Bravo198 (muž )

Fiat Bravo 1.9 MultiJet 110kW Emotion

Hodnoceno: 29× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Když se mi v zimě a na jaře roku 2008 trochu změnila životní situace, bylo jasné, že k dalšímu životu se neobejdu bez vlastního auta. Začala doba, kdy jsem byl denně na internetu, pročítal testy, diskuze, fóra, inzeráty, cokoliv. Měl jsem daný rozpočet, požadavek, že bude lepší nafta, jelikož najezdím docela dost, že to auto kupuju jenom pro sebe, maximálně pro jednu další spolujezdkyňi, a že si chci tím autem alespoň trochu udělat radost plus že to auto musí mít dostatek výkonu.
Logicky jsem nakonec zakotvil v nižší střední třídě u hatchů, protože ty mým požadavkům vyhovovaly nejvíc.
Díval jsem se i po nějakých kupé, ale buď mi nesedly nebo byly drahé nebo staré a tak dál.
Došlo i na dilema, jestli nové nebo starší ojeté. Argumenty pro nové byly : záruka, velká šance, že se nic nepokazí dlouhou dobu,a když už, půjde to na záruku, image nového auta, individualizace, moderní vzhled. Argumenty pro ojeté : lepší výbava, nejspíš silnější motor, možná i prémiovější značka, větší vůz.
Nakonec jsem se rozhodl pro nové auto, jednak kvůli té záruce a kvůli pocitu, že jsem v tom autě prostě první. Chtěl jsem si tohle užít a dopřát.

Po rychlém výběru vylučovacím stylem zůstalo u několika kandidátů. Fiat Bravo 1.9 110kW, Ford Focus 2.0 100kW, Honda Civic 2.2 103kW, Opel Astra 1.9 110kW, Subaru Impreza 2.0 110kW.
Původně jsem koukal i po Leonu, který se mi líbil, ale odradil mě koncernový 2.0TDI PD, stejně jako u Golfu.
Tento výber byl už velice úzký oproti původním možnostem, pořád ale bylo z čeho vybírat a kterým směrem se vydat. Třeba Impreza mě hodně lákala kvůli 4x4ce, boxer dieselu, ale zase mě hodně odrazoval její interiér, ani zvenčí nebyla taková, jako třeba Bravo nebo Astra a Civic. Několik zkušebních jízd taky napovědělo. Nakonec tedy zvítězilo Bravo, díky kombinaci osobních sympatií, výbavě, cenové nabídce prodejce a motoru, i když uznávám, že kdybych tenkrát šel třeba do Astry nebo toho Civicu, chybu bych taky neudělal.

Konkrétně k mému Bravu. Výběr motoru byl jasný, 1.9 MultiJet s výkonem 110kW a 305Nm. Tento motor se v době, kdy jsem auto kupoval, dělal pouze ve výbavě Emotion a Sport. Dva vrcholy výbav pro Bravo, Emotion spíš pro luxus, Sport spíš pro sportovnější zážitky z jízdy. Zvolil jsem Emotion, v němž je obsaženo zdaleka vše, co k běžné jízdě normální člověk potřebuje a spousta dalších pomocníčků, které pak potěší.
Ze širokého výčtu výbavy jen tak namátkou : ABS/ASR/ESP, duální klima, 16ky litá kola, xenonové světloměty, kompletní elektrická výbava (4xokna, sklopná zrcátka), tempomat, výborný kožený volant s ovládáním rádia, rádio s MP3, cornering funkce mlhovek, a tak dále.
Rozhodně doporučuji tento motor, 88kW verze mi přišla docela slabá, rozhodně nemáte rezervu pro případ potřeby. Z benzínových motorů jsem otestoval krátce pouze 1.4 TJet 110kW, ten na mě působil také velice suverénním dojmem, měl velkou chuť do práce, velice krásný zvuk ve vyšších otáčkách a naopak byl úžasně utlumen v těch nízkých. Určitě ale bude mít chuť na o dost větší porci benzínu.
Dnes je již naftová paleta Brava zcela obměnena, slabší verze jezdí s 1.6 MJet 77 a 88kW, silnější pak s 2.0 MJet 121kW. Se silnější žádnou zkušenost nemám, svezl jsem se krátce s 1.6MJet 77 KW. Subjektivně mi přišla hodně hlučná, navíc její zvuk nebyl příliš uchu lahodící. Dynamika také nebyla na výši. Kdybych vybíral teď, rozhodně po ní nesáhnu, to spíš po tom 2.0 MJet.
Velké dilema pak byl výber barvy. Líbila se mi bílá, líbila se mi červená Maranello, líbila se mi modrá...a proto jsem nakonec objednal černou :-) Nejnepraktičtější barva, jakou můžete mít. Ale černé Bravo jsem předtím viděl jednou, a dokonale mi to k tomu autu sedlo. Navíc tmavě červených Maranello je tisíce, černých Brav jsem mimo to své potkal asi třikrát.

