Recenze
Fiat 500
Technické info
Přezdívka auta Fiátek Rok výroby 2012 Koupeno nové najeto [km]:700 palivo: benzin počet válců: 2 počet ventilů na válec: 4 objem [cm3]: 875 výkon [kW]: 63 kroutící moment [Nm]: 145 zrychlení 0-100 km/h [s]: 11 maximální rychlost [km/h]: 173 počet rychlostí: 5 převodovka: manuální průměr kol [palce]: 15 zavazadlový prostor [l]: 185 pohon kol: přední spotřeba [l/100km]: 4.1
Popis vozu
Fiat 500
O pětistovce jsme uvažovali už nějaký ten rok zpět. Stejně jako MINI to bylo jedno z aut, které mě provázelo již od dětství. U pětistovky to bylo umocněné ještě tím, že prateta fiátka měla. Sice šestistovku, ale to jsem tenkrát nerozlišoval. Když dosloužil, hráli jsme si v něm na zahradě na špalcích, než došlo i na něj a byl rozřezán do starého železa. Nová moderní pětistovka byla představena 4. července 2007 a shodou okolností jsme byli o deset dní později v Miláně a najednou se před námi na náměstí před hradem (Castello) Sforzesco objevila řada zbrusu nových pětistovek, které právě v tomto severoitalském městě akorát Fiat představoval. U nás v republice jsme o něm jen slýchávali a poprvé vidět jsme ho v České republice mohli vidět až na oficiálním představení 27. listopadu 2007.
Důkladně jsme několik vystavených kousků prolezli a v tu chvíli nám už bylo jasné, že si ho jednou pořídíme. Ale až v důchodu… Přeci jen cena novinky byla mimo naše možnosti. Rok na to však dozrál čas na koupi auta. Při výběru připadaly v úvahu pouze starší auta, a když jsem jednoho jarního dne objevil modrozeleného MINIho, bylo rozhodnuto. Ale o MINIm tento článek není, miňouše najdete v jiné recenzi. Trochu odbočím - jako druhé auto v rodině máme Smarta ForTwo – s ním jezdí přítelkně dnes a denně do práce. Já jezdil MINIm, ale po tom, co jsem změnil kancelář do centra města, kde je velký problém s parkováním, stál MINI celé týdny před barákem. Po čtyřech letech v nás tak uzrál názor, že méně praktické auto půjde z domu. A ať to zní sebevíc divně, méně praktický byl v tu chvíli ne dvoumístný Smart, ale MINI. A tak jsme se rozhodli prodat a rozhodli se, že pořídíme fiátka pro přítelkyni, Smart zůstane prozatím mě (na občasné ježdění do centra ideální) a až doslouží ten, pořídíme místo něj něco většího, už rodinného. Všichni v okolí si opět poklepávali na čelo, když zjistili, co chceme pořídit, všichni doporučovali, ať si za cenu pětistovky koupíme oktávku, fabii nebo něco takového. Ale proč. Když si chce člověk udělat radost, má se rozhodovat srdcem, ne hlavou :-). A až nastane situace, že se budeme muset rozhodovat hlavou, stejně se budu snažit nepořizovat běžné auto. Jízdu by se měl člověk užívat :-) Třeba názor časem změním.
Po tomto rozhodnutí jsme tedy začali po bazarech a německých serverech hledat pětistovku, která by splňovala naše (dobře, hlavně mé) požadavky. Po tom, co jsme měli v roce 2011 možnost seznámit se s motorem TwinAir (nejdřív ho slyšeli na ulici) a pak si o něm i něco přečetli, začali jsme zjišťovat, že by se nám líbil jak parametrově, tak zvukově – přeci jen zní jako stará dobrá pětistovka. Co však byl problém, motor byl starý pouze rok a dává se jen do lepší výbavy Lounge, takže ceny ojetých aut se pohybovaly v docela vysokých hladinách.
