Fiat Punto 1,2 8V

Hodnoceno: 40× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Před měsícem jsem vstoupil do třetího roku vlastnictví Punta a tak jsem se rozhodl, že je již dostatečný čas na to, abych se na těchto stránkách podělil i já o pár zkušeností z provozu.

Punto v mém případě nahradilo Uno 1,1ie z roku ´93 s kterým jsem byl maximálně spokojen a které mi věrně sloužilo přes 4 roky. Až cesta po městě a náhlé uvadnutí motoru rozhodlo, že půjde z domu. Nakonec se sice ukázalo, že šlo pouze o nečistotu v palivu, ale už bylo rozhodnuto, že přijde před dům novější vůz. Jako zarytý fiatista jsem volil mezi Bravem a Punty MkI a MkII. Punta MkI už na mě začínala být stará a Bravo nemá nicmoc výsledky nárazových testů. Volba tak padla na Punto MkII ve třídveřovém provedení.
Punťa je rok výroby 2002 a do provozu byl uveden v dubnu 2003. Jedná se o motorizaci 1,2 8V, ve výbavě je klimatizace, palubní počítač, el. okna a zrcátka, dělená zadní sedadla. Interiér je celý laděn v černé barvě jako u Punta MkIII, což se mi oproti jiným puntům se světlou přístrojovkou a povětšinou modrým polstrováním líbilo. Také jsem vděčný za černý středový panel - ten stříbrný u Sportingů a HGT mi přijde hodně laciný :-( Auto je vybaveno 2 AirBagy.

Punťu jsem koupil na začátku roku 2007 v jednom autobazaru kousek od Hradce Králové. Mělo na tachometru 47 tis. km a musím se přiznat, že se mi tuze líbilo. Již v bazaru jsem si všiml, že zřejmě bylo bourané na pravý předek, ale nosníky vypadaly ok a tak jsem to nějak víc neřešil a stal se druhým majitelem vozu, prvním v ČR.

Nejdříve asi popíši zkušenosti s praktickou jízdou a až následně opravy a údržbu.

Přiznám se, že za volantem jsem si musel chvilku zvykat. Poměrně vysoký posez, nepříliš vhodně umístěné plasty v oblasti kolen. To všechno mělo za následek, že nějakou dobu jsem se za volantem cítil nesvůj. Po čase jsem si však zvykl a oceňuji výborný výhled z vozu a také posilovač řízení s režimem CITY. Zpočátku jsem si říkal, že to je režim pro ženský, ale párkrát jsem jej vyzkoušel při parkování ve městě a od té doby mám toto tlačítko zapnuto permanentně. Jak jsem již napsal, mnou zakoupené Punto odpovídá ekvivalentu výbavy Dynamic, takže je vybaveno klimatizací, el. stahováním oken a el. zrcátky. Klimatizace je dobře účinná a její nástup velmi rychlý. Stejně tak je tomu v zimě s topením. Co se týče stahování oken, možná by i pravé okno mohlo být vybaveno automatickým dovřením či úplným otevřením, jako je tomu u toho řidičova.
V interiéru je poměrně velké množství drobných i větších odkládacích prostor. Čím jsem však zklamán, je velikost a provedení odkládací schránky před spolujezdcem, která ve mě svým provedením a "malostí" evokuje vzpomínky na Škodu 120. Také mi trochu vadí, že není kam odložit lahve s pitím. Co se nechá v autě odložit v pohodě jsou papírové (voskové) kelímky na kafe a kolu, které mají své místo u řadicí páky.

Samostatnou kapitolou je palubní počítač, který má 7 funkcí - hodiny, absolutní počet kilometrů, vzdálenost "trip", dojezdová vzdálenost, průměrná spotřeba, doba "tripu" a průměrná rychlost. Z neznámých důvodů chybí okamžitá spotřeba a navíc průměrná spotřeba je měřena v počtu kilometrů, které auto ujede na jeden litr paliva, což je v našich končinách dosti netradiční a nepraktické. Člověk si sice zvykne přepočítávat hodnotu na l/100km, ale není to moc user-friendly. Navíc dle mých dlouhodobých měření má počítač spotřeby "optimistickou" odchylku o cca 0,3l/100km. A to není zrovna málo.

