Suzuki Swift 1.2 GL/AC AUTOMAT

Gulliver po čtyřech letech

Na dohled 50.000 km proběhla čtvrtá servisní prohlídka + STK a emise. Swišť v mezičase nevyžaduje nic jiného než dolévání kapaliny do ostřikovačů a tankování. Jinak za ty čtyři roky nic. Myšleno vůbec nic, nikoliv jak si občas přečtu u některých recenzí soupis, který by vydal na stránku A4, s poznámkou "ale to jsou drobnosti, nic zásadního".

I nadále mě těší, jak dobře funguje teoreticky vražedná kombinace slabé benzínové atmosféry a obstarožního měničového automatu. Stejně jako to, že kromě běžných přesunů Swišť zvládne i hodně zábavnou jízdu.

Shrnuto - momentálně je Swišť jediné auto, se kterým jsem bezvýhradně spokojen a klidně bych ho ve stejné specifikaci koupil znovu. A to přesto, že je konkurence v lecčems objektivně lepší (především odhlučnění, komfort podvozku....a samozřejmě kufr). Jenže zatím každé zkoušení té lepší konkurence pro mě skončilo závěrem "strčte si to za klobouk". Ať už z důvodu jízdy samotné, nebo věcí souvisejících, které by mě po chvíli neskutečně štvaly. Tudíž se žádná výměna v nejbližší době nechystá. Uvidíme za rok, kdy bude končit záruka.

Když není co psát

Swišť absolvoval servis po třech letech. To je asi tak vše, co k tomu můžu napsat. Jo, vlastně ještě něco. Za ty tři roky jsme neřešili jedinej problém, ani prasklou žárovku. V kolektivu je velmi oblíben :D a koupil bych ho klidně znovu. To je ode mě to nejlepší vysvědčení, jaký může dostat.

Jen samá pozitiva a sociální jistoty

Po čtyřech měsících od ročního servisu jsme se přehoupli přes 16 tisíc kilometrů, čili průměrný měsíční nájezd zůstává stále cca 1000 km. Někde kolem 15.000 mi ovšem i při zachování jízdního stylu a způsobu používání začala klesat průměrná spotřeba. Poslední měření stylem plná nádrž-nájezd-plná nádrž prokazují pokles někam k hranici 5.5 litru na 100. S HDM automatem...to tedy smekám.

Jinak bych mohl zkopírovat předchozí zhodnocení. Swišť jenom jezdí a bere benzín, jinak se o něj nemusíte vůbec starat. Olej neubývá, žádné závady, žádné viklání, drnčení nebo jiné nenormální ruchy. Kromě běžných příměstských jízd jsem s ním neměl nejmenší problém dojet např. do Znojma (tam a zpět 600 km), do Plzně (350 km) nebo do Pardubic (400 km). V případě potřeby odvézt nějaký náklad zjistíte, že i přes titěrný kufr je (slovy Tolkienovými) " v tom hobitovi víc než by jste čekali".

A co se týká města, pokud to není nezbytně nutné, jiné auto už si tam neberu. Nejenom z důvodu obratnosti, snadného parkování atd., ale prostě proto, že mě to baví. Málokdy bývám ke svým autům takhle nekritický, ale aktuální Swift považuju za mimořádně vydařené auto. A mám ho rád. Věřím, že nám to spolu ještě dlouho vydrží.

Stručné zhodnocení

Swišť dnes absolvoval standardní roční servis. Jeho první. Kromě běžné výměny oleje, filtru atd. se ještě opravoval následek škrábance na nárazníku po "vymetení" díry. Celková cena 3650 korun českých. Navíc jsem nechal vyčistit klimatizaci.

Za rok jsme s ním najezdili téměř 12.000 kilometrů. Což je víc než se předpokládalo. Většinu času v něm tráví ta něžnější část naší rodiny a chválí si především jednoduchost obsluhy včetně velmi dobře fungujícího automatu a bezproblémový provoz. A skutečně jedinou starostí obsluhy zůstává natankovat benzín, případně dolít nádržku ostřikovačů. A když jsme u toho benzínu, celková reálná průměrná spotřeba se pohybuje kolem 6 litrů. Včetně mých občasných "jakožesportovních" povyražení. Dojezd je běžně nad 700 km, což považuju za naprosto dostačující.

Největší slabina Swiftu, zmiňovaná snad ve všech testech, tedy malý kufr - nám nečiní žádné potíže. To je jistě dáno i tím, že Swift u nás plní roli dalšího auta, ovšem neměl jsem problém tam naložit i "obchodní" nákup z Makra.

