Ford Mondeo 2.0 TDCi

Hodnoceno: 8× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Už delší dobu uvažuji o tom, že přispěji na moje.auto taky nějakou recenzí, ale nikdy jsem na to neměl pořádně čas… Asi bych měl hned na začátku napsat, že auta mám už od dětství rád, ale myslím, že to na těchto stránkách může říct většina lidí.
Za chvíli tomu bude 10 let od doby, kdy jsem získal řidičský průkaz, ale asi jako většina lidi mé generace, jsem autem už jezdil mnohem dříve… Samozřejmě pod dozorem dědečka, táty nebo kamaráda, který se nebál mi auto někde na polní cestě půjčit. Za celou tu dobu už mám najeto už opravdu hodně kilometrů a musím říct, že mě řízení baví pořád stejně jako na těch polních cestách v dětství. To, ale samozřejmě odbočuji od tématu. Hlavním důvodem je recenze mého stávajícího automobilu.
Než začnu psát rád bych uvedl, která auta jsem měl možnost řídit a používat delší dobu. Jedná se o vozy, které jsme za dobu, co mám řidičský průkaz měli v rodině nebo jsem je měl možnost používat v rámci své práce. Těmito vozy byly Opel Zafira 2.0DTi r.v. 2000, Ford Mondeo 2.0 TDci r.v. 2004, Mazda 5 2.0D r.v. 2006, Renault Grand Scénic 1.9dCi r.v. 2009, Ford Grand C-Max 2.0TDCi r.v 2012, Subaru Outback 2.0D r.v. 2009, Škoda Octavia II. Motory 1.9TDI a 1.6MPI, Škoda Fabia 1.0MPi a 1.2HTP. Tento seznam jsem zde asi napsal, protože s nimi možná budu svoje nynější Mondeo trochu porovnávat.
Začalo to v létě 2013. Autem, kterým jsem v té době jezdil byl Ford Focus první generace s motorem 1.6 Zetec 74kW. S Focusem jsem najel víc než 100 tis. km a nebýt toho, že mi na okresce nedal přednost traktor, patrně by sloužil i dál. Když jsem začal vybírat nové auto, měl jsem v hlavě už nějkterá kritéria, která mělo splňovat. Mělo být větší než Focus, pod kapotou měl pracovat úsporný, dieselový motor a protože mě řízení neustále baví, chtěl jsem auto, které nabídne aspoň více než průměrné jízdní vlastnosti.
Chvíli jsem uvažoval a napadlo mě hned několik variant. Ford Focus kombi II. 1.6 TDCi, Mazda 6 2.0D, Alfa Romeo 156 JTD, Ford Mondeo 2.0 TDCi.
Koncernová auta jako Passat, Superb nebo Octavii jsem hned od začátku zavrhl. Nechci tím říct, že jsou to nějak špatná auta, to rozhodně nejsou. Ale na druhou stranu to také nejsou auta, která by ve mně vylolala nějaké větší emoce. Navíc najít u koncernu auto za slušnou cenu, na němž nebyl přetočen tachometr je poměrně težké. A také se samozřejmě těší většímu zájmu zlodějů.
A jak jsem se vlastně z mého výběru propracoval právě k Mondeu? Focus II. generace mě nadchnul bezkonkurenčním podvozkem i řízením. 1.6 TDCi od koncernu PSA je také velice povedený motor, ale toužil jsem po něčem aspoň o trochu silnějším. Dále mě odrazovala pouze 5 stupňová, manuální převodovka, chudší výbava(klimatizace většinou manuální, zadní okna bez el. ovládání atd.) a také stísněnější interiér.
Mazda 6 je velice povedené auto, ať už se to týče designu, podvozku nebo motorů. Její nevýhodu jsem viděl zase v pouze 5 stupňové, manuální převodovce, dražšími náhradními díly a výšším počtem najetých km u ojetin.
Alfa Romeo 156 byla spíše pokus o splnění dětského snu. Pokaždé, když jí vidím na silnici, říkám si, že je to jedno z nejhezčích aut, které kdy vyjelo, ale bál jsem se hlavně kvality a spolehlivosti…Je to asi auto pro opravdové fanoušky Alfy, kteří mají to správné Cuore Sportivo…u mě boužel (naštěstí?) vyhrál rozum. Navíc interiér Alfy je velký jako průměrná Fabie combi.
