Audi 80 Typ 89 1.8 S

Hodnoceno: 3× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Na následující stránce se pokusím objektivně popsat Audi 80, která slouží naší rodině, potažmo mě již sedmnáctým rokem. Byla vyrobena v Ingolstadtu roku 1989. Do roku 1996 brázdila silnice a dálnice našeho západního souseda. O jejím provozu zde mám pouze kusé informace, tak tedy: S audinou jezdila osoba něžného pohlaví, která ji po prodělané nehodě, při které byla poškozena záď prodala do ČR, kde jí koupil můj táta. Následující roky se o ní staral dle možností jak nejlépe mohl. Když mi minulý rok zaschnula barva na řidičkáku, stal jsem se uživatelem osumdesátky konečně také já.

Jedná se o 3. generaci tohoto modelu, typ 89, známější jako B3. Od její předchůdkyně se liší zakulacenou karoserií, díky které je občas přezdívaná "vajíčko". Následujícímu modelu B4, představenému v roce 1990 je vcelku podobná. B4 se liší se drobnými změnami karoserie, umístěním palivové nádrže, potažmo možností sklopit zadní sedadla.

Vůz který, popisuji, je poháněn motorem o objemu 1781 krychlových centimetrů, umístěným podélně před přední nápravou. Má najeto stejně jako většina auta kolem 162 tisíc kilometrů. Přede pěkně, ale řekne si o nějaké to dolití oleje, v průměru zhruba půl litru na tisíc kilometrů. Výkon motoru, osazeného osmi ventilovou technikou s rozvodem OHC, vrcholí v 5500 rpm na hodnotě 66 kw, tedy 90 koní. Dále jej nemá příliš smysl vytáčet, sice táhne až do omezovače (který je někde poblíž 7000 rpm), ale poněkud vlažněji. Zvukový doprovod rovněž dává najevo že, se mu to příliš nelíbí. Nejvyšší kroutící moment je k dispozici ve 3300 rpm a jeho hodnota je 142 nm. Zatlačení do sedaček se samozřejmě nekoná, příjemné ale je že dostatek točivého momentu je i v nižších provozních otáčkách. To umožňuje jezdit s audinou ladně & plynule, což se k ní hodí asi nejlépe. Co dále říci o motoru? Snad jen že palivo dodává jednobodové vstřikovací zařízení značky Bosh. V autě je jedna úzkopásmová lambda sonda a řízený katalyzátor, který se nenávratně blíží ke konci své životnosti.

Manuálně ovládaná pětistupňová převodovka přenáší výkon bohužel pouze na přední kola. Původně byla v autě převodovka s pouze čtyřmi stupni, ta však byla v devadesátých letech za mě nejasných okolností vyměněna. Současná pochází z vozu Volkswagen Golf. Odstupňování je na můj vkus poněkud kratší, čímž trpí především jízdní komfort a spotřeba, byť nikterak závažně. V příměstském provozu bych mohl převodovku kvalifikovat téměř jako výhodu, kousek nad padesáti kilometry v hodině řadím pětku, auto potichu pluje po asfaltu a o řadící páku se již nemusím starat. Potíže nastávají při delších přesunech. Již při stech kilometrech v hodině motor točí 3000 rpm a to není úplně příjemné. Pokusím se nastřelit odstupňování převodovky: 1-40 km/h, 2-80 km/h, 3-120 km/h, čtyřku jsem nikdy nevytočil do omezovače a maximální rychlost kterou jsem z audiny vymáčknul byla tachometrových 170 km/h, kdy je hučení motoru na pětku točícího téměř 6000 rpm již plně přehlušeno aerodynamickým hlukem. Nyní se pokusím dokončit nakousnutou otázku jízdní dynamiky. Ta je řekl bych dostačující - na běžné předjíždění při použití hlavy. Podíl na tom nemá ani tak ne příliš oslnivý výkon motoru, ale váha prázdného vozidla, která dle TP činí pouze 1080 kg, což na dnešní poměry věru není mnoho. Zrychlení 0-100 jsem raději neměřil. Celková pružnost velmi citelně trpí se zatěžováním auta, ať už palivem či cestujícími.

