Mazda 2 1.3 TE Spirited Green

Hodnoceno: 185× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

-- RECENZE PO ROCE A 20.000KM (březen 2009)--
Jaký byl první rok s Mazdou2? Jakých bylo prvních 20.000km s Mazdou2? Objevily se nějaké závady, problémy nebo má druhá generace Mazdy2 ve vínku toliko ověřenou spolehlivost vozů Mazda? Na tyto a spousta dalších otázek se pokusím odpovědět v následujícím shrnutí jednoho roku života s Mazdou2.

- Hlavně opatrně -
První dva měsíce byly s ní opravdu těžké. Ne z pohledu, že by se něco kazilo, ale z pohledu, kdy člověk vlastní své první úplně nové auto a vytvořil si k němu vztah ještě dřív, než ho v salóně převzal. První týden v noci vstává a hledí na parkoviště, jestli tam to auto opravdu stojí, pokaždé, než do něj nastoupí, ho obhlíží, zda se někde neobjevil škrábanec či něco horšího. Je to těžké a v tomto ohledu závidím lidem, kteří berou auto jako běžnou spotřební věc, jako lednici či televizi. Pokazí se? No co, necháme opravit, nic se neděje. Dle návodu by se s autem mělo opatrně zacházet minimálně prvních 1.000km. Podle některých odborníků 10.000km, podle jiných 5.000km, a je skupinka lidí, kteří tvrdí, že auto přijede zajeté už z továrny. Pravda je jako vždy někde uprostřed, takže jsem se snažil jí moc „nenakládat“ prvních 5.000km.
Po třech týdnech a sotva 1.500km ji čekala cesta do Vysokých Tater. Vybaven zimními pneu, lopatkou a malým pytlem písku v kufru jsme naložili i zbytek věcí pro týdenní dovolenou a vydali se vstříc Gerlachu. Obavy ze sněhu a vánic se nakonec nepotvrdily, celou cestu bylo sychravo, nad nulou, nicméně sotva jsme v Tatranskej Štrbe sjeli z poměrně rovné a široké silnice, dostala Mazda2 příležitost předvést špičkově odvedenou práci inženýrů – ladičů podvozku. Snaha hledat limity nebyla nijak velká, dva dospělí, dítě, plný kufr, nicméně touha užít si ty horské cesty, zatáčky, klesání a stoupání, převládla. A Mazda2 nezklamala. Mrštná přesně tak, jak reklamní slogan kázal. Pokyny řidiče přes přesné řízení poslaly auto tam, kde řidič chtěl. Jako odměnu dostával celkem přesné informace o tom, co se s předními koly právě děje a co víc, prožíval onen pocit zoom-zoom = neskonalá radost z jízdy. Jestli se někde Mazda2 cítí nejlépe, jsou to právě takovéto okresky se zatáčkami, stoupáním, klesáním. Štrbské pleso, Vyšné Hágy, Starý Smokovec, Tatranská Lesná a konečně cíl, Tatranská Lomnica. Cože? Už jsme v cíli? Ještě ne, ještě nechci, vraťme se a zopakujme si to znova…hlaholil jsem na spolujezdce. Odpověď byla negativní, pravda, obličeje jim trochu zezelenaly, spolujezdec necítí tu jistotu ve volantu, neví, kdy přesně auto zatočí, nemůže předpokládat a zapřít se do sedadla, aby si příliš nerozhodil žaludek. No dobrá tedy, pro dnešek stačilo a budu se těšit na cestu zpátky…pronáším tiše a se škodolibým úsměvem na tváři. Cesta zpět byla v obdobném duchu. Tuto zkoušku zvládla Dvojka na výbornou.

