Škoda Fabia Fabia III.

Hodnoceno: 16× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Tak. A je to tady. Mám druhý autíčko. Možná si vzpomenete na Vločku, krásnou, bílou Fabii díky který se mi splnil sen. Byla jsem jednou z prvních, která o této krásce psala recenzi a dnes, se pokusím napsat recenzi další, tentokrát na Fabii třetí generace, na moji Snow. Že je to moc brzo? Hodnotit něco, po dvě stě kilometrech? No, není...

Můj tatínek zastává názor, že když chce člověk jezdit, tak musí sednout do kterýhokoliv auta a prostě jet. Ale ono to není tak jednoduchý. Člověk se bojí, nemá to "v ruce", neví kde co je, jak to auto bude reagovat... No a pro mě, jakožto pro postiženýho člověka to je vůbec "těžký". K tomu se přidá stres, sevřený hrdlo, v očích smrt a na tachometru deset, copak můžu v pohodě vyrazit na silnice? V tomhle autíčku? Jasně!

Přišel den D. Jedeme pro novou Fabii. Cesta 200 km daleko, strach, že zabloudíme a budeme někde hodiny kufrovat, šílený horko, nervy jako blázen i když vlastně ani nebylo z čeho ty nervy mít... Celou cestu tam jsem nemyslela na nic jinýho, než na to, jestli zvládnu cestu zpátky. Vločka už nebude mít ruční řízení, s Vločkou pojede domů manžel a já budu muset řídit to nový. 5 let jsem jezdila jen ve Vločce, to autíčko jsem dobře znala, cítila se v něm bezpečně a teď? Budu bloudit a ještě pojedu dvacet mimo obec a kdo ví jestli vůbec... Jsem ale tu, Snow je celá, bez jedinýho škrábance takže to dopadlo dobře. Vlastně, víc než dobře. Já už jiný auto nechci!

Při prvním pohledu na ni, v celé její kráse mě napadlo, že vypadá jako žralok. Nádherná maska, dravý nebezpečný výraz s nádechem úsměvu jako měla moje Vločka. Tajil se mi dech, na fotografiích co jsem viděla to auto vypadá úplně jinak. Celkový vzhled jedním slovem : dokonalost! (Můj sen - pro mě nejkrásnější auto na světě je Camaro. Vlastně, bylo...) Až tak je nová Fabia nádherná. Alespoň v mých očích. Vnitřek auta, to je hodně velký pokrok co se krásy týče. Mám "styl" s bílou lištou, ta kombinace barev, budu se opakovat - nádhera! Vzhled řadící páky, radia, volantu, všeho co vidím když sedím za volantem, klobouk dolů, Fabia opravdu dospěla i zevnitř. Co mě naprosto dostalo jsou sedačky. Takovýhle pohodlí nemám ani doma ve svým papasanu. Už abych zase někam vyrazila :o) Shrnu to, co se vzhledu týče, ať už z venčí nebo interiér, nemám co vytknout.

Tak a jedem. První zádrhel a snad i poslední - prakticky nepotřebuju klíč. Pro nastartování jen zmáčknu dvakrát čudlík. Asi se vám to zdá jako blbost ale mě to vyděsilo. Nesnáším změny :o) Nikdy před tím jsem to neviděla, jo, věděla jsem že něco takovýho je, ale nenapadlo mě, že to budu mít i já. Po pár nastartováních se mi to už dokonce i líbí. Autíčko při startu jen tiše zavrní že pomalu ani nepostřehnu že motor už běží. Dobrý, na brzdu dosáhnu, jen mě trošku děsí vůle, stačí trošku sešlápnout a už stojím na místě, pořád se přesvědčuju že to fakt brzdí, u Vločky jsem musela nohu pěkně natáhnout. Volant, tak tomu říkám posilovač. Stačí mi na otočení kolem dokola jen jedna ruka! (kdo ví, co myopatie obnáší si to bude moct dokázat představit, jak úžasný má tohle auto posilovač.) Tak jo, zatím nevím jak pustit rádio, první co mě zajímalo byla klimatizace, pět let jsem jezdila bez ní :o) Klimoška běží, plyn na ruce funguje, noha to ubrzdí, tak se pomalu rozjedu. Míjím Vločku stojící před prodejnou a mažu na benzínku natankovat. Všechno je automatický, blinkr, brzda - plyn, jako kdybych seděla ve Vločce, všecko je stejný a přitom je to úplně jiný. Nedá se to popsat ale bylo to něco nádhernýho se poprvý rozjet. Ten strach z toho, že to nebudu moct uřídit opadl a nastoupil pocit neuvěřitelný radosti a bezpečí.