Jinak je vůz poměrně prostorný. Nejsem žádný dlouhán a přítelkyně také ne, takže máme místa dost. Pro větší osoby by ale asi byl trošku problém v oblasti ramen. Co se týče využití zavazadelníku, tak v porovnání s konkurencí není špatný, ale když jej porovnám s Unem, tak je to krok zpět. Stejně tak využitelnost vozu při sklopení zadních sedaček - zřejmě daň za oblinky karoserie. Ale na převoz dvou složených kol a campingového vybavení na 14 denní dovolenou pro dva lidi to samozřejmě bohatě stačí.

Motor - 1,2 8V není žádný dravec. Původně jsem sice chtěl agregát se 16V technikou, ale v době, kdy jsem Punto kupoval se mi žádné kloudné nepřipletlo do cesty. Nicméně 8V je dle mého názoru pro 940 kg těžké auto ideální volbou do městského a příměstského provozu. Nízko posazeným maximem kroutícího momentu je na svůj objem vcelku pružné. Mimo město je výkon také dostačující a při vhodném řazení Punto rozhodně není brzdou provozu. I když na nějaké závodění to také není. Kam se tento motor moc nehodí jsou dálnice. Punto sice běžně zvládá cestovní rychlost 140-150 km/h (dle GPS), ale motor už točí přes 4 tis. otáček. Nevydává sice do interiéru žádný výrazný hluk, ale řekne si pak o trošku vyšší příděl paliva. Navíc při zbrždění pomalejšími vozidly se pak na 150 poměrně pomalu dostává zpět. Spotřeba při těchto rychlostech se pohybuje mezi 7 a 7,5 litry. Mimo město se nechá běžně jezdit za 5,5 a ve městě s lehkou nohou zvládám udržet spotřebu do 6,5. Poslední dobou dojíždím do práce cca 20km daleko a na těchto cestách se držím pod 6 litry. Celkově za celou dobu, co Punto vlastním jsem na dlouhodobé spotřebě 6,6l, což je zaviněno poměrně častými dálničními jízdami.

Podvozek - jak píši ještě níže, tak na voze mám na léto pneu 195/45 R15, díky nimž se auto chová jak motokára. Žádné náklony v zatáčkách, auto drží jak přibité. K tomu hodně přispěla i výměna tlumičů, která sice asi ještě nebyla úplně nutná, ale na dobrých jízdních vlastnostech se projevila. Co Punto nerado, to jsou nerovnosti vozovky. Na příčných nerovnostech v zatáčkách je vůz schopen si klidně o půl metru poodskočit ze stopy. Nízkoprofilové pneumatiky mají pak za následek poměrně intenzivní prožitky všech nerovností na silnici. Stejně tak vyjeté koleje hodně "tahají" za volant. Také jsem zjistil, že na těchto pneu (přetože jsou zapsány v technickém průkazu a jsou doporučeny výrobcem) má Punťa hodně velkou odchylku měřené a skutečné rychlosti - a to až o 15%. Příště proto asi zvolím spíš rozměr 195/50 R15. Zimní pneu mám 185/60 R14. Ty mohu vřele doporučit jako kompromis mezi jízními vlastnostmi a komfortem. Vždy, když přezuji na "zimáky", tak si první kilometry opravdu užívám tu plavnost jízdy ;-) Původní 165/70 R14, které byly na autě při koupi jsem zavrhl. Sice by na nich byla zřejmě o dost nižší spotřeba, ale auto se mi s nimi nelíbilo a průjezd zatáčkami také nebyl tak jistý.

Co se týče brzd, tak jsou typicky fiatovsky ostré a neměl jsem s nimi nikdy žádné problémy. ABS funguje dobře, ani moc nekope.

