Reza traktor (muž 42 let)

Subaru Impreza 2.0D Sport Executive

Hodnoceno: 52× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Proč tohle auto?

Proto.

O značce bylo celkem jasno, otec dlouho provozuje imprezu GT (2000) a legacy 2.5i (2004) - a mně se to moc líbí. Šel jsem původně pro legacy, ale v saloonu se to ve třech minutách celé otočilo, já si uvědomil, že nemám ani děti, ani peníze, a koupil rézu. Strašně se mi tam zalíbila. A taky jsem si v oslepení ze sedaček pro Solberga nevšim, že to nemá kufr.

S motorem je to složitější, jedná se o produkt dvojí masáže. Já se nechal zmasírovat kampaní o supr-mega-hardcore boxer dieselu, co nepoznáte od benzínu, a Belgie se nechala zmasírovat celkově, zde je benzín sprosté slovo, protože CO2. Skladové auto s benzínem tu nenajdete (a já ho chtěl, viz dole u zkušeností s prodejcem).

Motor

Abych relativizoval tu shora popsanou masáž: já jsem do toho salonu samozřejmě nedošel rovnou z pole a o motoru jsem četl i jinde, než v českých novinách. Navíc on opravdu je skvělý - jenom prostě není pravda, co se o něm na začátku všude psalo. Projel jsem ho o několik měsíců dříve v legacy, kde se mi zdál mnohem lépe odhlučněný.

Kdo tvrdí, že ho skoro nepoznáte od benzínu, měl by se střelit do hlavy. Uvědomím si to pokaždé, když si po dlouhé době sednu do legacy svého otce a na světlech mu startuju nastartované auto. To já své auto slyším, jak se patří.

Projev můžu leda popisovat, ze srovnatelných dieselů znám obstojně jen fordovské 2.0 TDCi MY 2004 (asi). Traktor je řádově točivější, takže se projevem opravdu lehce (s rezervou mě berte!) blíží benzínům. Kdo chce jet pilu, musí se pohybovat od 3 do 4 tisíc otáček. Tam má motor překvapivě i dobrý zvuk. Já pilu ňák nejezdím, ale kolikrát se právě kvuli tomu rachotu vezu na dvojku šedesát, abych si to užil a sousedi věděli, že jsem intelektuál.

Když se uklidním, jezdím okolo dvou tisíc otáček. Vrchol momentu začíná na 1800, ale auto v tu chvíli pořád působí lehce líně (ne, že by se motor dusil, snese i o dost méně, ale odezva na plyn je příliš pomalá).

Převodovka

...je šestistupňová manuální. Pozornost zaslouží zpřevodování u prvních stupňů: při jízdě po městě oproti jiným autům nezvykle často řadím jedničku. Na malých kruhových objezdech (je jich tu milión) bych na dvojku musel jezdit přes spojku. Níže bude řeč o tom, že spojka u boxer traktoru je citlivé zboží a musí se na ni ve vatě.

A nebo víte co, řeč o tom bude hned. První série spojek do dieselových sub se zřejmě nepovedla. Smrdí při každém náročnějším rozjezdu (kopec, razance, cokoli) a rychle se pálí při vysoké zátěži (zácpa). Já ji přitavil v Německu na dálnici - fakt jsem se hrozně snažil ji netrápit, marně. Nicméně zdaleka nejsem sám, kdo má i při dosud nízkém nájezdu problém. Importér subaru se v zásadě tváří, že jsme všichni nepoužitelné lamy a že když neumíme jezdit se sůbama, máme jezdit s kravama.

Po lehkém nátlaku slavnostně zpřístupnili software, který obřeže reakci plynu na sešlápnutí a problém utlumí. Já si tento software implantoval rovnou do levé nohy a rozjíždím se teď bez plynu (tak nám to doporučili - „vy jste nevěděli, že ten krouťák je tak silnej, že s plynem na rozjezdu vám to vodstřelí spojku?“). Ve výsledku jsem dosáhnul vrcholu jezdecké plynulosti a chovám se trochu jako automatická převodovka od Volva. Na světlech mě teď sice dávají i typické bruselské supersporty, jako např. opel corsa 1.5D Swing 37kW MY 1997 s osmi pasažéry na palubě, ale spolujezdci mi už usínají i při hrkání mezi semafory. A to je pro mě největší pochvala.

Podrobné info o spojkové anabázi je v diskusi na www.subaruclub.cz, vlákno „spálená spojka“.

Výbava (přibližně)

V rauši z toho, jak fantasticky jsem ušetřil nákupem imprezy místo legacy, jsem koupil auto se vším, co se na něj dá pověsit. Výbava tedy odpovídá tomu, co se v Česku prodává jako 2.0D Edition + integrovaná navi, kožené sedačky s elektrickým posunem u řidiče (bez paměti, bohužel), střešní okno, bezklíčový vstup a startování čudlem.

Za zmínku asi stojí tempomat, ovládání rádia na volantu, xenonová světla a parkovací senzory (ty jsem ovšem dokoupil jako příslušenství). Chybí dešťový senzor, který lze taky dokoupit pouze extra. Udělám to brzo, protože šoupat furt dokola cyklovačem je... únavné.

Co mám rád - část I: SAWD

Nejradší mám tu převahu, když napadne. To je taky jediná příležitost testovat zaklínadlo jízdních vlastností na limitu (to má každý rád, tak to tu nesmí chybět). Na suchém asfaltu bohužel nemám to srdce zkusit auto utrhnout, muselo by se to asi odehrávat v nepříjemných rychlostech (páč všechno, co si dovolím, auto snese většinou i bez zapísknutí gum, a to mluvím o yokohamách z prvomontáže, které řádnější jezdci cestou od dealera vyhazují před nazutím Eagle F1).

