Volvo V60 Cross Country

Hodnoceno: 8× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Jak jsem se k Autu dostal:
Důvodů pro výměnu mého starého vozu za nový bylo několik. Jednak moje stará Astra (Recenze zde na MACZ) měla sedm křížků na krku s najetými 117 000km a jednak můj plánovaný návrat do Čech mě nutil zamyslet se nad ekonomií provozu, protože bylo na programu každodenní dojíždění cca 180km (tam a zpět). Šest let v Rusku mě trochu otevřelo oči a uvědomil jsem si, že náš přístup k přírodě je dost macešský. Kombinace velkých kilometrových nájezdů a snaha o minimální újmu přírodě mě donutilo poohlédnout se po alternativních pohonech – Elektro nebo CNG. Bohužel elektromobilita ssebou stále nese značnou míru kompromisů, ať už je to omezený dojezd nebo chybějící infrastruktura. Navíc pokud si člověk udělá nějakou studii návratnosti investice, zjistí, že bez podpory státem se elektromobil nevyplatí ani náhodou. O ochotě prodejců jediného v té době dostupného elektromobilu - Nissan Leaf ani nemluvím. Hybrid byl vyřezen z důvodů polovičatého řešení, které ve finále není ani šetrné k penežence ani k životnímu prostředí. Opravdu mě však začal zajímat druhý alternativní pohon - CNG. Pokud si o tom přečtete je to velmi zajímavé řešení, kdy za rozumné pořizovací náklady dostanete úsporné vozidlo, které produkuje rozumné množství emisí (Navíc koupíte-li si Audi, jako kompenzaci vyrábí syntetický zemní plyn z CO2 v atmosféře za pomoci větrných elektráren v ekvivalentu vaší spotřeby a tak se snaží o nulové provozní emise). Bylo tedy rozhodnuto jít do CNG, bohužel nepřímo zasáhli dvě věci, proč nakonec níže nepopisuji CNG vozidlo ale konvenční dieselový automobil. Bylo jaro 2018 a já poptal nejprve Volkswagen Golf TGI, odpověď? „Z důvodu přechodu na novou metodiku měření emisí a homologace dle nové euro normy motor nelze již objednat, nevíme to přesně, ale odhad je první kvartál 2019 rozjezd objednávek.“ Zkusil jsem tedy poptat z trojlístku VAG ještě Seat Leon TGI a Škoda Octavia TGI. Oba vozy bylo možno ještě objednat, bohužel cena vlhkého snu češkých chalupářů házela vidle do jakékoliv studie návratnosti a tak vyhrál Seat Leon ST TGI ve výbavě style s převodovkou DSG, který byl ve srovnatelné výbavě skoro o 100 000 levnější. To byl 13.duben 2018. Ještě jsme spěchali s objednávkou, abychom se dostali do limitů vyroby dle staré normy a kvót. Termín dodání byl 25.9. 2018. a tak jsme po zaplacení zálohy čekali oznámení o umístění do výroby od kterého by auto bylo dodáno cca do 5 týdnů (logicky tedy druhá polovina srpna). Nicméně jsme se vrátili v září z dovolené a plni naděje jsme zavolali při tranzitu v Amsterodamu do autosalonu, kde nám oznámili, že tedy jestli auto bude, tak to bude první kvartál 2019 a to v jiné specifikaci s jiným motorem (1,5TGI) který snad bude homologován v 48. týdnu. Opravdu nic nemohu autosalonu zazlívat, myslím, že do poslední chvíle se snažili najít řešení, ale přístup automobilky je tristní, doufám, že tento fatální průšvih nějak svým dealerům budou schopni vynahradit, protože po rozmluvě s prodejcem to nemají opravdu lehké. Jelikož jsme si už na auto nemohli dovolit čekat několik měsíců, nastalo hledání skladových aut, bohužel v dieselu, protože všechna CNG vozidla mezitím byla vyprodána, předváděčka nebyla pro nás variantou. Dění na automobilovém trhu pravidelně sleduji a měl jsem tedy nějakou představu, co za auto bude splňovat požadavky na vzhled, rozpočet a cenu provozu. Opravdu jsme vážně pokukovali po VW Passat, kde jsme věděli, že je to auto, které svoji práci odvede, nestrhává takovou pozornost a nedá člověka do škatulky jako svatá trojice Audi, BMW, Mercedes, a to vše při rozumné ceně. No ještě na tom letišti, kde jsme se dozvěděli tu novinku o našem plánovaném autě, jsme se koukli, co dalšího je dostupné. Vždy jsem koukal po Volvech, nejen proto, že v domácím Švédsku dělají úžasné T6 bi-fuel (benzín a CNG dovoz do jiných zemí EU se neplánuje), ale