No a teď něco k závadám a opravám. Tady bych chtěl předem poznamenat, že jsem na auto velký šťoura a rád mám všechno v maximálním pořádku, takže si myslím, že spoustu z níže uvedených věcí by "běžný" uživatel vůbec neřešil.

Jakmile jsem si auto přivezl domů, ihned jsem nechal vyměnit všechny filtry, náplně a rozvodový řemen vč. příslušenství. Také jsem nechal celé auto prohlédnout a proměřit, zda náhodou bouračka nějak "nezacloumala" s karoserií a auto nejede "šikmo" nebo nešmajdá. Všechno včetně geometrie bylo ok, čímž se mi docela ulevilo a začal jsem Punťu v pohodě používat.

První věc, kterou jsem zainvestoval byla letní kola. Koupil jsem na inzerát 15" disky s šířkou 7" za docela dobrou cenu. Avšak problém se vyskytl již při prvním namontování kol na auto. Udělal jsem začátečnickou chybu a příliš dlouhými šrouby v zadním kole jsem si hned při prvním popojetí rozmašíroval vnitřek bubnových brzd. Oprava mě stála tisícovku a spoustu nadávání si do pitomců. Bohužel stejná věc se mi stala o pár týdnu později opět, když jsem ke kolům zakoupil bezpečnostní šrouby, které ač byly určeny prodejcem přímo na Punto a na alu disky, tak rozmašírovaly zadní buben opět (a to přeto, že jsem ještě na zvedáku s koly točil a šrouby o nic v bubnech nedrhly). Tentokrát se oprava vyšplahala na dva tisíce. Ke kolům patří ještě zkušenosti s pneumatikami. Moje Punto má v technickém průkaze vyznačeny pro 15" disky pneu 195/45 R15. Vzhledem k jejich výrazně vyšší ceně než u 195/50 R15, jsem trošku ubral na požadavcích na kvalitu a zakoupil jsem Barum Bravuris. A to jsem neměl dělat - s těmito gumami jsem vysloveně nespokojený. Jízda na suchu i na vodě sice dobrá, ale ten hluk... Poslední investicí do Punta v roce jeho koupě byly zimní pneu - tentokrát Barum Polaris2 185/65 R14 s kterými jsem naopak nad míru spokojen.

Na začátku roku 2008 jsem "cvičně" nechal vyměnit zadní tlumiče. Prvním nečekaným problémem tak byla až výměna středního a zadního dílu výfuku, který mi upadl při jednom návratu z Prahy. U 5 let starého vozu mě sice problémy s výfukem poměrně překvapily, ale přičetl jsem je tomu, že přítelkyně autem jezdila celou zimu do práce cca 3 kilometry a auto tak hodně trpělo. Další nemilostí byla nutnost koupě zadního skla, které mi z neznámých důvodů nějaký vandal v Praze rozbil. Investice 3 tis. ale nakonec nebyla až tak hrozná. Asi v půlce roku se mi také při záběru motoru v rychlostech mezi 40-60 km/h začalo auto velice mírně třást. Žádný z pasažérů to sice nikdy nepostřehl, ale mě to dost rozčilovalo a začal jsem se pídit po příčinách. Když jsem se nedopídil já, musel se začít pídit můj automechanik, který si sice zezačátku nevěděl rady, ale nakonec vibrace identifikoval jako závadu na poloose. Poloosu a s ní i tlumiče jsem pak vyměnil na přelomu let 2008/2009. Mírné trhání tak bylo odstraněno a s novými tlumiči auto zas sedí o poznání lépe. S prvními mrazy jsem také musel koupit baterku, ale to bylo zřejmé již od loňska, kdy ještě vydržela s nabíjením. Další nepříjemností jsou zvuky ozývající se ze zadní části vozu při přejezdu některých nerovností. Mně se dlouho nedařilo zjistit odkud vycházejí, až můj automechanik mi ukázal, že se jedná pravděpodobně o zadní světla, která se v určitých situacích zachvějí až příliš a přenesou ráz do karoserie, odkud se ozve tupá rána. Tak už čekám jen na jaro, abych světla z auta sundal a podíval se, kde udělali soudruzi v Turíně chybu.