A pokud jde o jízdu na sněhu, můžu s klidem prohlásit, že slalom bokem mezi hůlkama od lyží, osmičky a koblihy zvládne každé motovidlo. Když má kolem sebe třicet metrů na každou stranu jako já.

V zimě obouvám Dunlop Wintersport 3D, v loňských zimních podmínkách to vyjelo kamkoli, kde nebyl problém se světlostí.

Obojí pneu mám v rozměru 205/50/R17. Jinak platí, že 180 km/h může být v Německu příjemná cestovní rychlost, 200 je maximum nejen pro motor, ale i pro pocit bezpečí. Když se cestou z kopce zkušebně vydám přes 200, je přeci jen cítit lehký neklid. Majitelé legacy nechť prosím do diskuse napíšou, jak to při větším rozvoru vidí oni.

Co mám rád - část II: pohodlí (v rámci třídy)

Můj vozík je mezi sobě rovnými dost pohodlný. Mám-li to srovnat, pak je komfort výrazně vyšší než v taťkově impreze GT (to dá rozum) a nižší, než v legacy z roku 2004. Třídy holt neošidíš. Bráchovo mondeo z roku 2005 je o něco komfortnější než moje sůbo a lehce méně pohodlné než legacy, zdá se mi.

Co mám rád - část III: posez

Subisti rádi říkají, že ve svém autě i s rozhašenou sedačkou udělají hrk a hrk a zas sedí, jak mají. Je to pravda. Všecko po ruce (na ovládání jsou tam tři kolca klimatizace, která stejně funguje blbě, zbytek člověk obstará přímo na volantu a páčkých okolo).

Kdysi mě jeden maník svezl v soukromě provozované fabii WRC. Jelikož ve svých autech jezdíme podobnými rychlostmi (on mezi stromama na šotolině, já na prázdném úseku mezi Norimberkem a Rozvadovem), sedím od té doby v autě jako on. Brácha říká, že bych si toho volantu mohl líznout.

Můj místní prezident Krkovička (vy to Krkovičko nevíte, ale já Vás mám na MACZ nejradši) tu o svém fordu napsal, že se v něm kolikrát skoro ztratí. Já si své auto naopak oblékám. Dokonce si myslím, že by se s ním do Krkovičkova auta dalo normálně vjet dveřma od kufru.

Co rád nemám

No, nemám moc rád svoji klimatizaci, bo blbě klimatizuje. Lidé v mém okolí používají automatickou klimatizaci tak, že koupí auto, nastaví klimu do automatického režimu na 21,5 stupňů, najedou 100 tisíc kilometrů a pak celý postup opakují s novým vozem.

Já s tím vergluju furt a spokojen nejsem. V režimu „auto na 22 stupňů“ se ve vymrzlém autě ráno stane toto: kosa jak sviňa (to je normální), pak vítr do xichtu a relativně rychle finská sauna s následným velmi postupným ochlazováním na požadovanou teplotu, na níž se ovšem ochlazování nezastaví (ano, když jedete dostatečně daleko, začne v autě nastaveném na 22 po nějaké době být zase celkem zima).

Otec to s poukazem na můj mladý věk a nezkušenost při jedné společné cestě zkoušel ovládat sám, ale nakonec dospěl k závěru, že čidlo termostatu automatické klimatizace se nachází na provázku tři metry za autem, a teplota tak trochu závisí na tom, kudy se jede.

Z čeho mám smíšené pocity

Z integrované navigace. Mám ji dost rád, odpadá s ní nutnost všechno vytahovat pokaždé, když parkuju někde ve městě. Grafika je ale zastaralá a pokyny (zejména ze začátku) občas podivné. Ale zvykli jsme si na sebe, už celkem poznám, co po mně chce. Mapové pokrytí na DVD pro rok 2009 je již celkem dobré včetně Česka. Případné zájemce ale upozorňuju, že navigace neumí takovou banalitu, jako je zobrazování skutečné aktuální rychlosti. Odhadování času dojezdu je taky k ničemu (v centru města vidí 3 km do cíle, tak napíše 3 minuty, šak šedesát umí jet každej, nééé?)

Poslední věc: kvalita zpracování interiéru: na začátku jsem měl trochu problémy s povrzáváním palubky při velkých rozdílech teplot. Dokud jsem neměl garáž, začaly se po zahřátí vymrzlého auta ozývat šílené pazvuky z plastů před řidičem. Později jsem ale tlakem dlaní po celé ploše palubky našel místo, kde nebyla pořádně usazená, a taky vyklidil garáž a začal do ní auto dávat. Od té doby nic nevrže, ani když auto déle stojí na mrazu někde na cestách.

Zbytek rád zodpovím v diskusi.

Silné stránky

Stálý pohon všech kol
Spotřeba
Na velikost auta relativně slušný prostor pro lidi
Sedačky a celková pozice za volantem

Slabé stránky

Klimatizace, klimatizace, klimatizace
Spojka se pomalu loučí
Auto bohužel nemá kufr, jak ho známe z jiných aut
Je to pořád traktor

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím pouze dvě garanční prohlídky a jedno čištění brzdové destičky. Vše proběhlo v pořádku.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Mno. Auto bylo koupeno v Belgii - v tomto smyslu buďme rádi, že jsem ho výměnou za ty peníze vůbec dostal. Prodej se nesl v duchu běžném pro všechny belgické služby.

Nechtěl jsem půl roku čekat, a tak jsem objednal auto skladové. Určitě je na skladě? Oui oui, Monsieur, doneste šek a vybavíme zbytek.

Dones jsem šek a dozvěděl se, že auto je naprosto na skladě, ale v Yokohamě. Tož tak.