DogSan ( )

Subaru Forester

Hodnoceno: 11× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Zdravím všechny, kteří čtou mojí uživatelskou recenzi. Píšu ji proto, abych splatil dluh všem těm, co mi v minulosti svou recenzí pomohli při rozhodování, zda koupit nebo nekoupit. Budu se snažit o reálný pohled a podání informací, které snad pomůžou těm, kteří se rozhodují tak, jak jsem se rozhodoval dříve já.


Výběr

Z více důvodů nastala v rodině potřeba velkého a pohodlného auta pro jízdy na větší vzdálenosti, do kterého se toho přiměřeně vejde, příjemně se řídí a které také v případě nutné potřeby dokáže sjet ze silnice na lesní cestu.
Auto mělo být jen pro dálkové jízdy, protože na popojíždění ve městě a blízkém okolí máme mrňouse s atmosférou a s ním je zase radost řídit a hlavně parkovat ve městě, pokud tedy nemá člověk infantilní zálibu v předhánění se na semaforech.


Vyloženého favorita jsem v podstatě neměl, každá značka je v něčem dobrá a v něčem jiném má zase rezervy. Jen jsem výběr zúžil podle technických údajů o světlé výšce a nájezdových úhlech z čehož následně vycházelo auto typu SUV.
Rozhodl jsem se nespěchat a čekat, dokud se neobjeví vozidlo se zcela důvěryhodnou historií, od důvěryhodného prodejce, do stáří 5 let, někde poblíž nebo i dál, ale dobře dostupné po dálnici.

Forester tedy favoritem určitě nebyl. Jen se objevil jako první. Vlastně jsem si ho přidal do užšího výběru až když jsem si přečetl článek Martina Vaculíka ve Světě motorů 2018/18, kde hodnotí Subaru Forester IV jako ojetinu - a tenhle naftový motor speciálně - hodně pozitivně. Do té doby jsem měl zafixována všechna Subaru jako nenasytné žrouty s astronomickými cenami servisu. Jo, tahle lidová slovesnost má tuhý kořínek.

Auto jsem objevil na inzerci Sauto. Nabízel ho k prodeji severočeský dealer značky Subaru. Prvním majitelem, který auto koupil jako nové v Memmingenu, byl majitel docela známé pražské stylové firmy. Auto servisoval pouze v tomto dealerství. Přidal také všechny faktury z pravidelných prohlídek a zápisy z STK + jeden záznam o provedené svolávací akci.

Pro zajímavost : dle faktur cena za „malou“ roční prohlídku s obvyklými výměnami náplní a filtrů byla 6900 Kč, za velkou s výměnou oleje v převodovce a rozvodce 15000 Kč. Výrobce výměnu oleje v manuální převodovce předepisuje po 120 000 km nebo pátým rokem (v automatu vždy po 60 000 km) , ale kdo je hodně pečlivý, mění už po 60 000 km. Majitel byl zřejmě právě tenhle případ.

O auto bylo celkově pečováno fakt vzorně. Pokud je v inzerátech formulka „stav nového vozu“, většinou to znamená, že je omlácené o trochu méně než obvykle a v interiéru je těch stop po dětech taky tolik není.
Tady nebyly stopy po používání snad žádné. Tedy kromě podivné kůže na volantu. Jakoby se z kůže na volantu odlepovala jakási tenká folie. Co to bylo napíšu později.
Prodejce hned na začátku sice říkal, že pán ,který jim to tam nechal byl velice pečlivý, ale kdo by tyhle prodejní mantry bral vážně… Tentokrát to obvyklá prodejní mantra nebyla, ten člověk se k tomu choval opravdu hezky.

