Mercedes-Benz GLK GLK 350 CDI

Hodnoceno: 61× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Tenhle článek vlastně vznikl tak trochu netypicky - jako způsob krácení si času při čekání na tohle úžasné auto.
Auto jsem tedy objednal a do výroby půjde, pokud to v Stuttgartu všechno dobře dopadne, někdy v dubnu/květnu 2010. Jedním z důvodů proč sem tohle teď píšu je i to, že mě nesmírně mrzelo, že tohle auto tady ještě nemá svého zástupce. Každý kdo tomu propadne stejně tak jako sem tomu propadl já, je nesmírně lačný veškerých informací, dojmů, sdílení nadšení, obav a pomoci při řešení problémů…
GLK je tu od října 2008, čtyřválce od dubna 2009 – řeklo by se dost dlouho na to aby se odhalily veškeré skryté vady, typické závady a podobně. Netrvalo dlouho a byl tu průser s vadným vstřikováním u dieselových čtyřválců. Na německých undergroundových fórech někteří spílali tomuto autu, že je při jízdě na dálnici nechalo na holičkách v levém jízdním pruhu… jistě nezáviděníhodná situace. MB zase všude vehementně ujišťoval, že problém s vstřikovací soustavou (problém na straně subdodavatele Delphi) se projevuje pouze rozsvícenou kontrolkou a nutností dojet rozumnou rychlostí do servisu MB. Těžko říct jaká byla pravda, sám sem měl auto díky velkorysosti mého prodejce zapůjčeno na celý dlouhatánský víkend. Protáhli jsme ho všemi jízdními režimy, včetně jízdy po dálnici maximálkou a auto jsme neutavili.
Pro Mercedes je to každopádně velký problém, problém napříč polovinou vozového parku. Stejný motor je i v řadě C, E a verzi 250CDI chtěli v Stuttgartu montovat i do S-ka. Mercedes si následně zadělal na další problém nedostatkem náhradních dílů, takže při poruše měnil vždy jen konkrétní postižený vstřik. Někteří „šťastlivci“ to odnesli i vícerými návštěvami servisu a Mercedes zase mnoha pokusy o odstoupení od kupní smlouvy. Pověst nezničitelných agregátů MB to pěkně pošramotilo. MB se každopádně dušuje, že od listopadu 2009 z výroby už všechny motory 220/250 CDI jsou vybaveny novými „nezničitelnými“ díly.
No uvidíme…

Jak k tomu tedy vlastně došlo, že sem i přesto tohle „průserové“ auto koupil…
V průběhu loňského roku jsme vyzkoušely víceméně většinu hlavní konkurence v této třídě – Q5, XC60, X3…
Tak pěkně popořadě.

Nejprve se šlo do trendového Q5.
Díky několikeré osobní špatné zkušenosti s Audi (problémy s elektřinou, nevyhovuje mi překomplikované ovládání MMI, klimatizace a všeho vevnitř) sem trpěl jistými předsudky a despektem z tohohle auta. Na druhou stranu sem věděl že Audi je perfektně tiché auto, má nejvíce životního prostoru jak ve předu, tak vzadu a ještě velký variabilní zavazadelník – a to není málo u rádoby prakticky orientovaného vozu pro člověka s téměř dvěma metry výšky. Audi nepřekvapilo.
Bylo tiché, nejdražší a jízda byla tak nějak bez radosti a emocí. Fanoušci této značky promiňte. Jel sem s motorizacemi 2.0 TDI, manuál i automat, 2.0 TFSI a 3.0 TDI. S benzinovým čtyřválcem jsme po hodinové vyjížďce dálnice/město/okrsky zakončili jízdu se spotřebou 12,5 litru a myslím že pod 9,5 litru s tím půjde ploužit opravdu jen stěží. Dieselový manuál se při krátké projížďce tvářil že bude více schopen dosáhnou udávaných papírových hodnot spotřeby. Automat 2.0 TDI papal už zase víc a navíc jezdil tak nějak "přidušený". Tomu se dalo odpomoct přeřazením do "S_módu", ale to zase vlastně jen celou dobu jezdíte se zvýšenými otáčkami...
Při první návštěvě třílitr nechtěl přeřadit z jedničky nahoru, tak jsme se po cca 200 metrech na jedničku zase vrátili. Auto bylo pak víc jak měsíc v opravě, než se prodejce opět ozval že můžeme jízdu dokončit. Divné, těchhle motorů prodá Audi strašně moc… brr.
Čekání jsme si zkrátili vychytralou návštěvou prodejce v jiném městě. Tam se stejný třílitr choval už v pořádku, ale vzhledem k tomu že mě prodejce předtím nechal krátce svést s dvoulitrem, sem si všiml evidentně nevyrovnaných sil v brzdách. Šestivál je měl evidentně v nepořádku. Neměly správnou účinnost ani po prošlápnutí naprázdno, tak jak byste to udělali v vašeho starého auta kde jste byli zvyklí „našlapávat“ brzdný účinek. Možná sem měl jen smůlu – ale dvakrát? Pěkně sem poděkoval a o Audi se přestal zajímat.