Po ročním užívání bych tedy zhodnotil nákup Swiště jako velmi dobrou volbu. Oceňuju především zatímní spolehlivost, sladění motoru a automatu, živost a mrštnost v městském provozu a velmi, opravdu velmi povedený podvozek. Vytknul bych zatím jediné - a tím je náchylnost základního laku na mikroškrábance.

Pro zájemce o automat

Protože 4.stupňový automat s HDM v malém autě by mohl budit oprávněné obavy, dovolím si ocitovat z aktuálního SM (33/2013) zhodnocení, se kterým se téměř 100% ztotožňuji. "Automat má sice jen čtyři stupně , funguje však měkce a změna převodů je téměř neznatelná."
"Poprvé jsme mohli vyzkoušet kombinaci zážehové dvanáctistovky disponující výkonem 69kW se čtyřstupňovým automatem. Ten velmi mile překvapil. A vůbec nevadilo, že má pouze anachronické čtyři stupně a je spřažen s malou benzinovou dvanáctistovkou. Ke svižným rozjezdům z místa to bohatě stačí, dokonce i na dálnici jsme s ním dokázali "pozávodit" auta mnohem větší a silnější. To vše při spotřebě do 6 litrů benzínu. Mozek automatu je totiž naladěn na nízkou spotřebu. Na druhou stranu proto někdy řadí příliš brzo, což podkopává dynamiku. (zde poznámka: automat se přizpůsobuje stylu jízdy, čili tlačením na plyn se "podkopaná" dynamika jako zázrakem vrací) Zajímavostí je, že kromě obvyklé volby D pro normální jízdu dopředu, má automat i stupeň L pro tažení přívěsů. U malých aut je to nečekané. Navíc umožňuje blokovat rychlostní stupně - na ten s označením 2 volí pouze mezi první a druhou rychlostí. Když chcete předjíždět, stačí stisknout tlačítko na boku páky a automat okamžitě podřadí z dlouhé čtyřky na trojku. Zcela bez chybičky ale samočinná převodovka není - rozjezdy jsou s ní cukavější (zde opět poznámka - s tím nesouhlasím) a výrazný příplatek 50.000 Kč proti stejné verzi s manuálním ústrojím znamená u malého auta šestinu pořizovací ceny." K závěrečné výtce jen dodám, že zájemce o Swift v tomto povedeném automatizovaném provedení nechť nehledí na ceník a jde se zeptat k prodejci. Slevy na dražší provedení jsou větší a tudíž se ten cenový rozdíl o nějakých 15.000 zmenší. A to už stojí za úvahu, obzvlášť když přihlédnete k faktu, že konkurenční malá auta s robotem (Punto, Corsa) nebo s variátorem (Yaris) tak dobře nefungují.

Povodně

Do galerie jsem přidal pár fotek z povodní u nás. Dnes jsem projížděl z Ústí do Lovosic, na Litoměřice a dál přes Křešice do Štětí. Cesta spíš připomínala den otevřených dveří (a oken), všude spoušť, místo polí rybníky a na nich rackové...Když jsme na autoserveru, tak kromě již zmiňovaného zničeného dealerství Mercedesu v Ústí, se "namočil" také prodejce VW v Litoměřicích...a možná mnozí další.

Gulliver na cestách

Swišť najezdil za posledních 11 dní dalších téměř 500 kilometrů, stav tachometru je něco přes 1.200 km, a aktuálně tak svým měsíčním nájezdem atakuje Mondeo. Vtipné. Po dotankování do plné bylo zjištěno, že průměrná spotřeba nepatrně klesla na necelých 5.8 litru/100. To je pěkné číslo, když uvážíme provoz převážně na krátkých trasách a ztráty způsobené automatem. Spokojenost tedy trvá a uživatelkami je kromě automatického provozu ceněn především výborný výhled do všech stran, parkovací "pískadla" a velká zpětná zrcátka. Snad i proto Gulliver zatím nedoznal újmy v podobě nějakých ťukanců a škrábanců. Tak ať mu to vydrží.

První výsledek reálné spotřeby

Takže po 17 dnech má Gulliver najeto 732 km a dnes se poprvé dotankovávalo do plné. Něco přes 38 litrů a výsledná průměrná spotřeba činí 5.9 litru na 100. Počítač hlásil 5.8, rozdíl je tedy nepatrný. Nejčastější jsou jízdy do 15 km a městské pojížďky. Dvakrát se jela trasa přes 80 km. Se spotřebou tedy panuje spokojenost. Stejně jako se samotnou jízdou. Obě uživatelky si poměrně snadno zvykly a ovládání jim nečiní potíže. Budou se jen muset potrénovat v provozu, ale to je otázka času. Snad to Gulliver přežije bez šrámů.

