Fiat 500L Living 1.4 T-Jet Lounge

Hodnoceno: 24× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

K Pětistovce jsme přišli náhodou. Bravo nám prostorově zatím stačilo, ale po složení kočárku do kufru už to nebylo na žádná větší zavazadla a při plánování výletu tříčlenné rodiny s kočárkem už je třeba rozmýšlet, jaká zavazadla si vzít a jaká ne… Takže jsme se začali dívat po větším „rodinném“ autě. A začali jsme samozřejmě u Fiatu. Původně se mi líbilo Doblo, přičemž Living se mi z obrázků vůbec nelíbil. Když jsme se jeli na jedno skladové Doblo podívat do autosalonu, záhy náš zájem o něj silně uvadl, protože o kousek vedle stál Living v nádherné červené. Tedy ne, že by Doblo bylo ošklivé, ale je to pořád jen dodávka a Living lépe sedl našim představám. Po počátečním okukování a osahávání se nám Living čím dál víc líbil a stal se horkým kandidátem na naše nové rodinné auto. Je až pozoruhodné, že auto v osobním setkání budilo úplně jiný (pozitivní) dojem než z fotografií. Můj závěrečný dojem z první prohlídky Livingu byl takový, že to auto se Fiatu hodně povedlo.

Z testovací jízdy, i když jen v krátké verzi 500L, jsem byl doslova nadšený. Pohodlné řízení a ovládání, hromada prostoru, pěkný výhled, no prostě paráda. V následujících týdnech jsme pečlivě pročítali různé zdroje, porovnávali v porovnávačích, sledovali videa a hledali krom pozitivních i ty negativní stránky vozu. Když se oprostíme od největší „tragédie“ v podobě krátkých sedáků a od toho, že se Living mnoha redaktorům / reportérům nelíbí a někomu vadí, že s tím nejde závodit a že je auto údajně dost hlučné (o tom později), tak jsme žádnou negativní stránku nenašli. Mimochodem, modelový rok 2015 má sedáky prý již prodloužené. Ať je to jak chce, jsou dlouhé dostatečně.

Když se na to podíváme zeširoka, tak v daném segmentu MPV není zase až tak dobrý výběr, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tedy alespoň v tom případě, že chcete držet cenu v normální výši (do cca 400 tisíc). A proto také Living zvítězil. Proč jsme šli do MPV a ne do kombi? Zdálo se mi zbytečné prodávat výjimečné Bravo jen kvůli tomu, abych koupil kombi se zhruba o 150, v lepším případě o 200 litrů větším zavazadlovým prostorem a nic jiného nezískat. Proto jsme se zaměřili na něco více rodinného a variabilního. A trval jsem na zavazadelníku o objemu alespoň 550 litrů.

Dopadlo to tedy tak, že jsme si 500L Living koupili. Protože se jednalo o skladový vůz a byla na něj i pěkná sleva, dostali jsme se s cenou pod 390 tisíc. Za tu cenu jsme dostali výbavou našlápnuté auto (včetně povinné výbavy a sady gumových koberců), kde konkurence vyloženě ztrácí dech. Podotýkám, že máme nejsilnější nabízenou benzínovou motorizaci, tedy 1.4 T-Jet 88 kW / 120k, a (nej)vyšší stupeň výbavy Lounge. Z příplatkové výbavy máme červenou metalízu a dojezdové rezervní kolo. Tady jsme si nemohli moc vybírat, šlo o skladový kus, ale popravdě mi ve výbavě kromě bederní opěrky nic nechybí.

Teď k samotnému vozu. 500L Living vznikl prodloužením kratšího sourozence 500L o 20 centimetrů, přičemž toto prodloužení je pouze v oblasti zadního převisu/zavazadlového prostoru, rozvor 2612 mm zůstal stejný. Jedná se o platformu SCCS (vyvinutá společně s GM), která se používá například u Punta nebo Opelu Corsa, jen u modelů 500L a 500L Living je ještě o něco delší. Takže se základní titěrnou Pětistovkou, která je na platformě Pandy, toho 500L a 500L Living věru mnoho společného nemají. Podle mě jde spíš o marketingové názvosloví a o snahu vyždímat ze jména Pětistovky co nejvíc. Mně osobně názvosloví nijak netrápí ani nepohoršuje a autu zatím říkáme všelijak, nejčastěji asi „Elko“ a „Living“ :-) Co do délky 4352 mm auto vypadá spíše na kompakt než na kombi nebo rodinný vůz, výhodou této délky jsou z toho vyplývající jízdní vlastnosti a především kompaktní rozměry, což se ocení hlavně ve městě.

