Volkswagen Touareg 3.0 TDI

Hodnoceno: 4× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Touareg si moje sympatie získával jen velmi pomalu. V době vydání jeho první verze jsem ho nejdřív považoval za Passat na vyšším podvozku a víc jsem se o něj nezajímal, protože jeho cena se mi na Volkswagen zdála přemrštěná. V té době jsem jezdil firemní oktávkou, pokukoval po ojetém Passatu a kultura SUV mi byla docela cizí.

Nicméně po několika letech mě prodejní výsledky Touarega docela překvapily a tak jsem se začal o tohle auto zajímat víc. Kdo četl moje předchozí recenze, ví, že si v autech potrpím na komfort a všelikerou technickou výbavu. Proto mě při pohledu do katalogu příplatkové výbavy Touaregu zaujaly některé položky, které jsou zpravidla k vidění pouze v autech vyšší střední nebo luxusní trídy, a které v jiných modelech Volkswagenu, vyjma kontroverzní Phaeton, nebyly ani dostupné. Možná to byla ale právě podobnost s Phaetonem, co mě přimělo nahlížet na Touarega trochu v jiném světle.

Když mé Audi A6 končil leasing, vybíral jsem ze třech potenciálních nástupců: Audi Allroad, Audi Q7 a VW Touareg. Allroad vypadl poměrně brzy – zaprvé jednoho Allroada (i když staršího) už doma máme a taky jsem chtěl zkusit něco trochu jiného. Interiér Q7 je téměř totožný s A6, ale zvenku je Q7 pro mě nestravitelná. Pěkně designově řešená záď a boky jsou v prudkém kontrastu s mastodontně-debilní přídí. Kromtoho bych do zavazadlového prostoru Q7 na výšku asi nepostavil ani igelitku. Touareg nakonec vyhrál (pravda, jen o fous) díky nejrozumnějšímu poměru cena/výkon/výbava/praktičnost.

A tak jsem po několika měsících hledání vhodného auta na tuzemském i německém trhu nakonec našel svou oběť v Ostravě. Při výběru velmi pomohla nadstandardní výbava. Tady s dovolením trochu odbočím. Při prohledávání inzerátů s ojetinami mě vždycky pobaví poznámka u auta - “PLNÁ VÝBAVA”. V podstatě to znamená to, že auto má klimatizaci, trochu kůže a s trochou štěstí taky navigaci. Pro mě termín plná výbava má trochu jiný význam – totiž všechno, co bylo možné vybrat s příplatkové výbavy při objednání nového vozu. Tady Touareg velmi zabodoval:

• Interiér v příplatkové kůži Nappa včetně obložení dveří, přední konzoly a středového tunelu
• Stropní potah z Alcantary
• DVD navigace
• Adaptivní tempomat
• Asistent pro změnu jízdního pruhu
• Bluetooth příprava pro telefon
• Elektricky nastavitelná sedadla
• 4-zónová klimatizace
• Adaptnivní xenony
• Elektricky ovládané 5. dveře
• Vzduchové pérování s možností volby světlé výšky a tuhosti podvozku
• Bezklíčkové otevírání a startování (KESSY)
• Parkovací senzory vpředu a vzadu
• Parkovací kamera
• Soundsystem DYNAUDIO
• Solární střešní okno
• Tažné zařízení

Z kompletní výbavy mi chybí pouze elektricky ovládaný sloupek volantu a paměti pro přední sedadla, což budou také asi jediné úpravy, do kterých se pustím.

Silné stránky

Motor – Dnes už je asi koncernový dieslový šestiválec trochu ohraný, ale moje pětiletá zkušenost s ním je velmi pozitivní. Téměř bezúdržbový provoz, velmi kultivovaný chod a přijatelná spotřeba při pěkném výkonu mi nedovolí říci o tomto motoru cokoli nepěkného. Trochu jsem se bál, že o 400 kg těžší Touareg bude mít s akcelerací větší problémy, než moje předchozí A6. Přechod mezi auty byl ale s podivem příjemný. Touareg se při své váze pohybuje až s překvapující lehkostí. Původně jsem přemýšlel o desetiválcovém pětilitru (případne 4.2 TDI u Q7), ale musím konstatovat, že i V6 TDI mi v Touaregu stačí. A kdyby ne, je tu pořád možnost chiptuningu, do kterého se ovšem zatím pouštět nechci.

