný motor, po okreskách spotřeba do 5,5 litrů
- do města a na okresky skvěle nastavené převody. Ve městě lze bez problému využívat 5. převodového stupně
- dobře tvarovaná sedadla, která navíc působí jako vytržená z o třídu vyššího auta
- celkem dobře nastavený podvozek

Slabé stránky

- méně prostoru nad hlavou
- společná žárovka pro tlumená a dálková světla.
- netradičně udělané zapínání dálkových světel - chce to zvyk. Navíc, kontrolka zapnutých dálkových světel z přístrojovky dost září
- vysoká hlučnost motoru při dálničních rychlostech

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím jsme absolvovali pouze plánovanou garanční prohlídku s výměnou oleje. Také už odešly obě H4 žárovky, vydržely přes 20 tisíc km.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Šlo o skladové auto, které nás nalákalo na skvělou výbavu a akční cenu. Prodejce byl naprosto v pohodě a nemám mu co vytknout.