Když Fiat před koncem roku představil větší pětistovku s přízviskem L, chtěl jsem ho vidět, a proto jsme se vypravili do Fiatu ve Vršovicích, kde jsme si domluvili v první řadě předváděcí jízdu klasické pětistovky s TwinAirem a v druhé řadě si prolezli eLko. Oboje mě dosti zaujalo, takže krom rozhodnutí jít skutečně do motoru TwinAir jsem zjistil, že po Smartu by „rodinné“ auto mohla být klidně 500L. Zpět ale do autosalonu. Jelikož jsem měl představu o výbavě, prodejce mi zkalkuloval aktuální cenu klasické pětistovky. A jaké bylo překvapení, když cena nového auta byla téměř stejná jako ceny ojetých TwinAirů na Internetu. Nelpět na otevíracím střešním okně, ESP a modré Cappellini barvě, dostali bychom se pod námi stanovenou hranici. Celková sleva na auto přesáhla 6ciferné číslo oproti ceníkovým cenám. Dále nebylo co řešit a do týdne jsme odcházeli z autosalonu s podepsanou smlouvou a příslibem, že je teoreticky možné, že pětistovku nám dodají do Vánoc.
A skutečně, ještě před koncem Světa se mi ozval prodejce, že 12. 12. 2012 nám auto bratři Poláci vyrobili, a tak jsme si ho stihli v den konce Světa, 21. 12. 2012, ještě pár hodin užít :-) Konec Světa se nakonec (opět) nekonal, a tak si můžeme pětistovky užívat dál. Nejdřív jsme mu říkali pracovně šmoula. Toto pojmenování se ale neuchytilo, já interně jsem ho po několika kilometrech začal nazývat Brbla. Poslední pojmenování je Amálka, a to z důvodu, že tak se jmenovala již zmíněná pětistovka (teda šestistovka, ale čert to vem) pratety (díky SPZ začínající tenkrát AM).
-------------------------------------
Něco z historie…
Následující řádky čerpají nejen z internetových zdrojů, ale hlavně z knížky Fiat 500 – historie, vývoj, technika, sport, kterou pro vydavatelství Grada napsal pan Jan Fiala, a kterou jsem si samozřejmě hned běžel koupit. Z knížky se dozvídám známá i méně známá fakta. O historii Fiatu 500 toho je po Internetu napsáno hodně, shrnu tady jen ty hlavní fakta.
Prvním malým moderním fiatem byl již v roce 1936 Fiat 500 Topolino. Byl natolik dobrý, že přežil i druhou světovou válku. Původně měl mít moderní motor i pohon vpředu, při požáru prototypu, jehož jízdy se účastnil vlivný senátor Agnelli, byla tato koncepce zamítnuta a na tři desítky dalších let zapovězena. Itálie potřebovala malé lidové vozítko a úkol vytvořit ho byl přidělěn mladému konstruktérovi Dante Giacosovi. Navržený prototyp dostal název Zero-A, měl čtyřválec o objemu 569 ccm před předními koly a poháněnou zadní nápravu. Později prototyp přejmenovali na Tipo 500 a brzy po představení se vžila přezdívka Topolino (Myška). Jako každý model prošel několika modernizacemi a variantami, takže po válce to byla například verze Fiat 500 Topolino B, v roce 1949 verze C, která měla poameričtělý vzhled. Topolino byl tak úspěšný, že se v různých licencích vyráběl po Evropě. Celkově se ho vyrobilo přes 3,5 milionu kusů.
Nová pětistovka, Fiat Nuovo 500 byl představen v roce 1957 jako nástupce Topolina. Konstrukce byla shodná s větší šestistovkou. Vzadu byl uložen vzduchem chlazený dvouválec o objemu 479 ccm a maximálním výkonu 13 koní (10 kW). Díky nízké hmotnosti, pouhých 470 kg dokázal vůz dosáhnout nejvyšší rychlosti 85 km/h. Nová pětistovka měla nezávislé zavěšení všech čtyř kol, čtyřstupňovou nesynchronizovanou převodovku a bubnové brzdy. Typické také byly dveře umístěné opačně, tedy vzadu zavěšené dveře. Ty zůstaly až do roku 1965, kdy kvůli novým bezpečnostním standardům musely být nahrazeny klasickou koncepcí. Pětistovka byla čtyřmístná, optimálně svezla ale pouze dva. Co vydrželo po celou dobu produkce, byla srolovatelná plátěná střecha. Zadní okénka byla na pevno, přední pouze výklopná. Celková délka autíčka nepřesahovala 3 metry. Spotřeba činila necelých 5,5 litru na 100 km. Jako Topolino, i 500 Nuovo, později přejmenovaná pouze na Fiat 500, se vyráběla v různých státech (včetně např. Nového Zélandu).
