Škoda Rapid 135

Hodnoceno: 46× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Tohle auto už kdysi na tomto webu bylo. Ale od dob jeho představení se odehrálo tolik změn, že si to vyžádalo zcela novou recenzi.

Jak to všechno začalo?

Ke starým autům obecně a ke škodovkám s motorem na správném místě jsem měl velmi silný vztah už coby malé dítko. V naší rodině se vystřídalo mnoho aut, která dnes spadají do kategorie veteráni - strýc začínal na Š1000MB a poté přešel na luxusní "leštěnku" Fiat 125p, otec vlastnil krásně světle modrou Š100L, na kterou si vystál nekonečné hodiny před Mototechnou, následovala užovka Š120L "Sondermodel" - exportní verze do NDR (i štítky v kufru byly v němčině). A když si můj starší bratr pořídil před několika lety Škodu Garde, moje automobilová "sexuální orientace" byla předurčena - hranaté kupé s motorem tam, kde má být - tedy vzadu.

Chudý studentský rozpočet mi splnění snu značně ztížil. Nějaké peníze po brigádách jsem našetřil, ale chtěl jsem zachovalý kousek, který nebude rozsáhle napaden korozí a rádobytuningovými úpravami. Gesta rodičů, že žádný vrak á la Fred Flinstone s dírami v podlaze mi před domem tolerovat nebudou, byla více než výmluvná. Dostatečně zachovalé exempláře byly mimo mé finanční možnosti. Ale urodilo se! Na jaře 2008 jsem objevil inzerát a jednoho krásného nedělního odpoledne si odvezl z Doks své první skutečné auto.

Původně se jedná o Škodu Rapid 130, ovšem s legálně provedenou, v TP zapsanou přestavbou na Š135 Rapid, s osvědčeným celohliníkovým motorem 781.135. Vůz byl vyroben v karosárně Kvasiny v roce 1987 v klasické tmavě šedé barvě a byl určen pro československý trh. Za léta své existence vystřídal asi 6 majitelů, kteří na něm zanechali své stopy. Jeden z předchozích majitelů se snažil z rapida udělat tuningový "hustokchár", v křiklavě oranžovém laku (nastříkal i mřížky na oknech a barva mu tekla i po náraznících). Předposlední vlastník se snažil auto částečně zbavit koroze a zcivilnit (švestkově modrá barva sice bestiální oranžádu zakryla, nicméně nástřik byl proveden velmi nekvalitně a všude se loupal).

Celkový stav vozu se zdál za nabízenou cenu akceptovatelný. Nějaké vady se samozřejmě našly, ale já už v době koupě měl jasnou představu, jak chci, aby moje auto vypadalo a co se s ním bude dít.

Euforie z prvního skutečně vlastního auta mi vydržela pouhopouhé tři dny - když jsem se jednoho večera vracel z návštěvy kamaráda, nacouval mi do cesty namol opilý podnikatel v neosvětleném firemním Peugeotu 107 a odřel mi celou levou stranu. Policejní hlídce následně nadýchal 1,71 promile... Škody naštěstí nebyly veliké - přední blatník na výměnu, odřený práh, odřené a na jednom místě lehce promáčklé dveře, drobné oděrky na lemu zadního blatníku. Což šlo celkem dobře provizorně opravit i v podmínkách řadové garáže.

A co rapid? Předpokládám, že všem narozeným před rokem 1989 je tento nástupce legendárního kupé Škoda 110R notoricky znám :-) Jedná se o dvoudvéřové kupé v konfiguraci 2+2 (zadní 2 místa k sezení spíše nouzová, na kratší vzdálenosti), se samonosnou karoserií a řadovým čtyřválcovým motorem OHV, uloženým za zadní nápravou podélně v jedné sestavě s rozvodovkou a pětistupňovou manuální převodovkou, s náhonem na zadní kola. Vzhledem k uspořádání má vůz dva zavazadlové prostory - jeden vpředu, pod kapotou otevíravou do strany, jako klavírní křídlo, a druhý příruční vzadu, za opěradly zadních sedadel.

Automobil sdílí většinu technických komponent s vozy Škoda 120LS (první rapidy bez označení), respektive Škoda 130-135/136.

Silné stránky

+ elegantní design (aspoň pro mne :))
+ výborný výhled z vozu všemi směry
+ nízká hmotnost
+ na čtvrt století věku je auto příjemně živé a svižné
+ velmi dobrá trakce na jakémkoliv typu povrchu
+ jednoduchá konstrukce a možnost svépomocných oprav
+ dobře dostupné závodní a performance součástky pro sportovní úpravy
+ pocit souznění řidiče a stroje, bez elektronických pomocníků
+ do kufru se krásně vejde pivní sud :)
+ nezájem zlodějů

Slabé stránky

- pasivní bezpečnost
- špatná protikorozní ochrana
- tenké a měkké plechy povrchových panelů karoserie, náchylné k promáčknutí
- citlivost na boční vítr při jízdě
- dnes již obtížně sehnatelné originální náhradní díly
- špatná kvalita aftermarketových náhradních dílů (převážně Polsko a Asie)
- pomalu zabírající topení
- na zadní nouzové lavici je málo místa a je k ní horší přístup
- zvýšený zájem vandalů
- na některé zakomplexované řidiče s malým penisem působí stará škodovka na silnici jako rudý hadr na býka. Musejí ji za každou cenu dohnat a předjet. A když je předjíždím já, tak zase naopak zrychlují...

