Volvo V40 CROSS COUNTRY D3 MOMENTUM

Hodnoceno: 22× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Nákup nového vozu byl nejprve zamýšlen jako koupě druhého auta ke stávajícímu Jeep Wrangler, který jsem používal hodně univerzálně - na denní ježdění, občas jako pracovní mini-dodávku a také jako náhradu karavanu při cestách po Evropě. Přibývala ale potřeba jezdit delší trasy (hlavně do Itálie a Německa), které se sice jako výlet dají zvládnout v čemkoliv, ale pokud se jedná o pracovní cestu tam a zpět s omezenými časovými možnostmi udělat si z toho i dovolenou/výlet, tam už není Wrangler zrovna ideálním řešením.
Tak jsem začal vybírat s tím, že prvotní požadavky byly: malé, milé, evropské, úsporné, asi benzín, poctivé auto, do cca 450 000 Kč.
Z tohoto jsem se probral velice brzy, protože to co jsem v těch cenách spatřoval mě vůbec nelákalo. Cenovou laťku jsem tedy posunul.
Na cestu na veletrh do Düsseldorfu jsem si půjčil Mercedes třídy A, abych si udělal představu, zda s něčím malým dokážu vůbec žít. No - dokázal bych, ale při řešení konfigurace jsem se probral podruhé a začal uvažovat ne o přikoupení, ale o výměně auta a samozřejmě o s tím spojených kompromisech. Že to bude auto, ve kterém se na cestách nevyspí dva lidi, to mě bylo jasné hned. Požadavek, ze kterého jsem ale neuhnul byla možnost naložit se ve dvou lidech se dvěma jízdními koly a s výbavou na týdenní výlet. Mercedes A byl tím pádem ze hry.

Kousek naproti salónu Mercedes prodávají Volva. Před tím jsem tam nikdy nebyl, tak si říkám - nahlédnu, uvidím... A viděl jsem: například krásnou XC70, ale ta byla už nad finanční limit a řeknu to upřímě: rozhodnutí zajet na otočku do Itálie, nebo Holandska by bylo (díky spotřebě) těžší. Zaměřil jsem se tedy na krásnou předváděcí V40cc a po ověření, že tam ty dvě kola opravdu naložím a po dvou zkušebních jízdách, jsem se pro ni rozhodnul. Ještě chvíle váhání, zda objednat V40 T3, nebo vzít předváděcí V40cc D3, ale nakonec zvítězila druhá varianta. Auto bylo hned, volba benzín/nafta nebyla až tak prioritní a auto je díky trochu větším kolům a tím o 12 mm zvýšené světlé výšce a troše plastů na náraznících praktičtější.
K té světlé výšce: standardní V40 se dodává se dvěma typy podvozků (standard a snížený). Myslím si (ověřeno jen plazením se s metrem pod auty), že V40cc podvozek je stejný jako ten u standardní V40, za zvýšením stojí pouze o 5% větší hodnota výšky bočnice pneumatiky.

Z výbavy bych vzpomenul následující:
Kombinace couvací kamery a zvukové signalizace:
Obojí mám poprvé a další auto už bez toho nechcu.

Digitální přístrojový panel:
Nevím, proč by tomu v dnešní době mělo být jinak. Výrobně to musí být i levnější, než klasické budíky. Možnost volby tří motivů: "Elegance", "Eco" a "Performance". Mám tam poslední jmenovaný, občas přepnu na "Eco", ať je nějaká změna.

Audio:
Zvuk i možnosti jeho doladění jsou plně uspokojující, USB vstup podporuje ovládání připojeného iPodu, což na cestách hojně využívám.

Natáčecí bi-xenonové světlomety:
Výborná věc, hlavně výkon dálkových světel.

Světlé čalounění:
Trochu jsem se ho bál, často jezdím na výlety do přírody, nebo v autě převážím kolo, ale udržuje se to dobře.

19" kola a 225/40 R19 pneumatiky:
Standardní výbavou jsou 17" (na těch mám zimní obutí 225/50 R17). K 19" jsem přišel v rámci jakéhosi vyjednávání při koupi - prostě se jich potřebovali zbavit spolu s autem... Zvykl jsem si na ně, jen ráfky už utrpěly pár šrámů při parkování u obrubníků.
Buďto jsem si zvykl, nebo si sedly tlumiče: Ze začátku jsem dost trpěl rázy od zadní nápravy při přejíždění příčných nerovností. Na 17" kolech je to ještě jakž takž v pohodě, ale u 19" už je to opravdu cítit.

DPF:
Je to moje první auto s filtrem pevných částic. Vnitřně jsem přesvědčený o tom, že nafta skutečně patří do náklaďáků a strojů, kde je pro tato zařízení (dostatečně dimenzovaná) dost místa a vzhledem k jejich technicky zdatné obsluze (berte s rezervou, ale mělo by tomu tak být) lze lépe spravovat regeneraci těchto zařízení. Nicméně - doba a Evropa nějak fandí nafťákům, takže s tím žiju, snažím se k tomu chovat citlivě a jsu zvědavý na náklady s tímto zařízením spojené.
Rozhodně se vyhýbám krátkým jízdám (na to mám kolo).

Bezpečnostní prvky:
V autě mám jen to, co je součástí standardní výbavy, tedy airbag pro chodce a systém City-Safety zabraňující kolizi s překážkou, nebo s chodcem při rychlosti do 50 km/h. Zatím v provozu nevyužito, jen ověřeno, že to funguje - najížděním pod spuštěnou závoru, nebo pod polootevřená vrata garáže. Reaguje to na poslední chvíli, takže jiné experimenty se mně s tím dělat nechtějí.