Nyní nakousneme kapitolu podvozku a jízdních vlastností. Přední náprava je klasická typu McPherson, zadní tuhá skrutná s vlečenými rameny a panhardskou tyčí. Podvozek není zrovna nepodobný tomu z Volkswagenu Passat generace B2. Podvozková platforma je vlastně identická. Odpružení je zajištěno vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči. Auto je v současné době vybaveno litými koly o velikosti 15 palců, na kterých jsou gumy o neúplně vyhovujícím rozměru 195/65R15. Toť letmý pohled na a pod auto a wikipedie, ale jak se to celé dohromady chová? Viditelně poněkud vyšší gumy při větším zatížení občas drhnou v prudších zatáčkách o podběhy, na oplátku tyto „balóny“ přenášejí z českých silnic tlumenější rázy do interiéru. Jak popsat celkový dojem z řízení? Podvozek není ani měkký ale také ne příliš tuhý, v zatáčkách se auto nějak dramaticky nenaklání. Je to však audi a ještě k tomu předohrab – do zatáček se nějak ochotně nehrne, ba naopak. Když se k tomu připočte tuhá zadní náprava je hned jasné že žádný sporťák řezající zatáčky to ani náhodou není. I přes to se někdy s audinou rád projedu svižněji po okreskách, zábavu s ní zažít jde, ale v rozumných mezích. Já osobně limity v zatáčkách nehledám. Přetáčivost lze vyvolat, ale spíše úmyslně a ještě za horších adhezních podmínek, odlehčením již tak lehké zádě sešlápnutím brzd, Podobně jako u ostatních aut se stejnou konstrukcí. Vozidlo není vybaveno posilovačem řízení. Parkování dá zabrat. Odměnou je rostoucí svalstvo v horní polovině těla a nezaměnitelný pocit z jízdy. Anti blokovací systém brzd rovněž není přítomen. Naštěstí se mě však zatím vždy podařilo jeho funkci suplovat a tak mě přední brzdy s vnitřním odvětráváním, které se zakusují do kotoučů o průměru 280 mm, společně s těmi zadními, bubnovými, zastavili tam, kde bylo třeba.

Interiér. Retro. Je provedený v tmavě modré barvě a působí na mě velmi příjemným dojmem. Po téměř čtvrt století tohoto modelu se nebojím označit ho za nadčasový. Z plastů na palubní desce by měli dnešní recenzenti aut radost, jsou kvalitní, měkké a říkají „sáhni si na mě“. Volant je čtyř-ramenný, padne mi do ruky a osobně k němu nedokážu najít výtku. Možná jen že se nedá nastavit jeho poloha. Sedačky jsou látkové a nikdy jsem z nich po delší cestě nevystupoval rozlámaný tak, jako z jednoho koncernového vozíku o dvě dekády mladšího, byť nižší třídy. Jsou posazené relativně nízko (po svezení Hondou crx si to již nemyslím), dají se posunovat a naklápět. Svou pohodlnou pozici za volantem jsem si v nich našel. Z modernějších aut jsme však přeci jen zvyklí na více možností nastavení. Jejich boční vedení však za moc nestojí, není téměř žádné. S přihlédnutím na charakter vozu se to ale dá lehce prominout. Zejména na té řidičově se však začíná projevovat opotřebení. Prostor vepředu je slušný. A co vzadu? Rozvor je zhruba 2500 mm a na zadních sedačkách se cestovat dá. Prostornost je pro mě spíše relativní pojem, nejsem sto ji objektivně zhodnotit, ale pro představu bych ji přirovnal k fiatu punto . Ve čtyřech to jde, v pěti hůř. Výbava stojící za řeč zahrnuje snad jen rádio se čtyřmi originálními, slušně hrajícími reproduktory, vzadu je stylová výklopná loketní opěrka. Okna a zrcátka se ovládají ručně. Klimatizace není, nejsem si jistý zda se do typu 89 montovala. Airbagy v osmdesátce také nejsou. Jinak jen běžné věci. Ventilace ventiluje, topení topí, v zimě trochu později. Vyhřívání zadního skla, centrální zamykání. Kufr je poměrně objemný, zvláště hluboký, ale přístupový otvor tak velký není.

Popis zakončím možná trochu netradičně, exteriérem. Moc nevím co k němu napsat. Karoserie nehnije, nerezaví. Svůj podíl na tom má určitě fakt že auto je garážované. Zimní provoz se mu však nevyhýbá, proto neváhám označit protikorozní ochranu (pozinkování) za geniální. Mimochodem v této podobě byla u audi představena v již v roce 1986. Vzhled je subjektivní záležitost. Můj názor? Oblé tvary karoserie považuji za nadčasové, celkový vzhled vozu se mi moc líbí. Tmavě modrý, švestkový lak audině sluší. Ve spojení s celkovým zpracováním a duší, kterou podle mě audina má se nebojím osumdesátku zařadit do kategorie youngtimerů. Chápu že jsem ale možná sám, naopak moje přítelkyně, které se tímto omlouvám že autu věnuji možná o trochu více času než je zdrávo, hodnotí auto slovy: „No je to něco jako favorit no.“ :D

Nebýt téhle Audi 80, možná by se dvoustopá motorová vozidla nikdy nestala moji zálibou.

