Fiat Sedici 1,6 Emotion

Hodnoceno: 52× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

No a už je to tady. Rodinná flotila se nám rozrostla o nového člena a tím není nikdo jiný než faceliftovaný Fiat Sedici. Auto samozřejmě není moje, ale pořídila si ho moje máti, která po přesídlení z panelového bytu na chalupu zatoužila po autě s pohonem čtyř kol. Jelikož dříve neměla větší vůz než Fabii, nepřipadalo v úvahu nic o velikosti Nissanu X-Trail nebo Mitsubishi Pajero. Prostě kompaktní auto jezdící na benzín které má pohon 4x4. Rozhodovala také cena a užitná hodnota.
Volba tedy padla na Sedici. Na Fiaty jsme doma vždycky slyšeli a navíc konkurentů nebylo mnoho. Jedná se v podstatě o Suzuki SX4, který se spolu se Sedici montuje v Maďarsku. Podvozek, benzinový motor a interiér spadá pod taktovku Suzuki, naftový motor a design karoserie obstaral Fiat.

S autem jezdím minimálně (v podstatě jen prvních 2000 km:) aby nebylo po záběhu líné), takže se bude jednat spíše o osobní postřehy.

Pětidveřové SUV Sedici prodělalo začátkem roku 2009 facelift, který se projevil v exteriéru na předním nárazníku a umístění mlhovek a v interiéru na přístrojové desce a čalounění.
Design rozhodně otevírá příležitost k diskuzi. Na první pohled auto působí obyčejným až nenápadným dojmem. Čím víc se na něj díváte tím zajímavěji působí. Asi za to může vyšší stavba karoserie a masivní oplastování po obvodu.
Auto není primárně určeno do těžkého terénu, ale pro silniční provoz z MOŽNOSTÍ jízdy v lehkém až středním terénu. Design má na starosti opět Giugaro.
Barva byla zvolena s ohledem na viditelnost nečistot na karoserii aby opticky zmenšila velikost vozu.

Motor:
Zážehový vpředu napříč uložený atmosferický čtyřválec o objemu 1598 ccm. Motor disponuje čtyřventilovou technikou a přímým vstřikováním. Je příjemně živý a točivý, má jadrný projev. Prostě japonská mašina. Chlubí se papírovou spotřebou 6,5 litru benzinu. Po navýšení výkonu na 120 koní a točivého momentu na 156 N.m při 4400 ot./min. plní emisní normu Euro 5.

Podvozek:
Klasika od Suzuki v podobě Mcpherson v předu a se zkrutnou příčkou vzadu. Auto je příjemně tvrdé a díky pneu s rozměrem 205/60 R16 taky slušně filtruje nerovnosti. Pohon je primárně veden na přední nápravu s možností připnutí zadní nápravy. Figurují tu tři režimy pohonu: S přepínačem v poloze 2WD se točivý moment přenáší pouze na přední kola. Režim 4x4 není aktivní, což vede ke snížení spotřeby. Ideální do města a na jízdu v normálních podmínkách. V poloze AUTO se točivý moment normálně přenáší na přední kola, ale pokud klesne přilnavost k terénu, systém zareaguje, jako by byl zapnut na režim pohonu 4x4 a automaticky upraví rozdělování točivého momentu mezi přední a zadní nápravu. No a pak je tu režim LOCK. Pohon je rozdělován v poměru 50:50 mezi obě nápravy a funguje až do rychlosti 60 km/h. O přenos výkonu se stará elektromagnetická spojka. Má to něco do sebe, připínání zadku se mi velice zamlouvá a už jsem se s ním vyhrabal i z hlubokého sněhu. Je to výborná věc. Ovšem, když se "hrabete" trochu déle, začne spojka nepříjeně smrdět. To už je ale opravdu extrém, kdy jsem nechal zapnutý protiprokluz a hrabal se ze závějí. Snažím se o cílené připínání zadní nápravy, aby si co nejdříve "sedl" zadní diferenciál v němž se má dle servisní knížky už při první garančce vyměnit olej.
Brzdy jsou ve verzi 4x4 všechny kotoučové o průměru 280 mm. Vpředu s vnitřním chlazením. Jsou poměrně ostré a zatím mi ještě nezvadly.

Převodovka:
Pětistupňová se zpátečkou a plnou synchronizací.

Interiér:
je vyveden v černé barvě, potahy jsou béžové s černým rámováním. Přední sedadla jsou pohodlná, boční vedení ujde. U zadních je tragédií velmi měkká výplň, člověk se vyloženě hrbí. Plasty jsou typicky japonské, tvrdší, ale dobře slícované a nevržou ani neskřípou. Líbí se mi tříramenný volant, který je bohužel jen výškově nastavitelný, a i přístrojová deska je po faceliftu uživatelsky přijemnější. A grafika přístrojů je dle máti "krásně modrá".
Na středovém panelu najdeme radio známé skoro ze všech Suzuki a automatickou jednozónovu klimatizaci. Ovládání je intuitivní a její výkon na pochvalu. Co se týče radia, tak s ovládáním nemám problém, ale chybí mi tu pár funkcí a zvuk z reproduktorů je mírně řečeno špatný.
Místa je všude dostatek, máti je menšího vzrůstu, takže ji auto vyhovuje. Zavazadlový prostor má 275 litrů, potěší možnost úplněho sklopení zadních sedaček, pak má až 670 litrů.

Výbava:
Byla zvolena vyšší (ze dvou) výbava Emotion skládájící se z 6 airbagů, ABS/ASR/EDS a ESP. Nechybí již zmiňované radio CD, dálkový centrál, volant a řadička v kůži, automatická klimatizace, komplet elektrika, mlhovky atd. Za příplatek přibyly vyhřívané sedačky, zadní spojler, lišta na zadním nárazníku a zástěrky.

Pro ženskou je to praktické auto. Mně se zamlouvá možný pohon 4x4 a točivý motor.

Silné stránky

- silný a úsporný motor
- pohon 4x4
- oplastování vozu
- výhled z vozu
- užitná hodnota
- prostornost
- pořizovací cena
- bohatá výbava
- slušné jízdní vlastnosti
- ostré brzdy
- odhlučnění oproti předchozí generaci

Slabé stránky

- citlivost na boční vítr
- výplň zadních sedaček
- výkon předních světlometů díky použití H4:(
- nelogicky umístěné tlačítko předních mlhovek
- některé plasty
- trošku gumové řazení
- zvukový projev radia
- anténa, která se při rychlejší jízdě sama sklopí a naráží do střechy

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Servis mohu jen doporučit - viz. Croma, Auto zatím bez poruch. V plánu je výměna motorového oleje po 5 tis. km.

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Prodejce = servis - profesionální přístup, ochota komunikovat. Auto se slevou a zamykání zpátečky zdarma.

Přezutí

V pátek jsem nechal auto přezout a zároveň si měli hoši posvítit na ruční brzdu, která už jednou byla dotažena na maximum, ale stejně je naprosto nefunkční. Auto prostě jede. Bude se to řešit nějakou garační výměnou na zadní brzdě, detaily mi servis nesdělil. Zvuky z palubky jsou čím dál intenzivnější, takže taky se na ně budou muset mrknout. Na autě je něco přes 20 tisíc, spotřeba stále cca 7 litrů na sto.