Automatic For The People

Název osmého alba známých R.E.M. se dokonale hodí pro dalších pár poznámek, jež by se zájemcům o automatizovaný Swift mohly hodit.

Poměrně zajímavé je, že po rozjezdu se zcela studeným motorem se automat nesnaží dosáhnout co nejrychleji nejvyššího stupně, ale přibližně první kilometr čtyřku nezařadí. Není třeba panikařit, protože trojka u automatu je jen lehounce kratší než čtyřka u manuálu (1,000 vs. 0,966) a 90 km/h tacho jedete při cca 3.000 otáčkách. Po přeřazení na čtyřku otáčky klesnou ke 2.000. Pro jízdu po dálnici je překvapivě automat vhodnější, protože čtyřka má převod 0.697 vůči 0.757 u pětky v manuálu a motor při 140 km/h tacho točí zhruba 3.500 otáček. To je myslím slušné.

Změny převodů probíhají klidně, bez cukání, registrujete je prakticky pouze sluchem při změně otáček. Kdo si v autě pouští techno, tak si toho nevšimne vůbec. :D
Pokud po rozjezdu jedete klidně, automat řadí co nejdříve nahoru a motor si jen ševelí. Pokud hned od začátku dupete na plyn, automat řadí o dost později, při vyšších otáčkách. Při jak vysokých, to záleží na tom, jak moc na ten plyn šlapete. Dnes jsem příkladně vyjížděl ve městě poměrně strmou rovinku. Pokud jen ze začátku dupnu na plyn, abych co nejrychleji dosáhl 60 km/h, automat řadil z dvojky na trojku lehce nad 3.000 otáček a na chvilku mi tam vrazil i čtyřku. Když jsem to jel podruhé, držel jsem nohu na plynu stále a z dvojky na trojku mi to zařadilo až při 4.500 otáčkách. Rychlost vyletěla podstatně nad povolenou a čtyřka se ke slovu nedostala vůbec.

Rozjezdy z místa (semafory, přednosti) nemusíte nijak hrotit, Swift vyráží bleskově. Následně se zklidní a řadí ve stylu klidná jízda. Přidáváním plynu ho snadno dostanete z mrákot a po městě je to opravdu hbitá myška.

Důležitou a pro mě čím dál oblíbenější funkcí je tlačítko na voliči - Vypínač rychloběhu, které ignoruje čtyřku. Samozřejmě je vhodné pro předjíždění, ale využijete ho i ve městě, např. v táhlých stoupáních.

Předjíždění nebo prostě nárazové zrychlení se dá provést dvěma způsoby. Prudkým sešlápnutím plynu automat podřadí. Čím rychleji jedete, tím více musíte sešlápnout plyn. Rychlost podřazení je podle mě srovnatelná, rozhodně ne pomalejší, s manuálním podřazením běžného řidiče. Druhou možností je právě využití tlačítka Vypínače rychloběhu a podřazení je okamžité.

Motor i přes svůj skromný obsah (ačkoliv se spíše obsahem 1242 blíží 1.3) je docela pružnej a celkem jede i v nízkých otáčkách. V tom mu pomáhá sympaticky nízká hmotnost celého auta - 990 kg. Takže pohoda i pro kliďánko jízdu. Mě ovšem nejvíc baví, že u toho nemusíte zůstat a po dosažení 4.000 otáček máte pod zadkem obstojného tahouna, kterej úplně ožije a pěkně vás sveze. Zatím to moc nepřeháním, motor je v záběhu (je mi jedno, co vám tvrděj mnozí prodejci o tom, že dnešní motory se nemusej zajíždět). Jde mi spíš o to, aby nechytl "lenoru" ze soustavného klidného popojíždění.

Spotřeba podle počítače se zatím drží na hodně sympatických číslech. Po městě (včetně toho mého zkoušení) kolem 6 l, za městem padá až k hranici 5 litrů. Samozřejmě podle profilu cesty. Dnes jsem najel 35 km, z toho 20 po městě a počítač ukazuje 5.4 l/100. Nakolik kecá, to se teprve uvidí, ale podle udávaného dojezdu a velikosti nádrže by to možná mohlo odpovídat.

Prozatím tedy spokojenost. Swift nejezdí tak komfortně jako Polo, Clio nebo Corsa, ale o to víc je s ním zábavy na členitých cestách a oproti základním benzinovým 1.2 v Corse nebo Cliu je tento mnohem čilejší. A co je důležité, ten automat funguje perfektně.