Toyota GT86

Hodnoceno: 27× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Auto jsem koupil jako předváděčku v německým Iserlohn (poblíž Dortmundu). Na tachometru bylo něco málo přes tisíc kilometrů ale jinak jako nový. Vyrobený bylo na konci roku 2012. Barva je červená včetně detailů v interiéru (části volantu, sedaček a madel dveří). Výbava: xenony, látkové sedačky (příjemně mě překvapilo zpracování povrchu sedaček, které má spíš blíž k alcantaře než ke klasickým látkovým sedačkám), duální automatická klima a všechny ostatní standardní věci, který tady nemá asi smysl vypisovat si myslím.

Silné stránky

- je to Toyota :)
- pohon na zadek
- nízká váha (1250kg)
- 200 koňovej atmosférickej boxer
- perfektní pocit z řízení (nepřeposilovanej volant jak bývá dneska zvykem skoro všude)
- nízký těžiště
- pohodlný a dobře tvarovaný sedačky (po ujetí asi 800km z Německa jsem byl stejně svěží jako když jsem do nich sedal :))
- jedno z nejhezčích aut v sériové produkci (samozřejmě když nepočítám supersporty atd. to je trochu jiná liga)
- překvapivě velký kufr (po sklopení sedaček jsme tam nacpali i jízdní kolo a ještě zbylo místo)
- dá se kompletně vypnout stabilizace, takže se člověk může vyblbnout i na pár metrech čtverečních
- strašně mě baví s tímhle autem jezdit :)

Slabé stránky

- málo místa na zadních sedadlech (ale použít se dají, akorát asi ne na delší trasy)
- na některých dílech je vidět, že se šetřilo (ale samozřejmě na místech kde to není důležitý: stínítka, některé plasty vzadu v interiéru)
- po vypnutí stabilizace velká spotřeba pneumatik :)

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

Zatím jsem si byl akorát pro podznačky protože jsem zjistil, že naše SPZ jsou o malinko nižší, takže mě tam ta česká lítala a za ty nic nechtěli, takže spokojenost :)

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto jsem koupil v Iserlohnu poblíž Dortmundu v Německu přímo od dealera Toyoty Autohaus Aller. A můžu říct, že o moc lepší už to asi ani být nemohlo. Od prvního mailu až po "auf wiedersehen". Po pár odeslaných mailech jsme se domluvili na ceně, se kterou jsme byli oba spokojeni, pak mě poslali zálohovou fakturu abych měl auto rezervováno. Po příjezdu do Německa bylo vše tak jak jsme se domluvili, prodejce byl velice ochotnej, všechny papíry měl už nachystány, takže nebylo co řešit a za chvíli už jsme jeli zpět v novém autě. Akorát občas trochu nedostatky v komunikaci (já anglicky, prodejce trochu anglicky a kámoš trochu německy :)) ale nakonec jsme se vždycky domluvili.

O autě

Začalo to už někdy v roce 2011, když byla představena aktuální podoba Toyoty GT86. Hnedka jsem věděl, že tohle je přesně to auto, který chci. Japonec s pohonem na zadek a relativně malým a silným atmo motorem (a navíc boxer, kterej jsem vždycky chtěl vyzkoušet, ale vzhledem k omezené nabídce jsem ho nikdy neměl). A ještě k tomu se mi strašně líbila (paradoxně vzhled je jedna z mála věcí, které jsou na tomhle autě celkem často kritizovány, já to teda nechápu ale tak to je subjektivní záležitost). Tehdy to pro mě byl spíš jenom takovej sen a ani mě nenapadlo, že takový auto někdy budu vlastnit. Ale přesto jsem začal šetřit s tím, že si ho třeba někdy za deset let koupím jetý. Prodal jsem svoje aktuální auto a koupil plechovku za pár korun, abych ušetřil za benzín, pojištění, opravy atd. No a po nějakých dvou letech jsem si uvědomil, že už bych na ni vlastně měl. Sice ne na novou ale předváděčka, která strávila většinu času na showroomu a je skoro jak nová to už by šlo. Tak jsem začal sledovat hlavně německý nabídky. Byl jsem pevně rozhodnutej, že chci červenou ideálně i s černo-červeným interiérem. Po nějakých třech až čtyřech měsících jsem konečně našel přesně to, co jsem hledal za rozumnou cenu a s málo najetejma kilometrama. Kontaktoval jsem tedy prodejce, přes mail jsme se domluvili na ceně, papírování atd. Chtěl jsem si vše vyřídit sám bez nějakých dalších firem, které zajišťují dovozy aut ze zahraničí atd. Takže jsme spolu s kámošem vyrazili vlakem do Vídně (kde nám málem ujel vlak kvůli zpoždění z Brna), z Vídně do Dortmundu, tam jsme přespali a druhej den ráno vlakem do Iserlohnu. Jak jsme přicházeli k dealerství už z dálky jsem za sklem viděl moje budoucí auto. V Toyotě nás hnedka přivítal prodejce, se kterým jsem byl domluvenej. Napůl anglicky napůl německy jsme chvíli pokecali o autě, prohlídl jsem si ho (kdyby tachometr neukazoval najetý kilometry tak bych řekl, že je nový) a šli jsme vyřídit papíry a platbu. Vše bylo vyřízeno během ani ne hodinky a vydali jsme se zpět do Brna. Cesta zpět byla kupodivu úplně v pohodě, teda až na pár zúžených míst na D1, kde jsem chvílema myslel, že mě vohobluje z boku kamion. Příjemně mě překvapilo, jak byla jízda celkově pohodlná, i na těch našich panelech to nebylo tak hrozný jak jsem se bál, přece jenom gétéosmdesátšestka má trochu tvrdší podvozek.

V dalších dnech jsem zajel na STK a přihlásit auto, kde mě pěkně naštvali, když mě řekli, že značky budu mít až za týden. Takže mě auto stálo před domem a mohl jsem na něj jenom koukat. Na druhou stranu jsem se o to víc těšil až se konečně pořádně projedu (cestu z Německa nepočítám, dálnice není zrovna přirozený prostředí pro takovýhle auto). Když jsem se konečně dostal na okresky a motor vytočil nad pět tisíc, tak mě hnedka bylo jasný, že tohle je nejzábavnější auto jaký jsem řídil, a že jsem neudělal chybu, když jsem dal za auto takový prachy. Nejlepší na tom je, že člověk nemusí jet ani moc rychle a přitom zážitek je pořád úžasnej. Dokonale přesný řízení, a když člověk přidá při výjezdu ze zatáčky trochu plyn, tak pěkně přetáčivý ale zároveň perfektně ovladatelný. Nejraději bych pořád jezdil tam a zpátky po nějakým pěkným zatáčkovitým úseku bez děr, kterých bohužel u nás moc není. A taky mě trochu omezuje nedostatek 98 oktanovýho benzínu. Ne že by gétéosmdesátšestka při normální jízdě žrala nějak moc (kolem 7 litrů) ale je to těžký když sranda začíná kolem pěti tisíc otáček. To se pak průměr pohybuje kolem deseti, když to každou chvíli trochu přišlápnu. Každopádně to rozhodně stojí za to a díky tomuhle autu se těším pokaždé, když mám někam jet.