Volvo V50 2.0D 100kW Kinetic

Hodnoceno: 7× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Volvo V50 2.0D, 100kW, manuální převodovka, výbava Kinetic

Výbava:
- dvouzónová automatická klimatizace
- tempomat
- multifunkční volant
- CD přehrávač
- el. okna, el. zrcátka

Silné stránky

Silný motor
Jistý podvozek
Kvalitní interiér
Kvalitní použité materiály
Bezpečnost

Slabé stránky

Slabá světla
Malý kufr
Málo odkládacích prostor

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Autorizovaný servis bez problémů, pouze drahý.
Neautorizovaný Volvo servis také bez problémů, o něco levnější.
Klubový servis Volvo bez problémů, příznivé ceny.
Auto mělo nad rámec běžné údržby následující opravy:
- výměna obou ložisek předních kol
- kulový čep
- vadný alternátor (auto umře za jízdy, pomůže jen odtah)
- vypálení DPF filtru
- auto mělo lehkou nehodu na předek, nemuselo se nic měnit

O autu

Volvo V50 je kombík nižší střední třídy od Volva vyráběný od r. 2004. V roce 2005 byl nominován na World Car of the Year a národní soutěže vyhrál v Kanadě a Jižní Africe.

Volvo má jednoduché značení. V znamená Versatily/Estate (kombík), S znamená Saloon (sedan), C znamená Coupe (kupé) a XC znamená cross-country, což jsou SUV/crossovery. Číslo potom označuje v podstatě velikost auta. V50 je tak kombíkem, kterému odpovídá sedan S40, ale pozor, až druhá verze, ta první vzešla ze spolupráce s Mitsubishi (podvozek) a Renaultem (motor) a s druhou verzí nemá mnoho společného.

V50 má od začátku jednoduché hranaté tvary, v roce 2008 prošla faceliftem, což se nejmarkantněji projevilo na přední masce a zadních světlech, dalšími změnami prošla audioaparatura, přibylo blikající brzdové světlo, volitelný BLIS a aktivní Bi-xenony. Velmi důležitá změna proběhla v roce 2009, kdy se nápis VOLVO na pátých dveřích změnil na V O L V O (přibyly mezery mezi písmeny :-))

V50 vznikla za doby vlastnictví Volva Fordem, takže je hodně rozšířený názor, že je to auto vyráběné v Belgii na podvozku Focusu s motorem Peugeot. Ve skutečnosti je to tak, že podvozek vychází z Fordí platformy C1 (Volvo P1), kterou společně vyvíjelo 2 roky 30 inženýrů od Fordu, Mazdy a Volva (kteří měli na starosti mechanické komponenty) a auta jako Ford Focus, Mazda 3 a Volvo S40/V50 tak sdílejí cca 60% součástek. Další auta na této platformě jsou Mazda 5, Volvo C30 a C70, Ford Kuga a na modifikované platformě jezdí i nejnovější Volvo V40 od roku 2012. Takže ano, jsou shodné komponenty, ale spíše Ford profituje z dobře odvedené práce inženýrů od Volva.

Naftové motory 1.6D s výkonem 80kW a 2.0D s výkonem 100kW jsou čtyřválce z produkce PSA, takže se objevují v širokém spektru aut od Mini Cooper D, přes v Citroeny C4 a C5, Peugeoty 407, Fordy Focus a Mondeo až po Volvo S80 1.6 DRIVe. Je možné samozřejmě sehnat i auto s pětiválcem D5.

V50 je pojata jinak než Focus, má hodnotnější použité díly např. v interiéru, odlišné naladění, silnější motory, více elektronických udělátek atd. Na papíře to není tak snadno poznat, ale při přímém přesednutí mezi auty je cítit vyšší úroveň Volva. V50 byla myšlena jako konkurence autům jako Audi A4 a BMW 3. Nakolik se to podařilo, nechám na posouzení každého.

Celkový dojem z V50 a jeho 5ti letého vlastnictví je veskrze pozitivní. Auto jsme přivezli z Německa jako tříleté s najetými cca 120.000km. V té době bylo auto opticky i mechanicky ve výborném stavu, opotřebení bylo znát pouze lehce na dveřní výplni řidiče, kde se opírá loket, ošoupaném tlačítku tempomatu a asi na dvou promáčklinkách na středové hliníkové konzoli. Po vyčištění bylo auto jako nové. Tím chci naznačit, že jsou použity kvalitní materiály a například ani nyní, při najetých 200.000km nevykazují sedačky a volant žádné ošoupání či odření. Mimochodem, volant je příjemně tlustý s koženým obšitím.

