Škoda Octavia

Hodnoceno: 4× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Možná budu působit jako bručoun, konzervativec a snad i zpátečník. Ale mám rád, když se hodnocení čehokoliv utváří na základě dlouhodobější zkušenosti. Je nejprve potřeba si danou věc řádně osahat, zjistit, jak slouží při dlouhodobějším soužití a poté hodnotit, rozhodovat a jednat (své by k tomu mohla říci má milovaná žena – s velkou slávou jsme se brali po 12. letech společného života). Proto nemám rád recenze typu „před dvěma týdny jsem koupil auto, je nejlepší na světě“. Na tu mou jsem tedy střádal zkušenosti 5 let a v jiných jednotkách 300.000 km. Ono recenze…co říci nového a objevného k autu, které potkáte na každém rohu a minimálně půlka národa jej již řídila. Spíše se bude jednat o shrnutí subjektivních poznatků po dlouhodobějším používání.

Octavia … vůz, který má zástup obdivovatelů, kteří se za něj budou bít do posledních sil a současně podobně velkou skupinu odpůrců, kteří by zaprodali svou matku, jen aby jej ráno nepotkali cestou do práce (což je na našich silnicích v podstatě nemožné). A potom také hodně těch, kteří ji vidí takovou, jaká je – auto do morku kosti (dá-li se tak o autu mluvit) průměrné, nekonfliktní, uživatelsky přívětivé, chytře postavené a ještě chytřeji prodané. Ta má byla vyrobena v polovině roku 2009, výbava plně dostačující, leč ničím neohromující (Elegance) doplněná o převodovku DSG (pro znalce převodovek – DSG zvládne porci 300.000 km v podstatě bez servisních zásahů – jen 1x výměna oleje), navigaci Columbus (pro ČR by měla být ze seznamu příplatků vypuštěna), něco, co se hrdě nazývá „sportovní“ podvozek. Nakonec ještě v autosalonu doplněna o 17“ kola z L&K, jelikož standardní byla poměrně nepěkná a dodnes slouží jako zimní obutí. Nebudu se tvářit kolik bezesných nocí jsem strávil u konfigurátoru, jelikož jsem auto neobjednával. Jako velké množství Octavií, i tato je firemní. Pro mé vlastní auto mám jiné preference, ale o tom až jindy.

Po převzetí nastal Octavii zcela běžný život, který byl možná jen trochu rychlejší (nájezd 60.000 km/rok je trochu více, než je běžné) – každodenní cesty do/z práce, dálniční lety Evropou na služebních cestách, plně naložená s rodinou k moři a postávání v městských kolonách např. matičky Prahy. Mimo každodenního života měla i pár zvláštních okamžiků – takže 2x lehce bourána (1x střet se srnkou v nadprůměrné rychlosti – tedy auta…srnka měla rychlost vcelku standardní a 1x facelift zadního nárazníku při parkování), 4x vykradena (díky všeobecné oblíbenosti bdí nad mou životní cestou již Columbus č. 5) a nespočetněkrát lehce odřena.

Ekonomika (a ekologie) provozu – až na pořizovací cenu, která je s ohledem na kategorii a velikost poněkud vysoká, jsou provozní náklady uspokojující. Průměrnou spotřebu nemám spočítanou na tisíciny, ale jelikož nejsem právě fanoušek zastavování u benzínek, tak jezdím na doraz a tankuji do plna. Řečí čísel na obvyklých 60 litrů nafty najedu běžně okolo 1.030-1.100 km. Dle PP se dlouhodobá spotřeba pohybuje mezi 5,4-5,8 litru (po 100 hod. nebo 10.000 km se nuluje, což nesu s určitou nelibostí). Takže realita v mém případě okolo 5,6 l bude. Srdce ekologů zaplesá až do chvíle, kdy se šlápne na krk a Octavie vykouzlí parádní dieselmrak – motor BKD je jeden z posledních bez filtru pevných částic. Na druhou stranu i po mém nájezdu je na rozdíl od jiných (rozuměj „ofiltrovaných“) motorů stále použitelný bez větších investic (mám s čím srovnávat). Mimo zvýšených nákladů na navigace, bylo ještě 3x měněno čelní sklo (kamínky, kamínky, kamínky), 1 x brzdové kotouče (prý jsou brzdy pro sraby, tak je zásadně nepoužívám) a 1x tlumiče + kosti stabilizátoru. Ekologicky smýšlejícím by udělala pár vrásek na čele spotřeba oleje. Pokud se vůz pohybuje rychlejším tempem na dálnicích, tak umí spálit litr oleje během 2.000 km. Po druhé výměně parkovacích senzorů (odlepený senzor řeší servis výměnou za nový), jsem přistoupil k jejich samo-domo lepení. Podkladová guma, kterou je do nárazníku vlepen, je dostatečně velká a ačkoliv jsem výměnu neplatil, bylo zbytečné platit vždy za výměnu funkčního senzoru. Zvláště ty přední na to docela trpí.

