Mini 3 door R50

Hodnoceno: 6× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Nejdřív bude zase malá předmluva, samozřejmě nudná, tak že doporučuju přeskočit rovnou k autu. Následující recenze je vlastně retrospektiva, Miníka už skoro rok nemám.
K Miníkovi jsem se jako obvykle dostal spíš náhodou, původně jsem totiž sháněl Clio II Sport(RS). Moje Clio dCi mě jízdně totiž natolik bavilo, že jsem neodolal hříšné myšlence. Když dCi s mrzkejma 100k a těžkejma turbokamínkama nad přední nápravou, umí tak fantasticky fungovat, tak jak asi funguje Sport s 2,0l, cca 170k, možností točit 7000ot./min. a nižší hmotností. Začalo tedy hledání Clia Sport. Chtěl jsem jedině Clio II Pha. II. Tzn Clio po faceliftu, stejně jako jsem měl. Jenže, jak se ukázalo, těchhle aut je jako šafránu a ceny jsou hodně vysoko, což by mi zase tolik úplně nevadilo, ale sehnatelnost prostě vázla. Jednou tak brouzdám po netu a zadal jsem si auta nad 150k do 150tis. A ejhle… objevilo se mi tam i auto, který bych nečekal. Mini Cooper S. Bylo rozhodnuto. Miník je prostě klasika a ani jsem si neuvědomil, že už dávno to není to auto, co jako nový stálo vysoko přes půl milionu. Coopera S jsem nakonec zavrhnul kvůli ceně a tak trochu mě odrazovala spotřeba, padla teda volba na obyč Mini Cooper(že dělám chybu jsem tehdy ještě nevěděl). Bylo rozhodnuto.

Cesta k mému Mini nebyla úplně snadná. Pokud vás tohle auto uchvátí, stejně jako mě, a zároveň toužíte i po nějaký výbavě, tak najednou těžce narazíte na tvrdou realitu, že 80% majitelů Mini, jsou majitelky a ty absolutně nezajímá nějaká výbava, ale jen to že se jim auto prostě líbí. Tzn, většina Mini je ve výbavě social line a až tristní procento nemá ani automatickou klimu a tempomat je sprostý slovo skoro u všech. Stálo mě hodně času a hledání až se našel ten můj a nakonec skoro vedle ve vesnici.

Muj Miník měl celkem nezvykle velkorysou výbavu (na poměry Mini). Výhoda Mini je že se dá podle VIN krásně lustrovat na BMW stránkách a vyčíst všechna příplatková výbava. Jednalo se o Mini Cooper 1,6(115k), namátkou napíšu výbavu: Automatická klima, tempomat + ovládání radia na volantu (zezadu), panoramatická střecha, pěknej červenej interiér (dobře… přiznávám, pro chlapa vypadal trochu teple), střecha a zrcátka v černé barvě, pruhy na kapotě, světelný paket, trojuhelník pod zadním platem (ano i za to se u Mini připlácí), vyhřívaný sedačky, a pár drobností. Na to že prvním majitelem byla žena, tak příjemně obsáhlá výbava. Zarazilo mě ale, že třeba i za tak triviální věc jako palubní PC nebo vyhřívaný zrcátka(!!!) si u Mini musíte připlácet. Jak říkám, v základu vám dají vážně skoro jen volant a kola. Mini toho jinak může mít mnohem mnohem víc.. , ale jen vzácně narazíte na opravdu vybavený kusy.
Co se interiéru týče, tak usednutí do Miníka je tak trochu kulturní šok a ergonomové se asi občas museli hodně sjet na LSD než navrhli některý prvky interiéru. První co vás praští, je prostě rychloměr uprostřed palubní desky (chrono paket ho má ale za volantem), na to si ale celkem rychle zvyknete. Další zásek je když chcete stáhnout okýnka.. hledáte… hledáte… a ejhle, jsou dole na palubní desce řešený stylovejma přepínačema, kterých najdete hned 6 vedle sebe. Mimo jiné se tam vypíná ACS, mlhovky a zamyká/odemyká auto, je jich šest. Další zvláštnost je, když chcete otevřít kapotu, prohledáte u řidiče všechny zákoutí palubní desky, abyste nakonec zjistitli, že Mini je přece autem z Anglie, tzn vše je obráceně. Ano kapota se otvírá totiž od spolujezdce a pro jistotu, jde nahoru i se světlama, tzn štelování světel na STK se stává malou noční můrou. Co mi v interiéru docela vadilo, je absence odkládacích ploch. Kapsy ve dveřích jsou zoufalost sama, sotva do nich napasujete 0,5l PET. 1,5l lahev se dá dát naštěstí do kapsy vedle zadních sedaček, ale za jízdy se tam od řidiče dost nešťastně sahá. Schránka před spolujezdcem je sotva na pár balení kapesníků a nakonec vám zbudou jen dva držáky na kelímek před řadící páku, kam se dá dát mobil, ale jen pokud nemáte něco nad 4,5“. Na první pohled na vás ale interiér působí vesele, stylově a prostě nezvykle. Zvlášť, pokud jako já, máte červenou variantu, kterou vřele doporučuju, zvlášt pokud jste žena. Dojem kazí jen fakt, že všechno je tu z plastu. I páčky pod volantem působí komickým dojmem a rozhodně při jejich používání nemáte pocit trvanlivosti. Vnitřní, ale i vnější zrcátka na oltář designu obětovaly funkci, tzn vidíte v nich jen tolik, kolik je opravdu třeba. Kapitolou sama pro sebe je i kufr. Nebo bych měl spíš napsat jeho absence. To co je vzadu se tím totiž dá nazvat jen když přimhouříte i kuří oka. Má objem asi 150l ? Mno.. krosnu na víkendovej čundr jsem tam dal. Specialitou mini je i to že 98% nemá rezervu, správně by jste teda měli mít runflaty nebo nějakou „záchranou“ sadu. Rezervu mohl mít Mini za příplatek, ale v reálu jsem se stím nikdy nesetkal. Je pak umístěná zespoda pod kufrem. Ještě taková perlička k interiéru. Muj Miník měl světelný paket, tzn i osvětlení prostoru u nohou, ale všiml jsem si jednoho detajlu. I přes to, že palubovka je osvětlena pomocí LED, tak při zapnutí nebo vypnutí je změna hezky plynulá a působí to příjemně.

