Seat Ibiza 2.0 GTI

Hodnoceno: 6× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Druhá generace Seatu Ibiza spatřila světlo světa za přispění koncernu VW v roce 1993. Moje auto se narodilo o dva roky později. Jedná se o sportovně laděnou verzi GTI s osmiventilovým dvoulitrem pod kapotou. Kromě motoru se GTI liší od "civilních" provedení tužším naladěním podvozku, přítomností kotoučových brzd i na zadní nápravě a několika odlišnostmi v interiéru. Za zmínku stojí zejména sportovní sedačky, které nabízejí vynikající boční vedení.

Srdcem auta je již zmíněný benzínový dvoulitr, který dobře znají mj. i majitelé fabií a octavií první generace. Dosahuje výkonu 115 koní a maximum kroutícího momentu činí 166 Nm. Charakter motoru není vyloženě sportovní, jak to z náme například u motorů Honda. Postrádá totiž výkonovou špičku. Na druhou stranu ovšem nabízí solidní plynulý zátah již od 1500 otáček a i přes relativně nízký výkon dokáže s autem o hmotnosti jen lehce přesahující jednu tunu slušně zacvičit. Zrychlení z 0 na 100 km/h by nemělo zabrat víc než výrobcem uváděných 9,3 s a pokud nepolevíte, dosáhnete rychlosti až 197 km/h. Za svou práci si motor vyžádá ve městě zhruba 8,5-9,5 l/100 km, které postupně usrkává z nádrže o obsahu 42 litrů. Mimo město se spotřeba pohybuje kolem 7-8,5 l/100 km. Samozřejmě závisí na stylu jízdy.

Přenos síly na přední kola má na starosti manuální pětistupňová převodovka. Řadicí páka s výborně tvarovanou hlavicí má přiměřeně dlouhé dráhy. Snad jen pětka je trochu gumová a je o něco dál, než by se slušelo. Pro představu o zpřevodování uvedu, že na pátý rychlostní stupeň točí motor v rychlosti 130 km/h 3500 ot/min.

O zkrocení temperamentu stáda španělsko-německých hřebců se stará čtveřice kotoučových brzd, které jsou dostatečně silné a jejich účinek se dá dobře dávkovat. Je však potřeba prostřední pedál sešlápnout silněji, což možná může pro člověka, zvyklého na přeposilované brzdy moderních aut, znamenat nemilé překvapení. Stejně jako absence ABS.

Američané by byli možná překvapeni, ale autem se dá jezdit i jinak než rovně. Tady přichází ke slovu řízení. Jeho převod není příliš ostrý, do této oblasti "sportovno" neproniklo. Plný rejd obnáší zhruba 3,2 otáčky volantu. Hydraulický posilovač se o větší část námahy při parkování ochotně postará. Budiž mu ale ke cti, že na rozdíl od jeho modernějšího elektrického kolegy dokáže dobře zprostředkovat, co se děje při jízdě s předními koly.

Originální čtyřramenný volant měl na můj vkus příliš slabý věnec a kormidelní průměr 36 cm. Nedisponoval airbagem, proto nic nestálo v cestě jeho výměně za menší a lépe tvarovaný. Volba padla na polyuretanový Poli Rombo GT s průměrem 30 cm. Zhruba týden jsem byl na vážkách, jestli raději nevrátit na místo jeho předchůdce, případně požádat prodejce o výměnu za stejný typ o průměru kompromisních 33 cm, ale s přibývajícími kilometry se pochybnosti o mém rozhodnutí rozplynuly a na nového parťáka nedám dopustit. I díky jemu se dají zatáčky krásně krouhat.

To by ale nešlo bez odpovídajícího podvozku. Ten je bezpochyby naladěn na sportovní notu. S trochou nadsázky lze říct, že na vašem pozadí ucítíte křupnutí, když přejedete berušku. V mých očích nicméně podvozek nabízí přiměřenou dávku komfortu. Majitelé citroënů by jistě nesouhlasili, ale my, mladí a neklidní, naopak spíše oceníme minimální náklony karoserie v zatáčkách. Díky koncepci "všechno vpředu" je ibize samozřejmě dána do vínku nedotáčivost. Té ale GTI poměrně zdatně odolává. Letos jsem navíc obul originální čtrnáctipalcová litá kola do pneumatik Bridgestone Turanza ER300 s předpisovým rozměrem 185/60, což se ukázalo jako výborná volba. Jízdní vlastnosti podpořily i nové zadní tlumiče Kayaba Excel G. Ty původní už se hlasitě hlásily o důchod nepříjemným odskakováním zádě.

Teď se pojďme porozhlédnout po interiéru. Jak už jsem řekl, řidič a spolujezdec zapadnou do sportovních sedaček s masivními bočnicemi (osobně bych ale ocenil lepší oporu bederní páteře). Ta řidičova je navíc, stejně jako volant, výškově nastavitelná. A můžete si vsadit na to, že jsem obojí plně využil. Najít si ideální pozici za volantem totiž není zrovna jednoduché. K dokonalosti totiž chybí možnost podélného nastavení volantu. Volant bych si rád přisunul blíž, kdežto pedály by mohly být dál. Nakonec se mi ale podařilo najít obstojný kompromis. Co se týče prostoru na zadních sedadlech, tak cestující s vyšší postavou bude sužovat snad jen nedostatek místa pro kolena. Nad hlavou a v oblasti ramen je ho pro dva dospělé dost. S trochou šikovnosti jim nebude činit problémy ani výstup a nástup. Tedy většině. Moje auto je totiž třídvéřové, takže mírné sportovní nadání je samozřejmě vítáno.

