Fiat Punto 1,2 8V

Hodnoceno: 4× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

model: Fiat Punto
r.v.: 1999
motor: 1,2 8V 60HP
karoserie: 3dv. hatchback
barva: tm. zelená


Jízdní vlastnosti:

Něco málo o jízdních vlastnostech a motoru:
Auto se sice trochu naklání, ale stopu drží dobře.Dalo by se říct, že jízdní vlastnosti jsou nezáludné a jasně čitelné.Není problém poznat co se s autem právě děje.Motor je v městském provozu dostatečně hbitý a rozhodně není brzdou provozu.To samé platí i o příměstském provozu (ale jak už jsem psal, ani dálkové cesty nejsou takovým problémem jakým by se mohly zdát).Brzdy jsou k povaze vozu adekvátní, dají se dobře dávkovat, jen je potřeba si zvyknout na jejich ostřejší nástup.Zrychlení z nuly na sto sice nemám změřené, ale ze zkušenosti vím, že není problém zmizet i silnějším vozům.
Interiér:
Řekl bych to asi tak, všechny ovladače jsou tam kde mají být a v dobrém dosahu (kromě autorádia, které je hodně utopené).Co se týče prostornosti tak vzhledem k rozměrům auta je místa dostatek.Ohledně designu palubní desky a interiéru za sebe mohu říci, že se mi prostě líbí.Sedačky jsou vcelku pohodlné, ale postrádají jakékoliv boční vedení.
Exteriér:
Myslím, že titulem Auto roku 1995 jsou diskuze o designu auta zbytečné.Těm co se nelíbí se na něj přece dívat dívat nemusí.Myslím že ani dnes není design exteriéru vyloženě zastaralý a některé detaily i dnes přitahují pozornost.

Silné stránky

Je to můj názor, nemusí se vám líbit, můžete s ním nesouhlasit, ale to je asi tak všechno co s tím můžete dělat :).

- do města a okolí ideální jak rozměry tak motorizací
- obestavět malý prostor u Fiatu prostě umí a tady je to vidět (mám 193cm a hodně přes 100kilo a stejně se pohodlně usadím (a že je to pro mě v malých autech celkem problém) a ještě se za mě může průměrně vzrostlý člověk posadit)
- náhradní díly (neříkám, že jsou nejlevnější, ale člověka nezrujnují) cena dle mého odpovídá typu a stáří auta
- pokud není po nehodě nekvalitně opraveno tak nehnije
- design, je to dost subjektivní, ale mě se prostě líbí
- jednoduchá konstrukce (skoro všechno se zvládne doma v garáži)
- za ty roky mě zklamal jen jednou (odešlo palivové čerpadlo)
- bez přehnané péče je stále v dobrém stavu

Slabé stránky

Sice jsem na Italské auta zatížený a na Vilíka nedám dopustit, ale na každém autě se něco najde a kdo tvrdí, že ne tak je prostě lhář.

- nějaký ten koník navíc by se hodil
- špatná pověst (většinou pochází od lidí co koupí kus svařený ze tří různých aut, nebo od těch co se nedrží doporučení výrobce a nedávají autu správný servis)
- výbava(nemám tam žádnou, ale musím přiznat, že jediné co postrádám je elektrika na okna)
- tenké plechy karoserie
- těch otáček mezi krajními pozicemi volantu :)

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Se servisem mám jen ty nejlepší zkušenosti.O auto se starají kluci, kteří Fiatu opravdu rozumí :)
Poruch ani oprav moc nebylo takže je sem vypíšu:

- 80 000km výměna předních brzdových destiček
- 100 000km - nové rozvody
- nové těsnění pod hlavou
- vodní pumpa
- palivové čerpadlo
- všechny tlumiče (za to stejně můžou ty naše cesty)
- přední ramena (a za tohle taky můžou cesty)
- ventilátor topení
- výfukové potrubí od středu až po konec (na autě byl stále originál)
- čidlo snímače otáček
- náhon tachometru
- 110 000km - pravidelná výměna olej+filtr
- 120 000km - pravidelná výměna olej+filtr
- 130 000km - pravidelná výměna olej+filtr
- přední destičky a kotouče
- zadní pakny
- 135 000km - PP rameno
- uložení zadních ramen
- 140 000km - pravidelná výměna olej+filtr
- palivový filtr
- těsnění víka ventilů
- 143 795km - svíčky BERU
- 145 600km - lanovody ruční brzdy

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto přivezli z Francie kluci co se o něj starají, takže maximální spokojenost.