Living vypadá úplně jinak než auta, která člověk běžně vidí na silnicích. A jiný je jak zvenčí, tak zevnitř. Když vidíte fotky přístrojové desky, tak třeba moje první reakce byla nevalná a interiér na mě moc nezapůsobil. Ale jakmile jsem si do interiéru sedl a následně se v něm i svezl, tak jsem si jej zamiloval. Vše vypadá přátelsky a útulně, ale zároveň jednoduše a důstojně. Rovněž byla zachována slušná ergonomie a rozložení ovladačů. Přičemž vše je precizně a přesně zpracováno. Celkově na mě interiér působí jako směs italsky divokých tvarů okořeněných špetkou německé elegance a střídmosti. To samé zvenčí. Když jsem auto prvně viděl na fotkách, dá se říci, že se mi úplně protivilo, ale osobní kontakt s ním mé dojmy naprosto změnil.

Co se týká výbavy, tak ta je opravdu hodně bohatá a doslova utloukla případné konkurenty. Kromě automatické dvouzónové klimatizace, zadních parkovacích senzorů, šestnáctipalcových litých kol, všech okének v elektrice, koženého volantu a řadící páky, dešťového senzoru a automatických světel (stmívací senzor a světla pro denní svícení) mě moc těší multimediální systém s dotykovým displejem, na němž si můžete promítat nejen informace o radiostanici nebo CD, které právě hraje, ale také informace o momentální spotřebě, dojezdu nebo průměrné spotřebě, nebo informace Eco:drive (šikovný pomocník v případě, že chcete ekonomicky jezdit), navíc přes bluetooth si lze spárovat mobilní telefon a pak přes tento displej ovládat telefonní seznam a například uskutečnit volání přes bluetooth handsfree. Samozřejmostí je i USB a AUX přípojka. Dokonce můžete multimediální systém ovládat i hlasovými příkazy, jako „volej toho“, „přepni na stanici ...“ a podobně. Ale zde musím ještě vypilovat moji angličtinu, paní mi zatím příliš nerozumí. Přes tento displej rovněž obsluhujete některá systémová nastavení vozu, jako například citlivost stmívacího senzoru, autoclose, nastavení času, ukazovaných jednotek a ostatní.

Jízdní komfort:

Jízdní dojmy jsou pozitivní a přiznávám, že auto mě nadchlo. V porovnání s tvrdším podvozkem Brava mi Living připadá naladěný více do pohody a tedy i na české silnice, prostě tak akorát. Nicméně, to se dá od auta určeného převážně pro rodinu a městský provoz očekávat. Z toho také vyplývají jízdní vlastnosti. Rovněž jsem rád, že auto má jen šestnáctipalcová kola, navíc s vyšším profilem. Nevím, jestli by příplatkové sedmnáctky byly ten správný šálek kávy pro rodinné auto na české - říkejme tomu - silnice. I na šestnáctkách mi totiž auto přijde na některých nerovnostech poněkud uskákané a na sedmnáctkách by si člověk ten šálek kávy nejspíš rozbryndal.
V kabině je relativně slušné ticho, takže akustický dojem z rychlostí do 100 kmh je značně potlačený a na začátku jsem měl problém držet se předepsaných rychlostí. Jet s tímto motorem na šestku 90 kmh znamená kromě podezřelého ticha točit sotva 2000 otáček, na dálnici při 130 kmh jsou to 3000 otáček. Rovněž míra hluku při (předpisové) dálniční rychlosti je normální a nikterak neruší, a přijde mi na úrovni Brava (kde je na velmi slušné úrovni). Pokud vezmeme v úvahu, že jde o výrazně vyšší a baculatější auto než je Bravo, tak naprostá spokojenost. A zde se hodí říci – holt něco za něco. Nechápu mnohé redaktory, když toto auto popisují jako aerodynamicky hlučné. Řekl bych, že si zbytečně zapřeháněli, protože zase tak hlučné není. A pokud plánujete jezdit jen ve městě nebo po okreskách, tak na nějaký hluk zapomeňte. Výhled z auta je do všech stran velmi dobrý, výhled dozadu navíc zlepšují obrovská a baculatá zpětná zrcátka.
Když už jsme u komfortu, nesmíme opomenout sedadla. Řekl bych, že na to, co sedadla umí a jak jsou variabilní, mají celkově velmi slušný tvar a boční vedení. A zatím se mi nestalo, že by mě ze sezení za volantem bolela záda nebo zadek, a to ani po téměř osmihodinové jízdě. Jen co mi chybí, je bederní opěrka. Ta by se opravdu hodila. Zadní sedadla jsou poněkud plochá a jednodušších tvarů, je to hlavně kvůli tomu, co s nimi lze dělat (skládání, sklápění).