- Radost přetrvává -
Cestování po D1 je z Karviné do Brna celkem pohoda. Většinou slabý provoz, samotný povrch dálnice slušný, bez výrazných nerovností či výmolů a hlavně úsek Hranice (nyní nově) – Olomouc je radost projíždět. Z Brna na Prahu je to již horší, všichni víme, jak je D1 rozflákaná a bohužel i Mazda2 není zrovna dálniční koráb, který by takové nerovnosti zvládal přejíždět s noblesou. Ne, tohle opravdu nedokáže. Nicméně kompromis mezi tvrdostí podvozku, jeho schopností být zábavný a zároveň komfortní, je v této třídě nevídaný a jednoduše skvělý. Díky kvalitním sedadlům o své zuby nepřijdete, na těch nejhorších úsecích akorát absolvujete slabší masáž, nicméně záda či krční páteř ani po pěti hodinách za volantem neprotestují.
Po dvou měsících má Dvojka naběháno 5.000km a já povoluji uzdu svému chtíči a když se naskytne příležitost, nechávám se unášet na vlně vysokých otáček benzínového srdce. Většinou spolu proplouváme ucpaným provozem v Praze, kdy perfektně svou práci v parných dnech odvádí automatická klimatizace (za tu dnes opravdu nešetřete). Sem tam výlet na dálnici nebo po okreskách ke krásám českých hradů a zámků. Je začátek července a přichází první závada. Ventilátor je hlučný, asi se do něj dostal nějaký bordel. Telefon prodejci, domluven termín. Po dvou hodinách auto přebírám s opět tichým ventilátorem. Vyčištěno zdarma. Cením si toho. (Později se na jednom UK fóru dozvídám, že se to projevilo u hodně Dvojek a v případě těchto problémů Mazda zdarma ventilační systém vyčistí a doinstaluje potřebnou zábranu. Ta je již rovnou instalována i v továrně do nových modelů. Svolávací akce netřeba, není to nebezpečná závada.). V červenci také Ještěrka dostává 16“ originál Mazda2 ALU disky společně s letními pneu Hankook Ventus Prime v předepsaném rozměru 195/45 R16. Změny v tvrdosti či komfortu neznatelné, leč v přilnavosti a stabilitě v zatáčkách velice (aspoň ve srovnání s momentálními zimními Pirelli 185/55 R15).

- První velký mrak na slunečné obloze -
Jednou to přijít ale musí. Neříkám, že vždy, ale procentuální statistika by byla jistě vysoká. Přijdu jeden pozdní večer, kdy se vracíme nabuzení skvělým filmem z kina, chci dát svému plechovému miláčkovi dobrou noc a zkontrolovat, jestli je vše OK a ono není. Jednou to musí přijít, já vím, ale proč tak brzy a proč takto? Viník neznámý. Zřejmě náklaďák, s kterým jeho řidič příliš neuměl a výsledkem byly poškrábané řidičovy dveře, pomačkaný přední levý blatník a podřený přední nárazník. Celková škoda 21.000,-, z toho 10.000,- spoluúčast. Člověk nezmůže nic. Jen zamáčknout slzu, vysypat peněženku a být rád, že to nebylo horší. Týden po vyzvednutí ze servisu přichází od Mazda Motor Czech dopis oznamující svolávací akci na výměnu nábojů zadních kol. I když jsem nadmíru spokojen s prací servisu Autolaros Speed v Ostravě, tentokráte mě v nejbližším termínu nečekala cesta do Karviné a tak volím na doporučení Autocentrum Duba v Praze Stodůlkách. Profesionální přístup v zázemí nového a moderního autosalónu si velice pochvaluji a věřím, že svou práci odvedli dobře.
Po půlroce s Ještěrkou mě v podstatě trápila jedna jediná věc a to spotřeba. Hodnotám z papíru jsem se nepřiblížil ani na míli. Těžko říci, zda to je provozem, ve kterém jezdím (často zácpy, prostě Praha, na dálnici taky nepatřím k nejpomalejším) nebo mám těžkou nohu (což si nemyslím, s Puntem jsem dokázal jezdit za tabulkové hodnoty) nebo pánové si údaje vycucali z prstu. Nicméně po nahlédnutí na Spritmonitor.de vidím spousty Dvojek, které za přibližné tovární hodnoty jezdí. Na druhou stranu vidím taky spousty Dvojek, které jsou na tom podobně či mnohem hůře než já. V duchu si říkám, že to nebudu řešit, ale občas to vyplave na povrch (hlavně když se pochlubí kamarádi se stejnými auty) a očima vidím rudě (a není to Ferrari, které bych před nimi měl). Ale co, jízdu si užívám, půllitr sem, půllitr tam, tohle by člověk fakt neměl řešit. Ještě k té spotřebě, nejvýše, kam se mi zatím podařilo dostat, bylo 9,36l/100km a to po velice rychlé ranní jízdě po dálnici, kdy navigace na konci 268km úseku vyplivla údaj o průměrné rychlosti 164km/h.

V říjnu jsem poté absolvoval 300km cestu na zadních sedadlech. Je třeba přece vědět, jaké to je, být tím spolujezdcem vzadu ve vlastním autě. Napomohlo tomu také to, že ten den jsem byl z práce KO a necítil jsem se na to úsek Praha – Břeclav odřídit. Pohodlně jsem se se svými 177cm usadil nejprve za řidiče (185cm) a absolvoval tak cestu až po JETku na 144km D1. Jelo se v rámci možností pohodlně, místa na nohy přehršel, limit byl nad hlavou, kde bych uvítal minimálně 3cm navíc (ideálně by se zde cestovalo člověku s výškou do 170cm), trochu klaustrofobicky působí poměrně vysoko položené a malé boční okno, opěrka lokte ve výplni dveří je v ideální výšce, sedadlo ani měkké, ani tvrdé, příjemné. Ta samá situace se opakovala i po cestě dál, tentokráte za předním spolujezdcem (170cm), akorát s tím rozdílem, že pro nohy bylo ještě více místa. Závěr? Mazda2 je uvnitř na své poměry velice prostorná, zejména co se týče oblasti nohou a ramenou. Na zadních sedadlech chybí místo nad hlavou a tak je vhodné sem usazovat pouze děti.