Natankováno a můžeme vyrazit domů. Ne, fakt nejedu dvacet, dokonce se musím krotit, už se blížím v obci k šedesátce, ta rychlost v tom autě není vůbec poznat. Za mnou si to peláší spokojeně Vločka, proč mám pocit že jí ujíždím? Protože jedu kilem. Mimo obec, takovej cvok nejsem :o) Sama sebe se ptám, kam zmizel ten strach, užívám si každý kilometr a přeju si, aby ta cesta nikdy neskončila. V klidu piju Mr. Browna a popotahuju z elektronky. Totální pohoda, jako kdybych v tom autě seděla už po tisící. Tak jako u Vločky jsem nikdy nepocítila můj handicap, u tohodle ďábla ho necítím ani v nejmenším.

Tak jsme dojeli. Mě je jak kdybych byla na wellness pobytu. Odpočatá, čilá, hned bych to jela znova. Průměrná spotřeba necelých 5 litrů a to jsem to trošku valila a měla celou dobu zapnutou klimatizaci. Všecko perfektní, cokoliv jsem potřebovala, věděla jsem, kam sáhnout aniž bych musela něco hledat, nemluvím o štelování rádia jako jsem to byla schopná dělat u Vločky i za jízdy, to jsem si nechala na potom. Jediný, fakt jediný co mi udělalo problém na semaforech bylo zaražení rychlosti. Mám automat, člověk by řekl žádný problém ale opak je pravdou. Stála jsem, měla hozený parking a když jsem chtěla zařadit "déčko" nejdřív mi šla hodně špatně zmáčknout pojistka. U předchozí fabie v automatu je pojistka po straně, mačká se palcem, tady však vpředu a musí se zmáčknout prsty k sobě. Jde to dost z tuha, alespoň mě a je třeba vyvinout větší sílu, tu v prstech já moc nemám, takže trošku problém, ale dá se to. Větší problém byl spíš v tom, že tahle automatická převodovka je trošku "jednodužší" což pro mě znamená složitější, v ovládání. Skočil mi tam sport a když jsem se z toho snažila vybruslit zpátky na déčko, pořád mi tam skákal neutrál. Blbec jsem nezkusila pohyb úplně dozadu, bylo by po problému :o) Vločka to měla trošku jinak a nějak mě to zmátlo. To však není chyba auta, nýbrž moje, nepřipravila jsem se na cestu pořádně, bláhově jsem si myslela - automat jako automat. Fakt to není pravda.

Tak já to už shrnu. Takhle recenze je zase trošku jinačí než všechny ostatní. Jinačí v tom že nejsem zdravej člověk, mám prd jakou sílu, takže posilovače - nutnost, pohodlí další nutnost, dívám se na to trošku jinak, tím pádem trošku jinak hodnotím, hodnotím hlavně pohodlí, celkovou jízdu. Takový ty blbosti okolo jako ovládání rádia - mimochodem supr hračka, to budu hodnotit později až si vyjedu někam na pole podívat se na západ slunce a trošku hodit relax. Už se na to těším :o) Tak jo... Zase nikoho nechci nijak urazit - jak jsem psala v recenzi u Vločky. Tuhle Fabii opět můžu doporučit starším lidem, kteří nemají již tolik síli, potřebují fakt pohodlí, jednoduchost, pocit bezpečí, prostě - bezstarostnou, fakt komfortní jízdu, z který se budou radovat. To samé - handicapovaným. Není to žádná psina, řídit auto s jakýmkoliv postižením, ti kteří tohle čtou a jsou na tom podobně jako já, z většiny budou souhlasit. A zase - já hlavně hodnotím tu jednoduchost, posilovače, nastupovaní, dokonce i jen otevření dvěří, což je třeba na vozíku problém ty dveře otevřít když jsou těžký a jde to z tuha, kor když ten člověk má míň síly... Takže za mě - co mám muší sílu : super, super, super! A vám ostatním, jestli tohle fáro doporučuju? Jasně :o) Žeským udělá radost velký kufr na nákupy a chlapům zase motor. Tohle autíčko je fakt dravec, já osobně miluju spíš víc blbnutí než nákupy, takže z motoru a jízdy se raduju nejvíc. I když Snow hodně šetřím, první tisícovku žádný vytáčení, extra honění, pěkně nechat zajet, ale i při tom "normálním" ježdění hodně pociťuju, jak je živá, rychlá, citlivá, drží na silnici jak přibitá... Já ji prostě zbožňuju!


Vločka je srdcovka. První auto, dalo mi strašně moc a nikdy na ni nezapomenu. Jestli si pořídíte dvojku, nikdy nebudete litovat. Snow je dravec, druhá láska. Jestli si pořídite tuhle trojku, nebudete moct spát. Proč? Projeďte se a pochopíte :o)


Jedno je jistý. Ať už budete řídit jakýkoliv auto, tak... Nejkrásnější pohled na svět je ze sedadla řidiče.



Řidičům zdar!

Silné stránky

Vzhled
Posilovače - tak to mě fakt dostalo.
Komfort
Jednoduchost

Slabé stránky

Zatím nevím o jediné

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím nic. Na to je ještě hodně brzo. To zní ale hodně blbě :o)

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Opět přes společnost Car club s.r.o. bez jediné výtky, stoprocentní spokojenost.