Protože jsem kdysi četl jednu recenzi silně naštvaného pána, který měl u minulé generace Forestera problémy s korozí výfuku, zaměřil jsem se specialně právě na to . Výrobce dnes už, ale montuje výfuky z nerezu, problém jsem tu nenašel.
Na pětileté auto mělo najeto hodně málo, zvláště když jde o diesel. Servisní historie byla, ale dobře ověřitelná, byl tu jediný český majitel, který ho sice koupil v Německu – nové tam cenově vycházelo podstatně lépe, než u nás - ale servisoval ho od koupě jen v českém dealerství, kde mi i vytiskli výpis z elektronické servisní knížky.
Riziko, že jde o stočený tachometr mi přišlo dostatečně eliminované, navíc u Subaru je riziko stáčení poněkud menší než u jiných značek a ročník 2016 už má navíc stav tachometru trvale zapsaný v řídící jednotce. Stav kilometrů v ní nelze vymazat ani přepsat.
Oproti ostatním konkurentům byl tenhle Forester o něco dražší, ale s odstupem času můžu říct, že za ty peníze stál. Nebylo potřeba nic měnit ani opravovat. Při koupi auta je prý potřeba mít připraveno 10 % z ceny auta na nutné opravy. Připravené jsem je měl, použít jsem nemusel nic.

Motor

Je to vznětový boxer – přesněji plochý vznětový motor s protiběžným pohybem pístů – kde se proti sobě umístěné písty pohybují opačným směrem a vzájemně se tak jejich pohyby vyrušují. Je tedy přirozeně vyvážený a není potřeba používat vyvažovací hřídel. Kliková hřídel je zde krátká, což opět snižuje vibrace. A absence vyvažovací hřídele zvyšuje citlivost při přidání plynu.
Zvukový projev motoru je klidný a tichý, skoro jako je u jiných značek vznětový motor. V subjektivním dojmu jaksi zvláštně pohodový . Přemýšlel jsem, co tak asi ten dojem způsobuje. Dočetl jsem se, že pohyb protilehlých válců pracujících v jedné rovině vede k účinnému vyrušení vibrací na druhé harmonické frekvenci (tj. vibrací s dvojnásobným kmitočtem v porovnání s otáčkami motoru), které jsou pro lidské ucho nepříjemné. No, tak to bude asi tím.
Olejová nápln motoru je 6 l, tedy dost velká, u ležatého motoru se to dá ostatně čekat. Ceny oleje jsou naštěstí rozumné, žádných 800 Kč bez dph podobné šílenosti se nekonají. Výměna je po roce nebo 15000 km. Motul 8100 X-clean EFE 5W-30 1 l stojí nějakých 180 Kč, servisy si samozřejmě dávají přirážku. Při použití originálního oleje Subaru se stejnou specifikací to vychází cenově zhruba nastejno, výrobce originálních olejů pro značku je totiž taky Motul.
Olejová náplň převodovky je 4,5 l a je společná s rozvodkou.
Historie naftového boxeru se v kvalitě pohybuje přesně po opačné křivce než slavný koncernový 1.9 TDI. Zatímco ten při svém příchodu zářil, s každou další evolucí ztrácel něco ze své úžasnosti, u vznětového boxera tomu bylo přesně naopak. Vstup na scénu v letech 2008-2010 byl velkým zklamáním. Problémy byly s poddimenzovanou spojkou, klikovou hřídelí i vstřikovači. Problémy se sice odstranily - kliková hřídel byla zesílena, použili se jiné vstřiky, bohužel ten problémový začátek vznětovému boxeru zkazil pověst. Motory od ročníku 2013 už problémy nemají a od 15.10.2012 je rozšířena záruka na 5 let nebo 200 000 km.

Proč se automobilka rozhodla teď už spolehlivý motor v roce 2015 pro Euro 6 ještě naposled kompletně přepracovat, je mi záhadou. Vždyť z cca 1 000 000 (2017) vyrobených vozidel, jde do Evropy, která jediná naftě fandí, pouhých 40 000. Ekonomicky to nemohlo dávat smysl, automobilce muselo zřejmě jít o prestiž po tom maléru s první generací.
Od roku 2015 jde tedy z 90 % o nový motor - a tentokrát fakt pohodový a bezproblémový
V paměti veřejnosti ale bohužel - a už asi napořád - zůstanou jen ty problémy z let 2008-2012.

