Mitsubishi Lancer Wagon 2.0 Intense

Hodnoceno: 29× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Původním autorem recenze je uživatel s nickem "zihac".

Trvalo to 2 roky od koupě, než jsem se konečně dostal k tomu, abych zde napsal své dojmy. Mám ovšem pocit, že recenzi samotné to pouze prospěje, protože časem jsem aspoň získal nadhled a budu (snad) schopen popsat auto objektivně. Ale začnu hezky od začátku...

Koncem roku 2007 jsem spokojeně jezdil v citrónově žluté Corse B (první auto, koupeno ojeté pro mámu-neřidičku jako poslední pokus dostat ji za volant; pokus nevyšel, auto putovalo k synáčkovi. Základní výbava, 1.2 ECO, 33kW) a liboval si v téměř nulových nákladech, ojedinělém vzhledu (schválně, viděli jste takovou barvu?), v překvapených pohledech řidičů, které Corsa v této motorizaci dokázala na dálnici předjet i rychlostí vysoko nad povolenou hranicí a na okreskách všem ulítla jako čmelák šnekům. Pak ale přišly události, které zaměřily mé priority na bezpečnost, a to byla chvíle, kdy jsem se rozhodl, že i vzhledem k mému narůstajícímu ročnímu kilometrovému náběhu, je čas zamávat Citrónovi pá-pá. Putoval dál plnit roli 1. auta pro čerstvého držitele řidičáku - mé sestře, a tuto roli plní úspěšně dál.

Jenže. Nastalo to, co zná asi každý, kdo najednou začne hledat jiné auto. Už od začátku jsem měl jasno v několika bodech:
- musí být větší než Corsa a použitelné příp. i jako rodinné auto, tj. kočárek do kufru,
- kvůli prvnímu bodu nechci nové auto. Bylo jasné, že se bude jednat o auto nižší střední trídy, u kterých je propad ceny po roce užívání veliký, hodit 150tis. a víc jen tak z okna si nemůžu dovolit,
- kvůli druhému bodu je jasné, že auto nebude z ČR, protože ojetinu si tady koupím jen od dealera a s certifikátem nebo pokud se zblázním a budu chtít "totálku" nebo taxíka odněkud z Evropy,
- nechci "stříbrnou octávii, 1.9 TDI", tj. nechci stejné auto denně potkat 20x. Jednak mám rád originální věci, ne uniformitu, a jednak se u méně obvyklých aut nemusím bát, že ráno už bude mít jiného majitele či více majitelů,
- kvůli druhému bodu to bude benzínový motor, do ojetiny s dieselem nedoporučuji jít, náklady na opravy zejména vstřiků nestojí za potěšení při pohledu na průměrnou spotřebu a dieselové motory jsou velice háklivé na méně kvalitní paliva, což v ČR hrozí i u „značkových“ čerpaček
- a stáří max. 3-4 roky, minimální km náběh, samozřejmě skutečný, a přijatelná (čím nižší) cena.

Na základě výše uvedených kritérií jsem začal hledat na internetu a postupně jsem zužoval výběr. Německá produkce v úvahu nepřicházela, osobně se mi nelíbí koncernová auta, BMW a Audi pro mě byly dostupné pouze s vysokým km náběhem a starší než jsem chtěl. Francouzi mě neoslovují, ve srovnání s VW group jsou to krásná auta se špatnými jízdními vlastnostmi a chronickými problémy s elektronikou, navíc se zaměřují na dieselové motory. Do Italů se nevlezu (Alfa vs. 195cm), Britové a Američané jsou v této kategorii mimo hru, tak zůstali Japonci. Důvěru jsem měl jedině v Mazdu a Toyotu, ale nebylo to ono. Přítelkyně měla v té době Mitsubishi Colt rv.1989 s náběhem přes 400tis. km bez jediné vážnější závady a tak jsem ze zoufalství začal vyhledávat i v produkci této značky. Vyskočil mi mj. i tento model a nastala chvíle, při kterých začne ve filmech hrát hudba naznačující, že "to je ono!". Od této chvíle jsem vyhledával téměř výhradně pouze Lancer a postupně zjišťoval podrobnosti, zkušenosti, výbavy atd. Jednoho dne se objevil inzerát, který byl sice dražší než jsem měl svůj limit, na druhou stranu se jednalo o auto staré necelé 2 roky a 26tis. km ale poměrem cena/výkon jasně vedlo (opět nastal moment s hudbou). Kontaktoval jsem majitele, domluvil schůzku a vyrazil do Německa. Vše proběhlo bez problému, zajistil i prohlídku v servisu (auto na hever, atd.), dohodli jsme podrobnosti s tím, že až zajistí odhlášení, pojištění a SPZ, tak zavolá a auto si vyzvednu. Jak slíbil, tak se taky stalo a o pár dní jsem jel prvním vlastním autem zpět do ČR. Následné přihlášení už zabralo měsíc (!!), bez komentáře.