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Za ty roky, co rapida mám, jsem měl v běžném provozu 3 "poruchy" - vybitá baterie na srazu po prohýřené noci s hudbou z palubního rádia :)), prasklá spojková hadička (stalo se mi to na Mimoňských válkách na bráně při vjezdu na sraz. Kolegové z Tuning Clubu Děčín mne museli potupně odtáhnout na letiště na laně, kde jsme hadici vyměnili :)) a zatékání do interiéru netěsnícími dveřmi. Zápolil jsem i se samonavíjecími pásy Moravan Super Rol, které se každou chvíli zasekávaly a nešly vytáhnout. Proto jsem je nahradil fixními sportovními tříbodovými pásy OMP.

Co se týče renovace - karosářské práce prováděla autodílna Bartoš v Ludvíkovicích u Děčína, lak je od pana Votápka z děčínské čtvrti Škrabky a čalounění je od mistra Nováka z Janova u Hřenska (vřele doporučuji).

Mechanické a motorářské práce svěřuji děčínskému servisu DOS. Místní všeuměl Andrej a pan Ladislav (bývalý rallye a rallyekrosový závodník a mechanik) mají šikovné ruce a poradí si s věcmi, na které moje skromné dovednosti a příručka od Andrta nestačí :)

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Kupovat takovéto staré auto vyžaduje velkou obezřetnost a opravdu pečlivou prohlídku a zkušební projížďku. Ideální je vzít si na pomoc ještě jednoho technicky orientovaného člověka (nejlépe také škodovkáře), protože víc očí víc vidí a člověk může na něco zapomenout.

Auto jsem kupoval na inzerát od soukromníka. Vše proběhlo hladce. Zároveň s rapidem jsem si odvezl i dvě po strop naplněná auta náhradních dílů. A to se vyplatí! :)

Renovace, aneb Retro-tuning

Auto mělo při koupi některé odchylky od originálu - kromě motoru z favoritu to byly přední mlhovky a obložení přístrojové desky leštěným nerezem.

Chtěl jsem autu vdechnout určitou výraznou tvář, ale neporušit původní čisté linie a zůstat věrný specifickému stylu divokých, rozevlátých a neurvalých osmdesátých let, která dávala na odiv křiklavé barvy, nápadné doplňky a udělala z hranatosti přednost :)

V průběhu cca roku a půl provozu jsem auto doplnil o některé dobové doplňky - originální litá kola Apollo 5Jx13" (která jsem nechal zrenovovat), zrcátka Beskyd Sport, karbonová rozpěra předních tlumičů Speedpro, dobový sportovní tříramenný kožený volant VDKN Rallye, hliníkové sportovní pedály, přední originální laminátový podnárazník, zadní křídlo "hrazda" MK Koša (to je taky jediný plast, který se na autě objeví :)), maska chladiče s tahokovem a znakem Škoda, všechny blikače s čirým překrytím. Od kamaráda jsem sehnal sportovní celonerezový příčný výfuk se sekundárním svodem 2-1. Tažné zařízení se odebralo do věčných lovišť a původní plastové víčko palivové nádrže bylo nahrazeno na zakázku zhotoveným výrobkem z leštěného duralu od společnosti B3 Tuning.

Původní rádio s kazetovým přehrávačem Kenwood a dva reproduktory Pioneer průměru 16cm v platu pod oknem hrály spíše symbolicky, navíc komu by se chtělo přehrávat CD na audiokazety... A tak přišel čas na změnu: autorádio Blaupunkt Milano MP28 (4x40W/MP3/AUX), třípásmové ovály Blaupunkt GTx 693 Mk2 (9x6", 240W) a dopředu dvojpásmové Blaupunkt GTx 402 Mk2 (5,25", 130W), kabeláž originální Blaupunkt. Na střeše se usadila nová anténa ze Škody Felicia. Sestava vyšla cenově příznivě a na cestách je příjemným zpestřením. Nejsem audiofil a nechci v autě tahat závaží v podobě subwooferů, zesilovačů a spol. Nejhezčí symfonií je stejně brumlání výfuku!

