Popenec (muž 41 let)

Renault Scénic Expression Comfort 1.6 16V 83kW

Hodnoceno: 16× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

TROCHA HISTORIE:
Už jako malý kluk jsem měl rád auta. "Měl rád" u mě znamená, že se mi auta vždy líbila jako taková, ale nikdy jsem se nedostal do tajů jejich oprav.

Vše začalo otcovou novou blankytně modrou Škodou 120. Jako děcko si mě občas na nějaké polňačce posadil na klín a nechal mě řídit. S tímto autem a mým dětstvím se vážou 2 hlavní historky. Když jsem jí jako malý capart málem rozbil a druhá, když už jí opravdu rozbil otec :-D Chtěl mi v zimě ukázat jak jezdí Vatanen, ale bohužel náledí tomu zabránilo, a proto jsme skončili asi v 2m příkopu, ne-li hlubším. Nikomu se nic naštěstí nestalo, ale Škodověnka na tom byla opravdu zle. Dodnes si pamatuji, jak otec prohlásil, že tomu skoro nic není, že škoda bude nízká (to ještě ležela na boku v příkopě). Nebylo tomu tak....
Poté nastal čas prodeje Škodověnky. Tento proces jsem jako dítě oplakal, protože to auto jsem měl opravdu rád (jako by to bylo včera).

Po prodeji Škodovky přišla do naší rodiny italsky ševelící starší dáma, a to Fiat Regata (ojetá) takové šedostříbrné barvy (první a taky poslední ropák). Kupodivu si o tomhle autě nepamatuji skoro nic.

Blížily se mé 18. narozeniny a já měl už řidičák rok dopředu hotový. Uvažoval jsem o nějakém autě, ale bohužel nebyly finance, takže nic. Poté známá nemohla prodat červeného Fiata 500 r.v. 1964, a tak mi ho darovala. Sakra to bylo auto... Dveře se otevíraly na opačnou stranu, nemělo to pásy, tankovalo se do pidi nádrže v kufru (vepředu pod kapotou) a tak dále, a tak dále. S tímto autem byla radost jezdit. Tedy pokud zrovna nestálo s nějakou poruchou, což vlastně bylo skoro pořád :-D. Nakonec jsem ho prodal za 5000kč týpkovi, který ho za měsíc někde rozstřelil, protože to neubrzdil, škoda no. Dodnes lituji, že jsem ho prodal...

Po prodeji Regaty otec zakoupil do rodiny další Škodověnku, a to červeného Formana r.v. 1992 přestavěným na LPG. Bylo to fajn auto. Ve 20 jsem ho podědil a lítal jsem s ním dalších 8 let. Překřtil jsem ho na Rudého ďábla. Auto to bylo spolehlivé, ve štychu mě nechalo, pokud si pamatuji, pouze jednou, což považuji za super. Bohužel autu končila platnost LPG nádrže a blížila se technická kontrola. Začal jsem tedy uvažovat, že si poprvé koupím svůj první vůz.... Jak už víte je to Renault Scenic II. Ale to není jediné auto, které dnes mám. Podědil jsem ještě po svém dědečkovi dalšího Renaulta, a to Twingo r.v. 1999 se stahovací plátěnou střechou v poloautomatu. Je to parádní prcek, ale o něm možná někdy jindy.... ;-). A tím u mě vlastně vznikla vášeň pro Renaulty....

Zpět k Formanovi. Poté, co mi ho otec daroval, zakoupil do rodiny další Škodověnku, a to novou tmavě zelenou Fábii I 1.2 HTP, kterou má dodnes. Je to neuvěřitelný držák. To auto už odvozilo tuny a tuny materiálu jak v kufru, tak na přívěsném vozíku. Dodnes to auto nezůstalo nikde na cestě stát, a to je mu už 8 roků... Neuvěřitelné.

V mé bývalé práci jsem jezdil s další spoustou aut, ve kterých jsem najezdil x 1000km. Namátkou Opel Frontera Sport 2l benzín, všechny motorizace Fábií a karoserií, Toyota RAW4 1.8 benzín a já nevím s čím vším ještě....


ROZHODOVÁNÍ:
A je to tady. Mé první rozhodování o tom, který vůz si již koupím sám a za své peníze. V tu chvíli mi bylo 26 let, ale financí přesto nebylo tolik, kolik bych si představoval. Měl jsem určitý strop, přes který jsem nechtěl jít, a ten jsem později také dodržel.

