Škoda Favorit 136 L

Hodnoceno: 15× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Když se řekne Škoda Favorit, nenajdu tady asi nikoho, komu by tohle auto nic neříkalo. Určitě se tady také najdou dva tábory lidí: jedni, kteří těmito vozy pohrdají a nikdy by do ničeho takového nenasedli a druzí, kteří tyto auta mají moc rádi, protože jim dobře slouží (sloužila) a možná i z nostalgie, poněvadž se na nich učili řídit nebo to bylo jejich první opravdové auto:-)
Příběh našeho Fanouše začíná v roce 1997, kdy jsme auto koupili od jedné staré dámy. Jedná se o model 136 L. Auto vyrobené v roce 1990 mělo v té době najeto 10 000!, bylo garážované a v zimě prakticky nejeté. Ne nadarmo se říká, že auto po důchodcích je nejlepší "kauf", o auto se vždy pečlivě starají, nehuntují ho, zkrátka k němu mají pěkný vztah. Favorit tehdy nahradil stařičkou 105, která už se na cesty do Chorvatska zkrátka moc necítila:-)
Hned první rok jsme s ním vyrazili na Jadran a cestu zvládl naprosto v pohodě. Až do roku 2005 sloužil jako "hlavní" rodinné auto a musím říct, že nás ani jednou nenechal stát na krajnici. Dnes má najeto kolem 70 000 km. Za těch ujetých 60 000 jsme museli pouze jednou vyměnit alternátor, vyměnit tlumiče a výfuk.potrubí, jiné opravy (když pominu takové ty prkotiny co si člověk opraví za pár korun sám) zatím nebyly třeba. Koroze se naštestí Favoušovi vyhýbá, v zimě si pěkně odpočívá v garáži, přes léto ho pravidelně myju a pastuju, takže lak je opravdu moc pěkný. Postupem času dostal Favorit pár "úprav"...začalo to autorádiem, to je základ na dlouhé cesty:-) Autorádio Sencor s
Mp3 spolu s reproduktory Sony do Favorita bohatě stačí, na dálnici při 130 km rychlosti stejně není nic slyšet:-D
Obyčejné plechové disky ozdobily poklice ze Škody Felicia, interiér dostal středový panel z Feldy, který se nalakoval do hnědé barvy, aby k palubce pěkne pasoval. K tomu slušné potahy, "tuzingové" koberečky a hlavici řadičí páky a ejhle ono to už vypadá lépe! Abychom se od ostatních trošku odlišili, přibyly ještě plastové doplňky - lemy blatníků, prahy a nasávač na kapotu. Zadní světla dostaly tmavé kryty a přední klasická stará maska se znakem na kraji byla vyměněna za masku z modelu LX se znakem uprostřed. Jako třešničku na dortu značky z Felicie, jednu dopředu na masku a druhou dozadu...voila, tuzing je dokončen:-) Autu by určitě prospěla nějaká alu kola, kdoví možná do budoucna nějaká dostane.
Zpátky k samotnému vozu, co určitě každý Čech ocení je praktičnost a slušná prostornost. Vzadu mají cestující docela dost místa, i vpředu to není špatné. Kufr má 250l a je dobře přístupný, po sklopení zadních sedadel máte malou dodávku:-)
Sedadla a opěrky hlavy, jak už bylo řečeno, jsou tvrdá a celkově ergonomicky ne moc vhodná. Zpracování plastů je kapitola sama o sobě, všechno se hýbe a vrže, ale nenáročný motorista nad tím přihmouří obě oči;-) Je to stará Škodovka, takže tichý chod motoru (hlavně ve vyšší rychlosti) také nemůžeme očekávat. Ale jinak si myslím, že motor ve Favoritu se celkově povedl a aspoň já si na něj nemužu stežovat. Tyto vozy se vyznačují tuhým řízením, absence posilovače je znát, ale lze si na to časem zvyknout. Co se týče spotřeby, ta se pohybuje okolo 7-7,5 litrů. Šetrnou jízdou ji dostanete i pod 7, naopak rychlou a agresivní jízdou i přes 8 litrů. Celkově je Favorit na provoz nenáročný a provozní náklady jsou nízké, což řada z nás jistě ocení. Závěrem snad můžu jen našemu i vašim ostatním miláčkům "vytúženého Favorita" popřát ještě hodně najetých kilometrů a hodně radosti s tímto vozem...protože tyhle vozy nám radost přináší.

něco málo o Favoritu...

Škoda Favorit je model osobního automobilu vyráběný automobilkou Škoda od roku 1988 do roku 1995. Automobil byl poprvé představen v roce 1987 na strojírenském veletrhu v Brně. Pro tuzemský automobilový průmysl znamenal Favorit velký krok vpřed. Stal se druhým automobilem (po Ladě Samaře) v bývalých komunistických státech, který nebyl licenční a svými vlastnostmi se mohl ve své třídě postavit vedle západoevropských aut. Měl hospodárné provozní vlastnosti a zájem o něj překonával výrobní kapacity.

