Rover řada 100 111

Hodnoceno: 86× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Jedná se o vůz Rover 100 1,1 3 dv., r.v. 1997 (modelový rok 1998).
Tento konkrétní kus k nám byl dovezen v zimě roku 2003 soukromým dovozcem z Francie, od kterého ho následně koupil můj děda jako nástupce svého Subaru Justy. Auto bylo dovezeno jako mírné bourané (tj. ťuklá zadník blatník a třetí dveře). Cena opravy se vyšplhala ke 25 tisícům.
Děda s Drobkem jezdil převážně na jaře a v létě, s horšícím se počasím putovalo auto do garaže, kde v klidu a v teple přečkalo zimu. Za 4 a půl roku používání se nevyskytly prakticky žádné poruchy.
A jak jsem se k Drobkovi dostal já? Tak to je trošku smutný příběh. Děda před nedávnem, bohužel, zemřel, a tak Drobek ochořel. V tu chvíli mě nenapadlo, že se nakonec jeho majitele stanu já, osobně jsem měl vyhlídlá úplně jiná auta (např Saab 900 Turbo cabrio). Auto jsme ale chtěli ponechat v rodině, takže prodej jsme vyloučili ihned. Tak jsem se ho ujal já. Zatím jsem najezdil jen pár kilometrů, takže berte tuto recenzi, prosím, jen jako shrnutí prvních dojmů, později ji budu doplňovat.
V Drobkovi bije čtyřválcové srdce o objemu 1,1 litru z produkce Roveru (tzv. K-series). I přes relativně nízký výkon 44 kW (60 koní) je auto dostatečně rychlé a mrštné. Zásluhu na tom má zejména nízká hmotnost (840 kg). Maximální rychlost 155 km/h není na kdovíjaké závodění po dálnici, ale troufnu si říct, že na okreskách bych celkem potrápil auto i o třídu větší a silnější. Rover 100 (Austin Metro, Rover Metro) byl koncipován jako takový nepřímý nástupce legendárního Mini. Tomu odpovídá i koncepce auta - nízká hmotnost, celkem obstojný výkon, točivý motor (max 5900 otáček). Všechny tyto ingredience vytvořily dost zajímavé jízdní vlastnosti, ne nepodobné motokárám. V prodeji byla ještě verze GTi se šestnáctiventilovou čtrnáctistovkou o výkonu 103 PS. K tomu si přidejte hmotnost kolem 880 kg a rázem máte superminihothatch :-). Malý volant s tlustým věncem tyto schopnosti jen dotváří. Ve vyšších otáčkách vychází z výfuků celkem zajímavý zvuk, na tak malé auto až nečekaně dravý. Když jsem s ním jel poprvé, tak mě toto všechno celkem dost překvapilo, samozřejmě že pozitivně. Spotřeba se pohybuje kolem 6 litrů, ve městě je to o litr víc, na dálnici kolem 4,5 litrů, občas je to míň, občas zase víc, záleží na způsobu jízdy. V dnešní době, kdy cena benzínu stoupá každý týden, je to celkem pozitivní vlastnost.
Karoserie je velmi přehledná, pokaždé víte, kde končí, takže prakticky nemáte žádné problémy s parkováním. Ono celé auto je spíše takové městské vozítko, určené především ženám. Díky skvělým jízdním vlastnostem se ale za volantem pobaví i velká část můžské populace :-).
Exteriéru dominuje krásná modrá metalíza, která autu propůjčuje punc dražšího a luxusnějího vozu. Nejvíce se mi líbí pohled zepředu, světla s maskou tvoří celkem zajímavý a roztomilý kukuč, který by se líbil nejedné ženě. Na zimu jsem koupil nové pneumatiky Uniroyal MS Plus 5 145/70 R13, na jaro mám Barumky, které příští rok vyměním za nějaké lepší. Na kolech jsou pořád originální roverácké poklice. Podvozek skýtá také jednu zajímavost. Na přední nápravě se nachází systém Hydragas. Jedná se o dva ocelové "míče", které pomáhají s odpružením. Jak jsem se na jedněch anglických stránkách dočetl "Hydragas does really give a big-car feel to a small car", neboli "Hydragas propůjčuje malému auto pocit velkého vozu". Tento systém sice výrazně zlepšuje odpružení, ale jednou za čas je třeba ho "dofouknout", což v našich končinách taky nedělá kdekdo. Před nedávnem jsem byl u pana Ubla, který se specializuje na anglické vozy, a na Metra a 100 obzvlášť. Po doplnění speciální kapaliny už předek není tak tvrdý, jak býval.
Interiér je zařízen velmi spartánsky, je tu vše, co je třeba, ale nic navíc. Výbava zahrnuje prakticky jen el. okýnka, chybí i posilovač řízení, což ale u tak malého auta vůbec nevadí (mám zkušenosti s Citroenem C3 1,4 HDi, a tam byl posilovač až moc ostrý). Po celé přístrojové desce se táhne ozdobná lišta s imitací dřeva, která oživuje jinak celkem nudný interiér. Plasty jsou tvrdé, na nějaké měkčené plochy zapoměňte. Potahy sedadel mají světlou barvu, která je sice na pohled pěkná, v reálu ale strašně nepraktická. Je na ní vidět každá šmouha.
Slovo "prostornost" tohle autíčko asi ve slovníku zrovna nemá, protože pobyt na zadních sedačkách ztrpčuje vyšší posaz a málo místa pro nohy. Nicméně mám vyzkoušeno, že 5 dospělých se do auta vejde, i když je to dost nepohodlné. Cesta do Itálie tak bude asi jen pro opravdové masochisty. To mi ale nějak zvlášť nevadí, většinou v autě jezdím sám. Kdyby ale nějaká slečna měla zájem, rád ji svezu ;-). Jak už u britských vozů platí, velikost jejich kufrů se měří pomocí golfových bagů. Do Drobka jich sice pár naskládáte, ale jen v případě, že hrajete minigolf :-)
Rover 100 je prostě roztomilý, takže mu leccos odpustíte. V našich zeměpisných šířkách je to velká rarita, to spíš narazíte na Ferrari, než byste viděli nějaký podobný kousek (zvlášť faceliftovanou verzi, kterou mám já). Má to ale i své stinné stránky. Pokud sháníte nějaké díly, je to nadlouho. Značka Rover je u nás celkem populární, ale zrovna tento model je výjimka, která potvrzuje pravidlo. Kdo plánuje nějakou individualizaci (což jsem byl i já), tak se musí omezit pouze na pár drobností. Například taková kola. Rover 100 je asi jediné auto na světě, které má rozteč 4x95,25, takže na něj padnou jen originální kola, která nejsou zrovna moc levná. V Anglii jsem je viděl za 135 liber za kus=cca 5 400 Kč za 13" kola, žádná láce, na tak malýho prcka.

