Opel Insignia Inovation 2.0 CDTI, 125 kW

Hodnoceno: 8× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Rozhodl jsem se, podělit se zde s vámi o své zkušenosti s vozem Opel Insignia v druhé generaci. Sice se zde na stránkách dá najít pár recenzí k danému vozu, ale že by byly nějak obsáhlé, to se říci nedá.
[edit] Fotky v galerii se budu snažit rozšířit. Bohužel zatím nebyla vhodná příležitost, nějaké hezčí fotky vytvořit.
Proč u mně padla volba na Insignii? Důvodů je více.
1. První důvod je, že se mi auto po designové stránce neskutečně líbí a po zkušebních jízdách u prodejce jsem se v mém malém nadšení jen utvrdil.
2. Auto jsem vybíral jako služební vůz do firmy. Stávajícím autem byla Škoda Superb v druhé generaci před FL, combi (2.0 TDI, 125 kW, manuál). Při výběru vozu jsem byl tedy samozřejmě limitován rozpočtem, který byl na moji pozici stanoven na 20.000 Euro, bez DPH. Naštěstí jsem k této částce mohl přidat peníze, které dostanu za Superba protiúčtem. Tím se mi rozpočet zvedl o cca 6.000 Euro. Začal jsem tedy prozkoumávat možnosti. První na ráně byla samozřejmě opět Škoda. V tomto případě nastal ale problém, protože vedoucí má nového Superba a asi by mi nebylo schváleno stejné auto, jako má vedoucí (a abych řekl pravdu, Superb ve třetí generaci mě ani příliš nelákal). Tím bych byl limitovaný na Octavii a tuto možnost jsem hned zavrhl. Další myšlenka padla na Mazdu 6. Zde jsem bohužel narazil na finanční politiku Mazdy a její pevné konfigurace. Nechtěl jsem jít výkonově dolu oproti Superbu, takže nafta (kvůli většímu nájezdu benzín nebyl úplně možný volit) u Mazdy s výkonem 110 kW šla stranou a zbýval motor se 135 kW. Zde byla možnost volit výbavu Revolution, kde byl motor kombinován výhradě s automatem, nebo výbava Revolution Top, kde byla s manuálem, který bych preferoval. Bohužel obě možnosti přesahovali můj finanční limit i po slevě od Mazdy o více jak 2.000 Euro a to bych neukecal. A to mě nakonec přivedlo zpět k Insignii, kde sice ceníková cena vypadala hodně děsivě, ale slevová politika pro firmy je u Opelu něco neuvěřitelného. Když se na to ale podívám trochu s nadhledem a zatím ze zkušeností, které s vozem mám, tak mi spíše přijde, že ceníková cena je u Opelu hodně nadsazená a s tak velkou slevou (v konečné fázi asi 28%) se dostanete na cenu, za kterou by to auto mělo být - k tomu se dostanu později.
3. Volba na Insignii padla i proto, že jsem se chtěl maličko odlišit. Superba a Octavii potkáte na každém rohu. Insignia je trochu "exiotická", i když se jich dá silnici také už potkat dost.
To by asi bylo k důvodům, které mě k Insignii přivedly.

Konfigurace vozu
Díky cenovému stropu jsme s prodejcem museli trochu kouzlit, ale nakonec jsme postavili velice hezkou konfiguraci vozu, ve kterém mám snad vše, co jsem si přál, a nakonec možná i trochu více, ale i méně :D. Hlavním parametrem byl motor. Volili jsme naftu 2.0 CDTI 125 kW, předokolka, manuál. Mít větší rozpočet, asi bych zkusil 4x4 s manuálem. Dále byly jasnou volbou LED Matrix světlomety, AGR sedadla řidiče a spolujezdce v látce. Sedadlo u řidiče ovládané elektricky a to hlavně z důvodu, že jsem chtěl mít možnost nastavení šířky bočního vedení sedadla. Dále přibyl infotaiment s Navi Pro a digitální přístrojový panel. Poslední zajímavou položkou byla sada obsahující elektricky sklopná zpětná zrcátka a panoramatické kamery kolem vozu - zadní, přední + 2 kamery v zrcátkách (toho jsem si při objednávání ani moc nevšiml a byl jsem velice překvapenej, když mi prodejce tuto funkci ukázal :D). Zvolil jsem 18 palcové obutí, které vypadá velice hezky.