Takže nakonec to z mého pohledu vyhrál právě Ford Mondeo. Tohle auto jsme měli několik let doma, takže jsem znal jeho silné a slabé stránky. Věděl jsem o jeho velikosti, jízdních vlastnostech, ale také o náchylnosti motorů na nekvalitní naftu. Mým cílem bylo sehnat auto po faceliftu, který přišel na podzim roku 2003. Při faceliftu se měnil vzhled exteriéru, interiéru, ale hlavní bylo, že k motorům TDCi se začaly dodávat 6 stupňové manuální převodovky. Samozřejmě jsem se také snažil najít co možná nejzachovalejší kus s nejnižším počtem najetých kilometrů. Po chvíli u internetu mi bylo jasné, že stáčení kilometrů a lepení auta ze dvou dalších není problém jen koncernu VW. Vozy, které měly mít najeto 120 tis. km interiém opotřebovaným tak, jako kdyby měly najeto 5x tolik…zaručeně nebouraná auta, jejichž zadní světla měla každé jiný odstín…. Po chvíli jsem si řekl, že budu koukat po autě, které má třeba i více najeto, ale budu u něj mít jistotu, že se o něj majitel pečlivě staral.
Po chvíli mi padlo do oka tmavomodré Mondeo 2.0 TDCi 96kW z roku 2003 s najetými 197 tis. km ve výbavě Ghia. Zkusil jsem zavolat na telefonní číslo u inzerátu. Majitel byl do telefonu velice vstřícný. Samozřejmě padly dotazy, na původ vozu a zda auto nebylo bourané. Pán mi řekl, že si auto dovezl před několika lety z Německa a že na něm najezdil více než 100 tis. km. Auto bylo bourané na pravý bok, ale jednalo se o incident, kdy do auta nacouvala dodávka kdesi na parkovišti…dále mi řekl, že k této události má fotodokumentaci a že se budu moct podívat, jak auto po této kolizi vypadalo.
Z jednání majitele a fotek u inzerátu jsem měl dobrý pocit a tak jsem se jel o víkendu na vůz podívat. Po zhruba 80 kilometrové cestě k Vlašimi, jsme dorazili na danou adresu. Byl jsem hodně v šoku, když před domem stálo černé Mondeo, evidentně bourané na pravou zadní stranu a navíc neodborně lakované. Bylo to jako zlý sen… bylo mi trochu divné, že neodpovídá ani SPZ, která byla v inzerátu, ani barva vozu. Naštěstí po chvíli přišel majitel a řekl, že tento vůz patří jeho otci a jeho vůz stojí na zahradě vedle domu. To mě trochu uklidnilo a když jsem tam pak viděl stát to Mondeo s inzerátu, začal jsem být hodně klidný. Majitel mi ukázal kompletní dokumentaci, kterou k vozu měl. Ať už doklady z Německa, certifikát od Cebie, stvrzenky za servisní úkony, fotodokumentaci k nehodě…..dokonce si vedl i notýsek kam zapisoval všechny výměny oleje, dílů a spotřeby paliva. Po zkušební jízdě už bylo vše jasné. Auto bylo za rozumnou cenu, dokonce jsem k němu dostal dva páry litých kol a měl jistotu, že o auto bylo opravdu dobře postaráno.
A teď k vozu, který jsem si dovezl domů. Jak už jsem napsal, jedná se o Ford Mondeo 2.0TDCi 96kW. Je to rok výroby 2003 a patrně se jedná o jeden z prvních kusů po faceliftu.
