Chevrolet Corvette

Hodnoceno: 5× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Po Corvettě jsem toužil skoro 40 let. Což v mém případě znamená od raného dětství.
Hrál jsem si s angličáky a mezi nimi jedna Corvetta byla. Lahvově zelená se odnímatelnými koly a vyklápěcími předními světlomety. Autíčko bylo kovové, v předních i zadních světlech mělo skleněné krystalky! To vše v měřítku 1:43!
Vzpomínám i na PC hru Test Drive z konce osmdesátých let, kde bylo možné již v té době celkem přesvědčivě řídit Corvette C4!

Více jsem se začal o tato auta zajímat v polovině devadesátých let, kdy, tuším že v roce 1995, přišel do kin film Apollo 13. Kdo se trochu o toto téma zajímá nebo film viděl, ví, že američtí kosmonauti dostali od Chevroletu Corvetty darem. Tehdy v závěru šedesátých let to byla právě generace C3. Krásnou červenou řídil ve filmu kapitán Lowell, ale s neodolatelnou zlatou se přijel na start Apolla 13 podívat vyřazený člen posádky Mattingly.

V mládí mě více přitahovala generace čtvrtá, která pro mě představovala moderní sporťák. Ale jak čas šel, přicházely další a další generace až do dnešní C7. Samozřejmě pokud zmiňuji moderní sporťák, potom je to vždy generace poslední. S přibývajícím mým věkem a s ohledem na ceny nových nebo novějších Corvett, jsem 'moderní sporťák' vyřadil z repertoáru. Kromě toho jsem v sobě začínal více a více cítit respekt ke starším věcem. A tehdejší C3 nebo C4 ve mě pořád vzbuzovala větší a větší obdiv.

Zhruba před 5 lety se moje životní situace dostala do příznivé fáze v tom smyslu, že jsem mohl alespoň trochu realisticky uvažovat o pořízení vysněného auta.
Dlouze jsem nejprve řešil, na kterou mezi C3 a C4 se zaměřit. Nakonec jsem se přiklonil ke generaci třetí, protože je to pro mě, snad mohu napsat, nádherný veterán navíc spojený s americkým kosmickým programem. Silueta vozu mě fascinuje.

Zvažoval jsem, zda shánět auto v Americe a nechat si jej přivézt, nebo hledat v Evropě.

Jasným pevným kritériem byla manuální převodovka a svislé zadní okno! Chvílemi jsem se nechal v představách unést i k ročníkům s chromovanými nárazníky, ale, pro mě bohužel, jsou takové ročníky mimo finanční možnosti. Sice jsem mohl takové auto koupit, ale v žalostném stavu. To nebylo cílem. Chtěl jsem auto v takové kondici, abych mohl ihned jezdit. Čas tak letí. A představa dalších dlouhých let finančně náročné renovace, kdy by bylo auto rozebráno někde v garáži, mě od 'chromů' odradila.

Začal jsem po výše uvedených rozhodnutích hledat ročníky 1974 až 1977, což je, pokud se nepletu, rozsah, kdy Chevrolet opustil chromované nárazníky, ale ještě zachoval svislé zadní okno. Bohužel ale také ročníky, kdy klesal výkon motorů z důvodu stále většího státního dohledu nad emisemi.
Aut je v Americe nepřeberný výběr a ceny jsou asi poloviční oproti Evropě. Avšak po započtení dopravy, daní, cla a dalších poplatků, se cena vrátí celkem logicky na evropskou úroveň. Navíc při dovozu z USA bych osobně u výběru nebyl. Přiklonil jsem se tak k variantě 'Evropa'. I tak byl výběr celkem zajímavý.
Hledání trvalo několik roků a nedovedl jsem ho ke konci.

Totiž při návštěvě závodu veteránů 'Zbraslav - Jíloviště' jsem při čekání prohlížel tuzemské inzeráty mobilním telefonem. A narazil jsem na nabídku C3 z roku 1974 přímo z Prahy. Fakt, že hledám již roky, že nabízené auto mohu ihned vidět a s majitelem osobně jednat, že se vyhnu dovozu, atd, jsem ihned na inzerát odpověděl. A všechno to krásně klaplo!