i proto že ta auta jsou jakýmsi synonimem pro bezpečnost a pohodlí. Logicky jsme se koukli tedy i na skladové vozy Volvo a ejhle, probíhal výprodej starší generace Volvo V60 se slevou 40%, ceny však nebyly uvedeny a měli se poptat u nějakého z dealerství. Zavolal jsem tedy do autosalonu a vyptával se po ceně jednoho konkrétního kusu Volvo V60D3 v automatu, bohužel ta byla rezervovaná (a je tam dodnes), prodejce mi ale pohotově nabídl Volvo V60D3 (tento motor byl podmínkou) ve verzi Cross Country, která stála přímo u něho na salonu a byla o trochu níž na webovém seznamu s cenou podmíněnou leasingem. Prodejce nám však obratem potvrdil, že tento kus by i za hotové byl za cenu uvedenou na webu. Dohodli jsme se tedy na schlůzce další den, ještě předtím než odletím zpět za pracovními povinostmi (v 9:00 schůzka, v 11:20 let). Popravdě jsem moc ani nevěděl, co auto má vše za výbavu, protože jsem katalog Volvo neměl projetý. Měl jsem také pochyby, že se do něj vlezem, tak jak v recenzích jej za prostornost zrovna nevychvalují i barva na fotografiích mi připadala nijaká, necméně zkusit se má všechno, VW Passat byl záloha.
První setkání:
Do autosalonu jsme přijeli moc brzo, prodejce tam ještě nebyl, ale velmi ochotně nám nabídli kávu aby nám naše čekání zpříjemnili- v VW group by si z toho měli vzít příklad, o Nissanu ani nemluvě, tam Vás ignoruje i prodejce se kterým máte schůzku. Přesně v 9:00 se nás ujal pan Mráz , přinesl vytištěnou specifikaci vozu a šlo se prohlížet. Auto v té barvě vypadalo naživo o dost líp než na fotografiích - jedna obecná poznámka, myslím že pokud by autosalony uměly trochu nafotit své skladové vozy, lépe by se jim jich zbavovalo, rozmazané fotky interieru jak ze staré Nokie jsou dnes opravdu směšné . Vůbec nejsem fanoušek SUV a různých přizvednutých kombíků, které se drsně jen tváří, ale to Volvo mě nějak oslovilo, navíc musím uznat, že nasedání a vysedání z o 65mm vyšího auta je při mých dvou metrech výšky pohodlnější a i moje žena s 182 centimetrama si pohodlí pochvalovala. Následoval test sednutí nás dvou za sebe. Nehledě na kritiky v recenzích, moje žena se za mě vešla asi stejně pohodlně, jako v Seatu Leon. Hlavní z testů tedy vozidlo prošlo, vejdeme se. Letmý pohled do kufru nám sice neodhlalil Macochu, jako v Škodě Octavia, ale nebylo tam méně místa než v původně zamýšleném seatu. Prodejce nám velmi operativně od kolegy vypůjčil referenční vůz stejného typu a my jsme absolvovali i testovací jízdu. Pravda s vrcholnou benzínovou verzí, ale i tam bylo jasné, že pohodlí, které bylo hlavním z kriterií, je na palubě opravdu dostatečné. V 10:00 jsme tedy odjižděli ze salonu s dohodou, že auto bereme, ať nám pan prodejce pošle finální kalkulaci včetně tažného zařízení a parkovací kamery, na kterou byla jen příprava.
Když to dnes vezmu zpětně, bylo to docela rychlé rozhodnutí, jeden den zavoláte z letiště do autosalonu a druhý den ráno se rozhodnete pro auto, které jste zas tak moc nezvažoval a až v průběhu formalit zjišťujete jak vlastně dobře vzbavené auto jste si objednal.
Exteriér:
Zvenčí se jedná o klasické Volvo V60, které je přizvednuté o 65mm (výsledná světlost 200mm) a má nějaké dodatečné plasty. Je to možná jen můj subjektivní pocit, ale vizuální rozdíl mezi klasickou V60 a V60cc je díky právě těmto změnám ohromný. Auto nepůsobí tolik zastarale. Šedá metalíza v kombinaci s černými plasty, lesklími černě lakovanými lištami kolem oken, černě lakovanými zrcátky tvoří hezkou symbiozu a auto je opravdu elegantní. V základu auto stojí na hliníkových 17“ discích s ohromnými balony 235x55. Pneumatiky jsou zde použity M+S, tedy jejich vzorek je trochu větší, měl jsem strach, zda nebudou hlučné, ale vůbec o nich nevím. Na střeše jsou eloxované střešní podélníky, které jsou nejen praktické, ale k rázu auta se hodí. Grafika zadních světel, protažených do C sloupků je v noci moc hezká a když přicházíte k autu jejich rozsvícení vám dá takový pocit premiovosti.
