Fiat Coupe 2.0i 16V TURBO Plus

Hodnoceno: 22× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Po dvou letech vlastnictví tohoto vozu jsem usoudil, že již mám dostatečnou zkušenost, abych o něm poreferoval. Vězte, že to tedy není zaujatý článek puberťáka s mokrým řidičákem ...



Trochu z historie (vlastními slovy)
Fiat v roce 1993 předvedl automobilovému světu něco, co z dnešního pohledu designu, by jen těžko prošlo do tak masové sériové výroby. Napůl geniální a docela extravagatní vzhled, který naštěstí nezestárl, bychom v téže době čekali spíše u luxusních značek vyrábějící supersporty.

No, když to shrnu vlastními slovy, abych tu nekopíroval nějaké oficiální texty: Fiat vzal platformu ze svého modelu Tipo, motor z Lancie Delta a řekl pánům z Pinifariny, kde, jak jistě víte, se designuje především podoba vozů Ferrari, aby jim vytvořili design, auto, které bude moci reprezentovat duši italských aut a plnohodnotně naváže na coupé modely ze let 70.

Pánové z Pinifariny už tehdá byli odborníci a jistý Chris Bangle, který jim jako supervizor od Fiatu vedl ruku, vytvořili přesně to, co se od nich čekalo. Tvarové orgie vhodné pro sériovou výrobu a pro běžného zákazníka. Inženýři pak přidali několik (v té době) moderních vychytávek, jako samosvorný diferenciál, sofistikovanou řídící jednotku a hlavně pořádnou antikorozní ochranu a bylo tu auto sportnoví; dostupné pro střední třídy (dalo by se říct).


Jak jsem byl uhranut
Někdy v létě roku 2009 jsem ještě jako student náhle přišel k obnosu pěněz, které jsem hned plánoval využít pro koupi nového auta. V tu dobu jsem jezdil Fiatem UNO 1.5, 790 kg, 75 koní a nevěřili byste jak je to živé auto, ale jen do první zatáčky a vzhledem k tomu, že tento ročník 1991 mi doslava hnil pod zadkem, bylo rozhodnuto.

Nešlo mi ani tak o auto výkonné, ale zase jsem nepotřeboval ani extra praktické. V rodině v tu dobu fungovalo aut několik, a tak jsem už tehdá tušil, že kupuji spíše víkendové vozidlo, v cenové relaci - řádově kolem 50 tisíc - nefigurovalo nic extra zajímavého. Už si přesně nepamatuji, které modely jsem zvažoval, ale pmatuji si bezpečně ten pocit, kdy jsem v jednom bazaru uviděl Fiat Coupé 1,8 16V a po zjištění specifikací všechny ostatní alternativy vypadaly jako předražený a nevhodný vtip.

Netrpím klasickou a tak častou schizofrenií kolem italských vozů, protože vycházím z vlastní zkušenosti (narozdíl od většiny - fiat nikdy nevlastnící, která tvoří pověst značky).

Asi dva týdny jsem hledal a sledoval vše kolem Fiatu z Turína a objevil jsem stránky českého klubu a tam i solidní inzeráty. Najednou bylo vidět, že bazary si přidají na ceně tolik, že zvažovaná 1,8 se nevyplatí a nabídky byli na starší čtyřválec s turbem nebo atmosférický pětiválec. S myšlenkou "NO TURBO, NO PARTY" jsem atmosférický motor slušně odmítl a dojel si pro kousek s turbodmychadlem.
Tady bych si dovolil vsuvku. Večer předtím, nežli jsem si pro své coupé jel, poprvé v životě jsem jej viděl naživo, parkované u nás ve městě, kde jsem ho nikdy před tím neviděl. Shodou okolností také v červené barvě.

Dorazili jsme tedy na místo a já viděl, že auto má své vady na kráse. Torchu mě to vrtalo hlavou do doby, než jsem si sedl za volant. Zátah motoru byl tak brutální a něčekaný, že jsem okamžitě podlehl, což se mi nestává často a ostatní vady na kráse už mi nijak moc nevadily.