Začátek cesty

Psal se rok 2003, bylo mi tehdy 16let když se celou rodinou milované Subaru Justy vydalo do světa.
Nyní vyvstala otázka jaké bude naše další auto.Nejdřív to mělo být něco většího jako Marea, Laguna, 406, Grand Cherokee...Pak přišla mamka, že chce opět něco malého.Takže jsme společně s dědou obrátili naše pátrání směrem k něčemu menšímu jako je Clio, 206, Punto, Yaris...V našem výběru nakonec zůstalo Punto a 206-ka.

Když už jsme měli jasno v tom co chceme zajeli jsme ke klukům co se naší rodině starají o auta a taky dováží auta z jihu, abychom jim řekli k čemu jsme dospěli.Nechali jsme na jejich uvážení jestli 206 nebo Punto(prostě to na co narazí a co bude podle nich lepší ať dovezou).

První seznámení

Dva týdny poté zazvonil dědovi telefon a bylo mu řečeno abychom se přijeli podívat na to co kluci přivezli z Francie.No první pohled byl jak to říct trochu šokující.No představte si, že před vámi stojí vaše budoucí vozítko.To je stále v pořádku, ale najednu si uvědomíte, že tam není přední nárazník, oba blatníky jsou zlomené, stejně tak kapota, přední okno je rozbité, no prostě byl to šok.Bylo nám řečeno přijeďte se znovu podívat za měsíc a nepoznáte, že to bylo bourané.S rozporuplnými pocity jsme odjížděli domů.

Druhé seznámení

Na konci druhého týdne letních prázdnin opět zazvonil telefon.Auto je hotové přijeďte se podívat.Pro mamku to mělo být překvapení (věděla jen, že to bude buď Punto nebo 206), děda už je v důchodu takže jsme se sebrali a jeli jsme se podívat.Tomu co před námi stálo jsme nechtěli věřit.Vůbec to nebyl ten chudáček co se nemohl ani rozjet.Stálo před námi krásné auto, které vypadalo jako nové.Lak byl na celém autě ve stejném odstínu, vůbec nebylo poznat že byl celý předek nově nalakován.Všechno přesně sedělo, na obou stranách byly spáry stejně široké (nebo tam byl jen minimální rozdíl, ani u nového to nebylo lepší :D).Po otevření kapoty to bylo stejné, nikde ani známka po provedených opravách.Padla otázka: "A jde to nastartovat?".Šlo to byl to prostě krásný zvuk, nebo spíš nebyl, protože nešlo skoro poznat, že motor běží.Nasedli jsme tedy a vyrazili jsme na testovací jízdu.Bylo to úžasné, auto krásně zrychlovalo, motor se ochotně vytáčel do omezovače, no prostě nádhera.Tehdy jsem se do tohohle auta zamiloval a rozhodl jsem se, že se o něj budu starat nejlépe jak budu umět.Teď už zbývalo jen vyřídit všechno to papírování kolem, za což musíme našim klukům poděkovat, protože všechno zařídili.Za pár dní už jsme si auto vezli domů.Když o víkendu mamka uviděla auto jak se ve slunečním světle nádherně blyští (ještě den předem jsem auto umyl, nanesl tuhý vosk a měkký vosk, vysál a vyčistil celý interiér), tak jí vůbec nevadila ani absence druhého páru dveří.A tak se začal náš život s Puntem.