Ať si říká kdo chce co chce, Mini je víc než o stylu o tom jak jezdí. Když jsem se poprvé svezl, tak jsem byl slabě řečeno uchvácen, tím jak to auto funguje. O to víc mě zaráží fakt, že si to auto získává takovou oblibu u žen. Protože, když pominu roztomilej design, tak tohle je jasný auto pro řidiče a myslím si, že ani 10% žen nikdy neocení jeho hravost, způsob jakým zatáčí a drží se silnice. Totální nepraktičnost jeho zaměření jen potvrzuje. Nikdy, vážně nikdy jsem neřídil něco, co by mě takhle neuvěřitelně za volantem bavilo. Věřím, že Clio Sport se mu vyrovná a možná je i lepší, ale já ho neřídil. Jízda s Minim se opravdu nejlíp dá přirovnat k jízdě s přerostlou motokárou. Ten podvozek je prostě famózní dílo a najednou zjistíte ze 115 cooperovských koní je prostě zoufale málo. To auto se snad narodilo pro to, aby vykružovalo zatáčky. Pokud pokukujete po Miníkovi, tak základní motor v Mini One s 90k bych obešel obloukem. Cooper s 115k už aspoň trochu adekvátně jede, ale raketa to není a nad 140km/h jsem se sním snad ani nikdy nesnažil jezdit, už mu pak docházely síly. Určitě bych doporučil cooper S, kterej má kompresorových 165k a hlavně asi 210Nm a to je opravdu už adekvátní svezení. Hodně rád se jezdim jen tak projet po okreskách a samo mám svou oblíbenou. Miníkovy sice v některých chvíli chyběly síly (Clio dCi bylo občas na rovinkách rychlejší), ale nikdy(!) mu nechyběla chuť se do těch zatáček vrhat. Mou oblíbenou zatáčku jsem v něm projel suveréně nejrychlejš ze všech aut. Miník vám jízdně navíc vřele podá ruku, volant má velikost tak akorát, tloušťka věnce je taky příjemná, velká, kulatá hlavice řadící páky suprově padne do ruky a navíc v každym roku karoserie najdete jedno kolo. Bohužel každá mince má dvě strany. Bohužel všechna ta radost a zábava je tvrdě vykoupena absolutní nepraktičností a podvozkem, kterej z vás na nekvalitnim povrchu vymlátí duši. A to se bavíme jen o Cooperovi, Cooper S je ještě o level víš. Ten má totiž standardně sportovní podvozek, což v řeči Mini znamená ultra tvrdý. Esko jsem řídil jednou, cca 20km a musím uznat, že to je úplně o nečem jinym. Vití kompresoru ve vysokejch otáčkách je prostě famózní a hlavně to auto i přes relativně „nevelkej“ výkon letí jako blázen. Kromě povedenýho řízení, má Mini i krásně přesný řazení, míchat tam dole převodovkou vás prostě bude bavit. Jízda s Miníkem je i tak trochu specifická třeba v tom, že když ve městě zastavíte u semaforu, tak na 90% na něj nebudete vidět a budete muset vyklonit hlavu. Přední sklo je totiž hodně na kolmo a daleko. Třeba i jen seštelování vnitřního zrcátka vyžaduje, abyste se k němu natáhli. Pokud máte panoramu, tak můžete na semafory koukat skrz ní. Panoramatickou střechu bych určitě doporučil, sice cca nad 80km/h je už docela nepoužitelná, protože dovnitř i přes malý deflektory hodně fouká, ale pokud jedete pohodu nebo po městě, tak jí v parnu hodně oceníte. Navíc příjemně prosvětluje interiér. Asi jedinou její nevýhodou budiž cca 80kg navíc v tom nejmíň vhodnym místě, s vrzáním ani zatíkáním jsem problém neměl. Nakonec ještě zmínim spotřebu. Která na auto téhle velikosti a hmotnosti nebyla nic moc, smířit se více méně musíte s 8mi litrovym průměrem. Osobně jsem očekával trochu míň.

Když ted zpětně píšu tuhle recenzi, tak je mi po tom autě hrozně smutno a vlastně nechápu, proč jsem ho prodal, rozhodně mělo největší charakter z těch aut, co jsem kdy měl.

Silné stránky

+ Radost z jízdy
+ Je prostě hezkej
+ Lidi na něj dobře reagují
+ Super jízdní vlastnosti
+ Pro spoustu lidí to bude i image
+ Neotřelej interér

Slabé stránky

- Zoufalej kufr
- Vzhledem k velikosti a hmotnosti docela velká spotřeba
- Ergonomický zvláštnosti
- Velká poruchovost
- Obecně je to nepraktická hračka

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

všechno jsem si dělal sám nebo s kámošem, na mě byly měněný přední kotouče i s destičkama a komplet spojka

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Kupováno od soukromníka, myslím že férové jednání