Nyní bych chtěl začít hodnotit vnější design. Je asi zbytečné psát, že Mondeo se mi líbí….jinak bych ho přece neměl v garáži. Ale pravdou je, že to musela být docela odvaha, použít na vůz střední třídy stejný designový směr jako na Focus…. Myslím, že design ve stylu New Edge nepůsobí doteď nijak zastarale, spíš se domnívám, že až léta ukázala jeho nadčasovost… Auto jako celek působí vyváženě, elegantně, ale rozhodně ne nudně. Podle mého názoru vypadá Mondeo nejlépe v sedanu, ať už se to týká proporcí nebo samotného designu zádě. Sedanů je ale na českém trhu poměrně málo a mám takový pocit, že bych kombi volil i v případě, že by se nějaký sedan naskytl…V tomhle jsem tak trochu čecháček, 80% času jezdím sám, ale co kdyby bylo potřeba něco naložit že ano . Navíc pokud sklopíte zadní sedačky, vznikne zde rovina a do vozu naložíte například nesložené jízdní kolo nebo třeba….třeba postel(opravdu už jsem jí vezl). A díky rovné ploše, zde můžeze v případě potřeby bez problémů přenocovat. Když už jsme u designu zádě, a vertikálních sdružených světlometů, není to žádná sláva. Proti předním partiím vypadají zbytečně konzervativně… tím nechci říct, že by měla být záď ošklivá, to ne….na druhou stranu to není nic, na co bych se večer chodil dívat do garáže…
Nyní bych se na chvíli rád věnoval interiéru…..je úžasný :). Dobře, trochu to rozeberu. Po nasednutí do interiéru je první čeho si všimnete čtyřramenný volant, který skvěle padne do ruky, má ideální tloušťku a skvěle vypadá. Velikost volantu je dle mého názoru, tak akorát ( samozřejmě nezáleží na velikosti, ale jak to s ním umíte). Zbytek interiéru je z mého pohledu i na dnešní poměry opravdu dobře zpracovaný. Palubní deska je tvořena téměř celá měkčeným plastem, který končí až ve výšce kolen. Samozřejmě, že panel radia, klimatizace anebo schránka před spolujezdcem je z tvrdého plastu. Na ovládání Mondea si zvyknete velice rychle. Ergonomie je zvládnutá velice dobře, ovladače jsou logicky rozmístěné, veškerá tlačítka jsou dostatečně velká a dají se ovládat i v rukavicích (tedy, pokud nemáte palčáky). Samozřejme zde najdeme i pár ergonomických nedostatků… klimatizace se dnes už ovládá většinou otočnými ovladači a ne tlačítkem, to mi ale zas tak moc nevadí. Mrzí mě ale, že pokud máte v držácích nápojů opravdu něco na osvěžení, budete muset vymýšlet, kam si odložíte telefon, tak aby Vám nelétal ve schránkách dveří, ale přitom abyste ho slyšeli vyzvánět. Dále ovládání vyhřívaných sedaček za řadící pákou není ideální. Co se pozice za volantem týče, tu najdete velice rychle. Sedačka se dá elektricky výškově nastavit a nastavení volantu ve dvou osách má také poměrně velký rozsah. Páka šestistupňového manuálního ústrojí padne skvěle do ruky a v kulise řazení se pohybuje strojově přesně v poměrně krátkých drahách. Jediný problém je řazení zpátečky…jde o to, že zpátečka se řadí podobně jako jednička, pouze přes odpor pojistky více doleva. Tedy, pro mě to zas takový problém není, ale když někomu auto půjčím bojí se, že místo jedničky zařadí zpátečku a někdy se snaží rozjet na trojku…podle mě jde jen o zvyk, navíc v roce 2005 byl ten problém vyřešen při druhém faceliftu klasickou pojistkou.
Dále bych se chtěl vyjádřit ke komfortnímu osvětlení interiéru, které ve výbavě Ghia nabízí víc, než v běžných výbavách. Psát o tom, že každá řada sedadel a zavazadlový prostor má vlastní lampičky, včetně těch čtecích asi nebude nic moc… Líbí se mi, ale osvětlění v prostoru pro nohy, v přihrádce u řidiče a hlavně osvícení ve vnějších zpětných zrcátkách. Funguje to tak, že pokud auto odemknete z dálky, osvětlení na spodní straně zrcátek se sepne a osvítí prostor kolem auta, včetně kaluží, bláta….. asi je to takový předchůdce coming home.