První zkušenosti s vozem
S vozem se momentálně seznamuji měsíc, za který jsem stihl najet 3000 km v různých režimech. První, co chci vyzdvihnout, je jízdní komfort vozu. Pokud bych srovnával s předchozím Superbem, tak by z toho Superb nevyšel vůbec dobře. Budiž mu odpuštěno, že i po 250.000 km jezdil s původním podvozkem, který měl nejlepší léta už určitě za sebou. Jízdní stabilita Insignie i se základním podvozkem, mě mile překvapila. Ať už je to jízda po dálnici, nebo po okreskách. K tomu nemám, co bych vytkl. Na dálnici se mi občas stalo, že jsem se trochu zapomněl a aniž bych to nějak pociťoval, místo 120 km/h bylo najednou 160 km/h. Další, co musím pochválit, jsou sedačky. Jsou velice pohodlné, krásně drží tělo (mám 180 cm, 87 kg). Zatím asi nejdelší cesta v jednom směru měla 3,5 hodiny a ani po této době se nedostavila bolest zad nebo zadku :D. Příští týden mě čeká výlet do Itálie, kde cesta bude už kolem 10 hod, tak to bude pro vyzkoušení sedaček lepší zkouška. Další silnou stránkou jsou LED Matrix světla. Svítí opravdu parádně. V porovnání s Bi - Xenonama z předchozího Supebu, které taky uměly svítit moc hezky, je to ještě o kousek lepší. Především co se týče osvětlení do stran. V provozu se Matrixy chovají slušně. Brzy rozpoznají vozidla jedoucí proti, ale i vozidla které jedou v dálce přede mnou. Zatím jsem si všiml jedné situace, kde Matrixy trochu tápou. Je to při jízdě po dálnici, když předjíždím kamion. Párkrát se mi stalo, že jakmile jsem minul zadní světla návěsu, auto si myslel, že už jsem kamion předjel a rozsvítilo pravou stranu světel, pro osvětlení krajnice. Jinak vykrývání vozů funguje dobře a jak rychle se světla zhasínají, tak se i rozsvítí. To jsou pro zatím pozitivní dojmy z auta, které snad budou přibývat. Ale abych jen nechválil, přidám i pár záporů. V jistém směru jsou to maličkosti, které vás ale zamrzí a říkáte si "Proč?".