Motor a jízdní vlastnosti – je to kombi nižší střední třídy s automatem a dieselem. Takže nikdo nečeká emoce a výkony sporťáku a ani je nikdo nemůže chtít. Pro své určení bez-emočního univerzálu jsou plně vyhovující. Těžký motor v přídi potom na akčnosti příliš nepřidá, ale tím pádem je stabilita vzhledem k velikosti auta velice dobrá. Motor byl zmiňován výše. Síly má dostatek, avšak o jeho vychování by se dalo s úspěchem pochybovat. „Naštěstí“ v mém případě hrubost jeho chodu předčí pískání a houkání turba, které značí jeho blízký konec. Problém je, že jeho smrt je avizována již posledních cca 300.000 km. Hlučné prostě bylo vždy a nikdy s ním nebyl problém, až na občasné zmatení nezkušených členů posádky, kteří se ohlížejí po sanitce, nebo kontrolují nízký průlet stíhačky. Spojením s převodovkou DSG se část hrubosti zahladí, ale stále se nejedná o nejkultivovanější pohon na trhu. Až na spotřebu oleje ale vytrvalý tahoun, bez zásadnějších problémů (žádné opravy hlavy, setrvačníku, či vstřikovačů v tomto konkrétním případě).

Praktičnost a výdrž – první shrnu slovy, že je uživatelsky jednoduché a zcela jistě i praktické. Vzadu má kufr „jako kráva“ – štafle, skříňka z Ikea, lednička, nákup pro 6-ti člennou rodinu a plato vajíček navrch…to vše se tam zajisté vejde (tedy až na toho šestého člena rodiny), ale já tam vozím převážně vzduch. Čtyři dospělí se do auta také bez problémů vejdou, ale v mém případě je to spíše výjimka. 90% času jezdím sám, nebo ve dvou. K výdrži toho lze říci víc, jelikož máme spolu již něco odžito. Auto je prozatím poměrně konzistentní. Samozřejmě občas někde něco zavrže a drnčí (třeba knoflík na ruční brzdě mne občas dohání k šílenství), ale do 250.000 km nejevil interiér známky opotřebení a i dnes to není nějaká hrůza. Kůže na volantu má do zrcadlového lesku daleko, textil na sedadle řidiče je trochu ošoupaný v oblasti levých bočnic, ale stále nic tragického. Trochu horší je to s elektrickou výbavou – nefunguje výhřev řidičova sedadla (s ohledem na náklady na opravu jsem se rozhodl neřešit), nefunguje připomínač pásů (řešit nehodlám – v autě se vždy poutám a při popojíždění bez pásů je alespoň ticho), občas pozlobí dojezd u řidičova okna a v období zimních plískanic jedno z čidel ESP tu a tam vygeneruje chybu a ESP vypne (spolu s tím se odebere i tempomat, což moc nechápu).

A celkové shrnutí - jak jsem avizoval nic překvapivého se nekoná a ani konat nemůže. To co se dočtete v každém testu. Není dokonalá, ale je hodně chytře vymyšlená. Octavie připraví svému majiteli nekomplikované žití, věrné služby bez jakýchkoliv emočních výlevů a moc si za ně nežádá. Pro flotilu firmy, či řidiče-uživatele dreamcar. Petrolhead se porozhlédne jinde.

Silné stránky

- neprovokující střídmá průměrnost
- user friendly
- spolehlivost
- praktičnost
- provozní náklady

Slabé stránky

- neprovokující střídmá průměrnost
- na každém rohu jich je 10
- oblíbenost u zlodějů, lapků a jiné pakáže
- navigace Columbus, která má perverzní zálibu v ucpaných centrech měst

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Ráno odvezou, večer přivezou...neplatím, nezajišťuji, nehodnotím

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Nekupoval jsem, neplatil jsem, nehodnotím