Mercedes-Benz GLA GLA 200d 100kW

Hodnoceno: 9× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Asi takhle: pořídit si GLA by mě nikdy nenapadlo, kdybych nedostal nabídku na půlroční operák za necelou sedmičku měsíčně. V merciku jsem si doposud zadnici nepovozil, tak jsem si řekl, že to prubnu. Dvoulitr, v naftě, automat, čtyřkolka. Na výběr jen bílá nebo černá barva (po zkušenostech s černou bych doporučil spíš bílou). Automat jsem naposled použil v Hummeru na zážitkové jízdě a proto jsem byl při převzetí mírně nervózní. Sžívání nebylo bezproblémové. Mercedes má páku automatu u volantu, což je na jednu stranu fajn (máte ve středním panelu fůru místa na blbosti), na druhou stranu chvíli trvá, než si zvyknete. Jednou se mi povedlo zablokovat vjezd do obchodního centra, protože jsem tam omylem hodil neutrál a nevěděl, jak dát zpátky rychlost. Ale zvyknete si. Stejně jako na spoustu dalších podivností, které si v Mercedesu připravili pro zákazníky. Chlápek, který mi auto předával jen pokrčil rameny: “To víte, Mercedes…” Zřejmě jakási forma karmického trestu za bohatství. Kupříkladu ovládání tempomatu je páčka pod páčkou ovládání světel. Tímto se omlouvám všem, které jsem omylem vyblikal dálkovými ve snaze přepnout na konstantní rychlost. Tempomat mi vůbec dal zabrat - páčkou jde kvedlat nahoru a dolů, dopředu a dozadu a ještě má pochromované tlačítko. Po pár měsících pokusů jsem to vzdal a nahlédl do manuálu. Ten mi filosofii páčky sice vysvětlil (tlačítko přepíná mezi tempomatem a omezovačem), ale stejně nevěřím, že se to nepřepíná náhodně.

Auto má prostě charakter. Působí na mě, jako by ho navrhli pro nějakou mimozemskou rasu s výraznými sklony k estetičnu. Po pár set metrech v koloně mi problikla v hlavě jasná myšlenka: “Tohle auto se mi nebude chtít vracet.” Vevnitř je pro humanoidní bytost vyloženě rozmazlující: pohodlná křesla, kožený volant tak akorát do ruky, materiály příjemné na dotek… Ani plast imitující hliník nepůsobí nijak hrozně. Škoda jen toho ufonského ovládání. Ne každá podivnost je ale ke škodě. Například kulatým vývodům ventilace jsem nejdřív nemohl přijít na jméno, protože na ně nejde umístit klasický držák mobilu (musíte mít speciální ufonský, takže si k ceně přidejte nulu). Po nějaké době jsem ale zjistil, že umožňují poměrně přesně směřovat proud vzduchu a otáčením ho regulovat. Hmmm, sofistikované! Vyloženě geniální je pak chromované tlačítko na páčce blinkrů. Stačí ho jednou zmáčknout a na přední sklo vystříkne tekutina a několikrát stírnou stírače. Pohodlné a návykové. Pokud jsem správně pochopil UX filosofii Mercedesu, tlačítko bude mít další funkce když ho člověk podrží pět vteřin, další když ho třikrát za sebou rychle zmáčkne apod. Všechny tyhle nuance jsem ale za půl roku nemohl stihnout pochopit, to se nezlobte.

GLA prohlašuje Mercedes za nejsportovnější SUV. Podle mě je to spíš crossover, neboli podvraťák. Pokusíte se zkřížit chrta a jezevčíka a čekáte, co z toho bude. Výsledek bývá rozpačitý: samostatně každé plemeno dává smysl, ale dohromady to prostě moc nefunguje. Hodně mi vrtalo hlavou, pro koho takové auto vlastně Mercedes vyrobil. Když vyloučíme ufony, ocení ho lidé, kteří nepotřebují kufr, jsou menšího vzrůstu, jezdí spíše sami/y, a využívají hlavně dálnice/město/nezpevněná cesta. Těžko říct, kdo to je. Kufr má prý 421 l, což je víc než u Fóbie a míň než u iksjedničky. Horkotěžko do něj narvete golfovné hole (nezkoušel jsem, odhaduju), na výlet do Ikea bez sklopených zadních sedadel zapomeňte. Maximálně do WineFoodu pro pár beden prosecca a jednu velkou šunku. Ve škodovkách máte v kufru smart síť, na což se sice Mercedes nezmůže, ale zas tady v prostoru kde nemáte náhradní pneumatiku najdete plastovou bedničku, kterou si můžete složit a dát si do ní třebas pomeranče, aby se vám nerozkutálely. Roztomilé.