Tady jsou zápory:
Začnu u stěračů. Což o to, stírají dobře a tiše, proti tomu nemohu říct špatného slova. Jejich nevýhoda je, že nejsou schovány "pod kapotou", jak je to u moderních aut zvykem. Ani mi nevadí, že jsou vidět. Jejich vzhled mě neuráží. Problém nastává pokud se pod stěračem nahromadí voda, nebo kapalina z ostřikovačů. Tato kapalina je pak na straně řidiče vyháněna z pod stěrače do levého spodního rohu skla, kde vám vybíhá do zorného pole. Takže si ostřikovačem hezky umyjete sklo a za chvíli máte tuto oblast zase špinavou od zbytků kapaliny. To je trochu nedomyšlená aerodynamika. Tím se dostávám k samotným ostřikovačům. Pokud se pohybuju do rychlosti 100 km/h, ostřikují dostatečně. Při jízdě po dálnici už to moc nedávají a kapalina se dostává jen na spodní část skla. Trojkový Superb pana vedoucího je v tomhle dál, ten umí parádně ostřikovat i ve vyšších rychlostech. Dále mě maličko mrzí dílenské zpracování některých věcí v interiéru. Dost často narážíte na tvrdé plasty v odkládacích přihrádkách, takže jakmile tam taky něco tvrdého odložíte, můžete počítat s nepříjemnými zvuky. V tomhle směru zase musím pochválit trojkový Superb, který má přihrádky ve dveřích polstrované, takže i když tam hodíte klíče, nic nebude drnčet. V tomhle směru by se mohli v Opelu polepšit. Celkem mě i zaráží, že u vozu, který má najeto 3000 km, se v některých případech ozývá nepříjemné rezonování plastů. Bohužel nejsem schopný lokalizovat, zda se jedná o dveře, nebo palubní desku. Jakmile na to přijdu, bude mít servis co řešit :-). Přijde mi, že u Opelu asi neočekávali, že by třeba lidé chodili na nákup v noci a že by se jim mohlo hodit osvětlení zavazadlového prostoru. Ta jedna lampička, která je tam schovaná tak, že skoro nikam nedosvítí a tak nakládáte i vykládáte vlastně poslepu. Když už jsem se zmínil o panoramatickém pohledu kolem vozu pomocí kamer, tak to je velice příjemná věc, která pomáhá při parkování takového hovádka, kterým Insignia je. Jen by to chtělo, použít kamery s lepším rozlišením. Když se ne příliš kvalitní obraz z kamer zkombinuje se špinavou čočkou kamery, je to skoro jako by kamery na autě nebyly. Je to škoda a jsou to věci, které bych u auta, jehož ceníková cena je přes milion, očekával trochu na vyšší úrovni. Parkovací senzory jsou někdy až moc vyděšené :). Ale radar, který hlídá přijíždějící vozu z boku je moc šikovná věc, když vycouváváte z kolmého stání. Vy přijíždějící auto nevidíte, ale radar vás varuje, že se něco blíží. Otravné věci, jako StarStop a udržování jízdy v pruzích mají tlačítka tak hezky po ruce, že jejich vypnutí je okamžité a jednoduché. To se mi líbí. Už se mi i stalo, že jsem StarStop nevypl, a kdybych ho chtěl někdy používat, tak funguje poměrně dobře a rychle. Poslední věcí, která trochu otravuje soužití, je poměrně velký hluk od kol. Stále jen doufám, že je to dáno zimním obutím s rozměrem 245/45 R18 a až přijde jaro s letním obutím, situace se zlepší. Co ale považuji za nejotravnější věc, tak to je hláška při každém zapnutí Infotaimentu, že český jazyk není podporován pro hlasové ovládání a tuto hlášku musím pokaždé odkliknout. Za to bych vraždil (jestli máte někdo nápad, jak tomu zamezit, budu rád za pomoc :))

A to by bylo zatím asi k takovým prvním zkušenostem s vozem. S volbou jsem spokojený a jen budu doufat, že s autem natočím 250.000 bez jakékoliv větší závady tak jako s předchozím Superbem. Ale nedělám si moc velké iluze :D. Kurvítek je v autě mnohem více, ale to je u všech moderních aut.

Silné stránky

Podvozek
Brzy
Světla
Sedačky

Slabé stránky

Tvrdé plasty v interiéru
Občasné drnčení něčeho v interiéru
A více v textu

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím servis nenavštíven

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Vůz byl kupován u společnosti Olfin Car palace v Hradci Králové a mohu jen doporučit. Myslím, že jsem byl lehce otravný a naháněcí zákazník, ale pan prodejce měl trpělivost, ale i já měl pochopení, že jsou věci, které neovlivní.
Vůz byl objednán v srpnu 2019. Takže jsem chytil "Kurzarbeit" v německém závodě Opelu, zároveň se v tu dobu ještě měnil ceník, tak i objednávání bylo trochu na delší dobu. Vše se ale zvládlo. Původní termín dodání měl být 3 měsíce - polovina listopadu. Auto dorazila do ČR na překladiště v Kolíně týden před Vánoci. Už jsme se skoro radoval, že budu mít pěkný Vánoční dáreček. Bohužel, v Kolíně auto před Vánoci nevypustili. Nakonec jsem auto přebíral 20. ledna 2020. Zde musím opět pochválit prodejce, protože se mu podařilo někde vycucat další slevu, a tak jsem měl sadu zimních pneu i s přezutím zdarma.