Jen tu kvalitu nafty je třeba hlídat. Takže teď to hlavní a to je :

Palivo
Věc tak důležitá, že si zaslouží samostatný nadpis. Palivo je totiž u tohoto motoru věc zcela zásadní. Motor je už dle Euro 6, ale obejde se bez Ad blue. Smradlavého odéru se tedy není třeba bát. Vyžaduje za to na oplátku kvalitní naftu.
Naftu mám rozdělenou do následujících kategorií :

Areálová : nafta s biosložkou v nekontrolované kvalitě. Tady se dalo nakupovat kdysi dávno v dobách 1.9 TDI, které schroupalo cokoliv. Dnes v žádném případě.

Běžná nafta u benzinek : vždy s biosložkou do 7 %. Tahle nafta je ještě horší než tzv. špinavá nafta, která se používá pro kontrolní vzorky měření v rakouské zkušebně. Nekupuji a riskovat to nehodlám.

Prémiová řetězcová nafta: prodává např. Globus, Tesco, Makro, také Pap Oil. Je to zase ta stejná nafta s biosložkou + aditiva do 0,3 mg/l.
Totéž, viz výše.

Vysoce aditivovaná prémiová nafta: čistá nafta bez biohumusu, aditivovaná 3 g/l.
Občas koupím.

Čistá nafta bez biosložky : prodává u nás jediná společnost a to Čepro na stanicích EuroOil. . Pořídil jsem kvůli tomu i aplikaci EuroOil, která ukazuje mapu jejich stanic s údaji o posledním závozu dané konkrétní stanice.
Závěr: takže tankuji prakticky jen zde.

Před tankováním dolévám do nádrže aditivum. V létě BG 2232, v zimě BG 14. Dávkuje se 1 ml/litr a cenu nafty to zvýší jen o 1 Kč /litr v zimě a o 0,50 Kč v létě. Na dávkování mám injekční stříkačku 60 ml, kterou se dá v nádrži dobře odtlačit klapka plnicí trubky.
Dobrý článek o vlivu kvalitní aditivované nafty na vstřiky s rozborkou před a po je v MS 2017/50 str. 22+23

Přes to všechno mi je jasné, že notorický spořič bude mít svou hlavu, ušetří tři kačky na litru za levnou naftu a potom bude zásobovat diskuse příspěvky o tom, jak mu odešli vstřiky.


Podvozek
Původně jsem chtěl hned provést nástřik podvozku, ale po prohlídce jsem si to rozmyslel. Všude už tlustý nástřik je. Ostatně, když už v zimě musím Forestera vytáhnout a zrovna je břečka, stejně si ho vždycky doma raději ostříkám Wapkou, ať tam nástřik je jaký chce.
Nájezdové uhly jsou kolem 25 ° vpředu i vzadu a světlá výška 22 cm. Výrobce s terénem tedy pořád počítá a komu by byla stávající výška pořád málo, může si ještě dokoupit sadu pro zvednutí podvozku.

Tlumiče jsou vpředu obyčejné , vzadu samonivelační, udržující stabilní výšku zadní nápravy bez ohledu na zatížení. Pro někoho užitečná věc, ale pro mě, který netahám přívěs a těžký náklad vozit nepotřebuji, věc celkem zbytečná. Kdo nechce v budoucnu kupovat nové samonivelační, může použít obyčejné + nové silnější pružiny. Celá tahle sestava potom stojí asi polovinu toho, co nový samonivelační. Sestava je běžně v prodeji, takže o ní zřejmě zájem je.
Pohon 4x4 je mechanický : kombinuje mezinápravový diferenciál s kuželovými koly a samosvorným účinkem s viskózní spojkou a za běžných jízdních podmínek se hnací moment rozděluje mezi nápravy v poměru 50:50. Poměr se mění při prokluzu. Pokuď to někoho baví, může rozdělení hnacího momentu sledovat na obrazovce.
Klasická ruční brzda zabírá hodně ostře. Jak je snad vidět na fotce, páka ruční brzdy je mírně vyosena doleva, má to prý nějaký význam, ale nezjistil jsem jaký.
Dle TP jsou povoleny pneu 225/60 R17, tedy běžně rozšířený rozměr.

Celkově jsou všechny díly na podvozku jsou dobře přístupné, všude se dá snadno dostat, na všechno je dobře vidět. Výměna dílu na tomhle podvozku musí být hotová pohoda.