- Sníh nám nevadí -
Koncem listopadu čekal Dvojku křest sněhem :), jelo se na čtyři dny do malé vesničky kousek od Kitzbühelu. Tentokrát jsem pořídil i řetězy, pro jistotu, štěstí přeje připraveným, nicméně dodneška zůstaly nerozbaleny. Dálniční sprint ve dvou lidech a bagáží v kufru i následný dojezd až do Oberndorfu byl ve znamení sychravého, leč bezsněžného počasí. Ale druhý den večer při návratu z Kaprunu byly mé motlitby za sníh vyslyšeny, nutno dodat že až přeslyšeny. S 20cm čerstvého sněhu na silnici a kvalitní vánicí ve tmě se ani ta jízda ve své podstatě užít nedá. To spíš člověk sedí se sevřenýma půlkama a křečovitě svírá volant a opatrně se proplétá serpentinami zpátky na pension. Napětí v autě se dalo krájet, o uvízlé kamiony, ale i osobní auta v kopcích na úzkých silnicích, nebyla nouze a tak po hodině a půl cesty tímto sněžným blizzardem jsme byli rádi, že jsme vše zvládli a Dvojka bez sebemenšího zaváhání odvedla perfektní práci. A protože si příroda myslela, že nám to zřejmě bylo málo, obdařila nás podobným počasím i další den při večerním návratu ze Salzburgu. Opět bez sebemenších problémů a hlavně, už jsem se cítil více v kramflecích, páč jsem věděl, že to auto na tom sněhu na to má. Po návratu čekalo Ještěrku měsíc městského ježdění po Praze. Začaly mrazy, které v noci klesaly až k -15°C a objevil se malý nešvar. V oblasti modulárního autorádia začalo při těchto mrazech na nerovnostech něco drncat. Přestalo to až ve chvíli, kdy byl interiér patřičně vyhřátý. Do garanční prohlídky zbývaly necelé tři měsíce a tak jsem to nijak neřešil. Ke konci roku už jen výlet do Karviné a zpět. Silvestra jsme strávili v Praze a řádně ho spolu oslavili :).

- První narozeniny -
Na začátku ledna jsem zavolal do Autolarosu s požadavkem na objednání se na 1. garanční prohlídku. Termín byl domluven na 27.2. Zbývaly dva měsíce a já přemýšlel, co bych Ještěrce k prvním narozkám nadělil. Nakonec padla volba na zatmavení oken, ochranné originální hliníkové lišty prahů a koženohliníkovou hlavici řadící páky z edice Mazda2 GT. Do garančky se jezdilo už pouze po Praze, nakonec v pátek 27.2. ráno jsme přijeli do servisu s 19.155km na tachometru. Přijímacímu technikovi jsem rovněž předal instrukce a své poznámky, tzn. že požaduji olej Mazda Dexelia 5W-30 (ověřeno mnoha uživateli) a že bych byl rád, kdyby vyřešili ty drobnosti, které mne trápily. Bylo to jednak drncání palubní desky v oblasti modulárního autorádia, také občas vrzající sedadlo řidiče a konečně hluk od zámku pátých dveří při přejezdu velkých nerovností (typicky výmol, kterému se nedalo vyhnout – ještě se zmíním na konci). Vše opraveno, garančka dopadla na výbornou a já spokojen odjížděl se zatmavenými skly, novým olejem atd. domů. O dva týdny později dostala Ještěrka ještě jeden dárek v podobě bavlněného filtru sání od firmy K&N.