Začátkem roku 2009 se objevila první větší nemilá závada - začala svítit kontrolka posilovače řízení. Vzhledem k tomu, že posilovač i nadále normálně fungoval, nepropadl jsem panice a začal si shánět informace a možných závadách jen velmi zvolna. Z míry mě mírně vyvedlo tvrzení prakticky všech mechaniků a prodejců, že v případě jakýchkoliv problémů s posilovačem řízení u Punta II, je třeba tento vyměnit, což skýtá investici minimálně 14 tis. za nový posilovač. Na internetu v diskusních fórech jsem však vyčetl, že možné závady jsou vpodstatě 3 - vadná řídící jednotka, vadný snímač natočení volantu a v neposlední řadě stávkující elektromotor posilovače. Punťa tak putoval na diagnostiku, která ukázala, že se jej týká varianta špatného čidla natočení volantu. Inu začal jsem pátrat na netu, jak na tuto závadu - nakonec na jednom italském serveru jsem našel obrázky, jak posilovač rozdělat. Z obrázků se mi nezdálo, že by mohlo existovat nějaké kurvítko, které by na snímači natočení volantu mohlo "odejít" a tak jsem se rozhodl donutit svého "servismana" požádat o rozbor údajně "nerozdělatelného" posilovače. Pán se zpočátku netvářil příliš nadšeně, ale když jsem jej ujistil, že jsem si vědom rizika úplné destrukce posilovače, souhlasil s tím, že se o rozdělání pokusí. Jak slíbil, tak udělal - zjistil, že po 74 tis. najetých km, se ušoupali dva malinké plíšky v konstrukci posilovače, které představovaly ono čidlo. Nedovedl jsem si představit, že by mi tuto závadu někdo opravil a tak mi reálně hrozil výdaj za nový posilovač. Ani půldenní obvolávání východočeských vrakovišť nevedlo k cíli. Už téměř srozuměn s 14 tis. výdajem jsem však nakonec narazil na jedno vrakoviště u Prahy, kde mi prodali celou tyč řízení (na které je čislo natočení volantu, resp. celý posilovač přidělán), za 2 tis i s roční zárukou na díl. Po přivezení celého kusu řízení k servismanovi do garáže už pro něj nebylo problémem celé řízení opět zprovoznit. Investice do celé akce se tak ve finále pohybovala někde do 5 tis., včetně veškeré práce, což nakonec nebylo v porovnání 14 tis. za posilovač až tak mnoho.

Na jaře 2010 měl Punťa najeto přes 90 tis. a od problémů s posilovačem jezdil bez problémů, pouze jsem měnil olej. Jen v zimě jsem musel dobíjet baterku, což mě rozladilo, protože rok stará Varta by si o takovou údržbu říkat nemusela.

Začátkem roku 2011 se Punťa úspěšně přehoupl přes 100 tis. Za rok 2010 kromě výměny oleje nebyla třeba jediná oprava. Jen se začal trochu ztrácet olej, tak jsem v listopadu nechal vyměnit těsnění pod hlavou. A když už byl motor rozdělaný, rovnou se s tím sfoukly i rozvody, které sice ještě nebyly zapotřebí, ale aspoň mám pokoj. S prvními mrazy jsem opět musel dobít baterku - tak se to asi stane každoročním koloritem.