Koncepce osobních automobilů se u hlavních evropských výrobců koncem 70. let 20. století orientovala na pohon přední nápravy a příčně uložený motor. Vozidla s takovou koncepcí dosahovala menších rozměrů, nižší hmotnosti a nižší spotřeby. Po neúspěšných jednáních Škodovky s firmami Volkswagen, Renault, Fiat o koupi licencí a technologie na výrobu takové koncepce vozidla, se Škoda rozhodla uskutečnit vlastní vývoj vozidla s poháněnou přední nápravou.

Vedoucím vývoje nového automobilu byl v březnu 1983 pověřen Petr Hrdlička, syn někdejšího vrchního ředitele, který působil v továrně od roku 1942. Nový ředitel začínal jako učeň a jeho osobní i rodinná historie byla spjatá s firmou a projekt nového vozidla od začátku chápal jako prestižní úkol. Vyžadoval vysoké pracovní nasazení a při jednaní s lidmi byl nekompromisní a někdy i bezohledný a despotický. Zůstala už jen maličkost, totiž za dva a půl roku vyvinout automobil a postavit továrnu, i přestože tato operace obvykle trvá pět roků.

Hrdlička hned po svém jmenování navázal kontakt s designerskými firmami Pininfarina, Ital Design a Bertone, ohledně návrhu karoserie nového automobilu. Nejvýhodnější nabídku učinila firma Bertone, a proto s ní byla 1. června 1983 podepsána smlouva. Ještě v září 1983 odjeli pracovníci vývoje škodovky do Itálie, kde jim byl představen v měřítku 1:5 a v prosinci byla do Mladé Boleslavi dodána maketa v měřítku 1:1. Karosérie prvního auta byla hotová na Silvestra 1984.

Problémem však byl ještě motor, který měl být podle původních představ převzatý ze Škody 120. Evropské hospodářské společenství přijalo v listopadu 1983 přísnější předpisy o emisích – začínala éra bezolovnatého benzínu, katalyzátorů a elektronických karburátorů. Tento motor však nebyl vůči bezolovnatému palivu odolný, takže konstruktéři museli udělat značné úpravy motoru. Významnou spolupráci přinesla firma Porsche, se kterou Škoda podepsala smlouvu o odhlučnění a zavěšení motoru.

V prosinci 1984 nastal čas intenzivních zkoušek, při kterých pomáhala i kopřivnická Tatra, která měla vlastní zkušební polygon. Od září 1986 jezdila auta životnostní zkoušku na 150 000 km. Výsledky byly souběžně porovnávány se zkušebními auty Fiat Uno a Volkswagen Golf. Škoda Favorit dopadla dobře.

Poprvé byla Škoda Favorit představena na veletrhu v Brně roku 1987. Vývojem auta, který stál 2,5 miliardy korun automobilka značně zchudla a navíc po představení Favoritu se snižil odbyt staré Škody 742. Proto vláda hledá nějakého zahraničního partnera, kterým se v roce 1989 stává koncern Volkswagen. Roku 1988 byla zahájena sériová výroba Favoritu v základní výbavě (L).

První modernizace Favoritu proběhla roku 1991. Zvenku je znát chybějícím otvorem pro chladič, vzduch nasávaly jen otvory v nárazníku. Druhý facelift na přelomu roku 1992 a 1993 byl větší. Vozy vyrobené od 1. ledna 1993 měly taktéž změněný otvor chladiče, byla to dlouhá úzká štěrbina a uprostřed bylo logo Škody. Samotný chladič se o několik milimetrů zúžil. Původně hnědý interiér dostal černou barvu, změnil se tvar nárazníků a zvýšila se tak areodynamika. Zvýšila se i bezpečnost, zakulatily se kliky a víčko nádrže. Zezadu je možné modernizovaný model poznat např. podle loga Škodovky, které zde původně nebylo.

Výroba Favoritu byla ukončena roku 1994, Forman a Pick-up se vyráběly o rok déle. Vyrobilo 783 167 Favoritů, 219 254 Formanů a 60 744 Pick-upů.

(převzato z Wikipedie)

Silné stránky

+ spolehlivost a praktičnost
+ dostupnost a cena náhradních dílů
+ nízké provozní náklady
+ prostorný interiér
+ snadná údržba

Slabé stránky

- bezpečnost
- náchylnost ke korozi
- hlučnost
- nepohodlné sedačky
- nekvalitní zpracování plastů
- absence posilovače řízení

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Servis párkrát navštívil, ale naštestí nic závažného, menší opravy člověk zvládne sám.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto jsme koupili ojeté v roce 1997 od staré paní, která byla prvním majitelem vozu.