- Takže...? -
Co říci závěrem? Uplynul rok. Rok bez nehody, bez vážné závady či problému. Dvojka mi přinesla tuny, tuny radosti a zábavy, kde na druhé misce vah se krčí sotva kilogram problémů v podobě hlučné ventilace, vrzajícího sedadla řidiče, bouchajícího zámku pátých dveří a drncaní palubky v mrazech. Jsou to věci, které nejsou vážné, neohrožují provoz a víceméně ani pohodlí posádky, navíc byly navýsost opraveny bezplatně a s profesionálním úsměvem na tváři. Do toho jedna svolávací akce. Je to auto z počátku produkce a tak se mu dá těchto pár „kosmetických“ vad prominout, jelikož vážné a závažné problémy jsou ty, které jednotlivým modelům prohrávají statistiky spolehlivosti. Věřím, že Dvojka i nadále spolehlivou zůstane. Zábavným podvozkem je to úžasné auto, které v mainstreamu (rozuměj, nepočítám upravené verze jako RS, OPC, ST apod.) nemá konkurenci. Rovněž řízení je přesné a v těch serpentinách a na okreskách přesně takové, jaké k tomuto podvozku řidič potřebuje. Tuto dvojici doplňuje přesné řazení s krátkými drahami a skvěle umístěnou krátkou řadičkou, kdy od volantu k její hlavici to trvá ruce zlomek vteřiny. Motor neoplývá turbem, ostrou vačkou a na dnešní poměry ani vysokým výkonem, leč sotva 950kg autu těch 86koní stačí na svižnou jízdu s posádkou o dvou lidech. V nízkých otáčkách je tichý, takřka neslyšitelný, od 2.500ot/min se ale probouzí k životu zvukem a od 3.500ot/min také výkonem. Mnohdy právě ve vrcholu točivého momentu, který je v oněch 3.500ot/min, lze pocítit mírné kopnutí a auto vystřelí vpřed (pro rýpaly – berte to s rezervou a ohledem na možnosti tohoto auta) a táhne až do 6.300ot/min. Dvojka, trojka a čtyřka dokážou s necelou tunou cvičit slušně, jaké to je pak asi v 1.5 GT? :) V interiéru hýčká Mazda2 řidiče přehledností a jednoduchostí ovládacích prvků. Ano, je z tvrdých plastů, ale důkladné zpracování to nedává najevo. Sedadla jsou velmi dobrá, se slušným bočním vedením. Postrádám akorát důmyslnější odkládací prostory na mobil či brýle, nicméně i ty se dají najít (leč v jiných autech jsou řešeny lépe). Výhled z vozu je výborný a mohl by mnohým jít příkladem. Rovněž hluk od pneumatik nebo motoru je minimální, jen v zimě člověk slýchává odlétávající kamínky možná víc, než by bylo záhodno. Když konečně získáte odhad ve velikosti auta, tak s ním lze bez problémů parkovat i na místech, kde by to s jinými bylo možné jen s obtížemi (hlavně díky malému poloměru otáčení Dvojky). Mne osobně činilo problém si zvyknout na krátký čumák, mnohdy jsem si myslel, že jsem na auto před sebou už nalepený a ono tam bylo ještě dobrých 40cm. Kufr svými 250l neoslní chalupáře, ale nám vždy stačil. A když už se nemohly věci vlézt do kufru, nikdy jsme nejeli ve čtyřech lidech, takže nebyl problém je umístit na zadní sedadlo (to se stalo za celý rok jen jednou). Co mi ve Dvojce chybí? Bohužel jsou to maličkosti, které stojí pár korun a já dodnes nechápu, proč nejsou ve Dvojkách už od nejnižší výbavy :(. Jedná se o nastavitelný cyklovač stěračů (ten je až ve dvou nejvyšších výbavách, jinak je k dispozici pouze jeden pevný interval) a také je to palubní PC, přece nemůže stát majlant instalace palubního PC, který by zvládal ukazovat aktuální průměrnou spotřebu, celkovou průměrnou spotřebu, dojezd a konečně také venkovní teplotu. Opět dostupné pouze ve dvou nejvyšších výbavách. A na závěr malá rozmazlenost – tempomat. Není to auto primárně na dálnice, já vím, ale kdo ho jednou okusí, jinde mu velice, velice chybí. Leč v ČR není dostupný v žádné z výbav, přitom v zahraničí v TOP výbavách je. A to je asi ta největší bolístka Mazdy – stupně výbav, popřípadě vybavenost modelů. Když to mohou mít Němci, proč ne my, Češi? Možná jim to dojde ve chvíli, kdy začneme kupovat auta v zahraničí a servisovat je v ČR, kdy uvidí jinou výbavu, než tu, co je dostupná u nás...kdo ví...
A jestli bych si Mazdu2 koupil zase? Ano, koupil, leč nyní asi ve třídvířku a výbavě GT.

Pzn.: Ještě se vrátím k tomu hluku od zámku pátých dveří. V lepším případě tento hluk opravdu způsobuje zámek. Bohužel je i druhý případ, kdy je tento hluk způsobován takřka nefunkčním tlumičem pérování. Je to problém, o kterém Mazda ví a každé podezření vám v servise také prošetří. Pokud bude závada v tlumiči, je zdarma vyměněn, pokud v zámku, je zdarma opraven. Proto se s tím neostýchejte, znáte to přece sami – líná huba = holé neštěstí.

