genie (muž 44 let)

BMW řada 3 335d Coupe

Hodnoceno: 14× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Tak vás vítam u recenze mého nového mazlíka, Fordu Mondeo 2.2 TDCI Titanium S. Tohle auto... moment! Tady něco nehraje! To není kombík! Sakra tohle auto nevypadá jako moje Mondeo! ...

____---=== reverse in time.

léto 2012: Superb 2.5 TDI, tiptronic. Mé současné auto, více stálo než jezdilo. Nevím, kde soudruzi z NDR udělali chybu, ale víc jsem opravoval, než jezdil. Řekl bych, že jezdit taxíkem mě vyjde levněji, než kilometr v mé uberskodovce.Tak jsem se rozhodl, ze Schade půjde do světa a já usednu zpět do Mondea V6, toho času již po transplantaci orgánů z originální ST200. Mělo to však jeden zásadní háček. To ST má TAK nádherný zvuk ... okolo 6500 rpm, že jsem prostě pořád jezdil s nohou na podlaze a ručičkou otáčkoměru na pravém dorazu. Skoro teda :) To, že tenhle styl jízdy neprospíval ani autu, ani mé peněžence se netřeba rozepisovat. I tak jsem se začal zajímat o novější generaci přibližovadla. Vzhledem k tomu, že mé křivky touhy (Aston Martin DBS) a budgetu (max roční příjem za auto, víc ani ránu) se neprotínaly v žádném bodě v nejbližších desíti letech, volba byla jasná. Ve stopách svého otce jsem se vyučil pekařem. Teda skoro. Ve stopách svého otce, dlouholetého dealera modrého oválu, jsem si zvolil etalon střední třídy, Škodu Octavia TDI, f metle, na hlínách, paluba kaštan a sesle vepř. Zas kecám. Volba padla na Mondeo 2.2 TDCI, +-2008, +-100tkm, podmínkou Titanium S (bez sportovního paketu a alcantary to auto vypadá... prostě chudě) a s velkou navigací, neb čudle klimatizace předfaceliftového Mondea by sice mohly relativně přijatelně posloužit jako ovladače nejlepšího přítele mé drahé polovičky, sporáku Mora, nicméně v autě za milión nemají co dělat. Nuž poohlížel jsem se, rozmazlován výbavou Superba (tovární auto, full options) jsem nakonec zaškrtával i větraná sedadla nebo střešní okno. Auta byla, cena taky akceptovatelná - za cenu Octavie 1.9 chro chro dostanete kombi se 175 koňmi pod kapotou, dle mého podstatně šviháčtější look i nesrovnatelně lepší jízdní zážitek. Ale znáte to, tak dlouho vybíráte, až přeberete ...

Nuž a pak přišel leden 2013. Já, rozhodnut odložit nákup Mondea až opadne sníh, páč se mi nechtělo zkoumat "zaručeně férový" auta po kolena v bílém bordelu, jsem zvedl telefon. Otci. Tomu ho většinou zvedám, takže na tom není nic překvapivého. Překvapivý byl obsah jeho sdělení. Citovat nemohu, v mém věku už paměť není co bývala, nicméne myšlenka byla zřejmá: "Za hodinu končí aukce, je tam 335d kupátko, teď je za hodně dobrou cenu, mrkni na něj". Blah. Kolik bylo aukcí, kde hodinu před koncem svítila cenovka jako by euro mělo stát 80 korun a pět vteřin před koncem devalvovalo na úroveň české koruny. Nedával jsem tedy žádnou prioritu této informaci, nicméně ze zvědavosti jsem se podíval. Což o to, kupé E92 je krásné auto, motorizace taky snová... tak to zkusme, za příhoz člověk nic nedá.

blik, hodina poté... sakra, něco se děje, stále jsem nejvýše přihazujícím. Začínala se mne zmocnovat panika, přecijen jsem byl nachystán na variantu, že mě někdo přehodí a ne na to, že si koupím kupé. Zvláště potom, co jsem právě hodinu nazpět volal své přítelkyni a ptal se ji, jestli si mohu koupit BMW kupé. Citovat tentokrát ne že nemohu, ale nechci, nebo sprostá slova sem nepatří, nicméně měl jsem dvě možnosti. Koupit si BMW s 286 poníky a nový byt nebo si koupit normální rodinné auto s velkým kufrem a spotřebou 7l nafty na 8500 km - nebo tak nějak to píšou všichni v těch recenzích Passatů a Octavií. Případně by bylo tolerováno Mini Cooper S JCW s podmínkou, že se vzdám jeho užívání ve prospěch bytné... Tak jsem zvedl telefon podruhé a suše oznámil "Koupil jsem si ho".

A tak se členem rodiny stala Kapesní raketka. Oficiálním jménem BMW 335d Coupe. Narodila se v Mnichově 13.10.2007, ale na svět okolo se podívala až v roce 2008. Není to žádná fiflena - rodiče byli chudí a do vínku ji krom běžných vlastností dali jen málo navíc. Ale geny (nebo genialitu?) nezapřete a tak i tahle relativně obyčejná trojka je krasavec. Přesnou výbavu připojím na konec článku.

Nuž a jdeme na popis kladů a záporů, tam se pokusím shrnout poznatky z měsíčního soužití s KáErkem, kdy jsme si zažili spokojené dva milióny metrů. Jo a pro klid duše... litry zavazadelníku nebo měkčené plasty v mém popisu nehledejte. Nepoužívám metr a stopky, spíš oči, uši a hmat. :)

Silné stránky

Jak jezdí. Jak funguje jako celek. Jak je dobře vymyšlené a zpracované. Ale popořadě.