Auto bylo a je v dobrém stavu. Není sice zachována historická původnost, ale zase to předčí rozumný stav rámu, motor v dobré kondici, perfektní brzdy, zachovalý podvozek a celkem pěkný lak.
Ročník 1974 Chevrolet nikdy nedodával s postranními výfuky (side pipes). Zde nainstalované jsou. Ale není to paráda? Výfuk jde bez tlumiče rovnou ven a ústí před zadními koly vedle uší řidiče. Je to krásný čistý nezkreslený zvuk amerického V8 (i když small block) bez jakýchkoliv podpůrných a omezujících zařízení.

Corvettu mám dva roky. Stále se seznamuji. Práce na tom je a bude a nikdy neskončí. Podařilo se mi navštívit několik automobilových akcí a srazů a občas se projedu jen tak pro radost. Je to přesně to, proč jsem auto koupil, a proč jej chci udržovat.

Když se na nějakém srazu potkáme, rád se podělím o zkušenosti a radost.

Mějte se dobře a ať se Vám daří s Vašimi auty.

Silné stránky

Co mám napsat? Celé auto je pro mě jedno velké plus.

Nejsem kdo ví jaký expert a nebudu popisovat objektivní vlastnosti vozu. Pojal jsem to celé jako příběh, o který se s Vámi rád podělím.

Velkým plusem je stáhnout okénka, sundat střechu a nastartovat motor!
Dalším plusem jsou do výšky vystouplé přední blatníky, které můžete za jízdy jako monument spatřovat v zorném poli přes přední okno.
Plus je pro mě nezvyklý a obrovský kroutící moment, který motor dodává od nízkých otáček.

Auto je relativně jednoduché a odhaduji, že právě proto i spolehlivé a snadněji opravitelné.
Náhradní díly vzhledem k popularitě a množství aut se dají obstarat. A dají se obstarat za rozumnou cenu. Většinou je to druhovýroba nebo náhradní díl, který vzhledově neodpovídá originálu, ale přináší zase lepší funkci nebo materiál.

Možnost setkat se na srazech autoveteránů s jinými krásnými vozy a jejich majiteli přináší také plus.

Plus jsou také krásná originální rallye kola. Avšak musel jsem po roce ježdění měnit pneu (obě přední praskly v rozmezí 20km za jízdy :-( ). Sice se mi podařilo sehnat ty s bílým proužkem, ale je o něco širší, než jaké montoval Chevrolet. (Na fotkách jsou zatím ty původní.). Musím na autě zaplatit jiné věci, než si nechat dovézt pneu z Ameriky.

Slabé stránky

Mínus je pro mě přílišná pozornost, kterou auto na cestách budí. To není mínus auta, to je mínus moje. Ne že by mi vadilo, že se kolemjedoucí a kolemjdoucí nad autem pozastaví. Ale já povahou nejsem příliš extrovert a upřednostňuji vlastní soukromý pocit z auta a z jízdy před poutáním pozornosti ostatních.

Dalším mínusem jsou výfuky, které přispívají v předešlé kapitole plusům. Jsou opravdu hlučné. Nemohu tak vytáhnout auto na projížďku k večeru a večer. Parkuji ve městě a vyjet mimo město znamená jet delší dobu obytnou zónou :-).

Opravdové mínus pro mě auto nemá.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Jak jsem již uvedl, auto se mi jeví jako celkem jednoduché. Našel jsem za tu dobu několik lidí, kteří mi velmi pečlivě s autem pomohli. Některé jednodušší záležitosti zejména estetického rázu provádím sám.
Kromě nových pneu jsem za ty dva roky řešil repasi parkovací brzdy, nové zapalovací svíčky, trochu interiér, zprovoznění otáčkoměru (mechanického s náhonem bowdenem od rozdělovače!), odklon zadní nápravy a další již jenom drobnosti.
Čeká mě výměna ložisek kol, karburátor, ... a potom všechno ostatní v pořadí, jak to bude přicházet.
Pokud někdy dosáhnu rozumného stabilního stavu, zaměřím se na palubní ručičkové hodiny. Ty bohužel nefungují. Údajně nefungují na žádné Corvettě toho druhu :-).

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Děkuji předchozímu majiteli, že hrál fér!