Na závěr bych chtěl ještě poděkovat mnoha čtenářům, současným či budoucím (nebo ještě nerozhodnutým) majitelům Mazdy2, co pravidelně či nepravidelně sledují recenzi na MACZ či mé příspěvky na forum.Mazdaklub.eu, že se neostýchají poslat email s děkováním nebo dotazy či žádostmi o pomoc nebo se chtějí podělit o pozitivní či negativní zkušenost s Mazdou2. Pokračujte v tom, máte problém, jste si v něčem nejistí, chybí vám nějaká informace? Tak mi napište, buď poradím sám nebo se pokusím fundovanou radu či pomoc sehnat. Jsme tu od toho, abychom si pomáhali, navzájem se informovali a pokud čas a štěstí dá, tak třeba i potkávali na silnici či na srazech.
A teď hurá za dalšími 20.000km.

-- NA ZAČÁTKU (březen 2008)--
Předmluva
Člověk si nové auto nevybírá každý den. A když říkám nové, tím myslím funglovku. Příchod nové Dvojky jsem sledoval už od počátku, co se objevily první zmínky. Mám rád malá auta, zvlášť když jsou aspoň trochu živá a atraktivní svým designem. Začínal jsem s naší rodinnou Mazdou 626 GD 2.2i, velké, prostorné a komfortní auto a jako každá Mazda – spolehlivé. Najezdil jsem s ní tisíce kilometrů. Rok a půl zpátky jsem se přestěhoval do Prahy a potřeboval malé auto, které by ale nebylo ani příliš líné na dálnici. Padla volba na Fiat Punto Sporting 2. generace, které jsem si z bazaru odvážel v polovině května 2007. Malé, lehké auto se vzhledem dravce, přitvrzeným podvozkem, šestistupňovou převodovkou, kůží obšitým volantem a řadičkou a manuální klimou, která se osvědčila hlavně v létě při cestě na dovolenou do Chorvatska. Za těch 9 měsíců mě nenechalo ve štychu a kecy o nespolehlivosti Italů potvrdit určitě nemohu.

První opojení
Přišly první oficiální fotografie nové Mazdy 2, začaly se objevovat první testy a všichni pěli jen chválu. Upřímně, nic jiného jsem ani nečekal. Mazda šla proti proudu, auto zmenšila, odlehčila a místo rodinného miniMPV postavila malého, hbitého dravce, který se lehce pohybuje městskou džunglí a nezalekne se ani svižné jízdy po dálnici. V tu chvíli (říjen 2007) jsem si říkal, že vybírat teď malé auto, budu mít problém. Vybrat si Suzuki Swift připomínající Mini? Nebo dravou Corsu s designem malé štiky? A co líbivé italské křivky Grande Punta? Nebo dát přednost kvalitě přímo z japonské výrobní linky – Mazdě 2? Neřešil jsem to, jezdil jsem si v Puntu a byl jsem spokojený. Pak ale přišel konec ledna, něco se ve mě zlomilo, sestavili jsme s kamarádem – prodejcem v autosalonu Mazda – nějakou nabídku a v tu chvíli jsem věděl, že Dvojka bude moje. Teď už jen doladit výbavu, barvu, doplňky a v neposlední řadě hlavně splátkový kalendář. Nestydím se za to, že mám auto na splátky. Ani za to, že je to nové auto, které po vyjetí ze salonu ztratí 20% z ceny. Stačí mi pohled na ceny ojetin Mazdy 2 a 3. Jednak je to v bazarech horké zboží a druhak si svou cenu drží po právu vysoko (tím narážím na statistiky TÜV, ve kterých M3 obsadila 1. a M2 2. místo). Navíc nové auto = jezdím s ním já, čímž také vím, jak s ním zacházím a mám přehled o případném servisu a nemusím se strachovat, co kde předchozí majitel zpackal atd.

Jak jsem nakupoval
Testovací jízdu jsem si domluvil jen ze zvědavosti, nepochyboval jsem o vlastnostech tohoto prcka xkrát popsaných v recenzích po celé Evropě. 2.2. jsem dojel do Autolarosu Ostrava, převzal si klíčky od předváděcího kousku a na hodinu se s ním vytratil. Protáhl jsem ji jak po dálnici, tak po vesnických uličkách. Byl jsem nadšen. Auto jsem vrátil s úsměvem na tváři a slovy, že v pondělí začneme jednat. Já v Praze, kamarád prodejce v Ostravě. Vše jsme vyřešili emailem, telefonáty a scannerem. Úžasné, skoro jako nákup přes internet, jen krapet složitější. Vybral jsem si barvu, verzi, doplňky, zaplatil zálohu, podepsal objednávku, vyplnil formuláře pro splátky. Pak už jsem jen dostával zprávy, že auto je rezervované v centrálním skladu v Antverpách, že už je na cestě, že splátky byly schváleny, že auto je v ČR a nakonec, že 1.3. se uskuteční předání. Na to, že první termín dodání se odhadoval na květen, to byla akce blesk :). V podstatě jsem nemusel vytáhnout paty z domu, paráda.