Odemknete, otevřete dveře. Zavřete dveře a znovu ustoupíte o dva kroky dozadu abyste vzdali hold těm nádherným tvarům. Sedm let... sedm let je tady tohle kupé a pořád dokáže otáčet hlavy kolemjdoucích, vzbuzovat radost i závist. Sáhnete na kliku a otevřete podruhé. Cítíte v ruce, že tyhle dveře nejsou z papíru, cítíte že nejsou z Mondea a dokonce nejsou ani z Passatu. Ty dveře jsou velké, masivní a přesto se zavírají s tak orecizním, skoro hodinářským klikem... Sednete si a řeknete si "páni, kde dali sedadlo? Nic necítím a sedím na zemi". Sedačka je opravdu nízko, ale ten posaz... zde v Mnichově nešetřili a každá 335 má sportovní sedačky, ať už baští jakékoli zkapalněné dinosaury a přesličky. Vložíte šém, pardon, klíč do zapalování, zmáčkete tlačítko a motor za vetřinu nastartuje. Je jedno, jestli je studený, zahřátý nebo na stojanu vedle auta, poslouchá lépe než severokorejský důstojník. Bez ohledu na počasí. Zařadíte D a i když volič převodovky nezapře věk (pofaceliftový automat je nebe a dudy), pořád tak nějak podvědomě cítíte, že tam dole pod povrchem pracuje stejně jako za mlada. Rozjedete se a všimnete si, jak jsou ty nádherné tvary z prvního dojmu funkční. A pak to udělá cvak. Najednou vám to všecko dojde. Proboha, ja to auto celé cítím. Od prdele až po konečky prstů, cítíte, vidíte, vnímáte co to auto dělá. Najednou jsou limity v zatáčkách dány tím, jak máte alespoň trochu jednu ruku pravou a jak moc umíte hlavu nechat doma před odjezdem. Pche... tohle auto je rychlejší, než moje ruce.

Skoro třísethlavé stádo mnichovských plnokrevníků je zajisté ušlechtilý chov, ale spíše železniční kroutící moment je to, čím se budete opájet s každým rozjezdem z křiřovatky. Nával síly je ale velice příjemný, není to takové to "najednou všechno a najednou nic", kopance nečekejte. Spíše vlnu, na které se vezete, vlnu jejíž hrany krásně otupuje klasický hydroměnič automatu. Ve 160 si motor jen klidně a relaxovaně vrčí lehce nad dvěmi tisíci, přesto pořád víte, že máte pod pravým kotníkem rezervu. Baby GT? Jednoznačně!

Rádio Professional a Hi Fi repro systém. Ačkoli je to jen druhý stupeň audio výbavy pro toto BMW, dokáže uspokojit jakéhokoli milovníka příjemně reprodukované hudby. Žádné přepálené a dunivé basy nebo zvonění vysokých tónu, ale příjemně odladěné, nikde nerezonující... přesně to, co od prémie čekáte. Srovnání z standardem ze stejného kupé? Je to jako jíst prosciutto crudo oproti pizza šunce z kauflandu - jasně, můžete si dát i stejka, ale žít se dá i bez Harman Kardon.

V neposlední řadě, vlastně asi bych měl říci v první řadě - stejně zářivou hvězdou, jako je řadová šestka - je i podvozek. M Sportfahrwerk má napsáno v rodném listě a věru sportovec to je. Atlet, věčně ve střehu, napnutý a sebejistý. Nachystaný vrátit vám každou ránu, kterou mu uštědříte výmolem v silnici nebo přejezdem kolejí, ale taky super parťák, který vás podrží i ve chvílích, kdy už jen tiše doufáte spíš než abyste mu věřili.

Slabé stránky

Jak žere. Naftu, mě a hlavně zadní gumy. Neeeee uuuuplněěěěěěě bleeeeeskoooovaaaaa aaaaauuuuutooooomaaaaatiiiiickáááá přeeeevooooodooooovkaaaaaaaa. Si-která-co-občas-sem-chce-kvalty-dělá-přeskakuje-a-tam. Zatím jsem pořád ještě nadšený z toho, jaký to je kvalitatviní posun, ve zpracování, v jízdě, ve vnímání. Kritika příjde s vystřízlivěním. Snad jen drobná perlička, kdy jsme jeli pro Mondeo do Německa. Zjistil jsem, že gumy 245/40 a 9" disk spolu se vzorkem 4 mm na zadní nápravě nejsou zrovna ideální kombinací, pokud přes chumelení není vidět a nechcete jet maximální rychlostí 80 km/h. Po přesednutí do Mondea (díky Víťo) se dalo z Brna vyrazit i povolenou dálniční rychlostí.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Nula. Když pominu vstřícné jednání místního dealera BMW, který zdarma prolustroval historii i výbavu dle VIN, nemám naštěstí s čím sloužit.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Velký aukční server, přístupný pouze registrovaným obchodníkům s automobily. Vzhledem k totální, až pedantské, předprodejní prohlídce a následném reportu není obava o stav vozu na místě. Doklady bez čekání, transport z Holandska do Ostravy za 8 tisíc víceméně obratem. Ani v tomto případě nemám žádných výtek.

P.S.

To Mondeo nakonec máme. Koupil si ho otec, krásný kus 2.2 TDCI Titanium S, s velkou navi, větrané sedačky... Auto krásné, dám sem fotky, ale BMW to (bohužel?) není...