Druhé v pořadí by se dalo říct bylo Volvo XC60.
Auto s image nejbezpečnějšího vozu, svěžím designem a cenově navíc asi nejpřijatelnější. Po krátkém svezení a malé pomlce jsme auto zapůjčili na celý 28. říjen a pěkně s ním oslavili vznik republiky.-)
Auto překvapivě pěkně drží v zatáčkách (novináři nekecali), má bezkonkurenčně nejpohodlnější sedadla, skvělý a osobitý design interiéru, relativně prostorný zavazadelník a za pusu vám prodají paket s adaptivním tempomatem, asistentem jízdy v pruhu a hlídačem mrtvého úhlu. Tyhle věci jsem v autě chtěl, znám se. Zase se budu kochat ... a víme jak to končívá... Auto je navíc tiché, i když zdaleka ne tak tiché jako Audi.
Proč ne tedy Volvo...
Bylo tam pár věcí které mě, člověku zdeformovanému a navyklému německému designu, vadilo…
Plasty a ovládací prvky nedosahují v detailu úplně kvality německé konkurence od Audi a MB. Klimatizace je výhradně dvouzónová a funkce nejdou sdružit. Taky určitě rádi vším otáčíte na dvou místech pro nastavení téhož, jako já? Automatické zamykání dveří, velmi užitečná věc, ocení ji zvláště ti, co vozili na zadních sedadlech cennosti - kabelku, kufr a podobně a poté co k autu na křižovatce přistoupil „kdosi potřebný“a „obsloužil se“ tam ty věci už radši nevozívají, tak tahle věc funguje tak, že auto se po zastavení a zhasnutí motoru zevnitř neodemče – musíte za kliku zabrat dvakrát – jednou si odemčít, podruhé si otevřít.
No celkový dojem je samozřejmě skvělý, i emocí bych tam asi našel snad víc než u Audi, když nebudu poměřovat pouze dynamiku motoru. Pro upřesnění, měli jsme k dispozici modernizovaný pětiválec D5, se dvěma turbodmychadly po vzoru BMW, 205 koňmi pod kapotou, v automatu. Vyznačuje se naprosto lineárním nárůstem výkonu a v kabině oproti naprosto bezvadně odhlučněné německé konkurenci o něm přeci jen malinko víte. Ale není to nic hrozného. Jezdili jsme s ním nakonec za 7,6 litru, ale musím říct že jsme se snažili aby to bylo tak málo. Trochu dynamičtější jízdy a jste na deseti. Ve městě sem jezdil za 12,5.

BMW X3 (3.0d – ale to je vlastně úplně jedno) jsme měli půjčené jen na krátké projížďce s prodejcem na zadním sedadle, jen tak pro formu, aby se neřeklo že jsme mu nedali šanci.
Popravdě si myslím že design exteriéru je to nejlepší co kontroverzní designér Chris Bangle pro BMW stvořil. Design bude s popisovaných aut nakonec nejtrvanlivější – především pro svou eleganci a nadčasovost. Interiér, to je něco jiného. V interiérech BMW hraje druhé housle a zub času je na designu pěkně znát už nějaký ten rok. Trochu se to lepší teď s příchodem nových modelů X1 a 5GT.
Rozhodlo ale ve mně přesvědčení že odcházející model bude už napřesrok psychologicky ještě starší a do takového nechci dávat své peníze. Auto má navíc jako jediné jen čtyři hvězdičky za bezpečnost a to ještě ke všemu podle starých pravidel NCAPu.
To určitě vylepší nový model, ale komu by se chtělo pořád na něco čekat. BMW jej navíc asi oblíkne do líbivějšího uniformního a zakulaceného designu, který mi není už ale tak po chuti jako progresivní design za časů Banglea.