Přiznám se, že koupě a výběr auta není vůbec jednoduchý. Neměl jsem vůbec představu, jaké auto by to mělo být; značka, motor, ... Prostě hrůza. Jen rozhodování, jaké auto by to mělo být, a na které se zaměřit, trvalo velmi dlouho. Poté jsem se svěřil strejdovi, že bych chtěl koupit auto, ale vůbec mě nic nenapadá. Řekl jsem mu své tipy, a to Golf IV a Seat Alteu. Ale sám jsem si nebyl jistý, jestli jsou to auta, mezi kterými se chci opravdu rozhodovat. Altea je krásná (líbí se mi a bral bych jí klidně i dnes), ale musel bych svůj cenový strop o kousíček zvýšit a to jsem už nechtěl. Golf IV je takový neurazí, nenadchne. Prostě auto, kterých na cestě potkáte spousty. Strýc se zamyslel a řekl, že se mu líbí třeba tohle a ukázal mi Scénica II. Přiznám se, že když jsem ho viděl, tak jsem hned věděl, že ho chci. Byla to láska na první pohled. Vůbec nechápu, jak jsem ho v té kupě všech aut nikdy nenašel. Prostě nádhera a ten zadek... :-D. (Poznámka korektorky: zadky, to je jeho:-) )

KOUPĚ V AUTOBAZARU:
Když jsem se rozhodl, které auto určitě chci, jsem se rozjel do všech možných i nemožných autobazarů v Moravskoslezském kraji. Nakonec jsem našel svůj vůz snů v Ostravě v autobazaru SuperAuta.cz ,a protože to bylo poprvé, co jsem kupoval auto, tak jsem se dopustil bohužel mnoha chyb (nebudu to tu rozebírat, protože už teď si myslím, že to co píšu je hrozně dlouhé a asi to ani nikdo číst nebude). Ale to je teď už jedno. Auto jsem projel a zdálo se být v pořádku. Tak jsme si plácli a já odjížděl s autem domů zadlužený na 5 let kvůli úvěru :-(

RENAULT SCÉNIC II 1.6 16V 83kW r.v. 2005

INTERIÉR:
Už samotné usednutí do interiéru je pohodlné, protože si nesedáte skoro až na zem, ale do vyvýšených sedaček. Sedačky samotné jsou pohodlné, ale mají i své chyby. Bohužel nemají žádné boční vedení, protože to, co tam je, je pouze parodie na boční vedení. V zatáčkách na té sedačce lítám jako "nudle v bandasce". Druhý problém je, že sedák mi přijde poněkud krátký. Já jsem sice taky poněkud krátký 176 cm a 85 kg živé váhy, ale ten sedák mi prostě moc nesedí. Co bych na sedačkách vyzdvihl, je opěrka hlavy. Je totiž rozeviratelná, takže člověk nemá hlavu zakloněnou, když se o ni chce opřít. Také je pod sedačkou šuplík na nějaké nesmysly. A přímo pod nohama je další odkládací prostor (je u všech cestujících kromě prostředního). Dovolím si říct, že správnou polohu za volantem si najde každý. Sedačka je výškově nastavitelná a volant je ve všech osách také nastavitelný. Jeho velikost a tloušťka je tak akorát. Vpravo za volantem je ovládání od rádia a na levé straně je ovládání tempomatu (ten ještě nemám, ale chystám se na dodělání). Po levé ruce na opěrce od dveří je impulsní ovládání všech oken + rodičovská pojistka. Špatně je vyřešeno ovládání zpětných zrcátek, které je až na konci dveří směrem k čelnímu sklu, takže při nastavování se člověk musí naklonit, nastavit zrcátko, opřít se zpět a zjistit, že ho má vlastně nastavené špatně, takže repete...
Vnitřní zpětné zrcátko je opravdu fajn, protože je samozatmavovací. Na pravé straně je loketní opěrka, která slouží také jako velký úložný prostor.