Co jsem vybral
Vzhledem k finančním možnostem byla volba verze celkem jasná: TE, k tomu mlhovky a loketní opěrku. Nejtěžší bylo vlastně vybrat barvu :). Vždycky jsem chtěl červené auto. Nejhezčí je červená Maranello, kterou používá Ferrari na svých sporťácích a monopostech F1 (ano, jsem fanouškem této stáje :)). Bohužel červená pro Dvojku je příliš světlá a tak trochu narůžovělá. Ve tmavých barvách zase zaniknou výrazné výlisy na bocích karoserie, bílá jí sluší, ale do města je nepoužitelná, co dva dny bych ji musel mýt. Ve zlaté vypadá ohavně, ve hnědé rovněž, stříbrnou nesnáším a modré jsem měl Punto. Zbývala světle modrá metalíza nebo propagační spirited zelená. Krátce jsem pouvažoval, světle modrá metalíza se mi zdála až příliš příbuzná se stříbrnou, takže jsem sáhl po spirited green a bylo. Prakticky nejvýraznější barva v nabídce, barva, kterou marketingové oddělení použilo pro propagaci Dvojky, barva, kterou okamžitě po mediální masáži Mazdy na reklamní billboardy nahodila na svého Yarise Toyota (grrrrrrrr). Nicméně tato barva sluší dvojce ze všech nejvíce. Je výrazná a vyčuhuje z davu našedlých stříbrno-černo-tmavých aut...a ano, mám z toho trochu strach, že bude příliš tahat oči všech, i závistivců, a že se někdy probudím a bude mít na sobě nepěkné rýhy, ne-li něco horšího...

Jak vypadá v mých očích
Vzhled, design, tvary, křivky atd...něco, co se jen těžko může trefit do vkusu každého. Nicméně, Mazda 2 je líbivá, opustila krabiocidní rozměry miniMPV (leč zase lépe prostorově využitelné) a vrátila se ke klasickému hatchbacku. I přes to, že se rozměry zmenšily, působí M2 díky "muscle" detailům větší než doopravdy je. Japonsky mandlové oči a zadní světla mohou evokovat velkou podobnost s Peugeotem 207, nicméně, opět je to jen dojem z fotografií, realita je jiná a auta si nespletete. Dvojka má svůj styl, své nezaměnitelné křivky, japonský design říznutý evropským švihem...pro mne dokonalé. Boční linie, kterým dominují stoupající výlisy pod okny a nad prahy, jsou dynamické a dodávají Dvojce na dravosti. Zpětná zrcátka v atraktivním designu jsou rozměrná a dobře ladí k autu jako celku (což se třeba nedá říci o Opelu Astra, brrr). Velkým plus je chromová koncovka výfuku již od základu, dodáva zádi patřičný "lesk". Krom velkých děr pro kola mám k exteriéru ještě jednu výtku a tou je materiál na B sloupku a hraně dveří (inspirace u Apple?), který se rád "opalcovává" a vzhledem k tomu, že se většina lidí při zavírání dveří tohoto místa dotkne, je to krapet nepraktické.
Inteligentně řešený interiér, tak by se dalo jednoduše popsat to, co člověk cítí po nastoupení do Dvojky. Přístrojový štít (podsvícení červenooranžové s regulovatelnou intenzitou) s velkým rychloměrem uprostřed, otáčkoměrem nalevo a palubním PC napravo (bohužel s ukazatelem teploty a průměrné/aktuální spotřeby až od verze TE plus, což je pro mě velké MÍNUS – většina aut nižší třídy ho má již od základu), ukazatel paliva je řešen digitální stupnicí, ukazatel teploty motoru je řešen dvěmi ledkami, modrou pro studený motor, červenou pro přehřátý...divné? Zvyknete si a rychle. Rychloměr vypadá sportovně, bílý podkres, velke číslice, naopak otáčkoměru vytýkám jedinou věc - tím, že nejsou jeho číslice rovněž podkresleny bíle, je hůře čitelný. Dosah všech ovladačů je bezproblémový a intuitivní. Kdo zná volant z předchozí generace Mazdy 6, nebo rovnou poslední MX-5, bude nadšen, protože tento kůží obšitý ve Dvojce se mu téměř vyrovná, volám BRAVO. Ovládání audiosoustavy na něm je logické a pohodlné, oceňuji "šoupací" ovladač hlasitosti. Zvukový projev rádia s vestavěným CD/Mp3 modulem společně se čtyřmi reproduktory hraje je více než dobrý. Samozřejmě audiofila neuspokojí, ale na sériovku není zvuku co vytknout. Malé mínus si odnáší CD mechanika, které trvá načtení CD s MP3 delší dobu (asi jsem příliš rozmazlený z Pioneera, kterého jsem měl v Puntu). Středový panel vypadá masivně, ale místa pro nohy je více než dost. Opět mám výtku k materiálu, je podobný jako na B sloupcích a tak mastnější prsty zanechají otisky všude. Řadící páka (potažená kůží) umístěná na středovém panelu je super věc, zvykl jsem si na ni rychle v Citroenu Jumper, zvykl jsem si i zde. Tím, že ve Dvojce člověk nesedí jak v pohodlném sofa (např. v M6), by řadička na obvyklém místě mohla být řidičem doslova lovena, tady stačí jen krátký pohyb, sešlápnout spojku a řadit, paráda. Řazení je přesné, rychlosti tam padají doslova samy, nehrozí žádné „hledání“. Za připlatek 2700,- můžete dostat řadičku s chromovaným detailem (standard v GT verzi). Schránka před spolujezdcem je na oko dvojitá, ve skutečnosti je mezi oběma prostory díra, ale i tak můžete mít po ruce mapu apod. a po otevření lovit třeba brýle, cdčka atd.. Bohužel nepatří mezi prostornější a pokud máte atlas velikosti A4 a více, budete ho muset vozit ve vnější části a bude přečuhovat do prostoru. Mezi sedadly je umístěn držák na láhev, zapalovač a pod krytem zdířka audiovýstupu. Sedadla jsou pevná, pohodlná, s dobrým bočním vedením. Na řidičových dveřích je ovládání pro přední el. okna a ovladání el. zrcátek, která jsou vyhřívaná a dají se jedním stiskem elektricky sklopit, užitečná věc. Bohužel mám zde další výtku - když už v celém interiéru je tolik na oko velice líbivých detailů v designu "matný hliník", mrzí mě, že už nezbyla barva na vnitřní kliky dveří. Takto černé vypadají neatraktivně a ve dveřích se ztrácejí, škoda. Výhled z vozu je vynikající, A sloupek překáží minimálně (což se například nedá říci o Fabii). Díky nízko posazené spodní hraně bočních oken a vyššímu posezu je výhled do stran a celkový přehled na silnici skvělý. Dozadu přes okno pátých dveří je vzhledem k jeho velikosti a vysokému posazení výhled omezený a při parkování může někomu činit problémy, je třeba mít dobře zafixovanou hloubku nárazníku, přesahuje mnohem více, než by se podle pohledu na zadní okno mohlo zdát. Posez na zadních sedadlech je standardní, místo na nohy v této třídě nevybočuje z řady a pokud vpředu nesedí dvoumetrový dlouhán, nemusí se člověk o svá kolena bát. Ale pro delší cestování v pěti je to samozřejmě nepoužitelné. Nicméně, v 95% budeme v autě jezdit dva, takže plně dostačující. Celkové zpracování, slícování jednotlivých dílů a použité materiály jsou kvalitní a na pohled vypadají luxusněji než na dotek (ale jak se již psalo všude mnohokrát, palubní desku osahávají jen úchylové, ruce patří na volant).