Celkově jsem ale s autem spokojen, samozřejmě že to není můj dream car, ale tohle je o něčem jiném.

Přidávám jeden velmi zajímavý odkaz, vřele doporučuju ;-)
http://www.austin-rover.co.uk/index.htm?scoutstoryf.htm

Silné stránky

+MOTOR - I přes nevelký výkon 60 koní, je dostatečně živý, rád se nechává vytočit. Majitelé Fabií s HTPéčkem by si měli dávat pozor :-). Ve vyšších otáčkách vydává výfuk příjemný dravý zvuk.
+JÍZDA - Není mnoho malých aut, se kterými by byla taková zábava. Opravdu si připadáte jako v motokáře.
+SPOTŘEBA - V dnešní době celkem důležitý faktor. Pro zelené šílence má taky dobrou zprávu, emise jsou výrazně pod průměrem
+IMAGE - I přes technickou spřízněnost s Hondou a Tatou je Rover stále synonymem dostupného britského luxusu. V Česku navíc nestojí na každém rohu, zvlášť tento model, kterých je tu jak šafránu.
+NÍZKÁ PORUCHOVOST - Za nějakých necelých 5 let se nevyskytly prakticky žádné poruchy. K tomu přispívá i celková jednoduchost auta.
+VZHLED - To autíčko se mi začíná čím dál tím víc líbit. Navíc pomalu propadávám značce Rover.