-------------------------------------
ZKUŠENOSTI
První seznamování s autem je vždy to nejkrásnější. Proto když nám prodejce začal v salonu ukazovat co a jak, byl jsem lehce nervózní. Chtěl jsem si už do auta sednout, odjet a v klidu doma si všechno osahat, vyzkoušet, případně za pomoci manuálu objevit.
První nastartování, první nastavení zrcátek, první spárování telefonu přes Bluetooth, první otevření okýnek, první otevření střechy… pak už jen zařadit a výlohou vyjet ven do světa. První metry a kilometry jsou vždy čistě seznamovací a nejinak tomu bylo i v tomto případě.
Motor aneb kdo neslyšel, neuvěří…
Od nastartování si motor (nebo motůrek, pokud pro vás dva válce nejsou plnohodnotný motor) tak pěkně brblá, že na první poslech zjistíte, že něco není „v pořádku“. Uvnitř je ale ticho, jen lehké vibrace prozrazují běžící agregát. Při přidání plynu se to ale změní. Nejen venku, ale i vevnitř se něco rozrachotí a motor tak dá najednou svůj potenciál nejen brblavým zvukem. Rozjezd na jedničku, spojka zabírá výš, než jsem zvyklý a jde strašně lehce, ale to mi nevadí, to je o zvyku. Po dosažení asi 1 900 otáček se na displeji rozsvítí SHIFT, signalizující, že pokud chci jezdit úsporně, měl bych přeřadit. Když toto budete ignorovat, u 2 000 otáček dojde k (razantnímu) zátahu turba a auto najednou vystřelí. Pokud přeřadí, klesnou otáčky k 1 400 a budete mít pocit, že auto musí nutně chcípnout, že se dusí. Motor si ale tak zlehka brblá dál, že v kabině nic neslyšíte. Při asi 55 km/h na čtyřku se najednou objeví šipk,a že máte přeřadit na pětku. Cože? Už? Vždyť to nejde. Ale jde. Tomuto stylu jízdu však odpovídá i dynamika, která není nijak znatelná. Pokud doporučení budete ignorovat a zmáčknete plyn až na podlahu, je to něco jiného. Krom burácivého zvuku auto i docela vystřelí. Však jen s řidičem (se mnou) váží něco kolem 900 kg. Po překročení asi 7 000 otáček dojde k zásahu omezovače a musíte chtě nechtě přeřadit (nebo zpomalit :-). V tuto chvíli (díky zimnímu počasí) nemám přímé srovnání s jinými, subjektivně musím konstatovat, že je fiátek mrštnější než byl MINI (parametrově jsou zhruba stejně) – je potřeba si ale uvědomit, že tady se bavíme o dvouválci, který má menší objem než dvě plechovky piva. Další hodnocení budu pravděpodobně zpřesňovat s narůstajícími kilometry a slézajícím sněhem. V tuto chvíli uvedu snad jen zrychlení, které je z 0 na 100 km/h za 11 s. Za zmínku stojí ještě režim ECO. Ten se aktivuje čudlíkem na palubní desce a znamená snížení výkonu (resp. točivého momentu) a větší zásah posilovače řízení v nízkých rychlostech. I bez ECO režimu jde teda v nízkých rychlostech (do 15-20 km/h) řízení tak jemně, že snad stačí na volant foukat a budete zatáčet, v ECO (rozuměj městském režimu) je to ještě lehčí. Při překonání cca 20 km/h však řízení příjemně tuhne. ECO režim sníží točivý moment a tím i spotřebu, což je docela znát. Konkrétní snížení spotřeby zatím hodnotit nebudu, to bude relevantní, až motor nebude syrový a bude se jezdit častěji. Snížení točivého momentu je znát docela dost. Číselně to vyjádřit nedokážu, ale pocitově to je jako kdyby vysadilo turbo. Spotřeba se zatím pohybuje kolem 6,5 litru na 100 km. Mám ale najeto 700 km a je zrovna zima, zminí pneu… doufám, že se postupně přiblížíme alespoň trochu k výrobcem deklarovaných 4,2 l/100 km.