Po koupi bylo auto dáno na profesionální detailing a nanesení nanocoatingové ochrany Gyeon MOHS Q2. Fotky jsou v galerii. Trochu člověka zarazí v jakém stavu laku je Vám auto předáno salonem. Jistě byla to skladovka, která nějaký čas stála venku, ale přítomné mikroškrábance v leskle černě lakovaných dílech a velké chemické znečištění je u nového auta zarážející. Navíc dle chování vody při stékání, kvalita vosku nebyla z výroby valná, pokud tam nějaký vůbec byl.
Interiér
Na vnitřek jsem slyšel plno reakcí, veskrze posměšných, asi nejvýstižnější bylo přirovnání středového panelu ke kalkulačce a víte co, já jsem za to rád. Jsem asi ještě staromilec, ale nějak mě stále upatlaná dotyková obrazovka, kde si nastavujete veškeré funkce, neoslovila a mám raději hardwarová tlačítka. Vůz je vybaven kromě standardního audia, také navigačním systémem, bluetooth handsfree, možností streamovaní hudby a přístupem na internet. Multimediální systém snad nenabízí jen zrcadlení obrazovky telefonu, ale to mě osobně nějak nechybí a jeho nedotykovost, jakožto nadšeného autoleštiče mě vyhovuje. Celkový dojem z interiéru je solidnost, masivní výplně dveří s pěkně řešenými madly, materiály jsou měkčené, na tvrdý plast moc nenarazíte a když jse to v místech kam bežně nešaháte, nebo, kde máte boty. Příjemné je ve voze řešení ventilace, která funguje velmi měkce, tedy odnikud na Vás neduje severák (letos se i v září klimatizace hodila). Docela praktické je, že výdechy pro zadní sedadla jsou umístěny v B sloupcích, nějak mi to připadá lepší než ve středovém tunelu. Díky tomuto umístění se lépe ofukují skla zadních dveří a zabraňovat tak mlžení. Přístrojový štít je digitální, zde musím trochu souhlasit s kritikou, že tak nějak nesedí do celkové propracovanosti interiéru a vypadá, jako že tam byl domontován na aftermarketu. Co mě potěšilo je velké množství odkládacích ploch, ač někdy důmyslně skrytých, například polička za středovým panelem je taková past na pitomce, naštěstí, co tam zapomenete vy není viditelné ani zloději na ulici. Další výtka je nemožnost umístit lahev větší 0.5l do dveří, ty kapsy tam jsou prostě moc malé a chybí aretace lahve, takže ta se svalí do kapsy a jezdí tam, je sice pravda, že tento nedostatek suplují dva dostatečně velké držáky ve středové konzoli, ale i tak to může být bráno, jako objektivní nedostatek. Co musím vyzdvihnout jsou sedadla (Kombinace kůže a látka), ta jsou v základu nejen výškově seřiditelná, mají také nastavitelný sklon sedáku, což je příjemné zejmena na delších cestách. Sedadla mají bederní opěrku pouze horizontálně stavitelnou, ale mě osobně toto vyhovuje, ve všech vozech kde byla nastavitelná ve čtyřech směrech jsem ji nějak stejně neocenil, víc oceňuji nastavitelnost sedáku, protože nerad jezdím na dlouhé nohy, pro které asi navrhují výrobci aut základní sklon sedáku, nebo také pro lidi menšího vzrůstu. Měl jsem obavy z výškově nenastavitelných hlavových opěrek, ale vůbec mi to nevadí, končí přibližně tam kde i dřív v Astře. Zadní sedadla jsou dělena v poměru 40:20:40 a musím ocenit relativně vysoko ukotvený sedák, je pravdou, že nad hlavou tak není tolik místa, ale asi většina lidí víc ocení podporu stehen než nedostatek místa nad hlavou, který začíná omezovat až od výšky 195cm. V kufru mě trochu rozčiluje roletka, která je prostě taková nedotažená. Zajištění za vybrání v zadních soupcích měl náš Renault Megan z roku 2005, toto má teda koncern dotaženo lépe. Samotný kufr je dost rozložitý, ale je mělký, výhodou je však absence jakékoliv schodu ať už za hranou kufru nebo po sklopení sedaček. Malá výška kufru se projevila při přepravě zimních kol od starého auta, kdy se kola nedala ve svislém stavu protáhnout přes nákladový otvor a musel jsem sklopit sedadla a odvézt je naležato. Přijemným detailem, který jsem objevil až po koupi, jsou oka ve stropu pro ochranou síť/mříž. Tento prvek výbavy jsem si v Seatu připlácel a tady jsem k němu přišel, jako slepej k houslím. Bohužel problém je, že síť není dostupná na českém trhu (nelze objednat u dealera) ale naštěstí se dá objednat z ameriky na e-shopech zaměřených na ND Volvo. Víko kufru je mechanické, díky za to, nemohu však stále odhadnout správnou sílu, aby se kufr zavřel a zároveň abych s tím tak netřísknul, v Astře toto bylo pohodlnější, také madlo umístěné jen v pravo je dost omezující, musím pamatovat, že pravou ruku držím volnou, což pro praváka není samozřejmé. Na levé straně je lampička která osvětluje jak kufr tak vozovku pod víkem, příjemný detail. Trochu nedostatkem je absence jakéhokoliv háčku pro kotvení tašky, příjemným doplňkem je naopak 12V zásuvka v kufru.