Za 50 tisíc (v roce 2009) jsem tak získal auto, které ani dnes nemá konkurenci. Zní to zaujatě? čtěte dál a dozvíte se, že to tak není.



Můj konkrétní kus číslo 00421
Rozeberu krátce výhody a nevýhody jednotlivých částí vozu. Nebudu rozebírat technické specifikace, ale osobní pocity při používání jednotlivých části a celku. Podotýkám, že hodnotím můj konkrétní kus. Ne Fiat Coupé obecně.


MOTOR
MOTOR sám o sobě je ještě z té starší koncepce motorů, které ve Fiatu Coupé najdeme. Proto se nechová jako moderní přeplňované motory. Mluvím tedy o turbo-díře. Při nízkých otáčkách je odezva na plyn poměrně mizivá, ale spotřeba také. Nad 2 000 otáček, kdy do motoru začně znatelněji funit turbo se zvyšuje přetížení G a spotřeba velmi prudce. Při 3 500 otáčkách vrcholí pociťovaný zátah, který jsem nezažil ani u mnohem modernějších a a výkonějších aut.
V manuálu píšou, že si motor vezme až 0,8l/1000km oleje. Mě tolik oleje nebere a spokojí se s jedním dolitím za sezónu. Jinak nejdůležitější pro motor je dobrý olej, jeho tlak a pořádné chlazení. Vše se dá dobře sledovat na přístrojové desce.

ŘAZENÍ je za těch mnoho let kupodivu v dobré kondici. Občas je problém zařadit zpátečku na první pokus, ale hlavně rychlosti dopředu jdou řadit poměrně přesně, i když dráhy už také nejsou čisté.

MOTOROVÝ PROSTOR je dost zhuštěný a málokde je vidět mezerou pod auto a už vůbec se těžko dá někde prostrčit ruka. Proto je třeba udržovat v perfektním stavu chlazení protože, chladit vzduchem se tu opravdu nedá (dá, ale to zodpovím snad jen na dotaz).


PODVOZEK
PODVOZEK je pro běžné ježdění v rámci předpisů prakticky neutrhnutelný. Jinak díky špatnému rozložení váhy na přední nápravu se při smyku chová coupé dost nevyzpytatelně většinou je nedotáčivé. Musím říct, že limity podvozku jsou při použitých sériových penumatikách (205/50/R16) za hranicí toho, co si jako řidič věřím. Z mého pohledu tak auto drží dobře na cestě. Nastavení je pak samosebou tvrdší a proto nemá moc cenu koketovat s menším profilem pneu, ať už vypadají sebelíp (vzhledem k našim silnicím).

KOLA jsou jedním z mála a asi nejvýraznějším prvkem, který na autě nemám sériový. Kola jsou 16" sériové verze pro Fiat Coupé 20VT, čili pro silnější pětiválce. Originální kola pro tento model byly i na můj vkus dost ... staromódní, proto jsem si dovolil tu odchylku. Koneckonců, v galerii najdete fotky i na starších kolech, tak si můžete udělat obrázek samy.

BRZDY jsou shodné například s Bravo HGT. Nijak extra nevynikají jsou ale velmi dobře dávkovatelné a při svých rozměrech jde hlavně o použité kotouče/destičky. Nijak nevynikají, znamená, že pro běžný provoz brdzí v podstatě lépe než většina vozového parku u nás, ale při extrémnějších rychlostech vysoko nad zákonem se projeví absence Brembo brzd, které mají výkonější modely. Na brzdy je také aplikována jediná pomocná elektronika trakce a to je ABS, které ale spíná až při extrémním brždění a to s velkou intenzitou, takže většinu toho auto nechá na Vás.