Jízda
Pocitově je fiátek takový zvláštní. Díky tomu, že jsem před ním měl MINIho, neubráním se srovnání s motokárou, kterou MINI bezesporu je. Když nastupujete do MINI, platí na to doslova známá a slavná hláška z filmu Vrchní, prchni! „Jako za kulomet, pani. Přikrčit a mírně zaklonit“. Do pětistovky si sedáte naopak nahoru jako například do Matize. Při prvních jízdách jsem se snažil naštelovat sedačku a pořád ji dával dolů a ono to už níž nejde. Samozřejmě jde o zvyk. S posezem souvisí i stabilita auta. V porovnání s MINI se v zatáčkách pětistovka naklání více, samozřejmě oproti konvenčnímu osobáku je to ale mnohem méně. Díky zimnímu počasí jsem neměl ještě možnost zkoušet projíždění začátek „na hraně“, mám pocit ale, že ESP bude zasahovat mnohem dříve než u již zmiňovaného miňouše. Motokára to holt není. Jízda obecně je ale mnohem komfortnější. Podvozek je jemnější než u MINIho, na trasách, které mám naježděné a znám díky Smartu nebo MINI všechny podélné i příčné nerovnosti se pětistovka přenáší s klidem bez velkých rázů od kol. Asi na tom mají podíl jen 15palcová kola. Při testovacích jízdách u prodejce s 16“ byly přeci jen nerovnosti znát více. Jelikož jsme měli pětistovku půjčenou v létě na dovolené, měl jsem strach z převodovky resp. Z řazení. Nevím, jestli je to jiným motorem, ale syrovost, která u zapůjčené 1,2 na dovolené byla a rychlosti šly řadit dost hrubě je u naší pětistovky pryč. Rychlosti tam skáčou bez problémů a lehce.
Co mě zaujalo, je řešení světel. U MINIho jsem byl zvyklý, že na mě spoiusta aut blikala, že na ně svítím mlhovkami a vysvětlujte jim, že to jsou jen parkovačky, že mlhovky jsou ještě níže. Toto je stejné i u pětistovky. Za těch pár kilometrů už mě pár řidičů taky problikalo mlhovkami, i když jsem jimi na tuty nesvítil (když je zapnete a vypnete potom motor, samy se vypnou, takže při další nastartování už nesvítí). Sice jsem byl trochu zklamán, že díky parkovačkám, které fungují jako světla pro denní svícení, není u pětisovky přisvicování do zatáčky, ale co. Abych se vrátil k tomu, co mě zaujalo. U běžných aut, která nemají bixexony se překlapávají potkávačky a dálková světla, takže svítí vždy jen jedny. U pětistovky jsou dálková světla právě dole u parkovaček, takže při zapnutí dálkovek zůstanou svítit potkávačky a přidají se k nim dálkovky. Zajímavé a docela dobré, máte osvětlenou silnici blízko před sebou stále a vidíte i do dálky. Intenzita dálkovek by však mohla být trochu větší.