Svezení jedna báseň
Jízdní vlastnosti, to je to, o co tady kráčí...zmenšit, odlehčit a zdynamičnit. Takto by se dal popsat záměr Mazdy při tvorbě nové dvojky. Výsledek je dokonalý. Už jsem ji stačil protáhnout po dálnici a také po úzkých uličkách v zapadlých vískách za Ostravou, ani jedno není tomuhle autu cizí. Na dálnici je znát především dynamika a skvělé zpřevodování auta, už na jedničku má motor slušný záběr (který jsem v Puntu postrádal), řadím dvojku, ta je slabší (jako u všech menších obsahů), pak přijde trojka, auto pádí vpřed, čtyřka, na tachometru 140 a řadím pětku, která ještě stále slušně autu uděluje pokyny ke zrychlení až do 150, pak auto uvadne, ale ve 160 jakoby se vzmohlo k poslednímu výkřiku a rázem si to svištím 170km/h. Teď už jen vítr v zádech a rovinka, popř. donwhill, abyste na tachometru donutili ručičku doplazit se ke 180. Nevadí, motor je syrový, má par kilometrů a po zajetí se to ještě vytříbí. V kabině vládne převážně ticho, hluk od pneumatik minimální, tak samo aerodynamický hluk. Motor je odhlučněn výborně, pro běžné cestovní rychlosti se ozývá jen ševelení, takže ani při 140km/h nemusíte na spolujezdce zvyšovat hlas. Z dálnice sjíždím do malé vísky, za ní prázdná a přehledná rovinka, nikde nikdo, rozjedu to na 100km/h a rázem dupnu na brzdový pedál. Nástup je okamžitý, na vlhké vozovce se spíná ABS, auto zastavuje s přehledem rychle a leckterá jiná malá auta by mohla závidět. Vůbec brzdy a posilovač řízení si zaslouží 1 s *, jejich odladění je naprosto dokonalé, u brzd nehrozí střet s čelním sklem při polechtání pedálu, ale ani nejistota při jeho pořádném sešlápnutí. To samé platí pro posilovač řízení, který je přesný a řidič neztrácí kontakt s vozovkou, vždy ví, co přední náprava zrovna provádí. Po brzdovém "testu" jedu dál, mířím si to mezi baráčky do úzkých uliček, přidávám plyn, brzdím, opět přidávám plyn, zatáčka, vjíždím na klikatou cestu mezi poli, losí test, nic...i přes jednoduchou zadní nápravu se mi nedaří dostat dvojku do úzkých, opět mohu jen zvolat BRAVO. Přejíždím různé nerovnosti, odladění podvozku je spíše tvrdší, ale do sportovního rázu bývalého Punta ještě něco schází, na druhou stranu si kostrč nenarazím, většinu rázů tlumí bez skrupulí perfektně. Ale i zde se najde slabina...odlétávající kamínky od posypu narážející do podběhů jsou slyšet. A jsou hodně slyšet. Nicméně, stačí zvýšit hlasitost rádia a je klid :). Vracím se na dálnici a v duchu si říkám: "140, klidným tempem pěkně domů, žádný vzruch." Ano, na tachometru mam 140km/h, užívám si cesty, poslouchám ševelení motoru a hle, pohled na kapličku a je tam 170km/h. Úplně nenápadně, nevím jak, nevím proč, místo 140 jsem si to uháněl 170 ani jsem to nepostřehl.