Konečně se dostávám k motoru a jeho zpřevodovaní. Pokud jste si vybírali Mondeo, mohli jste si vybrat z několika dieselových motorů. První motory TDDi byly sice velice spolehlivé, ale o nízké spotřebě nebo kultivovanosti zde nemohla být moc řeč. S příchodem motorů TDCi se tato situace měla zlepšit….bouhužel v době, kdy tyto motory přišly, neexistovaly v Čechách ani ve většině Evropy přísnější normy na kvalitu nafty a TDCi na to boužel doplácely…. Nejednalo se ale jen o kvalitu nafty, ale hlavně o období dětských nemocí, které některé nové motory provázejí. Pokud vím, TDCi se vyráběly v několika výkonových variantách. 2.0TDCi ve variantách 66,85 a 96kW. Dále 2.2TDCi 114kW. Já sám jsem se rozhodoval mezi 2.0 v nejsilnější verzi a 2.2TDCi. Silnější motor se ale hůře shání a za podobné peníze byl nájezd o dost vyšší. Navíc, co se týče spotřeby nebo dynamiky, jsou na tom oba vozy prý docela podobně... Rozdíl mezi nimi je pouze ten, že silnější motor lépe táhne ve středních otáčkách, ale dvoulitr zatahuje rovnoměrněji v celém spektru otáček.
Takže mám asi nejběžnější dieselový motor, který v Mondeu najdete. Na dnešní poměry nepůsobí 130 koní jako nějaký rychlík, ale zase ho ve své době tolik nesvazovalo něco jako emisní normy. Takže zde nenajdeme žádný filtr pevných částic a motor tolik nedusí elektronika. Podle mě je dynamika vozu více než dostačující. Výkon 130 koní a točivý moment 320 newtonmetrů, který se při plném sešlápnutí plynu ještě na pár okamžiků zvedne na 340 newtonmetrů si s vozem bez problémů poradí. Auto nemá problémy zrychlovat za ani za povoleným dálničním limitem… co se týče maximální rychlosti, tak zatím jsem dosáhl dle tachometru asi 225km/h, což by mohlo odpovídat skutečným 204km/h dle technického průkazu.I v těchto vysokých rychlostech auto perfektně drží stopu a není zapotřebí dělat žádné korektury volantem.
Když jsem auto kupoval, říkal jsem si, že budu jezdit se spotřebou mezi šesti až sedmi litry na 100km. Moje dlouhodobá spotřeba dle palubního počítače je 5,1 l na 100km. Co se týče jízdních režimů jezdím asi 60% mimo město, 20% město a 20% dálnice. Občas se rád projedu a motor trochu proženu, ale většinou jezdím tak nějak normálně svižně. Rozhodně nejsem brzda provozu… Na spotřebu má velký vliv šestý převodový stupeň… Odstupňování převodovky je opravdu příkladné, šestý převodový stupeň můžete zařadit bez problémů v 90km/h, kdy motor točí asi 1500 otáček. Pokud jedete po rovině a nechcete prudce předjíždět je to ideální kombinace. V tomto režimu jízdý se spotřeba pohybuje kolem 3,5-4 litrů. Pokud zrychlíme na 130km/h vstoupnou otáčky na 2200 ot./min a spotřeba se pohybuje 5-5,5litrů. V této rychlosti je v interiéru ticho, motor není slyšet, pouze lehký aerodynamický hluk. Možná tyto spotřeby znějí trochu nereálně, ale jedná se o ustálenou, plynulou jízdu….zrychlování, zpomalování nebo provoz samozřejmě spotřebu zvednou, nežijeme přece v dokonalém světě.
Na začátku recenze jsem zde uváděl, že jsem se chtěl za volantem taky trochu bavit a proto jsem si vybral právě Mondeo….Výrobci automobilů se snaží najít u podvozků ideální kompromis mezi komfortem a jistotou na silnici. Myslím, že podvozek od Fordu už v tomto směru začíná být docela pojem… Na to, že auto váží téměř 1600kg a přední náprava nese těžký dieslový motor, jsou jízdní vlastnosti opravdu skvělé. Řízení je přesné a zpětná vazba ve volantu Vám za každých podmínek dává informace o tom, co se pod vozem děje. Se skvěle naladěným podvozkem a řízením spolupracuje i řazení, o kterém jsem psal už na začátku. Když píšu o skvělých jízdních vlastnostech, myslím tím porovnání s konkurenty. Jsem si vědom toho, že Mondeo není žádný sporťák a že podvozku Focusu se také vyrovnat nedokáže. Mondeo bylo primárně stavěné na dlouhé cestování…jeho nejsilnější disciplínou jsou rychlé dálniční přesuny, při kterých si budete užívat ticho a komfortu…ale pokud ho vezmete na okrsku, zatáček se rozhodně nezalekne. Jedinou vadou na kráse jsou v tomto ohledu pouze poddimenzované brzdy… situace není ani nijak kritická, ale člověk si musí chvíli zvykat, že auto nezpomaluje na lehké ťuknutí na pedál… Tento problém byl ale vyřešen rovněž při druhém faceliftu, při kterém vůz dostal silnější brzdy.
Ještě jsem chtěl napsat poznatek…. Velká část čechů porovnavá Mondeo s Octávií II. generace. Já osobně si myslím, že toto srovnání je neadekvátní. Samozřejmě teď mluvím o velikosti obou vozů. Jediné, čím se může Octavia Mondeu rovnat je velikost zavazadlového prostoru, v tom Octavia papírově o 40litrů vede, do Mondea je ale lepší přístup a tvar zavazadelníku je pravidelnější… pokud budeme mluvit u prostoru v interiéru, Mondeo je opravdu o třídu výš.
Na závěr bych chtěl říct, že recenzi budu postupně upravovat a přidávat fotky….a asi také to, že s autem jsem nadmíru spokojený.

Silné stránky

Design
Jízdní vlastnosti
Motor a jeho spotřeba
Vnitřní prostornost

Slabé stránky

Slabší brzdy
Náchylnost TDCi na nekvalitní naftu
Palubní počítač má méně funkcí

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto jsem kupoval od soukromé osoby, která se o vůz velice dobře starala a o si vedla pravidelné záznamy. Co si přát víc :)