Výbava
Po rozhodnutí pořídit nové auto a nespokojit se s nějakým z druhé ruky přišla na řadu výbava. S TwinAirem se dodává jen lepší varianta Lounge, která obsahuje téměř vše, co jsme požadovali. Krom běžných věcí v autě jako jsou volant a kola má Lounge výbava ve standardu dálkový centrál, ABS a EBD, výškově nastavitelný volant, manuální klimatizaci, atermická skla, elektrická zrcátka v barvě auta, mlhovky, zadní stěrač, posilovač DualDrive, 7 airbagů (včetně kolenního u řidiče), zadní dělené sedadlo, kožený volant s ovládáním rádia a handsfree, okna v elektrice, systém Blue&Me (bluetooth handsfree a přehrávač MP3 z USB či Aux-in), chromový paket (chromované lišty v náraznících, rámečky oken, koncovka výfuku, vnitřní kliky dveří a proužek na hlavici řadicí páky), zadní parkovací senzory, prosklenou střechu (ve standardu pevnou), STOP&START systém a nastavitelné sedadlo. Co jsem určitě chtěl a je tedy v příplatkové výbavě je ESP a elektrické otevírací střešní okno. Navíc jsme pak ještě vzali sedadlo spolujezdce s pamětí, modrou azurovou barvu Cappellini (tu když jsme na prodejně poprvé viděli, věděli jsme, že ji musíme mít a původně uvažovaná bílá (pětistovka, to je přeci bílá, ne?) šla stranou a boční lišty na dveře. Při přebírání nám bylo ukázáno, že díry v lištách nevypadají pěkně a je tedy vhodné do nich rovnou vsadit loga pětistovky. Sice je na prodejně přímo neměli, ale stačilo pár telefonátů a během vyřizování papírů nám je dovezli ze skladu, které byly původně určeny pro jiného zákazníka, který však měl přijít až za „týden“ a mezitím dojdou nová.
Uvnitř je všechno přehledně uspořádané, ovládání rádia díky sytému Blue&Me je trochu divné, něco (např. přehrávání z USB flashky) jde ovládat pouze na volantu a názvy písní se zobrazují jen na displeji v budíku, ne nan rádiu, takže spolujezdec nemůže ani přehodit písničku nebo album, aniž by šáhnul na volant. Jde asi ale o zvyk. Příjem rádií je strasně citlivý, takže chytám rádia, která jsem ani nevěděl (v MINI a ve Smartu už vábec ne), že taková existují a u nás vůbec hrají. Nejsem ale zrovna rádiový typ, takže pro mé potřeby bohatě stačí Radiožurnál. Raději s i vychutnávám v tichu zvuk motoru, nebo když už tak MP3. Pořídil jsem 16GB flashku a bez problémů z ní pětistovka přehrává. Na volantu si pak volíte, jestli přehrávat vše náhodně nebo podle umělce, alba atd. Pro mě ideální je podle adresáře. Co mě překvapilo, jsou ohromná zpětná zrcátka, která k autu skoro až nepasují. Zvenku to znát není, ale když se do nich podívám zevnitř, připadá mi to, jako bych se díval do zrcátek u dodávky. Suprově vypadá otevřená střecha, kdy celá jedna půlka odjede dozadu. Trochu mě zklamalo to, že nejde klíčkem stáhnout na dálku okýnka (u MINIho jsem si na to straně zvykl). Nejde je ani vytáhnout ani zavřít střešní okno. Vše tedy musíte učinit před vypnutím motoru resp. Před vytažením klíčku ze zapalování. Na dnešní dobu by se mi i líbilo tlačítko START. To ale mají až Abarthi. Na první pohled je trochu nepřehledný budík sdružující tachometr a otáčkoměr. Po pár kilometrech si ale zvyknete a už vám to tak divné, že jedna ručička jede pomaleji a druhá lítá jak zběsilá, nepřijde.
Co se mi vůbec nelíbí, jsou tlačítka otevírání okýnek. Ty se do pětistovky vůbec nehodí a připadá mi to, jako by na ně designeři zapomněli a v poslední chvíli, kdy už auto šlo do výroby zjistili „sakra, my nemáme jak stahovat okýnka… no co, vyřízněte u šaltpáky díry a dáme je tam“. Časem zauvažuju o dokoupení nové hlavice řadící páky. Ta černá se k bílošedému interiéru moc nehodí. Naštěstí to jsou věci řešitelné za chodu, nezávislé na výrobě.