Slabé stránky

-CENA A DOSTUPNOST DÍLŮ - Dnes, kdy značka Rover už vlastně ani neexistuje, je to s díly trošku náročnější. Máme ale u nás několik specializovaných vrakovišť, kde se dá sehnat téměř cokoliv. Případně pomůže někdo z majitelů Roverů, kteří se u nás sdružují do různých fan klubů.
-PROSTORNOST - Zadní sedačky jsou spíše pro dítě, do kufru složíte tak jednu krosnu a pár menších tašek.
-ABSENCE OTÁČKOMĚRU - I když se to někomu může zdát jako blbost, já bych se rád občas podíval, jak se ručička probíhá mezi čísílky.
-ŘAZENÍ - Už jsem s autem delší dobu, takže mám víc zkušeností. Přesnost řazení není z nejlepších, zvlášť u zpátečky, která tam občas prostě nezapadne.
-VÝKON - Vím, je to prcek, ale těch 20 koní navíc by se hodilo

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Za celou dobu, kdy auto používal můj děda, se nevyskytly žádné vážné závady. Drobek byl v servisu vlastně jen párkrát, většinou kvůli opravě pomačkaných plechů nebo při výměnách kapalin.
Jednu za čas (v mém konkrétním případě po 3 letech) je třeba "dofouknout" systém Hydragas na přední nápravě. Doplňuje se tam speciální kapalina HSF (Hydrolastic suspension fluid) ještě speciálnější pumpou.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto dovezl soukromý prodejce, cena byla v roce 55 000, plus dalších 25 000 za následnou opravu. Nic nám nezatajil, slušné a vstřícné jednání. Takže spokojenost.

Úpravy

Jsem zastáncem tuningu, samozřejmě že ne toho a lá Hypernova. Každý, kdo se do něčeho podobného chce pustit, by měl mít dostatek financí a hlavně vkusu, ten je na tom to nejdůležitější.
Já zvolil decentní cestu. Jako první na řadu přišlo audio. Minulý, tak trošku archaický kousek, jsem vyměnil za Sony CDX-GT220, možná vyměním i repro. Jako další jsem vyměnil standartní žárovky za H4 Superblue. Nejen že auto lépe svítí, taky lépe vypadá, namodralé světlo se k modrému autu hodí bezvadně. Plánuju koupi elektronů. Problém je ale v tom, že na Drobka jdou pouze originální kousky, které nejsou zrovna levné. Ale uvidíme ;-). S tím souvisí i nalakování třmenů brzd červenou barvou. Rád bych taky koupil sportovní foltr, ať se mu líp dýchá. Přemýšlím taky o zatmavení zadních bočních oken, ale to se ještě uvidí.
Vím, že to není nic radikálního, ale to ani nechci.

Momentálně tak trošku přemýšlím o té radikální variantě. První na řadu by přišel podvozek, tj. kratší pružiny, sportovní tlumiče, koutočové brzdy na všechna čtyři kola. To vše kvůli zástavbě nového motoru z modelu 114 GTi-103 koní. Do toho všeho bych vyměnil výfuk+svody a další serepetičky spojené s motorem. Exteriér by zůstal prakticky v původním stavu. Do interiéru by se přestěhovaly sportovní sedačky z 114 GTi, komplet přečalouněné do černé kůže a alcantary. Audio by prošlo jen malou změnou, rádio by zůstalo stejné, jen by přibylo repro a nějaký ten zesilovač, žádný hardcore. Má to ale pár chybiček. Za prvé to chce dostatek času a šikovnosti, což momentálně nemám (s tou šikovností to vidím spíš na delší čas :-) ). Za druhé je k tomu potřeba dostatek peněz, by očko tak 60-80 tisíc, což by nebyl až takový problém, ale radši to investuju do koupě většiho auta. Kdybych ale náhodou vyhrál ve Sportce, vím, do čeho bych pár desítek tisíc vrazil :-)