Čeho si ale po usednutí stejně všimnete jako první je, že neuvidíte žádné klasické budíky za volantem. Scénic II nepoužívá budíky, ale displej, který je umístěný uprostřed na palubní desce. Každý tudíž může vidět jak rychle jedete, jakou máte naladěnou stanici atd. Prostě rodinné auto, kde i děti chtějí sledovat, jak rychle táta jede :-) Z tohoto řešení jsem docela nadšený, protože mi to přijde lepší než klasické budíky, ale chápu, že ne každému to sedne. Jediná věc mi na tom displeji vadí - údaje, které jsou v levé části, nejdou vidět. Zrovna v tom místě mi ty údaje zakývá věnec volantu. Musím se tudíž naklonit, abych na ně viděl. Jsou to takové nepodstatné věci, protože to v tom rohu ukazuje zrovna aktuální spotřebu, průměrnou spotřebu, dojezd na nádrž atd. Intenzita svitu se dá samozřejmě měnit vlevo v úrovni kolen, kde je také ovládání nastavení výšky světel a vypnutí ESP, což taky není zrovna podařené řešení, ale budiž. Nad tím vším je "šuplík" pro ruční zabrzdění nebo odbrzdění poloautomatické brzdy. Pod displejem je panel, na kterém je startovací tlačítko s otvorem pro startovací kartu. Také je tam ovládání manuální klimatizace a všeho co s tím souvisí. Pod tím vším je umístěno rádio. Pod ním se nachází řadící páka, která není klasicky u země, ale je vyvýšená, takže na ní pohodlně dosáhnete z loketní opěrky. Vedle šaltrpáky na straně od spolujezdce je tlačítko výstražných světel (špatná volba) a pod ním je tlačítko na uzamčení všech dveří z interiéru. Před spolujezdcem je obrovská přihrádka a když píšu obrovská, myslím opravdu obrovská. Zapomněl jsem, že spolujezdcův opěrák se dá sklopit dopředu, čímž vám vznikne obrovská ložná plocha pro naložení něčeho opravdu dlouhého.

Pojďme na chvíli dozadu. Vzadu jsou 3 samostatná sedadla, která jsou o něco výš položená než ta přední, takže člověk sedí ještě výš než lidi vepředu. Pod nimi jsou opět šuplíky na nějaké prkotiny a pod nohama mají spolucestující, také další odkládací prostor. Před nimi jsou sklopné stolečky připevněné na zadní straně předních sedadel. V zadních dveřích jsou schované protisluneční clony, které se dají natáhnout přes okna. Sedadla lze posunovat, sklápět, překlápět, vyndavat. Pokud vytáhnete prostřední sedačku, zbylé dvě můžete usadit tak, že budou dál od dveří, čímž vznikne více prostoru pro nohy. Všechna zadní sedadla mají opěrku hlavy.

Tak a teď to horší. Sedadla u dveří jsou už hodně na hraně s pohodlím pro dospělého, ale to prostřední bych nepřál ani svému největšímu nepříteli. Opravdu je to slabota. Ale jelikož vzadu nesedím, tak je mi to jedno ;-) Kufr je přiměřeně veliký a je v něm plnohodnotná rezerva.

Co se týká kvality zpracování uvnitř vozu, ... Materiál je určitě příjemný na omak (ještě jsem to ale nezkoušel olizovat). Vrchní část palubní desky je z měkčeného plastu, ale ta spodní je z tvrdého. Místy jsou části interiéru pogumované takovou tenkou vrstvou, která se bohužel už začíná odlupovat a nevypadá to zrovna pěkně. Tento interiér si rád vrzne, ale to se nedá nic dělat. Je to nepříjemné, ale přežít se to dá.

EXTERIÉR:
Tady toho asi moc nenapíšu. Tohle auto si vzhledově buď zamilujete, nebo ho prostě nesnášíte. Mě se i po těch 3 letech neskutečně líbí. Celá generace těchto Renaultů se mi líbí, protože to bylo něco jiného než u ostatních aut. A jak už jsem jednou napsal... ten zadek, ten je opravdu nádherný :-D