Motor a jízdní vlastnosti:
Motor je v autě dvoulitrový turbodiesel D3, tedy s výkonem 150koní a kroutícím momentem 350Nm (bez vstřikování mořoviny), který spolupracuje s měničovým automatem s osmi rychlostními stupni (výrobce Aisin). Musím uznat, že je to spojení příjemné. Klasický automat ve srovnání s dvojspojkou je přeci jen o něco pohodlnější a také v přímém srovnání s 7°DSG ve VW Sharan nepodtáčí motor tak, až duní celé auto. Už při prvním nastartování mě celkem příjemně překvapil chod motoru. Mám příme srovnání jen s BMW3GT 320d a VW Sharan 2.0TDI, ale zvenčí není tak hlučný jako BMW a uvnitř je o něco příjemněji utlumen než v VW Sharan, je možné že to je prostě lépe fungující převodovkou, která motor tak netrápí. Auto je v záběhu, tedy vám neřeknu, jak rychle automat řadí, jak se chová při prudkém předjíždení, nebo rychlejší jízdě na hraně, to budu moct vyzkouřet až bud mít alespoň 5000km a bude vyměněn olej. Jedno je jasné, pro pohodlnou jízdu je to ideální auto, ani Vás nenutí někam spěchat, prostě Volvo. Příjemě mě také překvapila rychlost s jakou se auto ohřeje. Při venkovní teplotě 6°C jsem po 3km měl vodu na provozní teplotě a auto už příjemně topilo (nevím, zda je tam elektrický předehřev). Co se bočních náklonů týká nepociťuji nějaký diskomfort ve srovnání s Astrou J, naopak si užívám velmi příjemného odhlučnění, jak podvozku, tak aerodinamiky (ve 140km/h je ticho jak v kostele, motor se povaluje okolo 2000ot/min). Auto není francouzky plavné, ale na hrbolech neskáče a přejíždí je s takovou německou pevností – kvalita podvozku je patrně následek platformy společné s Fordem Mondeo. Co mě trochu trápí je opět interval výměny oleje. Výrobce předepisuje 30 000 km, to je při náplni 5,2l docela dost i s ohledem na možné ředení oleje při recyrkulaci a zhoršujícím se mazacím schopnostem oleje v čase. No já budu měnit olej max po 20 000km, v servisu se na mě zlobit jistě nebudou. Ročně ušetřených 5000 kč by se mi mohlo zle vrátit.
Na hodnocení spotřeby je zatím málo údajů, ale při cestě do Benátek a zpět (cca 1800km), jsme dosáhli spotřebu 5.4l/100km cestou tam (přes Graz a severní cestou přes Udine) a 5.6l/100km cestou zpět (cesta přes Brener a Mnichov). Ty údaje vypadají u nezajetého auta, jako sen, ale objektivně musím přiznat, že vlivem stavebních prací a velkého množství omezení, tahle spotřeba byla při průměrné rychlosti 85 respektive 90km/h, což neodpovídá dálničnímu tempu. Při cestách na českých dálnicích rychlostmi 120-140km/h, je spotřeba blíž k 6 litrům. Snažím se dávat informace na sprintmonitor.de takže pro zájemce o update nasměřuji tam.
Bezpečnostní výbava:
Jak jsem psal v ůvodu, auto mělo výbavu kterou jsem ani neplánoval pořizovat. Pro mě byl stěžejní jen adaptivní tempomat a navigace. Auto má nakonec:
Protikolizní systém (upozorňuje na malý odstup, připravuje na krizové brždění...)