Exterier

Že se u Subaru odjakživa zaměřují spíš na jízdu než na estetické vyznění, to je všeobecně známý fakt. V posledních letech v tomhle směru sice trochu změnili názor, ale krasavce třídy tu asi ani dnes nikdo hledat nebude. Mě osobně se Forester líbí.
Průchozí výška pod otevřenými dveřmi kufru je 189 cm. Elektrické otvírání zde není, první majitel si nepřiplatil. V tomhle případě je to asi dobře, slyšel jsem stížnosti, že elektrické otvírání kufru je u Forestera moc pomalé.
Připlatil si naopak za plastové lemy blatníků, což je užitečná věc a vzhledově to není špatné.
Gumové lišty okolo nárazníků tu taky jsou. Kdysi to býval užitečný standard, dnes, nevím z jakého důvodu, spíš rarita.
Zpětná zrcátka jsou veliká, větší mají snad už jen dodávky a co je dnes už taky spíš vyjimka - jsou uchycena přímo ze dveří, jak se to dělávalo kdysi a ne ze spodní části A sloupku, jak je to běžné v současnosti. Má to prý zlepšit výhled a eliminovat mrtvý úhel.
Dobrý nápad je, že dveře úplně překrývají prahy a ty ještě navíc kryje gumová lišta. Původně užitečná věc do terénu, ale i mimo něj příjemná vychytávka, kdy se člověk nezasviní od špinavého prahu.
Po otevření dveří svítí na zem pod nohy ze dveří světlo, praktická věc při nastupování ve tmě. Jiné omračující efekty se svícením už tu nejsou.
Ostřikování skla je několika dost silnými proudy místo jemnou mlhou, jak jsem byl dosud vždycky zvyklý. Polohy ovladače stěračů jsou ovšem přesně naopak, než u koncernu, pletu si to pořád.




Interier

Slícování plastů v interiéru je bez připomínek, nic plastového v interiéru nevrže, neskřípe, neklepe apod. Tedy zcela bez pazvuků.
Výborný nápad jsou sluneční clony, kterým je možno z boku vysunout další clonu a vykrýt tak mezeru mezi clonou řidiče a clonou spolujezdce.
Ovládání je ergonomické tak nějak po japonsku. To nemyslím ironicky, když si člověk zvykne, nakonec mu to přijde docela praktické. Třeba ovladač směru foukání teplého/studeného vzduchu. Je na to jediné tlačítko. Jedno stisknutí = přední sklo, druhý stisk je na střed, třetí na nohy, čtvrtý kombinace. A zase od začátku. Na tohle jsem si zvykl prakticky hned. Některé věci jsou asi nějaká japonská duchovní tradice, jinak si neumím vysvětlit proč stále tak urputně trvají na používání denního počítadla kilometrů v podobě dlouhé pružné tyčky.

Ovládací panel oken na dveřích řidiče není v rovině, ale je neobvykle nakloněný směrem k řidiči. Výrobce uvádí, že je to z důvodu toho, aby řidič měl ovládání oken v periferním vidění. V praxi můžu potvrdit, že to tak opravdu je. Ale ono i kdyby nebylo, stejně se to časem člověk naučí ovládá popaměti.

Tempomat se zapíná tlačítkem vpravo na volantu pravým palcem, jde to intuitivně pohmatem. Rychlost se nastaví přepínačem vedle tlačítka, i to jde provést intuitivně. Je vidět, že se někdo snažil myslet na řidiče, než pustil volantové ovládání do světa. Levým palcem zase rádio a telefon.
Tachometr i otáčkoměr jsou analogové, rychlost je, ale možné zapnout také v digitální podobě na displeji .

Sedačky mají kratší podsedák, což je poněkud nezvyklé, ale nevadí mi to. Opěrák je příjemný, záda mě tady nebolí. Jestli bych měl hodnotit kvalitu sezení při dlouhých jízdách, zařadil bych je někam k průměru. Sedí se mi tu lépe než v běžné Octavii , ale třeba opeláckým sedačkám, které jako jediné mají certifikát Asociace německých ortopedů, se nevyrovnají. Elektrické nastavování by bylo pro mne zbytečné, řídím jenom já. Takže to bylo ručně nastaveno jednou a to i naposled a už se to měnit nebude.