Žití s Puntem

Autíčko nám dělalo jen samou radost.Všechno fungovalo tak jak má, nebylo třeba se strachovat o to jestli něco upadne nebo jestli někde nehnije.Prostě to bylo super.Spousta známých nám říkalo jestli jsme se náhodou nezbláznili koupit si Fiata "Vždyť se vám to rozpadne".Nakonec se ukázalo, že fíátek se nerozpadne a bude našim známým a jejich Felíciím, Mondeím, Cliúm, 206-tkám a RAVkám ukazovat co je to spolehlivé auto.Rok na to přišla první dálková cesta Puntíka do Chorvatska na ostrov Pag (bylo to asi 1300km).Jednou večer jsme vyrazili na cestu.Mamka, brácha a já k tomu ještě všechny naše veci na kempování, jídlo na 14dní a další nezbytnosti (spacáky už do kufru nevešly a tak cestovaly na sedačce za řidičem a stan pro změnu na podlaze).I takto naložené autíčko se bez problémů drželo všech limitů a dokonce je i překonávalo.No představte si takto naložené Punto dokázalo jet po dálnici dle navigace 160km/h.Po návratu bylo nutné auto pořádně umýt, protože nám dvakrát pršelo a na autě byly vidět jasné známky soli.
V roce 2005 to konečně přišlo a já jsem dostal řidičák a protože jsem měl školu v Kunovicích a mamka se rozhodla, že je pohodlnější nechat se vozit začalo moje osobní soužití s Puňtou.Autíčko mělo tehdy najeto 47tkm.Jezdil jsem s ním každý den do školy, na různé vyjížďky a výlety a jediná údržba co byla potřeba bylo měnění oleje a filtrů.Byla to prostě nádhera.

No a pak to přišlo jednoho krásného letního dne 2009 mi zazvonil telefon a můj bráška mi oznámil, že stojí nacestě a prostě nemůže nastartovat.Naštěstí to nebylo daleko a tak jsem se vypravil podívat se co se děje.Prostě to nešlo nastartovat, tak jsem zavolal kamarádovi a ten mě odtáhl na parkoviště odkud jsem našim dvorním mechanikům aby si pro autíčko přijeli.Diagnóza byla nefunkční palivové čerpadlo a tak Vilík cestoval poprvé (a já doufal, že naposledy) na vozíku do servisu.Za dva dny už bylo vše jak se patří v pořádku.Pár dnů bylo všechno v nejlepším pořádku až jednoho dne cestou z práce mi ručička zobrazující teplotu chladící kapaliny vystřelila do červeného pole.Říkal jsem si "Co to má znamenat?", naštěstí domů to bylo co by kamenem dohodil a tak jsem dojel zaparkoval a nechal motor vychladnout.Potom jsem zjistil, že v nádržce není žádná chladící kapalina.No tobyl šok, protože večer před tím jsem to kontroloval a šechno bylo v pořádku.Tak jsem autíčko odvezl do servisu a tam se zjistilo, že je vadné těsnění pod hlavou.Těsnění se vyměnilo a zase bylo všechno v pořádku.Bohužel jen do zimy.Jednou opět cestou z práce se mi najednou začalo autíčko přehřívat (a to bylo -10°C) a co víc najednou se začalo mlžit čelní sklo a v autě byl cítit zvláštní zápach.No nedalo se nic dělat Vilík opět cestoval do servisu.Tam nakonec zjistli, že je špatný ventilátor topení.Takže se objednal nový a za pár dní bylo autíčko zase doma.Říkal jsem si, že teď už je můj příděl smůly vyčerpaný na pár let dopředu.Bohužel nebylo tomu tak a v spnu 2010 se stalo to v co jsem doufal, že mě nepotká.Týden před plánovaným odjezdem na dovolenou se Vilík až příliš blízce seznámil s jedním Citroenem C4, který se vyřítil z boční ulice a nedal přednost v jízdě.No nakonec se vše úspěšně vyřídilo (na dovolenou jsme vyrazili dědovou Marejkou), sice jsem na vlastní kůži poznal rychlost úředního šimla, ale za necelé dva měsíce Vilík opět opustil plochu autoservisu a vyhlížel jako nový.Doufám jen, že už nic podobného nezažiju.

Závěr

No a co říct na závěr?No snad jen to, že po mnoha uvahách jsem dospěl k závěru, že Vilík už nikdy neopustí kruh naší rodiny.

A také chci poděkovat všem, kteří tuto moji, myslím že se to dá nazvat recenzí, dočetli až do samého konce protože jak tak koukám tak jsem se nějak rozepsal.

Tedy děkuji a přeji všem spoustu šťastných a bezpečných kilometrů.