Sadu City safety, kdy by auto mělo být schopno zastavit při rychlostech do 30km/h
Hlídání jídních pruhů s možností zásahu do řízení
Hlídání mrtvého úhlu – BLIS
Hlídání přijíždějícího auta při vyparkovávání z kolmé řady
Adaptivní tempomat s brzdnou funkcí
Čtení dopravních značek s možností hlídaní omezení rychlosti
Bluetooth handsfree
Automatická dálková světla (jen přepínání, není tam žádná adaptivnost)
Příprava na montáž bezpečnostní sítě, mříže
Dojezdová rezerva
Alarm s hlídáním vnitřního prostoru
Všechny systémy mě nijak neotravují, jen zatím sleduji správnost fungování automatických dálkovek, které někdy zmatečně reagují třeba na světla z města, které je daleko před vámi, no co ta funkce se dá vypnout. Jednou mě také trochu vyplašil antikolizní systém, který začal dělat rotyku ve chvíli, kdy jsem vyjel ze zatáčky a za ní bylo u krajnice zaparkované auto čumákem v protisměru. Na to auto jsme ani náhodou nemířili, ta auta tam stojí běžně, ale systém se asi lekl odrazu předních světel vpravo od řidiče. Co je také příjemné je varování před stacionárními radary, nejdříve jsem nevěděl, co to pípá, ale pak jsme vypozorovali závislost, pípnutí a brzké stacionární kamery – zatím funguje 100%. Na cestě do Benátek, jsem si na Breneru všiml, že adaptivní tempomat se občas poleká zadku kamionu jedoucího v pravém pruhu, pokud je komunikace v oblouku, asi to vzhodnotí, jako vozidlo jedoucí před vámi v pruhu. Příjemné je zrychlování tempomatu již v moment zapnutí směrovky při přejíždění do rychlého pruhu, naopak mě štve doba než začne zrychlovat po tom, co se pomalu jedoucí vozidlo před vámi zařadilo zpět do pruhu. Myslím, že by se dala vychytat spolupráce kamery a radaru, aby začalo vozidlo zrychlovat již při částečném zařazení do pravého pruhu při spuštěném blinkru vozu před vámi.
Komforntí výbava:
Dvouzónová klimatizace
Autorádio se zesilovačem 4x45W a 7“ obrazovkou
Navigační systém
Digitální přístrojový štít
Vyhřívané přední sedačky
Vyhřívané čelní sklo a trisky ostřikovačů
Couvací kamera a zadní parkovací senzory (ty přední mi dost chybí, stále nemám příď ve voku)
Přístup na internet
Automatická světla a stěrače
Snad jen trochu mi vadí, že vyhřívaní sedaček, bylo-li před vypnutím motoru aktivní, aktivuje se i při dalším nastartování. Mojí ženě trochu vadí jemný rastr vyhřívaní čelního okna, ale to je individuální, já si toho všimnu jen v noci při dešti v kuželu světel protijedoucího auta.
Závěr:
Ač jsem na začátku výběru auta nechtěl diesel a o Volvu jsem ani moc neuvažoval, nakonec jej mám a jsem rád. To auto mě těší, není to stěhovák, není to závoďák ani možná přeborník v designu, ale je to příjemný společník na každodenní jízdy. Díky značce se dostanete do premiového segmentu s veškerými výhodami při péči o klienta, zároveň ale nejezdíte ve značce auta, které má nějakou negativní nálepku, jako německá svatá trojice. Při výběru auta pro mě bylo trochu sklamáním, že 30 let po pádu komunismu si člověk vlastně nemůže koupit auto, jaké by chtěl, ale nakonec si nestěžuji, teď jen aby se auto nějak nekazilo. Ještě si neodepřu jednu rýpavou poznámku, když jsem auto objednal, koukal jsem se, jaké jiné vozy jsem mohl mít při této cenovce (kategorie 700-800 000 kč), tak mě nemile překvapilo, že se stále koukám na Škodu Octavii 2.0TDI, ne že by to bylo špatné auto, ale nepřipadá mi adekvátní že za takovou tuctovku s nepříliš povedeným DSG platím jako za Volvo, přitom ta Škodovka nemá žádnou přidanou hodnotu, co do komfortu ve srovnání s základním modelem za 450 000.
Další fotky budu doplňovat

Silné stránky

8 stupňový automat
solidnost auta
pohodlí cestování
velká palivová nádrž - 67l

Slabé stránky

menší vstupní prostor do kufru
vyhřívání čelního skla odporovým drátkem

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím nic

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Koupeno ve Volvo Stodůlky, maximální spokojenost, velmi ochotní lidé a vstřícné jednání