Jízdní vlastnosti:

Nečekejte perfektní jízdní vlastnosti běžných hatchbacků nebo kombi, a už vůbec ne sporťáku (no, to by snad nikdo nečekal). Na druhou stranu při běžném ježdění s respektováním rychlostních limitů a fyzikálních zákonů mám z auta dojem, že dělá přesně to, co očekávám. Zde podotknu mnohdy opomíjenou věc - opravdu žádný systém zatím neumí gravitaci, setrvačnost ani odstředivou sílu vypnout :-).

Motor:

Teď se dostáváme k motoru, což je další velké plus tohoto vozítka. Motor FIRE, který znám z Brava , je u Livingu povzbuzený turbem na 88kW a cvičí s tímhle drobkem vážícím kolem 1300 kg skvěle, i když je auto více naložené. Auto je s tímto motorem celkově hodně čiperné a přijde mi, jako bych řídil auto s podstatně nižší hmotností. Motor má takový průběh momentu a výkonu, že necítím přílišnou potřebu hnát ho nad 3000 otáček a navíc budí dojem, že si s autem jen pohrává. Maximum točivého momentu (215 Nm) je u 2500 otáček a dále jen mírně klesá, přičemž kolem 3000 otáček k tomu mám pod plynem zhruba 60-70 kW, takže opravdu slušné hodnoty. Není problém na dálnici při zařazené šestce v táhlém stoupání zrychlovat a předjíždět, i když je auto více naložené. V prvních cca 800 km se ukazatel spotřeby ustálil na 6,3 litrech, postupně klesal a teď již jezdíme za rovných 6 litrů (hlavně okresky a dálnice, podíl města minimální). Vzhledem k tomu, že šlo o syrový motor, tak je to hodnota více než uspokojivá a dá se předpokládat, že po zajetí motoru počítačová spotřeba spadne pod 6 litrů. Zde musím uvést, že mnou dlouhodobě počítaná spotřeba dle tankování vychází o 0,3 litrů více - tady kecají všichni tři Fiati (Punto, Bravo, Living). Mimochodem jsem přesvědčený o tom, že tenhle motor je pro Living úplně nejlepší volbou. Nedokážu si v něm představit ani nadopovaný dvouválec o objemu 0,9 litrů, který sice papírově vypadá pěkně a údajně jezdí spořivě, ale prostě mi do toho auta nepasuje a dynamikou prý také neoplývá. Ani atmosférickou čtrnáctistovku FIRE, která sice umí hodně a je spolehlivá, ale řekl bych, že na Living už nebude plně stačit a bude se muset více točit, jinak to bude líná jízda čepičářů. Tak a naftové motory? Vzhledem k šílenému ceníkovému skoku cca 50 tisíc oproti benzinovému turbomotoru se uhlák odpíská okamžitě a netřeba ani řešit jeho dynamiku a kultivovanost (kteréžto určitě na benzinové turbo tak jako tak nestačí).