Po několika týdnech telefonát od dealera, že je auto u nich, kdy mohu dorazit.

Co vás na autě zaujme?

Začněmě venku u karoserie. To auto se mi prostě líbí, má švih, má smrnc, má křivky italské prodavačky květin, má v sobě cosi jižního, plného temperamentu. Něco, co se mně osobně hodně líbí. Hraje na city, hraje na váš cit pro estetično, pro krásu a pro umění. Některé partie Brava jsou téměř kandidáti na cenu Michelangella. Boční partie, jejich silueta, navíc podtržená chromovou lištou zasazenou v celočerném provedení, podpořená ztmavenými okny od B sloupku dále. To je pro mě prostě fantazie.
Přední světlomety? Čocky xenonových světel, oranžový proužek blinkru a vnitřní tubus dálkových světel...krása.
Tohle auto je prostě italsky, temperamentně a sebevědomě krásné.
Neměcká krása je jiná, je chladná, strohá, dokonale sterilně krásná. Tohle je jiný typ, žhavý, emotivní, vášnivý.
Kombinace černé a červené se mi líbila vždycky, ale při každodenním pohledu na Bravo to dostává úplně jíný rozměr. Jezdím s ním už dva roky a stejně se na něj tuze rád podívám.

Otevřete dveře a usednete dovnitř. Opět na vás dýchne italská atmosféra, slunce, vstřícnost a radost. Prohnuté křivky palubky, tubusy přístrojů, červenooranžové podsvícení, kůže. Tohle byl jeden z pádných argumentů pro Bravo, protože v jeho interiéru jsem se cítil pohodlně, v klidu, jako doma, v takové Astře jsem se cítil jako v mrazáku od soudruhů z NDR.
Něco, co mi tady nesedí, je zpracování a slícování. Proč? Protože jsem přeci v italském autě, ve Fiatu, tak jakto, že tady jsou rovnoměrné spáry a poměrně kvalitní materiály? Fiat konečně pochopil, kde bývala jeho slabina v 90.letech, paráda. Zpracování u Mercedesu je stále ještě o jednu galaxii jinde, ale tohle je naprosto bez problému a bez diskuze.
Sedadla? Sednete si do nich, jedete dvě tři hodinky napříč republikou, vystoupíte a...a nic, nic vás nebolí, netlačí, nic nemáte namožené. U čeho si nejsem moc jistý jsou materiály sedadel, u středních částí ze světlejší a hrubší látky mi trochu vadí, že nebrání příliš dobře pocení, vypadala hodně vzdušně, ale asi tomu tak není. Bočnice s tmavší semišovitější látky zase budí obavy o svou životnost. To asi ještě uvidím.

