Mercedes-Benz 126 380 SE

Hodnoceno: 13× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Tak tímhle to celé začalo. Zatímco spolužáci na základce obdivovali sporťáky typu Lamborghini Countach a třídnímu žebříčku dokonalosti na kolech bezkonkurenčně dominoval Modrý Plamen, já jsem se zamiloval do sedanu s hvězdou na chladiči. V dobách hlubokého komunismu jsem obcházel parkoviště nejlepších hotelů ve městě a fotil si své úlovky na sovětský aparát značky Smjena. Tolik jen stručně na vysvětlení, proč se dospělý chlap sebere a zajede si do Švýcarska pro víc jak 30 let staré auto, se kterým dnes u nás jezdí možná ještě pár kolotočářů.

Silné stránky

Třída S generace W 126 byla představena na podzim 1979. Můj exemplář byl vyroben v březnu 1980 na konci první tisícovky sériových kusů. Osmiválec o obsahu 3,8 litru má ještě mechanické vstřikování, klasický rozdělovač a dává poctivých 218 koní. To se na dnešní dobu nezdá moc, ale je třeba si uvědomit že vrcholný pětilitr 500 SE/SEL v té době měl 240 koní a po přiškrcení v roce 1981 dokonce jen 231 koní. K tomu čtyřstupňový automat, který má první tři rychlosti v podstatě jen na rozjezd a čtyřku na všechno ostatní. Na dálnici se motor pěkně točí, ale uvnitř to poznáte jen podle otáčkoměru. Komfort jízdy trumfne většinu dnešních aut. Pérování hodné svého jména, čtrnáctky kola s pneumatikami jak balón jsou vyslovený balzám na moje plotýnky. A pokud by si někdo myslel, že bezmála 34 let staré auto bude mít jen skromnou výbavu, tak omyl: na palubě je originální rádio s digitálním laděním a kazetovým přehrávačem, šíbr, klimatizace, elektrické ovládání všech oken a pozor - dokonce i ovládání předních sedadel je v elektrice. V době, kdy se připlácelo i za takové věci jako opěrky hlavy a pravé zpětné zrcátko, neskutečný luxus. A všechno maká, jako by to sjelo včera z pásu. Pokaždé, když s tímhle veteránem někam vyrazím, mě překvapuje, jak dokonalá auta se vyráběla době, kdy se u nás stály fronty na Moskviče.

Slabé stránky

Slabou stránkou tohoto auto je akorát to, že se s ním nedá jezdit každý den. Tedy ono by se dalo, ale kdo by to v pražské dopravní džungli riskoval. A pak samozřejmě ta spotřeba, která není úplně "dnešní". Podle údajů výrobce 18,5 litru a myslím, že tak nějak to bude. S devadesátilitrovou nádrží a pouze příležitostným ježděním pro radost to není takový problém.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Auto jsem pořídil od 2. majitele v perfektním stavu, takže kromě počátečního seřízení a výměny všech náplní už řeším jen pravidelné výměny oleje. Zatím se nic nepokazilo a ani se nezdá, že by se k tomu schylovalo. Pro všechny případy jsem si ale z Německa přivezl ještě jedno stejné (ne tak zachovalé) auto na náhradní díly...