Ohřev sedaček je klasicky dvoustupňový, mechanické přepínače se signalizací stupně ohřevu jsou pod rádiem.
Bez připomínek jsou opěrky hlavy. Stavitelné jsou nahoru-dolů a dopředu-dozadu. Vůbec se mi nesedí dobře v autech, kde je opěrka trvale a nezměnitelně vysunutá tak dopředu, že mě nutí sedět s hlavou předkloněnou a ten předklon nelze změnit. Je to prý kvůli bezpečnosti. Naštěstí tady tu polohu opěrky vpřed-vzad možné nastavit je.
Sedačky samotné mají naprosto nulové opotřebení. Šev je prošitý jasně bílou nití a nit není nikde zešedlá neřkuli špinavá. Nechápu jak toho předchozí majitel docílil. Jediným vysvětlením je, že buď na nich měl celopotahy nebo jezdil jen v obleku .
Volant : jak už jsem psal, z koženého potahu volantu se loupala jakási folie. S tímhle problémem jsem se už setkal, dokonce i u dva roky starého služebního auta. Nové pošití volantu je možné provést svépomocí, nebo najít firmu, která se tím zabývá. Protože jsem už jeden kutilský kutilský pokus viděl, radši jsem rovnou hledal profesionály.
Firma Volantech Liberec, která nabízí pošití volantu kvalitní kůží, působila na internetu dostatečně důvěryhodně . Udělal jsem si tam výlet, potah asi za dvě hodiny vyměnili a nahradili novým. Jak jsem se tam dozvěděl, tenhle foliový problém vzniká následovně: celistvý kus kvalitní kůže je vlastně docela vzácná věc, nějaká vada je na každé kůži spíš pravidlo než výjimka. I obyčejné štípnutí komárem se na kvalitě projeví a je dost viditelné. Automobilky v rámci snížení nákladů berou ovšem jakoukoliv kůži a aby vizuální dojem nebyl tak odpudivý, kůže se přestříkává polyuretanovým nástřikem. Za málo peněz vznikne dostatečný dojem, bohužel tenhle nástřik se dřív nebo později začne loupat. Tuhle úspornou metodu používá většina automobilek, i u prémiových značek. Kupodivu prý nejmenší problémy v tomhle směru jsou s koncernovými auty.
Takže za 1690 Kč se problém vyřešil a za příplatek 100 Kč ještě kůži prošili modrou nití.

Otvírání kapoty motoru je klasicky u řidiče vlevo dole. Páčka otvírání je maskované pod palubní deskou, na první pohled ani není vidět, že tam vůbec je. Musí se sáhnout pod palubní desku a nahmátnout ji. Po zvednutí se kapota nijak nezajišťuje, drží ji jen vzpěra.
Pro mě nejlepší z celého interieru jsou 2 držáky na 1,5 l láhev vedle ruční brzdy. Lahev tam nejenom stojí - což je samozřejmost - ale hlavně jednou rukou jde víčko zašroubovat i odšroubovat aniž by se lahev pootočila. Je to první auto, kde konečně velkou lahev postavím a zavřu i otevřu jen jednou rukou.
Navigaci si nosím sebou v mobilu a posílám ji na obrazovku rádia datovým kabelem, první majitel si za navigaci nepřiplatil. Zajímavé je, že na některé značky mobilů i systém reaguje bleskurychle, zatímco jiné přechroupává a rozmýšlí se co s tím, záleží na operačním systému.
Veškeré ovládání je v mechanických ovladačích a tlačítkách s příjemným chodem i vzhledem. Ovládání topení a intenzity foukání je ve velkých kruhových ovladačích. Zase musim říct, že tady někdo při navrhování přemýšlel. Ještě štěstí, že u Subaru neměli v roce 2016 nutkání být za každou cenu progresivní nebo spořivý a nacpat tam matlací ovládání. Bohužel to radio matlací je, naštěstí se může ovládat z volantu.
Klimatizace je duální automatická, tu duálnost nijak nevyužiju, automatiku jo. Stěžovat si na ni nemůžu, funguje dobře.
Překvapilo mě, že u auta z roku 2016 opravdu není otravný Start-stop. Kdo má tedy potřebu zachranovat planetu, musí si motor na křižovatce vypínat ručně.
Zásuvky na 12 V jsou : 1 v kufru, 1 v loketní opěrce, 1 pod rádiem
USB: 1 pod rádiem ,1 jen pro připojení mobilu a navigace také pod rádiem, 2 v loketní opěrce