Úžasné auto
Co říci závěrem? Tohle auto není pro chalupáře, do kufru toho moc nenaloží. Ale po tom jsem nikdy netoužil. Na stěhování jsou jiná auta. Takže pokud potřebujete druhé auto do rodiny, nebo jste mladí a hledate šmrncovní auto říznuté sportovním duchem (tak jako já), je tohle ta správná volba. Některé nadchne vzhled, design, zpracování, jiné zase výbava (TE, popř. TE Plus) za rozumnou cenu, no a některé si získá svými jízdními vlastnostmi, a podle dosavadních testů mnoha automobilových plátků, také spotřebou (což zatím nemohu posoudit, nádrž jsem ještě nevyjel :)). Mazda udělala s Dvojkou správný krok, nedala na trend, šla proti němu, auto zmenšila, odlehčila, doslova celé změnila, a mé srdce si naprosto získala. A dlužno říci, že velkým plus je také přesun výroby zpátky do Japonska, přece jen přístup japonských dělníků je k práci naprosto odlišný než ve Španělsku, kde se vyráběla první generace Dvojky. Jak se to odráží na dodacích lhůtách? Posuďte sami, objednal jsem 5.2. a 1.3. jsem si ji odvážel. Na druhou stranu je tadz fakt, že mi bylo řečeno, že další Spirited green TE bude k mání až v červenci :).

Silné stránky

- jízdní vlastnosti (zejména na okreskách)
- jízdní vlastnosti (jsou prostě skvělé)
- jízdní vlastnosti (je to úžasná zábava :))
- přehledný a logický interiér
- design
- živý a tichý motor
- nízká hmotnost
- skvěle odladěný podvozek
- výborný výhled z vozu a celkový přehled o situaci na silnici

Slabé stránky

-- příliš měkký lak na předním nárazníku
- palubní počítač by mohl být dostupný od nižších výbav (nyní jen pro 2 nejvyšší)
- celkem značný hluk od odlétávajících kamínků
- rádio načítá docela dlouho CD s MP3 (cca. 15sec oproti 3sec meho Pio v Puntu :) )

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

První garančka dopadla na výbornou, skvěle odvedená práce Autolaros Speed Ostrava.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Viz. popis auta, jen ty nejlepší. Jen auto dorazilo do ČR dřív než mlhovky, takže na ty jsem si pár týdnů počkal.
Nicméně mi trochu zavařili pánové z leasingu, bežně trvá dodání techničáku 2 dny, u mě to trvalo 4, což me stálo zbytečně dovolenou v práci :-/

Další informace

Prodeje M2 v ČR:
11/07 - 39
12/07 - 66
01-12/08 - 1207
01/09 - 87
02/09 - 103
03/09 - 162
04/09 - 92
05/09 - 37
06/09 - 33
07/09 - 36
08/09 - 48
09/09 - 53

Dole se můžete mrknout na video, jak se na Barrandově natáčela "Fitness" reklama na Mazdu 2

K položkám tuning (proveden tuning/styling - označené *):
maximální rychlost [km/h]: již s bavlněným K&N filtrem, měřeno GPS
průměr kol [palce]: 16" (k výbavě TE jsou jinak dodávány 15" plecháče)