Honda Accord Tourer 2008 2.0L

Hodnoceno: 5× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Popis vozu

Honda Accord je považována za spolehlivou ojetinu, která by měla zaručit i pěkné svezení. Rád bych sdílel své osobní zkušenosti s Hondou Accord po dvou letech užívání. Začněme tedy postupně.

Design
Zde musím hodnotit pouze subjektivně a je zcela na každém z vás, co si o tvarech auta myslí. Accord 7. generace má podle mého vcelku povedenou přední část, bez šílených asijských výstřelků s lehce zamračeným výrazem a hlavně s čistými liniemi. Bohužel mi k tomu vůbec nesedí pohled na zadní část vozu ve verzi kombi. Právě ona největší přednost tohoto auta, tedy kufr prostě celý rozbourá celý design a zadní část k té přední působí zcela nevyváženě. Pohled zezadu je až skutečně ošklivý.

Motor a převodovka:
Honda Accord se už v předchozí generaci zapsala do paměti nadšených řidičů milující atmosférické benzínové motory s lineární charakteristikou a svižnou odpovědí na pohyb pravého kotníku. To poslední zmíněné však u sedmé generace Accordu s objemem 2.0l ve verzi Tourer, tedy kombi, nenajdete. Na vině je totiž vysoká hmotnost kombíku, která je o plných 130kg těžší než sedan a dosahuje pohotovostní hmotnosti 1450kg. Za vyšší hmotnost může pochopitelně více plechů a výztuh dlouhého vozu, ale také kupříkladu elektromotor pohánějící páte dveře.

Dvoulitrový motor má papírově vcelku adekvátní hodnoty k velikosti vozu a to 114kW dosahujících v typicky japonských výšinách okolo 6000ot¬/min, a kroutící moment 190Nm při 4500ot¬/min. Ve skutečnosti to ale v autě rozhodně nepocítíte. Dvoulitr má totiž díky 5st převodovce docela dlouhé kvality a to ubírá na dynamice vozu. Šestka se totiž nabízela jen s motorovou verzí 2.4l nebo k dieslu a její absence je velmi znát. Vždyť při 130km¬/h motor točí 4000ot/min. Člověk by si řekl že to musí mít negativní vliv na spotřebu, ale ta je bez ohledu na jízdní styl stále okolo 8-9litrů.

Jízda:
Nastartujete. Hladký a kultivovaný chod tvrdí japonskou preciznost a slyšíte jen pravidelné cvakání ventilů, které nemají hydraulická zdvihátka, a vůle musíte pravidelně po 30tis kontrolovat hezky po staru, tedy šroubovákem a spároměrkami. Dvoulitr si nechává líbit jízdu v nízkých otáčkách, takže při 50km/h není problém jet na 4 rychlostní stupeň. Jestli ale chcete dynamiku, musíte točit až nad hranici 4500ot/min, kde motor dosahuje maximálního kroutícího momentu a zároveň se někde v těchto otáčkách mění proměnné nastavení ventilů k ostřejší vačce. Ano, tady už motor má vcelku sílu, příjemnou (nikoliv nadměrnou) dynamiku naleznete skutečně až za 6000ot¬/min, ale takhle vysoko vytáčet motor vás dlouho bavit nebude, protože zvuk linoucí se z výfuku není tak uchu lahodící jako například u konkurence. Taková Mazda 6 s jejím dvoulitrem je pro ucho vyloženě symfonií, to o Hondě rozhodně říci nemůžu.

Čím ale Accord boduje, tak je jeho precizní řazení. Rychlosti tam zapadají skutečně v přesně definovaných a pevných drahách a meziplyny se řadí s automatickou lehkostí. Řízení a zpětná vazba od podvozku je další silná stránka Accordu. Přední lichoběžníkové zavěšení dělá z podvozku neskutečně ukecaného spolucestujícího. Víte s absolutní jistotou o každém záhybu, náklonu či odskoku vozovky. Trošku na kráse však ubíraji velmi tvrdé nastavení tlumičů, které na české silnice a to i s koly R16 prostě nejsou stavěné. Při vyšších rychlostech auto snadno drží zvolený směr a nemusíte neustále lehce korigovat směr jízdy jako je tomu například u Octavie. Lichoběžník má jednu nevýhodu a to tu, že díky tomuto řešení dosáhnete menšího rejdu a s dlouhým vozem je to v podzemních garážích někdy otrava.