Interiér je vůbec silná stránka V50. Má poměrně jednoduchý až strohý design, ale je to věc vkusu. Tím, že se vyhýbá módním výstřelkům, je nadčasový. Kvalita materiálů sedaček již byla zmíněna, za další výhodu považuji, že i nejnižší výbava (u Volva nazývaná Kinetic) má velmi pohodlné sedačky s dobrým bočním vedením a zajímavým šitím, o čemž se může např. koncernovým autům jen zdát. Další možnou volbou sedaček je ve vyšších výbavách (Momentum, Summum) látka podobná neoprenu popř. kožené čalounění. Velmi dobrá je i možnost nastavení, kdy i je možné i „nejobyčejnější“ sedačky nastavovat výškově (lze je nastavit hodně nízko, žádné sezení jako v autobuse), zvlášť nastavovat sklon sedáku a bederní opěrky (ve vyšších výbavách elektricky).

Negativum interiéru je jeho stísněnost, což je daň za bezpečí. Dveře a sloupky jsou tlusté jako do trezoru a 1,5 litrovou lahev prostě nikam nedáte. Malou útěchou je mělká přihrádka za tenkou středovou konzolou (ideálně na doklady) nebo kapsy na mapy na zadní straně sedadel. Trochu větší útěchou je přihrádka před spolujezdcem, do které se vejde i atlas velikosti A4.

Dobrou vychytávkou je možnost sklopení opěradla spolujezdce dopředu pro převoz dlouhých předmětů. Naopak nedomyšlené je použití tvrdých plastů na B sloupcích a hranách dveří. Jednak tlačí do lokte a jednak při nárazu spony pásu do sloupku při odepínání vám spolehlivě vzbudí děti. Stejně tak jsou tvrdé plasty náchylné k vrzání (dveře, madlo pátých dveří atd.) Tady mohlo Volvo pár euro přidat.

Výbava je i v základu sympatická, standardem je silná dvouzónová automatická klimatizace (která na rozdíl od některých aut dokonce funguje inteligentně, tzn. např. nefouká v zimě naplno studený vzduch, ale počká, až se ohřeje) s trochu komplikovaným nastavováním pro řidiče a spolujezdce (jeden otočný volič a tlačítkový přepínač pro volbu zóny). Zrcátka i všechna okénka jsou v elektrice (s dvoupolohovými spínači).

Základní audiosystém s CD je průměrný, podstatně lepších výsledků se dosáhne se systémem Premium Sound. Displej je však poměrně velký (na poměry „pouhého“ rádia), automaticky se přepíná na negativní zobrazení, pokud se setmí a lze přes něj nastavovat některé nastavení auta (pokud je k dispozici multifunkční volant, je možné jej ovládat z volantu). Na druhé straně volantu bývá ovládání tempomatu. Ten bohužel neukazuje nastavenou rychlost digitálně, ale jinak funguje bez chyby.

Musím přiznat, že jsem si dosud nezvyknul na přepínání světelné houkačky (první pozice páčky blinkrů k sobě) a dálkových světel (druhá pozice páčky k sobě). Pořád mi není jasné, jak ve stresu, např. při prudkém brždění, když mi někdo najede na dálnici do pruhu, na něj zablikat tak, abych si nezapnul dálkové. Stejnou páčkou se potvrzují a přepínají hlášky na informačním displeji u budíků (auto hlásí počet zapnutých pásů vzadu, popř. nějaké další důležité informace), nebo údaje palubního počítače (pokud jej auto má, není bohužel ve standardu).

Interiér bych dokončil zmínkou o malém (zejména mělkém) kufru, který ani pevná podlaha kryjící dojezdovou rezervu s heverem nezachrání. Sporným detailem je roletka kufru, která má velkou přihrádku na drobnosti, což ji však činí rozměrnou a zbytečně zabírající už tak malý prostor. Naopak užitečnou drobností je rolovací síťka, která je ve složeném stavu buď na dně kufru, kde nepřekáží, nebo namontována na zadních stranách opěradel a snadno může oddělit zavazadlový prostor od posádky, aniž by bylo nutné mít instalovanou ohyzdnou mříž.

Karoserie V50 je poměrně bytelná. Zejména dobře je řešený předek, protože světla jsou poměrně utopena za maskou. To jsem ocenil při nárazu do stojícího auta, kdy jen vyskákaly plastové trny držící masku na nosníku a světlům ani ničemu dalšímu se nic nestalo. Negativum V50 jsou malé zadní dveře a jejich malý úhel otevření. Dostat do auta dětské sedačky, případně potom děti do nich nebývá úplně jednoduché.