KUFR
Kdo měl kdy MINIho nebo Smarta, zavazadlový prostor moc neřeší. Stejně tak u nás. Zatím jsme dva a to je auto dostatečně velké. I s kočičákem se srovnáme i do Smarta na větší vzdálenost. Je fakt, že délka o cca 10 cm kratší než je MINI je znát ve chvíli, kdy chci dovnitř naložit lyže a prkno. Nakonec jen tak ta se vejde úhlopříčně při obou skolepných sedadlech. To ale u MINIho bylo taky tak, jen ne tak na knop. Sice jde dokoupit stylový nosič lyží na zadní víko, ale to je jen jednoúčelová záležitost a při frekvenci ježdění na hory jednou (max dvakrát) za zimu vím o lepších případech, jak investovat celkově asi 12 000 Kč. I když mi prodejce nabízel super skladovou cenu, odolal jsem. I když do budoucna, kdo ví :-). Pokud bychom neměli otevírací střechu, jde samozřejmě na pětistovku dát klasická zahrádka a pak není problém převoz jakýchkoliv lyží, prken, rakví atd. Samotný kufr je trochu větší než u MINI, je ale víc zkosený, takže když dáte dvě tašky na sebe, musíte dát pozor při zavírání víka, aby nedošlo k velkému zmáčknutí tašek. Uvítal bych třeba po bocích nějaké zavíratelné schránky na lékárničku, žárovky a další povinnou výbavu. U MINI to vše bylo, i když tam zase nebyla rezerva. Tady je pod podlahou plnohodnotné kolo. Takže jsem lékárnu a vše ostatní (kromě trojúhelníku) nastrkal do rezervy. Jako příplatek lze pořídit schránku pod sedadlo spolujezdce, což teď vidím, že by za ty necelé dva tisíce asi stálo. Tak holt příště :-).
Celkově se budu k recenzi ještě vracet po odježdění dalších kilometrů.
Poznatek na závěr. Jedu v Pardubicích po silnici, zastavuju u Kauflandu na kruháči před přechodem, u kterého stojí starší paní s vyloženě naštvaným výrazem ve tváři (nechci být neslušný, takže proto spojení "starší paní s vyloženě naštvaným výrazem ve tváři" - všichni si asi dokážete najít jiné dvojslovné spojení tohoto jevu). Když se rozešla po přechodu a podívala se na mě, protivný výraz okamžitě vystřídal milý úsměv a paní hned prokoukla.
Silné stránky
Design
Motor
Velikost
Interiér
Otevírací "střecha"
Spotřeba
Slabé stránky
Velikost :-)
Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):
Zatím žádné.
Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)
Koupeno u Dojáčka v Praze. Skvělé vystupování, vstřícnost už při domlouvání testovací jízdy, poskytnutá sleva, která nám až skoro vyrazila dech, předání auta ještě před Vánoci, i když podle smlouvy vy to mohlo být až kolem 8. ledna. Věnování koberečků, zajištění chromovaných znáčků 500, povinné výbavy. Bez problémů jsem se domluvil i na zapůjčení velké petistovky (500L) na víkend zdarma. Musím Autocentrum Dojáček resp. pana J. zatím jen a jen chválit :-).
Novinky v recenzi
Přes 4 000 km během 14 dnů před námi...
Tak uvidíme.
Čekání na jaro...
Jako většina z nás, čekáme na oteplení. Od Vánoc máme najeto ani ne 2 500 km, takže brzo hodnotit. Průměrná spotřeba se drží na 5,7 l / 100 km. NA zimní provoz, z 90 %město to je, myslím, dobrá hodnota.
Eco:Drive aneb jak jezdit zeleně...