INTERIÉR
DESIGN interiéru je podle mého názoru lepší než design karosérie. Nebo spíše tyto dva na sebe navazují. Z fotek jistě pochopíte proč to píšu. Kožené sedačky jsou na svá léta v dobrém stavu a dodávají interiéru v červeno černé barvě na dojmu luxusu zatímco látkové sedačky, které někteří vlastní jsou zase praktičtější. Tvarování je pak pro mou postavu (185 cm) vhodné a při delších cestách (i 600 km/den) nečiní problémy. Při sportovní jízdě Vás pak boční vedení nedrží nijak přehnaně, ale o to větší mám pocit, že splývám s autem. Nastavení sedaček je dostačující, kdy zejména vpředu je místa na nohy královsky. Vzadu je pak místo pro převoz dětí a nebo osob na kratší vzdálenosti.

ŘÍZENÍ je s vynikající odezvou a jde řezat zatáčky opravdu přesně. Na první dojem je dost tuhé, protože jeho tuhost se nemění. Při dělší jízdě se těžko ovládá jedním prstem - naopak na takto lehké řízení, které je pro Fiat typické narazíte u modelu s motorem 1,8 16V, který byl zamýšlen více pro pohodlí (zřejmě).
Poloměr otáčení je někde kolem 10,5m, takže s tím je třeba počítat - není to moc.

KUFR je to co dělá Fiat Coupé tak praktickým. 295 litrů je zatraceně dost pro auto označené jako coupé. Navíc jedna strana zadních sedaček je sklopná, takže se do kufru vejdou lyže, ale také třeba 2-4 velké batohy - krosny, případně vyjet stanovat bych také neviděl jako problém.


Nejstarší coupé na světě?
Jak už jsem napsal výše: Fiat v mezidobí 11/1993 - 07/2000 vyrobil přes 72 200 kusů modelu Coupé. To mé mělo a má číslo 421. Myslím tedy, že se oprávněně můžu domnívat, že je vysoká pravděpodobnost, že právě toto je jedno z nejstarších, a možná nejstarší, Fiat Coupé v provozu vůbec. Tím spíše si ho samozřejmě cením a nese to s sebou několik velmi unikátních odlišností.


Unikátnosti je mnoho
Fiat totiž řešil zpočátku výroby jisté detaily, a tak první kusy mají své specifické odlišnosti. Na fotkách je můžete najít dole v glerii. Jmenovitě pak jde například o pěnové těsnění(vycpávku) nad blatníkem, která zabraňuje vzduchu dostat se zepředu do dveří, respektive interiéru. Dále je to absence dálkového ovládání nebo imobilizéru, možnost absence airbagu (což je kuprospěchu, protože umístění klaksonu na mladších vozech je nešikovné při zatáčení), rozmístění některých prvků v motorovém prostoru, ...

Samosebou, jak je vidět, ne všechny "odlišnosti" jsou výhodné. Můj konkrétní kus navíc nebyl objednán zrova v "plné palbě" (rozumněj výbavě), ale to také naní na škodu. Střešní okno nebo ostřikovače světlometů bych totiž na svém coupé viděl opravdu nerad.


Servisní kniha
K autu mám servisní knihu originální (nevyplněnou) a pak servisní knihu neoriginální, kde jsou popsány veškeré opravy výměny, vylepšení s podrobnostmi, která se na autě provedla od roku 2009.


Najeté kilometry
Tachometr momentálně hlásí číslo, které můžete vidět nahoře v technických údajích. Nedělám si iluze o tom, že by taková číslovka byla reálná vzhledem ke stáří a počtu majitelů. Na druhou stranu je třeba říci, že mechanici, kteří auto měli za dobu mého vlastnictví v ruce, se shodují, že vzhledem ke stáří je auto nezvykle zachovalé. Navíc mějme napaměti, že některé prvky a materiály v autě trpí spíše stářím než opotřebením používáním. Suma sumárum - najeté kilometry jsou pravděpodobně vyšší o nějakých 20-50 tisíc, ale nebude to (jak je u nás zvykem, dvojnásobné, trojnásobné číslo. Koneckonců je to jedno, vše co bylo třeba vyměnit podle ujetých km bylo vyměněno a vedu o tom přesné záznamy, takže kilometry na tachometru mi slouží jako orienteční.