MOTOR a ŘAZENÍ:
Jelikož vlastním 1.6, tak sami jistě víte, že to žádný trhač asfaltu nebude. Jsem klidný vyrovnaný řidič, který je ve svých 29 letech už dost vybouřený, takže tenhle výkon mi docela postačuje (mé horší já by si ale přálo 2.0l nebo 2.0T l, protože to by teprve byl ten správný motor). Při volnoběhu motor nejde vůbec slyšet, při padesátce je velmi zlehka slyšitelný, kolem 90km/hod točí docela vysokých 2800ot/min., ale hluk v kabině je ještě velmi únosný. Dálničních 130, ale už příjemných není. Motor řve jak pominutý, takže žádná idylka to není. Řazení je docela "ne"přesné až na druhý rychlostní stupeň. Nevím proč, ale ten se řadí při studeném motoru opravdu hrozně. V zimě je to, dovolím si říct, naprostá tragédie (uznávám tudíž, že do Fábie to má opravdu hodně daleko). Na co jsem si dlouho nemohl zvyknout je, že spojka zabírá hrozně vysoko. S mým stylem jízdy mám průměrnou dlouhodobou spotřebu v létě 6.3l/100km a v zimě kolem 7.8l/100km. Jízda je s tímto menším "korábem" přesto velmi příjemná. Nějaké zvlášť obrovské rány při přejezdu nerovností slyšet nejdou. V zatáčkách se karosérie mírně naklání, ale není to nic hrozného.

Poloautomatická brzda funguje velmi dobře. Při vypnutí motoru se automaticky sama zatáhne. Při nastartování a rozjezdu se sama odbrzdí. V kopci při rozjezdu se už musí zatáhnout ručně, ale při rozjezdu se sama uvolní až když pozná, že motor má dostatečný výkon na vyjetí kopce (takhle to chápu já, ale možná je to jinak).

VÝBAVA:
Na to, že je to rok výroby 2005 má auto ve výbavě opravdu hodně věcí. Hlavně bezpečnostních prvků:
ABS s EBV a s asistenčním systémem brzd, ESP s protiskluzovým systémem, ASR s kontrolou nedotáčivosti, 6x airbag (přední, boční, okenní), vyhřívaná přední sedadla, autorádio s CD, tříramenný volant výškově a hloubkově nastavitelný, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, palubní počítač, centrální zamykání, loketní opěrka, klimatizace manuální, imobilizér, otáčkoměr, elektrické ovládání oken vpředu/vzadu, poloautomatická parkovací brzda, Isofix (příprava na dětskou sedačku), kontrola poklesu tlaku v pneumatikách příprava na mobilní telefon, vyhřívaná zrcátka, elektrická zrcátka, samozatmavovací zpětné zrcátko, přední mlhovky, senzor automatického spuštění stěračů, automatický spínač světlometů atd... To je vše, na co jsem si vzpomněl, takže výbava je jak sami uznáte opravdu bohatá.

ZA CO VŠECHNO JSEM UŽ MUSEL UTRATIT PENÍZE:
Tak a teď zde napíšu, co všechno odešlo, nebo se prostě už muselo vyměnit a čtení to nebude vůbec pěkné... Je to rozdělené na věci, které se podělaly samy a na věci, které se musely udělat, protože už nastal čas na výměnu.

Věci, kterým nastal čas výměny:
- rozvody komplet
- přední + zadní kotouče (ještě by to na nich šlo, ale dostal jsem dobrou cenu na kup, tak jsem je vzal a vyměnil je)
- přední zadní desky
- brzdová kapalina
- několikrát olej + filtr + pokaždé kabinový a vzduchový filtr
- svíčky
- L+P tyč stabilizátoru
- čeká mě L+P čep řízení
- zimní gumy

Věci, které se podělaly:
- snímač tlaku klimatizace
- zapalovací cívka
- zapalovací cívka
- zapalovací cívka
- zapalovací cívka
- zapalovací cívka (ty cívky to je naprosté zlo tohohle auta!!!!!)
- reprogramace řídící jednotky

Jednoho krásného dne mi vyskočila hláška Check Emission a auto papalo 20l benzínu na 100km. Bylo svěřeno Renault servisu. Pánové odborníci vyměnili postupně:
1. čidlo vačkového hřídele - nepomohlo to.
2. čidlo el.mag. ventilu vačkového hřídele. Taky nepomohlo.
Další idea byla vyměnit rozvody, půl motoru a vzhledem k tomu, že jsem za to zaplatil 6500kč bezvýsledně, už mě v Renault servisu nikdo nikdy neviděl.

Našel jsem si v Havířově jiný neautorizovaný servis, kde auto stálo týden, protože nemohli přijít na to, čím by to mohlo být. Poté provedli reprogramaci řídící jednotky (nahráli nejnovější verzi) a od té doby je auto zcela v pořádku.