Teploměr chladicí kapaliny není. Místo něj je silně svítící modrá kontrolka se znakem teploměru. Při teplotě 5° C zhasíná asi po cca 5 km.


Podle elektronické servisní knížky bylo v záruční lhůtě originální rádio FUJTSU, vyměněno za nové KENWOOD. O problémech s rádii FUJITSU se zmiňuje i M. Vaculík ve své recenzi. Jak moc je určené pro náročného posluchače určené nevím, moc ho neposlouchám, ale podle dcery je prý zvuk dobrý.

Kufr
Na kraji kufru je zásuvka 12 V. + háčky pro uchycení sítky. V kufru je dojezdová rezerva do 80 km/h, což mi pro případ defektu pneu stačí. Místo 90 km/h zkrátka pojedu jen 80. Vešla by se sem sice i plnohodnotná rezerva, předtím by se ovšem musel vyndat polystyrenový výlisek do kterého se rezerva pokládá.

Výbava
Stupeń výbavy je Exclusive, tedy střední stupeň.
Jak jsem zjistil,v kupní smlouvě jsou sice zapsané xenony, ve skutečnosti, ale musí jít o adaptivní bi-xenony. Podle mého tedy pokud je používána jedna výbojka pro tlumené i dálková, jde o bi-xenony. .A pokuď se tato natáčí i při vjezdu do zatáčky, mělo by jít o adaptivní bi-xenony. Po nastartování se sklopí dolů, do stran od sebe, zpátky k sobě a zase nahoru. Smysl téhle rozcvičky mi není jasný.
Auto nemělo tažné zařízení což jsem kvitoval u auta téhle velikosti jako velké plus. Je to ostatně jediná záruka ,že za ním nikdo netahal na podvalníku vraky z Německa a okolí.
Jak jsem se dozvěděl, s montáží tažného zařízení u toho typu není problém, ceny jsou od nějakých 6000 Kč podle typu. Dle TP je povolen bržděný přívěs do 2000 kg, nebrzděný do 750 kg.

Střešní okno: zřejmě budu výjimka, ale střešní okna v autě prostě nemám rád. Byl jsem skálopevně rozhodnutý auto nekoupit, jestli tu nebude možnost úplně ho zakrýt. Naštěstí je. Cele okno se schová přetažením krytu, který se pohybuje zlehka, bez drhnutí.
Otevírání okna je elektrické s kolébkovým ovladačem mezi stropními lampičkami u přihrádky na brýle. Překvapilo mne, jak je pohyb okna při otevírání/zavírání tichý, nikde nic nevrže, nedrhne ani neskřípe . Naposledy jsem ho totiž měl kdysi dávno u Favorita, kde se zavíralo s hrozným vrzáním a skřípěním. A ručně samozřejmě.
Otvírat - zavírat je ho možné při jakékoliv rychlosti, celé se otevře nebo zavře za cca 10 vteřin vteřin.

Spotřeba
Výrobce udává kombinovanou spotřebu 5,7l( 4,9 - 5,7 - 7,2). Na palubním PC mi dlouhodobá spotřeba od chvíle, kdy jsem auto koupil, svítí 5,4 l/100 km. Pokuď někdo nevěřícně pozdvihne obočí, vysvětlení mám jednoduché : vůbec nejezdím po městě ani krátké trasy, kdy spotřeba leze nejvíc nahoru. Většina těch cest je po delších trasách na silnicích 1. a 2. třídy, kde se snažím v zájmu bodového konta jezdit předpisově.
Pokuď bych ho musel mít jako jediné univerzální auto, spotřeba by byla samozřejmě jinde. Ale jak už jsem psal, na tyhle nevděčné poskakovací trasy máme mrňouse s atmosférou.
Místo údaje o okamžité spotřeb je zde jakési grafické znázornění okamžité spotřeby ve srovnání s průměrnou. Při každém vypnutí motoru se spotřeba za danou jízdu na chvíli ukáže, poté se vymaže.


