Moskvič 412

Hodnoceno: 15× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Tento text by neměli číst všichni, kteří automaticky považují skoro 40 let staré a ještě sovětské auto automaticky za šmejd a hrůzu ... naopak ti kteří mají rádi klasická auta klasické koncepce by si přečíst měli a třebi si také podobný stroj pořídí.
Tohle konkrétní auto jsem si koupil na jaře roku 2007, přede mnou ho vlastnil v podstatě jen jeden majitel z Orlických hor a potom jeho dědicové.

Auto není ve zcela původním stavu, pravděpodobně syn prvního majitele byl kutil a na autě toho docela dost spáchal a to především v interiéru, ale částečně i jinde. Mlhovky a přídavná dálková světla jsou jistě praktické, stejně tak elektrické ostřikovače, ale zásahy do palubní desky už méně. Původní volant a páčka blinkrů byly nahrazeny volantem novějším a k němu páčkami na blinkry a světla z novějšího modelu 2140. Do palubní desky jsou navíc vedle originálního ruského rádia naroubované digitální hodiny světové značky Tesla. Auto má i zajímavou vychytávku - místo lanka se víko kufru ovládá od řidiče elktromagneticky.

Ale zpet k popisu auta:
Moskvič 412 je auto klasické koncepce, s výkonným motorem OHC o obsahu 1478 ccm umístěným podélně vpředu a s pohonem zadní nápravy masivním kardanem. Vysloveně masivní je i celá zadní náprava, proto ji hodně kutilů použilo k výrobě malotraktorů. Čtyřstupňová převodovka měla u starších modelů řazení pod volantem, tady je už řadící páka přímo na převodovce. Neznalé může překvapit schéma řazení, kdy zpátečka je na místě "pětky" a to bez žádného jištění.
Brzdy jsou na všech kolech bubnové, ale protože jsou vybavené výkonným posilovačem, auto brzdí (pokud je v dobrém stavu) velice slušně.
Dnešní řidiče, kterým kontrolky ukáží i to, že na levém blinkru sedí moucha, překvapí počet kontrolek v Moskviči 412 - jsou tam totiž jen 2 (slovy dvě). Jedna zelená na blinkry a druhá modrá (časem spíš fialová) na dálková světla. A to je vše. O dalších důležitých věcech je řidič informovaný čtveřicí ručičkových měřáčků, označených pěkně azbukou jako "Amper", "Benzin", "Voda" a "Maslo", tedy dobíjení, benzín, teploměr a tlak oleje. Právě ampérmetr a tlakoměr oleje pomáhají zjistit že je s motorem něco v nepořádku dřívě než by to signalizovala kontrolka. Pokud po zapnutí zapalování začně ampérmetr ukazovat -10A nebo za plynulé jízdy kolísat tlak oleje, je nejvyšší čas se tomu věnovat.
Ovládací prvky auta:
Tohle konkrétní auto má díky kutilských zásahům ovládacích prvků víc, nejdřív ale popíšu originální stav:
Kromě houkačky spínané na volantu je pod volantem jen jednoduchý přepínač blinkrů. Na podlaze vedle spojky je potom nožní přepínač dálkových a tlumených světel. Vlevo od rychloměru je vytahoací dvoupolohový přepínač světel (v první poloze noha přepíná obrysové - tlumené, ve druhé tlumené - dálkové). Vlevo pod palubkou jsou tři táhla - jedno otevírá kapotumotoru, druhé ovládá žaluzie umístěné před chladičem a třetí náleží mechanické pumpě ostřikovače. Pod rychlomerem je dost neprakticky umístěn spínač stěračů. Na "středovém panelu" je ovládání topení (tři páčky - teplá voda do radiátoru, vzduch do radiátoru a ovládání venkovní klapky vzduchu), ovladač ventiáloru topení a zásuvka se zapalovačem. Řadící páka, jak už bylo uvedeno je na podlaze, ale ruční brzda má ještě podobu "deštníku" pod palubkou. Opravdou lahůdkou je umístění přepínače bočních obrysovek - k přepnutí levé ři pravé "parkovačky" na sloupku slouží přepínač umístěný pod palubní deskou u to u spolujezdce. U mého auta to ovšem nefunguje, protože pozičky svítí spolus obrsovkami - tohle auto má ještě těch úprav víc a to sice: spínače eletrického otevírání kufru, mlhovek, přídavných dálkových světel, eletrického ostřikovače a ¨tlačítko pro rychlé jedno setření stěračů (vše pod volantem). Přepínáč světel není na zemi, ale má podobu páčky z Lady 2101 nebo Moskviče 2140 pod volantem. Moje auto má přidavné topení s přídavným ventilátorem, takže ještě se vyskytuje jeho spínač a dokonce i tlačítkem pro osvětlení hodin. Díky těmto úpravám zmizel popelník a zapalovačová zásuvka, tu nahradila klasická zásuvka PAL pod palubkou.

Interiér:
Výrobce si celkem liboval v extravagantních variantách barev čalounění dveří a sedaček (tmavě zelené, červené, černé atd.), moje auto má ale sedačky i dveřní výplně hnědé, což je celkem neutrální barva. Přední sedačky jsou posuvné a opěradla sklopná i pro lůžkovou úpravu, zadní sedák i opěradlo jsou jednodílné pevné. Přední sedadla mají od výrobce pásy, u tohoto auta nahrazené samonavíjecími značky Moravan. Ty celkem vítám, protože z dobře utažených běžných pásů se nedá dosáhnout například na ruční brzdu (což má auto jako vyjímku i v technickém průkazu).

Exteriér:
Velká obdélníková světla s chromovými rámečky bohužel nesvítí nijak valně, proto byly Moskviče hojně vybavovány přídavnými světly (včetně tohoto stroje). Originálně byly na autě ještě boční blinkry na blatnících, ale protože náhradní plechy se dodávaly bez prolisu, nyní je už nemá. Moskvič 412 má v chromu nejenom přední i zadní nárazník, masku chladiče a rámečky světel, ale oplývá i lištami na zadních blatnících chromovými lištami jsou obloženy i rámy oken u dveří. To vše autu dodává ještě o něco starší vzhled. Zadní světla jsou rozdělené - koncové, brzdové a couvací jsou společné v jedné vodorovné svítilně, zadní blinkry jako pozůstatek staršího typu světel zůstávají ještě trojúhelníková. Originálně se auta dodávala s jedním demontovaným zrcátkem, které se až u prodejce montovalo na hranu předních dveří, moje auto má zatím plastové zrcátka ze škodovky, ale brzy půjdou dolů a nahradí je ruský chrom.

Pokračování snad příště....

Silné stránky

Motor je velice pružný, kromě rozjezdu se dá skoro pořád jet na čtyřku. Na dobu svého vzniku jsou velice slušné brzdy.

Slabé stránky

Auto má relativné malý rozchod kol a měkké pérování, takže se v zatáčkách velice ochotně naklání, přitom ovšem kola sedí na zemi. Pokud se to ale přežene, nekoná se průjezd zatáčky po třech kolech, ale hned přemet přes střechu auta.