V dubnu 2011 jsem v rámci přípravy na léto změnil letní obutí. Přes počáteční nedůvěru k Barumkám jsem po pročtení všemožných testů zvolil Barum Bravuris2 v rozměru 195/50 R15. Oproti starším Bravuris 195/45 je auto o poznání tišší a pohodlněší, ale zároveň o něco hůře sedí v zatáčkách. Jednoduše se potvrdily výsledky z testů. Nemůžu tedy projíždět všechny zatáčky jako po kolejích, ale na druhou stranu se s autem nechá vcelku pohodlně jezdit i po rozbitých okreskách, což člověk při každodenním ježdění ocení o trošku víc. Zároveň s vyšším profilem pneu se odbouralo proměřování tachometru, které bylo u 195/45 R15 skoro 20%.
Na začátku roku se také objevilo pár drobností, které nemají vliv na funkci, ale přecijen autu nepřidají. Po velkých deštích jsem začal mít pod nohama řidiče menší loužičku. Naštěstí byl problém pouze v neodtékajících kanálcích v oblasti nasávání vzduchu pod předním sklem a zároveň špatného utěsnění hadiček, které tam procházejí a kolem kterých voda prosakovala dovnitř. Druhou nemilostí je, že mi začal oprýskávat lak na předním nárazníku, což nevypadá nejlíp. Sběžným ohledáním jsem zjistil, že nárazník není originální, ale hlavně je to typ, který má být a priori černý a není určen k nastříkání. Takže až mi zbyde pár peněz, musím koupit "správný" nárazník a nechat jej nastříkat - tipuju to na investici do 5 tis., což je sice téměř 10% ceny vozu, ale s oprýskaným nárazníkem se mi Punťa fakt nelíbí. A protože to vypadá, že mi bude ještě nějaký pátek sloužit, nepovažuju to za vyhozené peníze.

V červnu 2012 měl punťa za sebou 117 tis. km a stále bez větších problémů. Na jaře jsem nechal vyměnit přední brzdové kotouče a samozřejmě i destičky. Zároveň byl vyměněn přední i zadní díl výfuku, které táhly už 4. rok a vzhledem k tomu, že byly z druhovýroby, byl to jejich rok poslední. V nejbližší době mě ještě čeká ten zpropadený nárazník, který orpýskává čím dál tím víc a také pravděpodobně preventivní výměna paken v zadních bubnových brzdách. Jejich životnost se blíží ke konci a nerad bych, aby udělaly nějakou paseku s bubny jako takovými.

Toť to asi prozatím vše o mém Punťovi. S autem jsem celkově spokojený. Sice občas musím do servisu, ale položky za opravy nejsou nikdy závratné a navíc většina věcí (kromě toho posilovače) je pouze "dolaďováním" vozu do 100% stavu, ne řešením vážných závad.
K ideálu mi tak chybí pouze 6 stupňová převodovka na dálnice, tempomat (ten však v Puntu v nabídce nikdy nebyl) a ukazatel vnější teploty (je myslím součástí palubního počítače až u Mk III). Samozřejmě bych ocenil i nějakého toho koníka navíc, ale to je vždycky tak. Když jsem jezdil dvoulitrem, taky jsem po čase žehral, že by to nějakého koníka navíc sneslo ;-)

Punti čas v mých službách se naplnil o prázdninách roku 2012, kdy byl odprodán do podkrkonoší. Doufám, že noví majitelé s ním budou spokojeni stejně jako jsem byl těch 6 let já.

Silné stránky

Velký vnitřní prostor
Výborný výhled z vozu
Perfektní manévrovatelnost
Posilovač s volbou City
Dostupná cena náhradních dílů
Nízká spotřeba v městském a příměstském provozu

Slabé stránky

Slabší motor
Vyšší spotřeba při rychlostech nad 130 km/h
Nižší jistota v zatáčkách s příčnými nerovnostmi

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Jezdím k jednomu pánovi v Hradci už přes deset let, nyní se čtvrtým Fiatem, a vždy jsem byl spokojen.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Autobazar Prachárna u Hradce Králové - zkušenosti ok. Otázkám o bouranosti vozu se zkušeně vyhli, ale taky auto nemalovali v růžových barvách, takže není co jim zazlívat ;-)