Když sem poprvé uviděl GLK na obrázku nedokázal sem si ho úplně hned zařadit správně. Nemělo předchůdce, nevěděl jsem jak je velké, respektive malé, působilo trochu oldschool, ale retro design se mi brzo zalíbil a vlastně byl i příjemným odlišením od ostatního zakulaceného mainstreamu. Hned jak se tu objevilo, zajel sem se na něj podívat k prodejci a byl sem zklamaný jeho skutečnou velikostí. K – znamená skutečně kompaktní. To se projevuje hlavně tím, že chudák za řidičem bude mít nohy roztažené okolo sedadla a budou ho ještě tlačit do kolene dveře. Zadní dveře sou vyloženě o 10 centimetrů kratší než by bylo záhodno. Nacpat dítě do autosedačky v zadu nebude žádný med. Malý kufr navíc znamenal, že jsem zklamaně odjel, aniž bych si s prodejcem domluvil jízdu. Po nějakém čase, někdy v létě jsme vytáhli myšlenku ho i přes to projet a hned na krátké projížďce s prodejcem sem si říkal, týjo, tohle, tohle to je auto...
Přál bych vám zažít ten bezvadně zábavný pocit z řízení tohohle hbitého autíčka v zatáčkách doprovázený permanentním pocitem radosti z jízdy. U BMW by se teď asi poškrábali na hlavě, ale na tenhle vůbec ne usedlý Mercedes to prostě sedí. Když jsme odcházeli, auto sem prodejci upřímně pochválil a pomyslil si jaká je to škoda že si ho pro svou nepraktičnost nekoupím.
Následovalo zkoušení které popisuju nahoře, jen proto aby nakonec zvítězily emoce a řekl sem si, že stejně nejvíc mě bavil Mercedes.

Na podzim 2009 jsme tedy měli znova zapůjčenou motorizaci 220CDI, tedy čtyřvál, automat, světe div se relativně silný a úsporný motor. Takový, jaký sem chtěl. Pocitově je dokonce silnější než D5 s 205 koňmi. Když sem se zanedlouho poté dozvěděl, že se v Stuttgartu konečně rozhodli GLK osadit i motory 250 CDI, mé nadšení neznalo mezí ...
Na každou jízdu sem se těšil jako malý kluk, tohle auto prostě umí generovat radost z řízení. Kompaktní rozměry sou desetinásob vykoupeny zážitky z jízdy a po těle se rozlévajícím endorfinem. Mercedesu se tohle autíčko opravdu moc povedlo.
Když ho zpětně srovnávám s Q5 má přesně to čemu se Audi nedostává. Emoce. Mluvit o emocích u Volva je trochu mimo mísu. Zákazníci Volva si stejně na svém voze budou cenit úplně jiných předností. Průjezd šikanou ve Volvu je přesto skvělý pocit a jak sem psal tak auto je i velmi stabilní a nekymácí se. Audi se vám pokusí prodat nastavitelný podvozek a možná vás bude bavit svého „KITTa“ různě programovat pomocí MMI. Já tyhle věci ale na Audi nesnáším. Mám své zkušenosti s poruchovostí/životností jejich elektroniky a vůbec se za jízdy nerad hraju s překomplikovaným MMI. Průjezd zatáčkou ve mě nevzbuzuje žádné emoce, Audi je prostě parník, adaptivní podvozek neadaptivní podvozek.
Mercedes je díky chytrým elektronickým tlumičům nejkomfortnější auto, ale stejnou šikanu projedete ještě rychleji, tlumiče ztuhnou a vy nakonec jen blaženě vydechnete… Funguje to prostě i bez nastavování jak má….
Ovládací prvky jsou na svém místě, navíc s perfektní ergonomií a měkčenými materiály vám dávají pocit že tohle je ovládání které jste si vždycky přáli. U klimatizace jde sdružit ovládání jednotlivých zón a automatické zamykání dveří funguje jak má. ILS – prostě adaptivní světla fungují a hlavně svítí tak že sem z nich byl nadšen. Podle rychlosti a klimatických podmínek upravují kužel světla, tlumí a nebo naopak zesilují intenzitu podle toho zda proti vám jede auto. Paráda. Volvo s jejich adaptivními světlomety po takových schopnostech jen smutně pošilhává. V noci mi to u Volva pěkně snížilo rychlostní průměr. Divné že to takhle „nefunguje“, skoro nevidíte. U MB líp funguje i ambientní osvětlení okolo vozu za tmy když zastavíte. Praktická věc. Motor je suprově odhlučněný a karoserie vydává jen malinkou šelest okolo předních sloupků při rychlostech mezi 100 – 120km/h, jinak je auto perfektně tiché na to kolik je na něm hran.
V základu dostanete bez dalších příplatků skvěle fungující automat, bluetooth, částečně elektricky nastavitelné sedačky, tempomat ... Za ty prachy to v téhle kategorii není tak špatné, ale cenu samozřejmě můžete i tady šroubovat až do nebe.... inu na téhle strategii, které Němci říkají „individualizace“, dlouho makali a zákazníka si na ni hezky naučili.
V příplatkové výbavě bohužel naopak úplně chybí adaptivní tempomat a další jízdní asistenty. Škoda, kdo tyhle věci jednou vyzkoušel, nebude chtít jinak. Já přesto dal přednost radosti z řízení a šel do tohohle autíčka. Z tohoto pohledu v tomto segmentu nic lepšího není.