Dobře vymyšleno je uchycení světlometů, kdy pro jejich vyjmutí je potřeba vytáhnout jeden stanový kolík (tak ta součástka vypadá) a světlo vysunout ven. To je asi tak jediné, co lze o světlech říct pozitivního, protože i když jsou čočková, jejich H7 svítí tragicky. Rapidního zlepšení bylo dosaženo výměnou za HID Xenonovou sadu. Nyní světla svítí špičkově, na STK či s protijedoucími nikdy problém nebyl a náhradní výbojky stojí cca 200,- Kč/ks a vydrží cca 2 roky.

A dostáváme se pomalu k jízdním vlastnostem a k motoru. Tady už to bude jen samá chvála. Motor 2.0D je sice údajně nespolehlivý, ale my jsme s ním neměli po celých 200.000km jediný problém. Je to common rail, takže má podstatně kulturnější chod než PD, má poměrně měkkou křivku, takže se nekoná žádný kopanec při náběhu turba. Poměrně dost síly má už ve spodním spektru otáček, na druhou stranu po 3.000 ot/min už vadne. 100kW je na auto této třídy až dost, hlasy říkají, že 80kW, které ze sebe vymáčkne 1.6D je tak na pokojnou jízdu a možná trochu málo. Stejně tak je D5 už skoro zbytečný.

Řazení je přesné, 6ti stupňová převodovka si s motorem rozumí a využije jeho potenciál. Jedinou výtku mám ke zpátečce, která se řadí bez pojistky doleva od jedničky, kdy je potřeba pouze překonat vyšší odpor. To je právě kámen úrazu pro křehké dívky a ženy, které s ní na parkovišti někdy bojují. Naopak když je člověk trochu rozpumpovaný, tak tam zpátečka místo jedničky spadne velmi snadno.

Naše auto nemá palubní počítač, takže spotřeba je přibližná (ale ověřoval jsem ji se Spritmonitorem) a pohybuje se 5,5-6,5 litrů/100km podle stylu jízdy.

Bodovitě ještě zmíním některé informace, které by mohly potenciální kupce zajímat

- Auto už má DPF filtr, dolévá se do něj močovina, naše auto si o ní řeklo v cca 130.000, kolem 190.000 se filtr nechal vypálit v servisu a pořád funguje bez problémů

- Rozvodový řemen se u 1.6D i 2.0D mění až při 240.000km, stejně ale pozor stáčení kilometrů kolem této hranice. Servisní interval je 20.000km

- Dodatečné jde do auta dohrát čeština až od modelového roku 2006 (MY06), což může být cca od 7. měsíce roku 2005. Starší auta mohou kromě originálního jazyka mít pouze angličtinu (někdy i to je lepší než italština či vlámština)

- Auto dost otravně pípá při nezapnutých pásech. Při malých rychlostech to ještě jde, ale od cca 40km/h ztiší rádio, změní pípání a nedá pokoj, dokud se pásy nezapnou

- Jedna z volitelných funkcí je automatické zamykání dveří při rozjezdu. Odemknout pak lze buď dvojitým zatažením za kličku otevírání dveří zevnitř nebo stiskem tlačítka pro zamykání/odemykání, které je umístěno příjemně hned vedle kličky

- Dálkové ovládání má 5 tlačítek. Odemknutí, zamknutí, odemknutí kufru, rozsvícení světel (např. když hledáte auto na parkovišti) a poplach, kdy se auto rozhouká a rozbliká (například při přepadení). Stejně jako sedačky, není ovladač ani po 8mi letech používání odřený, nebo ošklivě vypadající. Lze nastavit, zda se při zmáčknutí odemykacího tlačítka odemknou pouze dveře řidiče, nebo všechny

- Jako vyložená prkotina, o to víc pro mne nepochopitelná, proč není i na jiných autech, jsou ostřikovače. Prostě netlačí proud vody na dvě malá místa na čelním skle, ale poprskají celé čelní sklo rovnoměrně, takže očištění nepotřebuje půlminutovou sprchu

- A poměrně důležitá informace, která mne přiměla ke koupi dalšího Volva je, že si je většinou kupují lidi, kteří k nim mají vztah. V praxi se to projevuje tím, že existují kvalitní fóra, kde se člověk dozví spoustu informací a zejména neautorizované servisy, které se na Volva zaměřují a jejich údržba včetně náhradních dílů tak nevychází dráž než auta ostatních značek