Silné stránky

Spolehlivost, nenáročnost, nenákladný provoz, bytelnost. Nikdy nás nikde nenechala, ať už při cestách do Itálie nebo jen za sněhem na hory. Většina problému se dala a dá poměrně rychle vyřešit. Karoserie odolná proti korozi.

Jízdní komfort. I přes popsané vlastnosti převodovky se hluk drží v přijatelných mezích. Komunikace je možná i ve vyšších rychlostech. Autem se dají překonávat větší porce km.

Trakce v zimě. Ač se nejedná o quattro, motor nad přední nápravou dělá svoje. Se zimními gumami nikdy nezapadla. Minulý rok v zimě jsem byl nucen překonat hřeben Orlických hor v ne zrovna jednoduchých podmínkách a audina mě podržela.

Spotřebu si zde dovolím uvést také. Příliš podrobně ji nesleduji. Pohybuje se někde okolo osmi litrů na sto kilometrů. Jezdím zhruba 6:5 město : mimo město. Jako kladnou ji hodnotím zejména v tom kontextu, že si nedokážu sám sebe představit za volantem něčeho na naftu. Nic proti dieslovému motoru nemám, ale k srdci mi příliš nepřirostl.

Subjektivně: Vzhled a celkový charakter vozu.

Slabé stránky

Špatná variabilita zadního prostoru. Nádrž je za zadními sedačkami, které se nedají sklopit. V autě se tak ve dvou nepohodlně spí (odzkoušeno).

Převodovka by mohla mít delší stupně.

Přece jen nedostatečný výkon motoru.

V zimě pozdější nástup topení.

"Slabší" výbava.

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Je to starší vůz a nějaké ty trable se již za tu dobu nahromadily. Kromě celkem poctivě měněného spotřebního materiálu, odešel před několika lety ventilátor chladiče. Důsledkem bylo uvaření vody a prasknutí hadice. Letos se po výměně rozvodů začalo projevovat škubání motoru při zátahu. Servis sice diagnostikoval špatný rozdělovač, ale opravila to výměna podtlakových hadic. Musím zaklepat:). V průběhu let se občas projevily netěsnosti výfuku. Řešeno svařením, popřípadě výměnou dílu. Nyní mě čeká výměna předního ramene. Podvozek je sice bytelný, ale rameno nevydrželo mé zimní hrátky s ruční brzdou, náraz do obrubníku a ohnulo se. Za studena se trochu ozývají hydrostelly, ale nemyslím si že je to nějak vážné. Lak auta byl na různých částech několikrát předěláván (zadní část auta po nehodě v devadesátých), jinak jen menší oděrky způsobené především mnou při parkování.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Táta koupil auto od paní z Německa přes prostředníka a nevím o žádných problémech.

Jen tak zlehka & plány do budoucna.

Když si taťka auto přivezl, příliš se mu nelíbilo. Jeho úpravy spočívaly v nalakování nárazníků do barvy auta. Dále výměna oranžových vnějších světel za červené z modelu 80 Avant (pravé stále sháním). Doplňky exteriéru jsou nedávno jednotně nalakovány do matné černé. Na zádi je umístěno decentní originální křídlo s brzdovými světly. Co se týče úprav vzhledu plánuji jen drobnosti. Auto není úplně v originální stavu, ale mě se tak líbí.
Na audinu přijdou originální "15" audi kola, konečně s odpovídajícím rozměrem pneumatik. Stávající zůstanou na zimní provoz. Ve hře je přední nárazník z modelu B4 s mlhovkami a chromované mračítko z bé čtyřky.
Celkově bych rád udržel audinu v co nejlepším stavu, doladil vzhledové drobnosti k moji spokojenosti ale také udržel stroj v celkové kondici. Funglovka z toho již nikdy nebude, ale do špatných rukou, někam na pole nebo kovošrotu nepatří. Sice stále plánuji koupi jiného auta, Audiny se však, pokud to jen trochu půjde zbavovat nehodlám.