220ka s námi najezdila za víkend cca 1000 kilometrů a i přes málo zajetý motor a všechny dynamické vložky se nakonec spotřeba ustálila na 7 litrech. (nejsem řidič s těžkou nohou) Motor se navíc velmi rychle zahřeje na provozní teplotu a už krátce po startu papá normální hodnoty (ne tak Volvo), takže je vhodný i do města. Ve špičce dvoulitr papal překvapivě jen něco málo přes 9 litrů. Vážně skvělá hodnota. Potěší, pokud máte auto na pojezd ve městě.
Testovali jsme i motorizaci 320CDI, tam jsme jezdili v průměru za 8,4 což už mi přišlo dost, motor je sice silnější, ale ne zase o tolik, je potřeba říct že 220 je ve třídě dvoulitrů absolutní špička v dynamice, takže vlastně není moc důvod jít do většího motoru, zvláště když MB nabízí i 250CDI s 205 koňmi a papírově stejnou spotřebou jako 220ka…
My nakonec koupili ale stejně 350CDI, „třistapadesátka“ není vlastně nic jiného než prachobyčejné přejmenování staré „třistadvacítky“. Pro 350ku sem se nakonec rozhodl ze dvou dalších důvodů.
Všichni prodejci, patrně proto že evidentně chtějí odlehčit výrobě donedávna problémových a stále ne zcela prověřených čtyřválců, potichu nabízí šestivál za cenu 250ky mimo oficiální ceníky. Já sem navíc ještě den před koupí kdesi na německém undergroundu vylovil informaci že patrně od března má nabíhat montáž nových motorů s 231k, lepším zrychlením, nižší spotřebou a normou EURO5 (jejda to se dobře poslouchá .-)) . Že by zase nějaké změny na vstřikovací soustavě říkám si ? Naštěstí teď ho už dávají třeba do nového Éčka, tak tomu budeme věřit. Prodejce o tom zatím nic nevěděl, ale slíbil že to prověří. No druhý den už nicméně věděl a tak se zadala specifikace výroby po náběhu nových motorů – tedy duben/květen – pokud se v MB zase něco neposere .-)
I stávající 320ka navíc dávala pocitově větší sílu díky obrovskému krouťáku než papírově silnější třílitr v Audi. Dynamické parametry nových motorů v GLK ještě nejsou ani na německém webu – tak jsem na to zvědavý.
Auto bude v „usedlém “ designu v sanidin metalíze, která výborně pasuje k černým plastům offroad paketu. Bude to mít jen 17ky kola, aby to moc nestálo a moc to nedrncalo .-) A já ani nemám rád pseudo offroady s okruhovýma papučema s nízkým profilem, popírá to podle mě veškerý potenciál těchto vozů. Aby sem se pak bál s tím vyjet mimo cestu – to tak!
Fotky z webu, to sem dávat nebudu, ty co tu jsou tady, jsou z auta ve sport paketu které sem měl zapůjčené od prodejce. Příplatkové prahové lišty vždy krásně zpestřily nastupování, bylo dost práce se jim vyhnout aby jste se neušpinili. Za tuhle hloupost sem rád ušetřil peníze. Mimochodem i s 19ti palcovýma kolama GLK perfektně tlumí nerovnosti. Agility control funguje...

Jakmile auto bude tu tak udělám nějakou pořádnou sérii fotek.
Ty co tu jsou prozatím evidentně trpí na to že měly sloužit jen pro naši potřebu, takže takové „home made“ foto. Nikoho v té době nenapadlo to nějak „slušně“ nafotit .-)

Silné stránky

ovladatelnost
dynamika motoru
radost z jízdy
solidní výbava už v základu (hlavně nevyhazujte peníze za harmankardon audio, základ je skvělý)

Slabé stránky

menší zadní dveře
menší zavazadlový prostor
tendence k mlžení skel když není zapnutá klimatizace