Pokud Vás něco zajímá, ptejte se v diskuzi. O standardní výbavě a obecně známých vlastnostech auta se tu rozepisovat nebudu.

Silné stránky

Jednoznačně design:
To auto je v mých očích nádherné. Do dokonalosti to pak dotahuje sada stylového provedení exteriéru a 19" kola.

Individualismus:
Stejné auto jen tak nepotkáte. Ve stejné barvě jsem potkal zatím (za dva roky!) čtyři V40, z toho byly dvě V40cc, optický paket a 19" kola neměla žádná. (já bych si stříbrnou Octavii fakt nekoupil...)

Motor:
Toto auto je osazeno ještě starým dvoulitrovým pětiválcem. Nepochybuji o kvalitách nových 4válců, ale motor který mám mně vyhovuje svým chováním i zvukem. Výkon 110kW je optimální a i při plném obsazení poskytuje autu dostatečnou dynamiku při jízdě do kopce, nebo při předjíždění a to při příznivé spotřebě.

Spotřeba:
Dlouhodobá dle palubního počítače vždy s rezervou do 6 litrů/100km při svižné jízdě. Dálky s tím jezdím za 5,3, s plným nákladem a středně těžkou nohou, dá se i za míň, pokud není moc dálnic. Viz náhledy obrazovek palubního displeje, které budu přidávat do galerie.

Robustnost provedení:
Toto auto JE prémie, ať už se to někomu líbí nebo ne. Robustnost provedení, kvalita zpracování i úroveň výrobce a jeho prodejní sítě ho tam řadí.

Pokud bych to měl shrnout:
Toto auto je ideálním nástrojem pro dlouhé, pohodlné a přesto ekonomické přesuny po kvalitních cestách.
Nedoporučil bych ho lidem bydlícím "na konci světa", kteří často jezdí po vytlučených silnicích (na ty ten podvozek opravdu není stavěný).
Ideální velikost kol: 17". 19kám se raději vyhněte, zejména netrávíte-li mnoho času přesuny po kvalitních cestách. V českých zemích běžné nerovnosti nezvládají tato kola v kombinaci s podvozkem úplně ideálně a následnými otřesy zbytečně trpí celé auto.

Slabé stránky

Recenzi píši po téměř dvou letech a po více než 45 000 km používání auta.
Opravdu jsem zatím nenašel žádnou slabou stránku, byť o mnoha jsem se dočetl na internetu, takže zde je můj názor na ně:

Pokud se někomu zdá stísněný interiér, tak ať buďto přestane žrát a něco shodí, nebo pokud víc vyrostl, ať si koupí větší auto tak, jako si kupuje větší oblečení. Já fakt nevím, co v těch autech při jízdě děláte, že potřebujete kolem sebe velký prostor...

Středová konzola tlačící do kolene:
Toto u mě neplatí. Buďto jsem jinak rostený, nebo v tom jinak sedím, ale tuto věc opravdu nemůžu potvrdit. A to mám pravé koleno nemocné/citlivé...

Intuitivnost ovládacích prvků na středové konzole:
Otázka zvyku. Za dva týdny mně to přišlo úplně normální a při přesednutí do něčeho jiného dnes tápu úplně stejně. Je to zkrátka jiný styl. Ano - logiku nabídky na palubním monitoru bych trochu upravil, schází mně hlavně paměť zobrazení poslední obrazovky po jejím přerušení automatickým zobrazením jiné funkce, nebo rozsáhlejší možnost ovládání obrazovky prostřednictvím ovládacích prvků na volantu.

Cena:
Ano, nejprve jsem si říkal, zda cca 750 000 za robustnější hatchback není trochu moc, ale asi takto: Chvíli v tom jezděte a pak si přesedněte do Octavie, nebo Superbu a dejte si cestu 1000km někam a zpět. To vás probere. Sedadla u Volva vyrábět umí, se srovnáním celkové útulnosti interiéru je zbytečné se rozepisovat, stačí - sedě na sedadle řidiče otočit hlavou doprava a podívat se na provedení dveří (klika, madlo, čalounění). Ve Volvu je toto všechno krásné a poctivě provedené, na rozdíl od výše uvedených.
Jmenoval jsem Octavii a Superb pouze z důvodu, že jsem touto konkrétní zkušeností prošel a tato zkušenost mě přesvědčila o tom, že cena Volva V40 JE oprávněná. Při srovnání se řídím tím, co dostanu za daný balíček peněz (samozřejmě splňujícího moje požadavky), takže nehledím na třídy.

Úzký vstup do zavazadlového prostoru:
Byl jsem kdysi dotázán, proč ten vlez dělají tak úzký... zabouchl jsem kufr, ukázal na záď auta a řekl jen "Protože je to tak krásné!".
Pokud tam naložím dvě kola a věci na týdenní pobyt pro dvě osoby, tak nemám co řešit.
Pro rodinu s dětmi vyrážející na víkendové a delší pobyty s kočárkem, nebo s kempingovým vybavením to samozřejmě není.

TLAČÍTKO START-STOP:
Vypínám tento nesmysl ihned po nastartování. Jsem přesvědčen o tom, že to škodí motoru.

Odkládací prostory uvntř vozu:
Držáky kelímků to sice na středové konzole má, ale do nich si láhev nepostavím, vadí mně to při řazení. Takže využívám ty na zadních sedadlech, větší láhev nelze jinak, než mít položenu (a něčím vypodloženu) na podlaze za sedačkou.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Servis řeším zatím jen ten pravidelný s tím, že motorový olej měním ne po předepsaných 30 000 km, ale po 15 000 km.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

V SPX-CAR Zlín prodávat umějí :-)