ÚSMĚVNÁ HISTORKA:
Minulý rok jsme se rozhodli s ženou jen na náš první Renault sraz do Jedovnic. Jízdu jsme si užívali až do chvíle, kdy jsem potřeboval jít na záchod. Sjel jsem z dálnice na benzínku, zaparkoval jsem to přímo před LPG stanicí, kde jsem vykonal potřebu.

Po cestě k autu jsem si všiml, že se z auta nějak kouří. Žena seděla v autě a četla, ničeho si prý nevšimla. Prvně jsem šel normálním krokem, ale pak jsem už skoro běžel. Vykřikl jsem na ženu ať vypadne z auta, že nám něco hoří v motorovém prostoru.

Zaúkoloval jsem jí, ať vytáhne věci z kufru a dá je dál od auta. Mezitím jsem otevřel kapotu. Nikde nic nešlo vidět, že by hořelo, ale pořád se z toho kouřilo čím dál tím víc. Rychle jsem vytáhl práškový hasící přístroj 2kg a položil ho zatím vedle auta. Pak jsem si lehl pod něho abych sundal kryt pod motorem. Myslel jsem si, že bych zespodu mohl vidět, co to tam tak doutná.

Když jsem tam ležel a odmontovával jsem ten kryt 10 golou, tak na mě žena vykřikla, že za motorem už hoří. Z té země jsem vyskočil jak potrefená laňka, popadl hasičák, strčil jsem ho do té mezery co je mezi motorem a karoseríí a zmáčkl. Ihned všude začala poletovat necelé 2 kila žlutého prášku.

Naštěstí to pomohlo a oheň byl zažehnán, ale toho bordelu v motoru, no prostě maras. Pak jsem si opět, teď už v klidu, lehl na zem o odmontoval ten kryt zespodu. Ihned jsem věděl, co tam tak doutnalo a nakonec začalo hořet. Byla to ta odhlučňovací hmota, která nejspíš spadla na rozehřátý výfuk. Při dálničním tempu se to asi zahřálo tak, až to blaflo, a protože jsem pak hned zastavil, tak se to mohlo rozhořet naplno. A jak se tam ta hmota dostala? Zcela jednoduše. Několik měsíců před tím jsem měl v autě nejspíš kunu, která si na té hmotě pošmákla, a ještě se mi vysrala na motor. Bože to byl smrad, když jsem otevřel kapotu a přišel na to.

Když jsem pak odjížděl z benzínky, tak jsem viděl ve zpětném zrcátku, jak kusy té hmoty odlétávaly. Nejlepší ale byla ta kouřová clona z toho prášku :-D Říkal jsem si, že druhý den zajedu na benzinku a vysaju to z toho motoru, jenže začalo pršet a tím, že ten prášek zvlhl, tak šíleně ztvrdl, takže se už s tím nedalo nic dělat. Dodnes tam mám žluté fleky toho hnusu a ze zbytku té protihlukové hmoty se ten prášek pořád sype... :-D

A to je konec přátelé.

Jinak auto jsem kupoval se svou přítelkyní a za chvíli budoucí ženou (korektorkou, které tímto děkuji za opravu chyb), ale je jednodušší psát recenzi v první osobě. To jen aby se vědělo ;-)

Popenec

Silné stránky

- tichý chod motoru
- startování čudlíkem (nejsou klasické klíče, ale karta)
- vyšší posez, větší rozhled před sebe
- nastupování do auta
- poloautomatická brzda
- prostor, prostor a zase prostor
- variabilita
- množství úložného prostoru
- ovládání rádia pod volantem
- bezpečnost

Slabé stránky

- pojistky v motorovém prostoru (hlavně ty důležité např. od světel) kdo neviděl kde a jak jsou uložené, tak nepochopí.... výměna na cestě je naprosto nemožná
- malá plocha zpětných zrcátek
- slabší motor (ale vybral jsem si ho, tak bych si asi neměl stěžovat)
- řazení nepatří k nejlepším vlastnostem vozu
- dešťový senzor (jeho funkce je opravdu zvláštní a záhadná)
- 5 dveře by se mohly otevírat ještě o kousek výš
- kvalita zpracování by mohla být o něco lepší