Nádrž má jen 60 litrů, pří téhle spotřebě mi velikost přijde dostatečná. Víčko nádrže se odblokuje vlevo u řidiče. Zhruba tam, kde se u Felicie otvíral kufr. Co mi dělá radost je, že víko nádrže je vpravo. Odjakživa jsem zajížděl ke stojanu zleva, nemusím teď měnit zvyky.



Jízda
Nejvýraznější pocit z jízdy – pevně sedí, stopu to drží jako přibité a ačkoliv je auto vysoká krabice, náklon v zatáčkách je minimální. Udivuje mě to pořád. Vibrace nejsou při jízdě snad žádné, motor zavibruje jen při startu. Klidný projev je ostatně charakteristickou vlastností boxeru. Ani při plném obsazení na dálnici jsem neměl pocit, že výkon chybí. Silný záběr cítím od cca 1600 ot/min. Souhlasí to s daty výrobce, který uvádí, že maximum výkonu 350 Nm je dostupné v rozsahu 1600 – 2800 ot/min. Právě kvůli tomu toho nafťáka mám - aby tahal vocpodu a bez turbokopanců.
Turbodíra tady není, motor zareaguje na přidání plynu plynule bez váhání a následného kopance.
To ticho motoru je lehce matoucí, pořád mám pocit, že jedu pomalu. Odjakživa jsem se co se týče rychlosti orientoval sluchem, ale tady je třeba sledovat tachometr.
Převodovka je manualní, o variátorovém automatu jsem vůbec neuvažoval, chci si řadit jak uznám za vhodné. Řazení pro mě není otrava, ale radost. Bohužel dnes už na výběr není, manuál u Subaru z eko důvodu navždy skončil.

Jednička je krátká, musí aspoň částečně nahradit i redukci. Na tu u IV. generace Forestera už nezbylo místo, Japonci dali v převodovce přednost šestce. Tu ostatně využiji podstatně častěji než redukci.
Pro město je stupeň 3., 4. pro ostatní silnice . Pokuď chcete jet hodně úsporně tak 5. Dlouhá 6. je pro dálnici. Pokuď se spustí vypalování DPF , doporučuje se držet po dobu vypalování alespoň 2200 ot/min.
Jen na to pro mě neobvyklé řazení zpátečky si nějak nemůžu zvyknout, řadí se dlouze doprava a dozadu.
Překvapuje mě, že couvací kamera ve výbavě dostala přednost před senzory. Obvykle je to naopak. Zřejmě se vycházelo z předpokladu, že je tu dobrý výhled, takže senzorů netřeba. Já osobně je nepotřebuju, výhled je nejen na poměry SUV výborný. Vlastně ten obraz z kamery ani nesleduji, nejsem na to zvyklý, místo něj se ze zvyku dívám do vnějších zrcátek. Okraj krabicoidní karoserie je totiž při couvání dobře odhadnutelný, žádné záludnosti tu nehrozí.
Poloměr otáčení je 10,6 m, což v téhle kategorii vůbec není špatné a v kombinaci s výborným rozhledem je parkování vyloženě pohodové.
Hustění pneu je : 2,0 + 1,9 prázdný vůz
2,0 + 2,5 plný vůz