Nainstaloval jsem do PC a pětistovky fiaťácký software na monitorování a optimalizzaci jízdy, tak ho budu zkoušet :) Zatím mi Eco:index ukazuje krásných 49 bodů ze 100. Tak uvidím, jak se to bude zlepšovat :-) Pár screenshotů je ve fotogalerii... http://moje.auto.cz/?sekce=foto&im_id=im_5106f20709742&ga_id=GA_50f6a096687e7
Růst je cooL aneb Fiat 500L
Mám na víkend půjčený na otestování Fiat 500L, tak jsem zvědavý. Zatím první poznatky... 1,4 motor do tohodle auta fakt néééé. Cesta z Prahy do Pardubic za 8,2 litru a při sešplápnutí plynu se akorát změní zvuk motoru. 130 jsem dosáhl zhruba někde kolem Poděbrad, pak jsem musel přibrzdit kvůli tiráku a dalších 15 minut zrychloval... snad jsou jiný motory lepší než tennto s 95 koni.
Kmotrovské SPZ
Nevím, jak to funguje v jiných městech při výběru značek, u nás u každé přepážky visí seznam na papíře A4, kde je řada asi 40 značek, ze kterých si příchozí může vybrat. Takže i když nemáte nebo nechcete využít jiný způsob získání značky, můžete mít na výběr zajímavá čísla, která by nemálo českých deníků nazvalo kmotrovskými... v mém případě bylo na výběr např. 3993, ... 3999, 4000, 4001 atd... Já si ale zvolil datum představení pětistovky, 4. 7. Je fakt, že jsem litoval, že jsem nepočkal pár týdnů, až bude řada 5E0 0500, to by bylo hodně stylové :-)
Přidat názorDiskuse: Fiat 500
- Miláčik 03.02.2020 21:27 designer
- Re: Re: Re: Re: SPZ 14.03.2015 19:38 Prase
- Pozdrav 12.01.2015 09:11 fiatak500
- Zajimave hodnoceni 01.03.2013 07:52 MINIak
- Re: 500(L) 14.02.2013 12:14 MINIak
- Re: svietenie parkovackami?????????????? 14.02.2013 12:13 MINIak
- svietenie parkovackami?????????????? 14.02.2013 10:36 lorenzlubos
- 500(L) 12.02.2013 21:07 MatoMI
- Re: Re: Re: SPZ 30.01.2013 16:19 MINIak
- Re: Re: SPZ 29.01.2013 21:09 Prase
- Re: SPZ 29.01.2013 21:04 Nerez
- SPZ 29.01.2013 20:35 Prase
- Re: Re: Motor 1.4 28.01.2013 22:30 MINIak
- Re: Motor 1.4 25.01.2013 20:09 dr.biker
- Motor 1.4 25.01.2013 16:12 Nerez
- Re: Fiatek 25.01.2013 08:06 MINIak
- Fiatek 24.01.2013 09:48 Fisi
- Veselé autíčko 20.01.2013 10:13 VladoA6
- Re: Vítám Tě do klubu :-) 19.01.2013 19:52 MINIak
- Vítám Tě do klubu :-) 19.01.2013 18:39 Dave 11
- Díky všem za pozitivní reakce :) 17.01.2013 15:54 MINIak
- Suprova kara 17.01.2013 12:04 tomike
- CUORE 17.01.2013 10:43 SCHROJF
- Gratulujem k autu 17.01.2013 08:04 lakyno
- Krasavec 16.01.2013 22:25 KubikCv
- Gratulujem 16.01.2013 20:01 idam.i
Další vozy Fiat 500
-
Fiat 500 (2008) Majitel: koyota
Přidáno: 23.5.2010 7110 Majitel 9.91 Uživatelé
-
Fiat 500 (2012) Majitel: Dave 11
Přidáno: 23.11.2012 239 Majitel 9.87 Uživatelé
-
Fiat 500 (2008) Majitel: stanleyyy
Přidáno: 16.5.2008 5810 Majitel 9.85 Uživatelé
-
Fiat 500 (2008) Majitel: parkoviště
Přidáno: 24.3.2009 128 Majitel 9.57 Uživatelé
-
Fiat 500 (2009) Majitel: parkoviště
Přidáno: 30.3.2009 1110 Majitel 8.81 Uživatelé