Silné stránky

Jízdní vlastnosti. Auto dělá přesně, co se po něm chce. Na okrskách dodává přiměřenou míru zábavy, na dálnici pohodlí a v terénu pocit bezpečí. Všechno je otázka jednoho stisku tlačítka. Kombinace naftového motoru a chytré sedmistupňové automatické převodovky vzbuzuje iluzi, že jedete v agilnějším autě, než ve skutečnosti máte. Iluze trvá přesně tak dlouho, dokud nepotkáte něco jako RS6. Pak uznáte, že by tomu přece jen silnější motor neškodil. Vše na mě působilo takovým zvláštně sladěným dojmem - auto se chová jasně a předvídatelně, tak nějak “mercedesovitě”. Obzvlášť je to cítit v offroad módu, kdy auto pošlete do stráně a ono si zcela nevzrušeně jede dál, okázale ignorujíc nerovnosti, jámy, drny apod. Tyhle módy jsou kapitola sama pro sebe: několik měsíců jsem jezdil v comfort poloze a nadával jsem, jak je auto líné. Pak jsem zjistil, že je možné přepnout do sportovního nastavení. Auto se kompletně proměnilo (ve skutečnosti se mění jen elektronika převodovky, všechno ostatní zůstává): z líné potvory se najednou stala agresivní bestie, která proaktivně podřazuje do zatáček a točí, jak to jde. Super. Potřeba používat pádla pod volantem zcela zmizela - v řazení nemám šanci být efektivnější než stroj a i navíc tak jedu na hranici strachu. Sportovní mód je dobrý i když jen popojíždíte po městě, protože si můžete užívat zvuku auta, který je na nafťák docela příjemný. Takže jediné režimy, které potřebujete, je Sport a Offroad. Vše ostatní (včetně jakési ekologické hry s naplňováním zelených mnohoúhelníků) je urážkou tohoto vozu.

Interiér. Je prostě parádní. Sedadla mají skvělé boční vedení a zároveň jsou pohodlná na dlouhých cestách. Můžete si je nastavovat mnoha různými způsoby a vlastně jsem litoval, kdykoli jsem byl nucen z auta vystupovat. Když se to vezme kolem a kolem, klidně bych se do něj přestěhoval. Doma nic pohodlnějšího nemám. Jo, jasně: umělé hmoty jsou trochu pozlátko a šmé. Jenže nejsme v nějakém Pagani ale v káře jen za 3/4 mega. A boční kapsa ve dveřích je vycpaná tak pohodlně, že bych se do ní nejradši schoulil a usnul. A vůbec bych se nedivil, kdyby se spousta majitelů dotýkala raději toho sexy koženého volantu než partnera či partnerky.

Styl a prémiovost. Upřímně se mi GLA nelíbí ze všech úhlů stejně a z některých mi přijde prostě divné. Nedá se mu ale upřít styl a určitá neokoukanost. Což je v tomhle segmentu velká výhoda. Máte sice mercedes, ale ještě úplně nejste za zbohatlického kokota. Na druhou stranu je zjevné, že před praktičností preferujete jiné věci. Zároveň si na vás s autem začíná usedat určitá aura prémiovitosti, sousedi se začínají zajímat, co vlastně děláte, pumpařky pro vás najednou mají úsměv navíc a vy se na parkovišti u Lidlu najednou přestáváte cítit jako mezi svými.

Tankování nalevo. Oceníte u pumpy, protože většinou nemusíte do fronty na stojan. Plebs mívá otvor vpravo.

Svítící lišta Mercedes-Benz. Tu není možné nezmínit. Když v noci otevřete dveře, vidíte ten svítící nápis a dojde vám, že jiné auto vlastně ani nechcete.