Interiér

Co se týká vnitřního prostoru, tak tady se nenechte zmást vnějším vzhledem. Auto sice zvenčí vypadá drobně (zejména při čelním a zadním pohledu), ale jakmile do auta sednete, tak se nestačíte divit, jak je auto prostorné a těžko chcete věřit tomu, že auto má délku jen 4,35 m – tedy do plnohodnotného kombi ztrácí kolem 30 cm. Dojem z vnitřního prostoru je vážně ohromující, a kdo si do toho auta nesedne, tak neuvěří. Místa na zadních sedadlech je také neskutečně, a zřejmě nenastane to, že by spolucestující sedící na zadním sedadle dloubal(i) koleny do opěradla řidiče/spolujezdce. Místa na nohy tam je opravdu hodně a to i v případě, kdy se zadní sedadla posunou co nejvíce dopředu. Ostatně zadní sedadla jsou co do funkce opravdu velké plus tohoto auta. Kromě toho, že jdou posouvat dopředu-dozadu v rozmezí zhruba 15 cm, tak sklon opěradel jde mírně polohovat, navíc opěradla jdou velmi rychle sklopit dolů a nebo lze celá sedadla pěkně složit směrem vpřed, přičemž vám v tom pomáhají plynové vzpěry. Zavazadlový prostor sám o sobě má kolem 600 litrů, v závislosti na tom, jak jsou sedadla druhé řady posunuta, maximum je prý 638 litrů. Zavazadelník je pojat ve stylu kombi, tedy shora je krytý konzolí s roletkou, přičemž konzole jde z auta úplně vyjmout. Zde jsem si zavzpomínal na starou dobrou Fabii combi :-) Slušná vychytávka je, že roletka je tu potom ještě jedna, půlená, a ta slouží k zakrytí prostoru směrem vpřed, tedy mezi konzolí a posuvnými zadními sedadly. To sice není objev století, ale potěší, že se i na toto myslelo. Další dobrá vychytávka zavazadelníku je v tom, že máte k dispozici druhé dno v podobě pevné desky, které si můžete stavit ve 3 polohách: první poloha = položit na dno zavazadelníku, druhá poloha = zároveň s nakládací hranou (pod deskou vám vznikne cca 15 cm bezpečně krytého místa na křehké drobnosti) a třetí poloha desky je o dalších cca 15 cm výše, to je v rovině se sklopenými opěradly 2. řady sedadel. A vlastně čtvrtá možnost je ta, že desku v autě vůbec nemusíte vozit :-) Něco podobného jsem viděl například u ix20. Velká výhoda zavazadelníku je ta, že je pravidelný, má rovné stěny i dno, nikde nic nepřekáží / nevyčnívá. V prostoru nad podběhy kol jsou navíc zapuštěné odkládací schránky, do kterých se dá také celkem dost uložit (drobné nářadí, lékárnička, hasicí přístroj, křehké věci z nákupů a podobně). Rovněž dobrá věc je ta, že opěradlo sedadla spolujezdce se dá sklopit směrem vpřed a tím se vám otevře možnost naložit do auta opravdu dlouhé předměty (teď nevím přesně, ale tuším, že kolem 2,6 m).
Podotýkám, že příplatkové rezervní kolo se montuje pod vozidlo, není tedy přístupné ze zavazadlového prostoru (tam je jen šroub na uvolnění klece, ve které je kolo umístěné).

Silné stránky

- Vzhledem k rozměrům auta opravdu neskutečné množství místa jak na všech sedadlech, tak v zavazadlovém prostoru
- Variabilita interiéru a zavazadlového prostoru
- Vysoké sezení jak na předních, tak na zadních sedadlech. Ta zadní jsou dokonce viditelně výš než přední, možná až moc
- Motor T-Jet. Benzínových 120 koní povzbuzených turbem tuhle zakulacenou krabičku rozpohybuje opravdu svižně
- Průměrná spotřeba vypadá na maximálně 6,5 litrů. A to se dost proháníme po dálnici. Uvidíme, až se motor zaběhne
- Výhled z auta. Dvojité A-sloupky jsou netradiční, ale účelné a máloco díky nim při jízdě přehlédnete
- Útulný a přátelský interiér
- Snadno udržovatelné plasty v interiéru – žádné vroubkované nebo hodně členité povrchy
- Jízdní vlastnosti
- Multimediální systém propojený s palubním počítadlem, vybavený dotykovým displejem a řadou užitečných funkcí.
- Mnoho odkládacích schránek
- Výbava
- Vše je precizně zpracováno
- Vzhled. Toto auto je jedinečné a rozhodně se nestane tuctovkou. Na silnicích jich potkáte absolutní minimum
- Chybí funkce start & stop, která se naštěstí pro motorizace 1,4 T-Jet nemontuje. V jiných motorizacích jde prý alespoň vypnout.

Slabé stránky

- Hlavová opěrka na zadních sedadlech tlačí 175-180 cm vysokého člověka do týlu – měla jít ještě o cca 5 cm více vytáhnout a bylo by to bez výhrad. Pro osoby do 170 cm ok.
- sedadla mohla být přeci jen o něco pohodlnější
- klimatizace je až moc iniciativní - pokud tlačítky změním směr foukání vzduchu a nemám přitom zapnutou klimatizaci, tak ona častokrát uzná za vhodné se sama od sebe zapnout
- Možná až příliš jedovaté brzdy. První zabrzdění s autem znamenalo něco jako prudké zašlápnutí brzd, ale už jsem si zvykl a šlapu citlivěji :-)
- Sedadlo spolujezdce nejde výškově nastavovat, někomu by to mohlo vadit
- vysoce leštěná část na přístrojové desce ve stylu piána - tento plast se velmi rychle ukydá a snadno poškrábe, tady ve Fiatu vyloženě šlápli vedle

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

zatím nic

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

již jsem tam kupoval druhé auto a řekl bych, že jsme se rozumně domluvili