Reakce kolemdoucích a přátel
Ve zkratce - většinou kladné. Ženy bývají mile překvapeny jeho vzhledem a zejména pak interiérem, muži vesměs také dokud se nedozví rok výroby a to, že jde o Fiat, pak většinou, pro mě, z nepochopitelných důvodů, klesá jejich "hodnocení" jako by BMW, Audi nebo Toyota byli dál v těch letech.

Kolemjdoucí si pak auta všímají. Ne všichni samozřejmě. Ani k tomu nemusím nějak rozdmýchávat motor. Lidé si mají všímat aut očima a ne ušima. Nemluvím tu o "čučení" jako na zaparkované Ferrari, ale rozhodně, a celkem logicky, vzbudí takové auto větší zájem než Škoda Octavia (nic proti Mladoboleslavským pomazaným hlavám).


Ferrari pro chudé
Tak nějak údajně novinář (snad prý Clarkson z TopGearu) pojmenoval Fiat Coupé. No, nemohl se trefit více. Auto ve výbavě jak ho vlastním stálo tehdá kolem 750 tisíc korun. O pár let později vrcholové pětiválcové verze pak těsně pod 1 milion. To byly ceny 3,5x - 5x nižší než pro "opravdové" Ferrari a přitom Fiat Coupé byl mnohem praktičtější. V roce 1994 Vám nabídl jízdní vlastnosti srovnatelné se supersporty (s nevýhodami plynoucími s uloženým motoru vpředu), extravagantní vzhled, který mezi Feliciemi a Golfy jistě budil emoce. A hlavně praktičnost, kterou ani supersporty nedosahovali. Spolehlivost je pak relativní. Vzhledem ke svému účelu byla chvályhodná.


JÍZDNÍ PROJEV
A teď - konečně - trochu subjektivní odstavec. Coupé je dost agilní. S přesným řízením se vrhá do zatáček dle mého gusta, a i když jeho přednosti leží spíše na rovninkách, kroutím volantem rád.
Při výjezdech ze zatáček nebo při prudkých rozjezdech se hodí samosvorný diferenciál (Visco Drive), díky němuž se do asfaltu zakousnou obě přední penumatiky. Dříve, když se tato motorizace ještě prodávala (do roku 1996), uváděl výrobce zrychlení z 0-100 za 6,8 sekund, později se všude uvádí 7,5 sekund. To možná nezní až zase tak rychle. ALE je třeba říct, že přes samosvorný diferencíál, nepřenese motor na silnici plný výkon. Ten je uměle snížen pro první a druhý rychlostní stupěň, a tak plných 190 koní se dostává na cestu až se třetím rychlostním stupněm.
Pocitově je největší zrychlení na druhou rychlost, na třetí je pak nejvyšší zrychlení vzhledem k rychlosti. Prudké rozjíždění z místa pak vůbec nědělá dobře spojce, která je jinak hezky přesně ovladatelná i když časem, jak jinak, tvrdne.

Musím říct, že běžně na silnicích nepotkám auto, které by výkonově nějak konkurovalo. Samozřejmě na papíře je spousta aut výkonějších, ale tady Fiat Coupé docela mate čísly. Právě díky staré koncepci je turbo-efekt o to větší a minimálně pocitově je mnohem zábavnější takové auto řídit než kdejaké jiné. Pětiválcové verze pak mají variátor, který rozšíří použitelné spektrum otáček, kde máte patřičný výkon.

Co se týče zvuku, na autě mám v podstatě sériový výfuk a je velmi ... decentní; při vyšších otáčkách samozřejmě nezapře italskou krev.


Plány do budoucna
Doladit drobnosti a udržet auto v chodu. 99% sériové provedení, a tak to chci uchovat. Proč? Do umění se nemá zasahovat amatérskou rukou.

O všem budu patřičně informovat, přidávat fotky, videa pokud budou. Od listopadu do března nejezdím ... a ptejte se na co chcete.