Slabé stránky

Infotainment. Kdyby někdo z auta vyhodil všechnu zábavnou elektroniku a nahradil ji velkým iPadem a pár vychytávkami z Conrad Electronic, bylo by dokonalé. Bohužel tomu tak není. Bohužel vás inženýři v Mercedesu uvrhli do žaláře svých představ o ergonomii a vám nezbývá než trpět. Uznávám že kolečko na střední konzole je asi lepší než dotykový displej. Nicméně… Kolečkem je možné kroutit a pohybovat do všech světových stran, což vám umožňuje udělat chybu mnohem více způsoby, než jste si kdy dokázali představit. Orientace v menu je šílená. Tak nějak si asi připadá evropan v japonském metru. Trvalo mi asi čtyři měsíce, než jsem objevil způsob, jak zastavit a znovu pustit empétrojku. Po přesednutí do oktávky jsem zjistil, že šťastní majitelé škodovky dokonce můžou posouvat dlouhou kapitolu v audioknize dopředu a dozadu. Neví, co mají za zázrak. Každopádně po šesti měsících jsem si na logiku ovládaní začal trošku zvykat a věřím, že po pár letech bych v systému byl mírně zorientován.

Ochranné systémy. Auto není ani tak polointeligentní, jako spíš poloblbé. Kdosi do něj jako dr. Frankenstein vnesl část vědomí a to nyní svádí boj o sebeuvědomění. Jak jinak si vysvětlit, že vůz se chová zcela nepředvídatelně a v jeho projevech není možné vysledovat jakýkoli vzorec? GLA disponuje mnoha nástroji, jak zvyšovat váš neurotismus. Má kupříkladu celou řadu varovných signálů, které ovšem neznáte, takže když je auto začne vydávat, netušíte, co se děje. Jedu si kupříkladu takhle v klidu přes železniční přejezd. Vepředu až k horizontu ani živáčka, vzadu taky ne. Vlevo nic, vpravo nic. Uprostřed přejezdu auto vydá zcela nový varovný zvuk a rozsvítí se rudá kontrolka na displeji. Zastaví se mi srdce a první co mě napadne je, že jsem přehlédl vlak. Už si málem promítám celý život, ale ono nic. V klidu přejedu, vlak nikde, kontrolka zhasne. A takhle mercedes udržuje člověka ve střehu. Jindy stojím na ulici, zařazenou zpátečku, kamera na displeji. Uvyklý na to, že auto řve, kdykoli se k němu někdo přiblíží na dva metry, začínám couvat, aniž bych se podíval na kameru. Já idiot. Za autem jde paní s dětmi a málem do ní vrazím. Auto se rozhodlo využít mé nepozornosti a zaútočit na jinou lidskou bytost. Jindy zas jedete ulicí a auto zároveň křičí, že do něj chce cosi nabourat (asi má paniku z poklidně stojících zaparkovaných vozů), a zároveň mě na displeji upozorňuje na místo k zaparkovaní. Něco z toho se dá jednoduše vypnout tlačítkem a chvíli je klid. Jiné věci ale působí, že jsou hluboko v systému a jen tak se k nim nedostanete. Kromě zákeřné parkovací kamery, která s oblibou vypíná zvukovou signalizaci, a vy tak v deformovaném obrazu poklidně nacouváte do jiného auta, má ještě obzvlášť rád senzory vzdálenosti. Ty sice ohmatávají veškerý prostor kolem auta, ale jejich citlivost končí asi deset centimetrů od překážky. Takže když najíždíte do výtahu, jedete stejně na odhad, akorát že auto vás aktivně znervózňuje vysoce nepříjemným tónem. Jindy vás zas v klidu nechá najet do ohromného patníku přímo před vámi. Po těchto zkušenostech jsem vůči všelijakým těm autonomním autům dost skeptický.

Černá barva. Hezká, ale nebrat. Kartáčům myčky bych ji nesvěřil a tak si připočtěte pravidelné náklady na časté ruční mytí. Navíc má podobnou vlastnost jako Piano Black na iPhonu - stačí se dotknout a už můžete snímat otisky. V realitě auto přivezete z myčky a pokud nemáte vy a váš doprovod rukavice, okamžitě je ochmatané jak servírka ve čtyřce.

Praktičnost. No… Není to prostě moc praktické auto. Hezky se v něm jezdí, pěkně vypadá, ale moc lidí se do ně nevejde a na stěhování se taky dvakrát nehodí.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

V zimě se občas objevoval nápis Záložní akumulátor: Porucha. S teplejším počasím problém zmizel.