Exteriér:
barva černá panther, originální 16" disky, zatmavená skla (ne fólie), sportovní ospojlerování, prahy, snížení podvozku o 30mm, vše přímo z výroby jako součást nejvyšší výbavy. Původní letní pneu speciálně určené pro tento model od Yokohamy jsem v minulé sezoně nahradil za Vredestein SportTrac 3 (paráda), zimní používám Continental WinterContact. Nejvíce se mi líbí záď, podle mého názoru vypadá skvěle, dojem kazí lacině vypadající mlhovky. No, mlhovky. Ona je v podstatě pouze 1, klasicky vlevo, vpravo je pouze odrazka, ale díkybohu za ni, protože pokud by zůstala pouze levá mlhovka tak to bude vypadat strašně. Japonci mlhovky nemají a tak je prostě dodatečně cpou jak je napadne (mitsubishi-schválně se podívejte na nový Lancer, sportback ji má uprostřed, pfui). Světla jsou po vzoru předchozí verze Mondea na zadních sloupcích. Pohled z profilu je to, co u mě při rozhodování o koupi rozhodlo, těžko to popsat, ale polovina lidí to i vzhledem k černé barvě a zatmavěným sklům od B sloupku přirovná k pohřebáku. Předek je nejrozporuplnější, člověk si auto nesplete s žádným jiným, ale záleží na úhlu pohledu. Nejméně lichotivý je dle mého názoru přímý pohled. Přímému pohledu jak zepředu tak i zezadu by prospělo rovněž širší obutí. A zde narážíme na další problém - tento model uznává pouze 1 rozměr pneu, alternativní rozměr zapsán není (jde samozřejmě dodatečně schválit, ale proč to neudělali už z výroby?). A tento rozměr je bohužel hodně atypický - 195/50/R16. V praxi to znamená, že 1ks této pneu stojí tolik co pneu R17, což se citelně projeví při každém nákupu, nehledě na to, že výběr je hodně omezený. Zvažoval jsem proto schválení a přezutí na R17, ať to i vypadá, když to tolik stojí, nakonec jsem si to ovšem rozmyslel, a to kvůli nákladům na nákup nových disků, nových pneu, proceduře schvalování, zvýšené spotřebě a snížené rychlosti. Podobné problémy jako při výběru pneu byl při hledání plechových disků na zimu. Povedlo se mi najít poslední 4ks, a to až v Ostravě, a bohužel stříbrné. Celou zimu se tak na auto nemůžu ani pořádně podívat a těším se na jaro.

Interiér:
Další rozporuplná část - někomu vyhovuje, jinému vůbec ne. Prostor řidiče je totiž řešen přísně pragmaticky a funkčně. Není zde nic, co by zbytečně zatěžovalo pozornost řidiče. Osobně si nic lepšího představit neumím, nejsem fanouškem 20 tlačítek na volantu a 30 na středovém panelu. Středový panel obsahuje dig. hodiny (stejné jako měla přítelkyně v Coltu !!), autorádio a prostor identicky velký hned pod ním, 3 otočné ovladače pro teplotu, intenzitu a směřování klimatizace včetně zapnutí/vypnutí AC zmáčknutím ovladače s vločkou a 2 tlačítka - pro vnitřní okruh ventilace a ohřev skla a zpětných zrcátek. Panel na levé straně řidiče obsahuje tlačítka pro nastavení zrcátek a ovladače mlhovek. Ovládání světel je u Mitsubishi typicky na levé páčce pod volantem. Jednoduché, přehledné. Použité materiály jsou příjemné, měkčené plasty ve spojení s tvrdou částí středního panelu se vzorem. Vrcholem prostoru řidiče je ovšem volant MOMO, opět přímo součást výbavy, který zaslouží jen to nejlepší hodnocení a už nyní vím, že v příštím autě mi právě tento volant bude chybět nejvíc. Je to typický sportovní volant, s malým průměrem, ale uprostřed má airbag, což je u sportovních volantů zvláštností. Prostor airbagu rovněž slouží jako klakson, rovněž zvláštnost. Spolu s volantem budu brečet i za řazením - extra krátké dráhy, absolutně jasné a přesné, tak jak si to u sportovní úpravy představuji. Sedačky jsou sportovní, mají výraznější boční vedení, drží skvěle a jsou tvrdší, chce to zvyk. Co se týče prostoru - cestující vpředu ho mají až až, vzadu je to horší, ale bezproblémově jsem odvezl další dospělé 4 osoby trasu dlouhou 600km. Slabinou pro škodovácké fandy bude rozhodně zavazadlový prostor a odkládací prostory. Těch v autě skutečně není mnoho, ale já nejsem stěhovák. Do dveří PETku nedáte, prostor před spolujezdcem není chlazený, středový tunel nepojme lano. Nikdy mě to v ničem neomezovalo, nejsem typ co všude cpe PETky a podle toho posuzuje kvalitu vozu. Kufr je ovšem skutečně zvláštní. Uvádí se 344 l, což je na kombi výsměch (sedan má o cca. 100 víc). Pocitově je kufr větší, příjemně dostupný. Co by se do objemu mělo ale po vzoru octávie a superbu započítat jsou odkládací prostory pod podlahou (viz foto), kam se vejde obrovské množství věcí, včetně rolety. Dalším faktorem ovlivňujícím velikost kufru je sklon zadních opěradel. Ten je velkorysý, několik cestujících mi už řeklo, že tak příjemně se jim ještě na zadních sedačkách v žádném autě nejelo. Dají se sklopit až do "relaxační" polohy. Uprostřed mají sedačky loketní opěrku s držáky na nápoje.