Podvozek – Touareg vychází z modelu, který původně jezdil (a možná ještě jezdí) pouštní závody. Kolik z této původní konstrukce zbylo a je použito v koncernovém silničním modelu, a nakolik je tento argument pouze marketingovým tahem Volkswagenu nevém, ale Touareg určitě zvládne i nějaké ty lehčí hrátky v terénu. Nebudu tu čtenáře balamutit tvrzeními o skvělých offroadových kvalitách Touaregu. Párkrát jsem s lidmi z offroad týmů podnikl malou cestu terénem a takovou torturu, jakou jsem zažil tam, si myslím nezaslouží žádné auto. Každopádně podvozek Touaregu je posazený poměrně vysoko a se vzduchovým pérováním je možné nastavit světlou výšku až na 300 mm, takže nějaká ta divočejší polňačka s hlubokými kolejemi od traktoru Touareg asi nezastraší. Můj Touareg se do nějakého divokého terénu asi nikdy nepodívá, ale bydlíme na statku a bahno, haldy sněhu a sousedi s traktory jsou u nás na denním pořádku. A6 se svým nízkým podvozkem tu dost trpěla, tak věřím, že pro Touarega to nebude žádný problém.

Interiér – Nikdy bych nevěřil, že interiér Volkwagenu může být takhle pěkně zpracovaný. Měl jsem trochu strach z přechodu z Audi do VW. Volkswagen záměrně například v Passatech používá levnější tvrdé plasty, aby nekonkuroval sestře v koncernu, a aby Audi o sobě mohla tvrdit, že je prémiová značka. Interiér Touaregu je ovšem prakticky stejně (a díky příplatkové výbavě možná i více) kvalitní, než ten v A6. Design je věc subjektivního názoru. Mně osobně poměrně usedlý a nevýstřední design všech aut koncernu vyhovuje a dokážu ocenit fakt, že ani po X letech mi nepřijde, že by působil nemoderně.

Koncernovost – A už je to tu zas. Budu se opakovat, ale vyhovuje mi shodnost konstrukčního designu, dílů, diagnostiky a servisu koncernových značek. Jsem rád, že servisy Volkswagenu jsou na každém druhém kroku a že stejných aut i dílů je na trhu přehršle. Dává mi to jistotu, že drobné opravy si po těch letech už zvládnu udělat sám na jakémkoli modelu a že s ostatními problémy nebudu muset vyhledávat speciální servis.

Slabé stránky

Podvozek – vzduchové pérování je v provozku skvělá věc. Bohužel tyto systémy mají sklony k častým poruchám a opravy nejsou levné. Většinou odchází jeden z předních měchů nebo kompresor. Můj Touareg přes víkend stání lehce spadne na předek, tak počítám, že mě výměna měchu brzy nemine.

Brzdy – zpočátku se zdálo, že brzdy u Touarega fungují s podobnou razancí jako u A6, což mě mile překvapilo. Nicméně při prudším brždění už brzdám docházejí síly a úplně zastavit Touareg z vyšších rychlostí je trochu delší, než by člověk chtěl. Přeci jen dvě a půl tuny už je nějaká váha.

Řízení – bolest všech modelů koncernových značek. Řízení je přeposilované a člověk nemá moc ponětí co se pod ním děje. U Touaregu je toto ještě umocněno komfortním nastavením vzduchového podvozku. Bohužel sportovní nastavení pouze trochu méně tlumí rázy od nerovností vozovky, ale nepřidá ani na přesnějším řízení, ani na agilitě jízdy. O nějaké sportovnější jízdě serpentinami si v Touaregu můžete nechat zdát. Náklony karoserie jsou velké a auto se nezřídka “utrhne” ze stopy a pneumatiky zbytečně trpí.

Prostor – Jakkoli je posez na předních sedadlech vskutku královský a se skvělým výhledem, na zadních sedadlech už moc místa není – v Passatu je ho rozhodne víc. Zavazadlový prostor je kratší, než ten v A6, ale zase je o něco vyšší, takže až čas ukáže, jestli jeho využitelnost je stejná.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

In progress...

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

In progress...