Škoda Octavia

Hodnoceno: 13× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Rád bych Vám představil jedno z vozidel, s kterým mám možnost se tu a tam projet. Bohužel velmi výjímečně, garáž, kde jí máme uskladněnou , je poněkud z ruky.
Jde o kdysi sen tisíců českých (nejen ) rodin, Škodu Octavia. Ta naše byla vyrobena v roce 1962, ale v roce 1964 prodělala zřejmě velmi těžou havárii, protože byl vyměněn rám i karosérie. Proto je naše Octavia svým vzhledem tak nějak na rozmezí výrobních období 1962 a 1963.
Motor o objemu 1089 cm řehtá celou stájí 43 koní. Je to klasika, žádná elektronika, poctivá kovářská práce. V ovládání vozu nepomáhá žádný posilovač čehokoliv. Brzdy jsou bubnové vpředu i vzadu, brzdové obložení není na čelistech nalepeno, ale ještě nanýtováno. Elektřinu vyrábí dynamo. Startér je elektrický, je ale i pamatováno na možnost natočení motoru startovací klikou. Je to zajímavý zážitek, když motor spustíte trhnutím klikou.
Patnáctipalcové disky jsou obuty do diagonálních pryží 5,90 x 15 s klasickým vzorkem. Směs je tvrdá, jistě se na tom podepsalo i stáří pneumatik.
Karoserie je dvoudveřová, přístup na zadní sedačky při odklopení předních sedaček je trochu krkolomnější. Sezení vpředu je pohodlnější, nicméně si člověk uvědomuje poněkud stísněné prostory vozu. Sedněme si za volant – zavřené dveře tlačí na rameno, před námi je nízké čelní okno a proti hrudi volant , který vévodí opravdické tyči, která se nikde bezpečnostně nelomí a v případě čelního nárazu bude atakovat náš hrudník. Nejsou tu bezpečnostní pásy. V době výroby se na pasivní ani aktivní bezpečnost vozidel nehledělo. Chybí i opěrky hlavy. Na druhou stranu by překážely při výhledu z auta, všechna zrcátka, levé i vnitřní, jsou příliš malá a neposkytují potřebný přehled, proto je třeba se do všech stran poctivě rozhlížet. Z místa řidiče po otevření dveří je možné zatáhnutím za páčku otevřít zavazadlový prostor, k otevření dvířek , kryjících nádrž, je potřeba se natáhnout až za spolujezdce a zatáhnout za očko na konci lanka. Množství paliva v nádrži signalizuje palivoměr.
Páka ruční brzdy je pod přístrojovou deskou vlevo, řadící páka je na hřídeli volantu vpravo.
Vlevo od volantu je páčka přepínání směrovek. Vedle ní spínací skříňka.
Na přístrojové desce je originál ještě čtveřice tlačítek – jedním se rozsvěcí vnitřní osvětlení ( to se ale samozřejmě může rozsvěcet při otevření dveří ), druhým se spouští jednorychlostní ventilátor topení , třetím jednorychlostní stěrače a čtvrté je určeno pro zapínání předních mlhovek. Další tlačítko je neoriginální a rozsvěcí se s ním zadní mlhovka. Dále jsou na přístrojové desce dvě táhla – jedno je sytič a druhým se rozsvěcí obrysová a potkávací světla. Dálková světla se přepínají pomocí nožního přepínače. Na přístrojovce je ještě pumpička ručního vstřikovače, pod přístrojovou deskou řetízek ovládání dečky chladiče a táhlo uzavírání klapek vzduchu do interiéru. Pod přístrojovou deskou je také radiátor topení, klapky pro foukání do interiéru se ovládají ručně. Ke spuštění bočních okének stačí asi třikrát otočit kličkou, větrat se dá také předními výklopnými trojúhelníkovými skly.
Kufr je malý, je v něm rezerva, nádrž, hromada nářadí a náhradních dílů.
Jízda se nedá srovnávat s jízdou v dnešních autech – malá akcelerace, slabé brzdy, v zatáčkách diagonální pryže neposkytují dobré vedení. V městském provozu Octavie ale ostatním vozům stačí, rozhodně není brzdou provozu. Jen s ohledem na brzdy je třeba jezdit předvídavě.. Krátké projížďky jsou relax, delší už přeci jenom poněkud namáhavé.
Jezdíme s autem málo, najezdili tak kolem 3 tisíc km, zatím jsme vždy dojeli po ose.
Auto má celý svůj život stejnou SPZ, asi to bude jedna z nejstarších v Praze v aktivní službě ..

Silné stránky

Sednete do Oktávky a přestanete spěchat. Čas se stává relativním a stres je pryč. A už s takovýmhle autem i budíte zájem. A řídíte něco, co už jezdilo a Vy ještě ani neběhali..

Slabé stránky

Jízdní vlastnosti – musíte se jim podřídit a řídit s úctou a pokorou...
Drahý provoz – je nutný pronájem garážového stání..

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Octavie zatím neprošla renovací a je stále v původním vcelku zachovalém stavu.. Máme slušné zásoby náhradních dílů, kupovali jsme jen svíčky, olej a vložku olejového filtru.
Po koupi jsme opravovali zámek dveří řidiče – auto stávalo v garáži odemčené a zámek v poloze odemčeno poněkud zarezl. Měnili jsme svíčky a olej, jednou praskla struna k ovládání krytu víčka nádrže. Použili jsme strunu do strunové sekačky a je to zase O.K.
Utrhlo se v předním kole jedno brzdové obložení – v zásobách máme dostatek, nanýtovali jsme nové.. Vyměnili jsme spínač brzdových světel a to je ze závad snad všechno..
Jo, do interiéru se nám pustili moli.. Už jsou vyhubeni.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Prodejce byl pán, který už přestal řídit s ohledem na věk a dal auto do bazaru. Byl druhým majitelem. Bazarista byl kamarádův známý a auto nám dohodil. Po první návštěvě autobazaru bylo jasné, že auto je v lepším stavu , než to , které jsme v té době měli a tak naše původní oktávka šla do světa a tahle jí nahradila.