Rychlé chataře a chalupáře asi bude zajímat velikost kufru. Nacpat do něj můžete až 270 litrů rybízu a pokud se nečekaně urodí víc, pomůže sklopení zadních sedaček, dělených v poměru 2:1.

Vyjmenovávat prvky výbavy je poměrně nudné, takže jen stručně: alarm, imobilizér, centrální zamykání s DO, střešní okno, čtecí lampička pro spolujezdce, zpožďovač vnitřního osvětlení, tónovaná skla, elektrická okna, výškově stavitelný volant a sedačka řidiče, rádio přehrávající CD/MP3, 6x repro ... a to je asi tak všechno. Kdybych si vzal za vzor ceník koncernu "fau-vé", mohl bych zmínit i zadní stěrač, vyhřívané zadní sklo a rezervu.


Celkově je to hodně příjemné, velmi agilní auto. Popravdě řečeno, kdysi jsem o seatech neměl nejlepší mínění. Nicméně pětileté vlastnictví této ibizy můj pohled na značku změnilo. Chovám se k autu slušně, neprasím, nevytáčím studený motor, "iba" dostává pravidelný servis - a vyplácí se to.

Silné stránky

Silný motor - velmi pružný (ale znáte to - výkonu není nikdy dost)
Vynikající boční vedení předních sedaček
Sportovní charakter podvozku se zachováním určité míry komfortu
Spolehlivost a nenáročná údržba
Juniorský hot-hatch

Slabé stránky

Absence airbagů, ABS a klimatizace
Pozice za volantem
Slabší odhlučnění (komu by to ale u GTI vadilo, že)
Horší lak

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Až do letošního roku byla servisována ve značkovém servise, ale cena začala být vzhledem k hodnotě auta neúměrná. Také jsem nabyl jistou pochybnost o odbornosti některých mechaniků. Teď jezdím do neznačkového servisu, kde jsem spokojen se slušným jednáním, kvalitou, cenou i rychlostí. Musím to zaklepat, ale ibiza se ukázala jako velmi spolehlivé a nenáročné auto.

Po koupi provedeno:
Nové rozvody, komplet brzd. destičky, zadní kotouče+ložiska, přetěsnění převodovky, výměna náplní, geometrie, výměna náplní.

Postupem času přišlo na řadu:
baterie, lambda sonda, zapalovací cívka, spínací skříňka, zadní sklo (rozbito větví upadnuvší ze stromu při třeskutých mrazech), koncový díl výfuku, oprava netěsnosti hadice odvětrávání klikovky, zadní tlumiče, výměna táhel ruční brzdy, oprava ovladače DO a samozřejmě průběžně byly měněny filtry a náplně. Nic zásadního.

Nedávno jsem pořídil i dosud chybějící pravou přední mlhovku, takže je holka už naprosto kompletní. Škoda jen toho nepříliš kvalitního laku. Má na několika místech jemné prasklinky.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Ibizu jsem si pořídil na leasing v roce 2002 v již neexistujícím autobazaru Auto Čermák, který se specializoval spíše na značky BMW a Mercedes-Benz. Mezi těmi parníky se krčila malá ibiza s cenovkou 119.000 Kč, dovoz ze Švýcarska a na tachometru měla 106.000 km. Hledal jsem menší auto se sportovním nadáním a tahle modře metalická Španělka se mi zalíbila.

Po kontrole v autorizovaném servise a nezbytných formalitách (včetně usmlouvání nižší ceny za drobnosti - chybějící pravá přední mlhovka, nefunkční sklápění sedačky řidiče) jsem si ji odvezl domů a jsme spolu dodnes. Byla sice kdysi mírně bouraná na zadek, ale nebylo to nic vážného. Mám ji už pět let a čas potvrdil, že jsem měl šťastnou ruku.

Modifikace (chcete-li tuning, styling, tuzing ...)

1/ Spodní část předního nárazníku a některé prvky interiéru jsem přestříkal na stříbrno. Pokusil jsem se tak rozbít tu černou jednotvárnost.

2/ Uvažoval jsem o sportovních pedálech, protože ty původní trochu klouzaly. Nakonec jsem se na ně vykašlal a vyřešil jsem to novou protiskluzovou vrstvou s plastickým vzorkem.

3/ Časem přišla na řadu výměna standartních unavených žárovek za Osram Cool Blue. Navzdory názvu poskytují jasné bílé světlo. Jejich nevýhodou je údajně nižší životnost, ale mám je zhruba rok a zatím bez problémů. Za sucha podávají velmi dobrý výkon. Slabinu najdete za mokra, kde díky své barevné teplotě prostě nemůžou konkurovat žlutým žárovkám.

4/ Na opačném konci auta se usídlila tuzingová koncovka výfuku a hned vysvětlím proč. Původní výfuk měl svoje nejlepší léta za sebou a musel pryč. Jenže ... Nový měl zhruba o dva centimetry menší průměr koncovky a ta se v poměrně velkém vykrojení nárazníku docela ztrácela. Takže Freuda na mě, ale prostě bylo třeba tu díru nějak zaplnit.

5/ Sportovní volant už jsem zmínil v hlavní části článku. Ten původní byl příliš tenký a velký. Vůbec se mi nedržel dobře. Na podstatně menší sportovní kousek jsem si chvíli zvykal, ale teď jsem rád, že jsem výměnu provedl. Ovládání auta je teď úplně o něčem jiném.