Na podzim 2009 jsem rozbil porcelánové prasátko a začala náročná renovace. Auto bylo odstrojeno a karoserie zbavena všech zkorodovaných prvků. Po vyvaření šlo auto do lakovny, kde strávilo zimu 2009/2010. Jako nový odstín laku byla zvolena zlatá perleť z kolekce Citroën, doplněná na přední kapotě o černý pruh, který slouží jako podklad pro fóliové logo mého mateřského autoklubu - 742 Škoda Club. Na jaře 2010 putovalo na nástřik dutin a podvozku a finální kompletaci. V dubnu dostalo kompletně nový, na zakázku ušitý interiér, včetně potahu stropu a protislunečních clon a výměny koberců. Interiér je v kombinaci krémové umělé kůže, černé kostkované látky a tmavě šedého zátěžového koberce.

Do interiéru přibyla kožená hlavice řadicí páky Sparco a prahové lišty od stejného výrobce. Jelikož jsem zrušil odkládací přihrádky na dveřích a panel na středovém tunelu nahradil hasicím přístrojem, doplnil jsem interiér o loketní opěrku, která slouží převážně jako úložný prostor na drobnosti.

Původní mlhovky ze Škody Favorit nahradily halogenové světlomety Wesem, které jsou zapuštěny do předního podnárazníku. Na podzim 2010 dostala škodovka novou rozpěru předních tlumičů, tentokrát ocelovou lakovanou Speedpro. Karbonová se velmi neosvědčila - trubka z uhlíkových vláken praská a konce se třepí. Navíc ocelové kotevní packy jsou tak fušersky svařené, že to vypadá, jako kdyby to někdo svářel nohama. Celkové provedení je opravdu šmejdské - vřele doporučuji zůstat u osvědčené ocelové (nebo duralové) klasiky. Zadní boční skla a zadní okno jsou dodatečně opatřena homologovanou protisluneční folií 3M s propustností 35%.

Sezona 2011 začala odstraněním mechanismu zámku zadní kapoty a jeho nahrazení závodními rychlosponami. Dále přibyly do interiéru chromované kličky stahování oken a fixní sportovní tříbodové pásy OMP Racing v "retro" designu, namísto stávajících samonavíjecích Moravanů (které se každou chvíli zasekávaly a nefungovaly), včetně nože na pásy OMP, pro případ nehody. Motor rapida podstoupil v květnu výměnu rozvodů, dostal nové elektronické bezkontaktní zapalování, sportovní svíčky Bosch Platinum, sportovní filtr vzduchu K&N a oddechový filtr ventilového víka Raceland.

V červnu dostal rapid nová chromovaná "retro" kola BBT4VW Modular 7x15 ET-0, s pneu Bridgestone Turanza 195/50. Brzdové třmeny a bubny jsem přebrousil a opatřil novým červeným lakem.

Vůz je nyní již permanentně uklizen v garáži, aby nelákal vandaly (už mi stihli po laku prokopnout zadní blatník, který jsem musel nechat vytáhnout) a netrpěl povětrností. Na běžné ježdění mi slouží Škoda Octavia vRS (2003), ale o tom je už jiný článek :)

Do budoucna auto čeká renovace podvozku a stavba ostřejšího motoru. Ramena budou vyztužena ocelovými výztuhami dle specifikace továrního sportovního speciálu Š130L/A, tužší stabilizátor, stavitelný podvozek, vše do laku, nové brzdy, apod. Motor by měl dostat T-písty, svody 4-2-1 + tepelný štít TermoTec, sportovní filtr K&N (už je v garáži), ostřejší vačku, estetické úpravy, úpravu spalovacích prostorů a kompresního poměru, odlehčení setrvačníku a řemenice a nějaké další klasické úpravy z tovární škodovácké kuchyně. Cílem je minimálně 90 koní, což se dá dosáhnout relativně rozumně i s klasickým sacím potrubím a jedním karburátorem Jikov.

A můj celkový dojem z Geckona? Je to jeden z mých splněných snů. Svátečně usednout, nasát všudypřítomnou vůni benzínu a koberců (žádné auto nevoní tak specificky, jako stará škodovka), polaskat perforovanou kůži na jednoduchém plechovém volantu, otočit klíčkem a za zády se rozezní zádumčivé bublání, které pozvolna přejde v respekt budící hřmot. A i když svezení v novém autě je bezpečnější, komfortnější, hospodárnější, evropštější, multikulturnější a já nevím jaké ještě, staré auto je prostě o zážitcích. To už není o tom, dojet z místa A na místo B, ale hlavně o pocitu z jízdy. Až nám páni komisaři z Bruselu (kteří jezdí do práce mastodontími limuzínami se spotřebou 20 litrů ve městě) nařídí jezdit elektrickými vibrátory ovládanými počítačem, kouzlo ze souznění řidiče a jeho poctivého stroje se nadobro vytratí...

Ale ta doba je snad ještě daleko. A jakže to zpívala Mňága a Ždorp? "I cesta může být cíl..." Tak to je. A s autem z kategorie veteránů a youngtimerů to platí dvojnásob!