Brzdy jsou oproti německému standardu skvěle dávkovatelné. U koncernu VW je mi líto nastavení brzd, kdy si na začátku pohybu brzdy říkáte kolik nemáte ještě brzdného účinku v záloze, ale když potřebujete krizově brzdit, tak se dále nic neděje. To se u Hondy nestane. Co šlápnete, to brzdí.

Interiér:
Alcantarové sedačky jsou skvělé zejména pro jejich údržbu a komfort z tohoto materiálu. Bohužel tvarově mi dost nevyhovuje zejména krátký podsedák. Materiály a lícování jsou na standardní úrovni. Sem tam se ozve nějaké to povrznutí, což bych od Accordu nečekal.

Absolutní přednost tohoto vozu je zavazadlový prostor. Ten je vskutku nadprůměrný a díky složení sedaček do absolutní roviny můžete v autě ve dvou klidně přespat na dvou nafukovacích matracích. Není problém složený kočárek i s kolem a ještě zde dát týdenní nákup. Přiznám se ale, že po čase užívání bych do Toureru už znovu nešel. Tak často tento zavazadelník nevyužiji a naprostou většinu času zde vozím pouze vzduch.

Pozice za volantem je pro mne oříšek. Za dva roky jsem nenašel ideální polohu. Pedály jsou totiž dost posunuté směrem k řidiči a proto, aby se mi sedělo příjemně, tak musím přední sedadlo posunout do krajní zadní polohy, to už mi ale zase nevyhovuje pozice volantu, která nejde přisunout blíže k tělu aby mi to bylo příjemné. Vůz byl tedy navržen na průměrného Evropana a při 190cm už to jednoduše není ono. Tím, že pro mne vhodná je pozice až téměř posunutý zcela vzad velmi ubírám místo na zadních sedadlech. Krátký rozvor Accordu ubírá znáčně místa na zadních sedadle a rázem je použití tohoto vozu jako rodinné auto velmi diskutabilní. Za řidiče rozhodně nedáte dětskou sedačku s Isofixovou platformou. Ta musí jít za spolujezdcovo místo a ten se zároveň musí značně omezit a posunout vpřed.

Ovladače jsou ergonomicky uložené a nemusíte číst žádné manuály, abyste zjistili jak se co ovládá. Vyloženě za výsměch považuji nápis na CD přehrávači „Premium Sound“ Hudba linoucí se z šestice repráku je vyloženě podprůměrná s nehezkými basy, mdlými středy a uši trhajícími výškami. Zvláštností je že jsem na CD přehrávači nenašel například pauzu, musít autorádio rovnou vypnout. K dnešní době chybí jakákoliv kontektivita tedy USB, nebo bluetooth. Avšak kutilové z Čínské lidové republiky naštěstí nabízejí dostatek AUX přechodek, které jednoduše zapojíte na místo měniče CD, takže to takový problém není. K rádiu mě vadí ještě jedna věc, ale to bude pravděpodobně problém pouze mého vozu a to je velmi slabý příjem rádia. Anténa zde totiž utekla ze střechy do bočních zadních skel v zavazadelníku a příjem z ní je velmi slabý a musím velmi často ladit stanice během jízdy.

Zkušenosti se servisem
Na Hondě se mi líbí servisovatelnost. Průměrně zdadný kutil si zde sám provede spoustu předepsané údržby. Velmi se mi líbí samotný layout. Otevřete kapotu a je vám hned jasné, kde se jaká komponenta potřebná k chodu agregátu nachází.

Závěrem?
Accord bych doporučil spíše pro mladší bezdětné páry, které milují delší cestování s hromadou vybavení na lezní, cyklistiku a potřebují vozit hromadu harampádí. Jako rodinný vůz bych jej znovu nevolil zejména díky omezení na zadních sedadlech, nepohodlné pozici za volantem a věčně vijícímu motoru při potřebě dynamické jízdy.

Silné stránky

- zavazadlový prostor
- řízení (zpětná vazba)
- řazení
- zatím mě nikde nenechala :)

Slabé stránky

- málo místa na zadních sedadlech
- pozice pedálu (nedosažitelnost správné pozice za volantem)
- pouze 5st převodovka (dlouhé převody)
- málý rejd

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

A jak je na tom Accord se spolehlivostí? Řekl bych že absolutní průměr. Je to jednoduše plechový miláček, který jako každý jiný potřebuje údržbu. Vůz jsem kupoval ve 120tis a zde uvádím komponenty od kterých bych výměnu oproti standarnímu spotřebnímu materiálu nečekal:
- 127tis startér
- 130tis těsnění pumpy posilovače řízení
- 175tis vnitřní klouby poloos (vibrace)
- 180tis spojka