Jízda:
Pro mě nejsilnější stránka. Sportovní úprava (zejména snížení, nastavení tlumičů, podvozek, vzpěra mezi tlumiči atd.) znamená, že auto nezná něco jako boční náklon, dosud se mi nepovedlo auto "utrhnout", ani cuknutí, ačkoliv několik krizovek už zažilo a řidiči poskytuje přes volant dokonalou zpětnou vazbu o povrchu a dění na silnici. Výstižně to bylo shrnuto v jednom testu - autor uvedl, že dosud si myslel, že z této kategorie by si kvůli vlastnostem vybral jednoznačně Focuse. Teď změnil názor. Kdo nevyzkoušel neuvěří. Velice důležité bylo i to, že jakmile jsem usedl za volant, tak jsem se cítil s autem sžit. Nevím, zda ten pocit někdo zná, ale u několika aut se mi stalo, že i po dlouhodobějších zkušenostech to prostě „nebylo ono“. Tady jsem si naopak připadal, že jsem vklouznul do prostoru, který byl dělaný přesně pro mě. Podobný pocit jsem měl u C-maxu (viz níže) a nového Mondea, ale ne už tak intenzivní. Paradoxně jsem si nemohl zvyknout na normálního Focuse a jako největší utrpení mám Octavii I (neboli tour)

Motor:
Atmosferický 2.0, léty prověřený, spolehlivý, žíznivý. Motor 1.6 bych určitě nedoporučoval, auto není žádné pírko, 1.3 byla šílenost, která napadla někoho, koho snad v Mitsubishi hned vyhodili. 2.0 bych bral jako základ, ale bohužel silnější motor nebyl v nabídce. Žádá si otáčky, je to na něm cítit, nejvíce živý je na 3. stupeň od cca. 70-120km/h, a na 5. stupeň od cca. 140-180km/h, maximálně jsem se dostal na cca. 225km/h dle tacho (budík do 220km/h). Na dálniční provoz tomu ovšem chybí delší 6. stupeň, který by příjemně snížil spotřebu, takto se totiž při mé ostřejší jízdě drží průměr kolem 9 litrů. Při jízdě nonstop 180-210km/h vidíte ručičku palivoměru padat před očima, průměr pak byl cca. 12 litrů, snahou o ekojízdu jsem se dostal na 7 litrů.
Mimochodem motor na křižovatkách u několika lidí vyvolal dojem, že má i STOP/GO funkci, tj. vypínání motoru při krátkodobém zastavení. Na volnoběh člověk mnohokrát skutečně neví, zda motor běží.