Nastartujete a...a diesel. Nafta byla jedna z podmínek, kterou jsem chtěl, byť mi bylo jasné, že srdce bije pro benzín. 1.9MJet sice není kdovíjaký traktor, ale svůj původ nezapře. Po nastartování, především zastudena jde dovnitř v určité míře slyšet. Po ohřátí se situace docela dost mění a v nižších otáčkách je jeho zvukový projev naopak dosti kultivovaný. Co se dieselu týká. Ve vyšších otáčkách zní možná trochu dravě, jakoby se snažil o sportovní projev. Ale to je opravdu asi jen placebo. Síla motoru neschází, 110kW je dostatečná porce, i když Bravo s tímto motorem váží nezanedbatelných 1400kg. Vždy máte pod plynem zásobu síly pro předjížděcí manévr. Dává mi to duševní klid a jistotu, že když potřebuji, jsou tam.
Převodovka má 6 stupňů, 1. pouze na rozjezd, 2,3,4 pro bežnou jízdu, 5 pro klidnější jízdu na okreskách, 6 snad jenom na dálnicích. Pokud se držíte na uzdě a jezdíte velmi předvídavě,dokáže auto jezdit i za méně než 6 litrů, takových 5,5 s ním není problém. Dlouhodobě ale jezdím zhruba o litr výše, za 6,5 litru, což je dáno charakteristikou cest, kde se pohybuji a jak se na nich pohybuji.
Bravo má velice dobrou aerodynamiku, což je vidět už pro statické prohlídce vozu a jeho propracovanosti, co se designu týká. Aerodynamický hluk tudíž není problém a dostavuje se až při vysokých rychlostech, zhruba při 150km/h. A takhle rychle téměř nejezdím.
Když si dovolíte nějaký prudší nájezd do zatáčky, Bravo se nenakloní nebo jenom málo, výborně drží stopu. Je znát, že máte vepředu těžký diesel, jeho nedotáčivá charakteristika tam je, ale tohle pocítíte až při opravdu nešetrném zacházení s autem. I při hodně dynamické jízdě bude podvozek suverénně nad vašimi možnostmi. Tedy pokud se nejmenujete Charouz, Enge, Alonso nebo třeba Baroš a Mareš.

Silné stránky

Bravo má spoustu silných stránek, mezi ně patří nepochybně DESIGN, karoserie, interiéru, čehokoliv. Auto má neuvěřitelnou schopnost upoutat lidi, i po třech letech výroby Brava se za mnou lidé otáčejí.

Další silnou stránkou tohoto auta je určitě MOTOR. Poskytuje suverénní dynamiku, přičemž si řekne o rozumnou porci nafty, čili sem zařadím i SPOTŘEBU.

JÍZDNÍ VLASNOSTI jsou podle mě taky jednou ze silných stránek auta, přestože Bravo má na zadní nápravě pouze torzní příčku, jeho chování je velice čitelné, vypočitatelné a nezáludné. Zároveň je auto velmi stabilní, dobře drží stopu a není příliš náchylné vůči bočnímu větru.

Mlhovky s funkcí CORNERING jsou velmi vítaným doplňkem a pomáhají v noci při odbočování, nejvíce v ulicích, kdy osvětlují obrubníky.

SEDADLA jsou velmi pohodlná, po dlouhých jízdách z nich vystupuji sice občas se zpocenými zády (v létě), ale nic mě nebolí.

Slabé stránky

Jako každé auto, i Bravo má několik slabých stránek.
První, která mě napadá, je určitě VÝHLED z vozu. Vnitřní zpětné zrcátko je vhodné natývat spíš kosmetické a otočit ho tak, aby se v něm viděla žena-řidička či spolujezdkyně. Rovněž A sloupky jsou silnější a není přes ně stoprocentní výhled.

Další mínus vidím ve VYSOKÉ NAKLÁDACÍ HRANĚ u kufru. Přispívá určitě k tuhosti karoserie, ale je hodně vysoko.

Taktéž odladění zadní nápravy není úplně podle mých představ, občas má tendenci ODSKAKOVAT a poskakovat na příčných nerovnostech. Pokud ale jezdíte vepředu, máte jen málo a malých možností si toho všimnout. Cestující vzadu to pocítí mnohem víc.

Dále v autě není příliš velký počet ODKLÁDACÍCH PROSTOR, jejich absence mě osobně zas tolik nevadí, jezdím sám nebo ve dvou, ale jiná auta to měla vyřešena lépe.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Se servisem mám zkušenosti pouze okrajové, byl jsem již na dvou garančních prohlídkách vždy zhruba po 1 roce, měněn byl vždy olej, provedena diagnostika, různé prohlídky a tak dále. Vždy bylo vše bez problému.