Volantem není potřeba při jízdě korigovat, směr si drží stále přímý. U Subaru naštěstí nepodlehli trendu přeposilovaného řízení bez jakékoliv odezvy, tady je tuhé tak akorát.
Při zařazení zpátečky se vnější zrcátka automaticky nesklápějí, což s povděkem kvituji, když už jsem zvyklý podle nich couvat. Sklopí se až po zmáčknutí tlačítka, které je vedle ovládání zrcátek na dveřích.
Místa vyhřívání celého předního skla je zde vyhřívání stěračové gumičky. Přesněji řečeno místa, kde je stěrač zaparkován. Správný postup má být ten, že při zamrzlém předním skle se sklo ostříkne sprayem proti námraze a nahřátým stěračem se poté sklo setře. V místě „parkoviště“ jsou drátky silné a dost hustě kladené, takže by to fungovat mohlo. Auto ovšem parkuji v garáži a vyzkoušet to nebyla zatím příležitost. Tahle sranda s vyhřívaným parkovištěm, ale sklo poněkuď prodražuje, takže jsem ani na chvílí nezaváhal, zda připlatit či nepřiplatit za připojištění čelního skla.
Rádce řazení je klasicky sebedestrukčně prolhaný, takže ve vlastním zájmu je nutno ho ignorovat.


Terén
Nebudu vyprávět, co všechno jsem terénu dokázal projet, protože ho nemám do terénu a jet tam jen kvůli recenzi mi přišlo zbytečné. Na You tube je je dostatek videí terénních nadšenců, sám se divím co s Foresterem dokážou projet. Já potřebuju jen v případě nutnosti vyjet prudké stoupání plné mokrého listí. To je tak všechno, co po něm v tomhle směru směru žádám.



Komu bych auto doporučil: kdo chce mít pocit z jízdy jako zážitek za rozumné peníze


Komu bych nedoporučil: komu je tak abstraktní záležitost jako je radost z řízení, srdečně ukradená



Ve chvíli, kdy už jsem měl tuhle recenzi dopsanou jsem si vzpomněl, že jsem zapomněl na zřejmě pro někoho podstatnou věc a to: jestli plasty vypadají hodnotně a hlavně jestli jsou měkčené. Že tam nějaké plasty jsou jsem věděl, ale jestli vypadají dostatečně hodnotně a jsou měkčené jsem si fakt nemohl vzpomenout. Takže jsem kvůli tomu šel do garáže a jelikož jsem nemohl najít klíče, zabralo mi tahle sranda dobře půl hodiny. Ale dopadlo to dobře. Hodnotně to vypadá a měkčené je to taky. Takže kdo má nutkavou potřebu hňácat ve volných chvílích pazourama po palubní desce, přijde si na své.

Slabé stránky

Klíč je naprosté retro z devadesátek, naposledy jsem podobný používal na Favoritu r.v. 1994 – bez těch čudlíků teda. Spíš než do kategorie nedostatky, ale tohle patří do kategorie bizarní a úsměvné.

Samozatmavovací zrcatko – ne že tam je, ale že tam není.


Dotykové obrazovka - tak tohle je pro mne skutečný nedostatek, matlání po obrazovce prostě nemám rád .

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto bylo zakoupeno u severočeského dealera značky, kde zůstalo po prvním majiteli. Jak jsem pochopil, bazarově prodávají jen to, co jim zůstalo po majitelích, kteří si zde koupili nové auto. Prodejce moc nemluvil, ale na co jsem se pro upřesnění zeptal, tak nějak zodpověděl. Mě osobně to takhle vyhovovalo, všechny technické údaje jsem si sám předem nastudoval.
Návrh smlouvy poslali předem e-mailem k přečtení. Smlouva byla krátká a jednoduchá.
Prodejce se snažil pomoct i po převzetí auta, kdy jsem zjistil ,že mi nějak nejde propojit mobil s displejem rádia. Na problém sice nestačil, ale zavolal technicky nadaného kolegu, který věc rychle vyřešil. Problémem byl zastaralý operační systém mého mobilu.
Po podpisu když už jsem byl na odchodu, přišel za mnou technik, že zaslechl o mých problémech se zády a poradil mi, že zná autočalouníka, který na zakázku za rozumné peníze vyrobí pomocí vycpávek a výplní anatomickou sedačku přesně podle tvaru těla konkrétního řidiče. Je ovšem třeba původní sedačku uschovat a při následném prodeji ji vrátit zpátky, protože nová se pro nikoho jiného obvykle použít nedá.
Nevyužil jsem to, tyhle foresterovské sedačky mi kupodivu nevadí.