Srovnání:
Po zkušenostech z koupě a z důvodů stejných jako vedly mě k novému autu jsme se krátce po nákupu rozhodli, že nové auto potřebuje i přítelkyně, protože Colt, ačkoliv pořád plně v kondici, bezpečnostní prvky ani neviděl a člověk navíc nikdy neví, zda příště motor nevydechne naposled. K Mitsubishi mě přivedla přítelkyně (skvělé zkušenosti s touto značkou i v její rodině), nastal čas oplatit jí to. Po sáhodlouhých debatách o tom, jakou kategorii by si vůbec měla zvolit, padla volba původně na Mitsubishi Space Star nebo Nissan Almera Tino. Až jednou jsem náhodou narazil na Focuse C-Max a opět mi hrála hudba. Navíc jako zástupci Fordovské rodiny to byla krásná symbolika. Byl výrazně dražší než jsme původně chtěli, ale poměr cena/výkon opět rozhodl. Je v plné výbavě Ghia, chybí mu jenom xenony a vyhřívané sedačky, barevně s Mišákem krásně ladí, je rovněž v černé. Ale k věci - vždy se těším, až s ním zas pojedu. Je to změna jako nasednout do dodávky, či přímo náklaďáku...to dělá ten vyšší posez (velice příjemná záležitost) a značně větší volant. Nad všemi nerovnostmi krásně pluje, ale jízdní vlastnosti si udržuje v duchu Focusu. Jezdí se s ním velice svižně, příjemné dlouhé cestování, radost někam vyjet na výlet s rodinou, má obrovský kufr, ale...Ale když pak bezprostředně přesednu zpět do Lanceru, tak cítím, že jsem opět "doma". Najednou je ten pocit opačný, člověk má pocit, že sedí na zemi, že nejede autem, ale motokárou, jak je to auto tvrdé, má malý volant a celkově nabízí sportovní pocit.

Silné stránky

- jak bylo uvedeno, jízda, volant a řazení zaslouží 1000% (to není překlep)
- v základu 8 airbagů (2x přední hlavový, 2x přední boční, 2x přední záclony, 2x zadní záclony)
- v základu 6 repro
- v ČR jsem dosud potkal cca. 3 tyto vozy
- i po 2 letech užívání a více než 2x km náběhu minimální ztráta hodnoty
- motor
- vzhled (pro někoho slabá stránka)
- sedačky
- interiér a ovládací prvky

Slabé stránky

- Výbava jako ohřev předního skla, dešťový senzor, ESP (to hlavně), xenony, nebyly ani za příplatek.
- drobnosti - v Mitsubishi na to asi kašlou, ale drobnosti dělají dojem a potěší. Např. klíč od auta vypadá tak nějak jako z poloviny 90.let. Není mu co vytknout, ale prostě to není ono. Sluneční clony – je naprosto běžné, aby clony byly tvarovány tak, že zakrývají i plochu za zpětným zrcátkem nebo je za zrcátkem nalepena tmavá fólie. Ne tak v Mitsubishi. Stejně tak použití clony pro boční okna – nemožné ve spojení s mou výškou. Clona je krátká, nepokryje celou délku okna. Jakoby bylo tak těžké nedávat clonu na držák napevno, ale dala by se např. 5 cm povytáhnout. Střešní madla - po puštění bouchnou. Je to detajl, ale pokud jedete ve více lidech a někdo pustí madlo, tak řidič se ve většině případů lekne. Jak těžké a nákladné musí být použití madel jako ve Fordu, kde se po puštění pomalu a potichu doklapnou?
- MITSUBISHI NAUČTE SE ZABUDOVÁVAT MLHOVKY DO ZADNÍCH SVĚTEL
- velice citlivý lak, určitě NE do myčky, dávat pozor na jakékoliv oděrky
- spotřeba
- zavazadlový prostor

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Po přímých a zejména nepřímých (od známých, z recenzí, diskusí apod.) zkušenostech se servisy v ČR jsem už od začátku byl rozhodnutý vyzkoušet nejdřív autorizovaný servis v Německu. Zatím se jednalo pouze o 2 pravidelné prohlídky, obě jsem absolvoval v Drážďanech, což jednak není daleko a jednak si libuje i přítelkyně kvůli nákupům. Vzhledem k plánovanému stěhování do jihomoravské metropole ale budu nucen porozhlédnout se po servisu někde na Moravě (stále naivně doufám, že najdu, a to jak s kvalifikovaným a férovým personálem, tak kvalitními službami) nebo v Rakousku. U absolvovaných prohlídek se zatím projevilo to, co jsem slýchal už před koupí - je to Japonec, servis a díly budou dražší (malé zastoupení na trhu, delší dodací doba některých dílů atd.-ostatně to byl taky důvod proč jezdím do německého servisu, těchto modelů je tam mnohem víc, ani vlastně nevím zda se tento model v ČR oficiálně prodával). Nad rámec běžných výměn byly při poslední prohlídce vyměněny i přední brzdové kotouče a destičky, tady se cena dílu projevila v plné kráse a odjížděl jsem domů lehčí o sumičku, za kterou bych bez problému měl levnější týdenní zájezd pro 2 osoby.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Kupováno od soukromé osoby, bezproblémové, rychlé jednání.