Fiat Tipo

Hodnoceno: 15× Ohodnoťte toto auto - přihlašte se

Popis vozu

Říká se, že o koupi italského auta nerozhoduje racio, ale cuore. V mém případě rozhodoval kalkul. Tipo se mi líbilo už po jeho uvedení a zrod tohoto auta včetně jeho vývoje vyčerpávajícím způsobem popsal GeorgeB, který vložil první recenzi svého sedanu. Občas mne fakt baví číst články recenzentů, kteří při výběru řeší to či ono, na řadu přijdou excelovské tabulky, počítá se výhodnost dalšího prodeje atd. Já neměl zprvu požadavky žádné. Dobře mi sloužilo tříleté Doblo 1,6MJet, které za sto tisíc kilometrů nechtělo nic. Chystaly se brzdy. A před ním Fiat Croma 1,9Multijet 8v, verze bez vířivých klapek. Po třech stech tisících si řekla vyjma spotřebních záležitostí o nový alternátor, zadní pera a o levou poloosu. Nejhorší závadou se ukázala být ložiska v převodovce M32 od GM, s jejichž výměnou jsem při koupi tak trochu počítal. Jinak nic. Tlumiče, vstřiky, turbo, vše původní. Dostávala ale naftu bez řepky od Eurooilu. Šestnáctistovku v Doblu označil kolega Vaculík v SM za jeden z nejlepších dieselů automobilové historie. Nicméně závody v Minimoto Cupu ČR jsme s dcerou odpískali a nějak nebyl důvod vozit litry vzduchu navíc. Dnes mne mrzí jen horská kola. Pobralo po sklopení dvojsedáku dvě 29 a ještě 24 holčiny. Jednou jsem v čekárně u zubaře mrknul do konfigurátoru a co vidím, tedy spíše nevidím, LPG verze zmizela! Následoval telefonát na info linku s dotazem: Proč? Odpověď strejdy, který tam zřejmě štrikoval punčochy, zazněla: Nevím, zeptejte se u dealerů. Dobrý, ne? Možná trochu ukázka toho, proč má Fiat u nás prodeje, jaké má. Na rozdíl od jiných, co jim auto s F na začátku nesmí do baráku (ani Ferrari?), předsudky po zkušenostech s Cromou a s Doblem netrpím. Nejsem fanatický příznivec Fiatu, jeho auta mne nezklamala. Víc než multimediální systémy mě zajímá použitá technika. Proč mne tento, dle mnohých „turecký lowcost“ zaujal a nakonec mi říká pane? Před x lety jsem nechal přestavět služební Fabii HTP na LPG. Prognózy, že ten tříhrnek skape, se nenaplnily ani po víc jak dvě stě tisících kilometrech. Vyjma slabého motoru to ale bylo v rámci třídy dobře udělané auto, o tom žádná. Kamarád Pavel Suchý (Jawa kolem světa) už na ní má na LPG bez generálky 360 000 km. Odtud se konečně rekrutuje důvěra v plynový pohon.
Zpátky k Tipu. Bi-fuel car s tovární zástavbou byl v republice k mání ve dvou posledních exemplářích. Samozřejmě daleko. Telefon do Auto Pavlas u Frýdku Místku, rezervace a velmi pěkná nabídka protiúčtu na Doblo. Hm, ale přece si nekoupím auto, ve kterém jsem nejel. Takže za humna do Liberce, svezení v hatchbacku se stejnou motorizací a vše ok, takže jdeme do toho. Proč zrovna tohle auto? Jsme čtyři, parkuju u bytovky (Fiat čorky nezajímá), tříválcového trylku jsem si ve Fabče užil dost a nové litrové tříhrnky (EB, TSi) mi nějak neučarovaly, vyjma teda MV Agusty 800. O poznání dražší 1,5 EB jsem nezkoušel. U přímovstřikových motorů s filtrem pevných částic (další možná rizika karbon, LSPI, ředění oilu benzínem) budu raději pozorovatel, než provozovatel. Najezdím cca 30-40 000 km ročně. Nájezd odpovídá na otázku, proč LPG. Většinu kilometrů absolvuji sám na trase Mělník-Praha po D8. Další litry vzduchu před sebou tlačit v krabici nemusím (proto kombík a ne SUV). Plynaři vám řeknou, že ideální na LPG přestavbu jsou motory s nepřímým vstřikem, hydroštely, tvrzenými sedly ventilů a turbo není na závadu. Matador TJet tohle všechno splňuje. V Turíně o tom a přízni Italů ke GPL (při jejich cenách paliv není divu) asi vědí, takže se spojili s Landi Renzo a udělali tovární zástavbu. V PR se dušují, že sedla ventilů jsou tvrzená a přesto, že auto má dvě řídící jednotky, tyto spolu údajně napřímo komunikují. Zatím tak dobře, že o přepnutí na LPG mne informuje jen zhasnutá kontrolka. O tom dále. Výbava? U skladovky si vybírat nemůžete. Moje požadavky jsou možná z dřevních dob, ale poptávaný vůz je všechny splňoval. Kombi, automatická klima jednozónová (Doblo ani Croma měly manuální), ESP a ABS už ani neberu v potaz, bederní opěrka (zde elektrická), netlačící středový tunel (mám 189 cm – nes_re mně), ruční brzda, tempomat a šestikvalt. Výměnu oilu v dvouspojce za cca osmičku při mém nájezdu každý rok a půl hradit ze svého nehodlám. Navíc mne DSG v kolonách a při parkování úplně neokouzlilo. Fiat dvouspojku u Tipa nabízí, ale jen u silnějšího dieselu. Dále nesměly chybět posuvná opěrka ruky, ukazatel teploty vody a oleje, parkovací senzory vzadu, mlhovky a už zmíněný čtyřválec. Rádio s BT, dálkáč a všechna okna v elektrice včetně vyhřívaných zrcátek beru v nižší střední tak nějak samo sebou. LPG verze nemá start/stop! A nesmělo být žluté, růžové, nebo světle zelené. Mám červenou Amore. Tvary komentovat nebudu, vidíte je. Předek hezký a originální, zadek konfekce.
Začněme odspoda. Fotku podvozku bych sem dal, ale když jsem měnil po pěti tisících oil (Selenia Multipower Gas, 280 Kč/l), zapomněl jsem foun, takže třeba příště. U konstrukce někdo přemýšlel, protože čepy na předních ramenou jsou samostatně měnitelné. Což u starších Fiatů nebývalo. Tzv. tyčky jsou z kompozitu. Zadní vlečená náprava asi nebude chtít pár let nic. Na rozdíl od Dobla, Tipo nemá ve ventilcích drahé snímače TMPS, takže pracuje se senzory ABS. Fajn zjištění. Po přezutí stačilo zmáčknout resetovací tlačítko na dvě vteřiny. Jezdím na šestnáctkách s klasickým rozměrem 205/55 (ne profil 45, což stran ceny pneu sejří Rapiďáky) a potěšilo mne, že Tipo je z výroby obuté na Goodyearech. Ne na všem Taloši šetří. Litá kola z konfekce jsem zavrhnul po zjištění jejich nemalé hmotnosti, magnezia mám na motorce. Takže na jaro opět plechy, na koukání jsou jiná auta. Může mít dle TP i sedmnáctky a osmnáctky, ale bydlím ve středních Čechách, ne v Rakousku. Zavěšení mi asi poděkuje. Nešetřilo se na krytu motoru, ani na tlumícím materiálu na přední kapotě. Té ovšem musí stačit klasická tyčka. Místa kolem agregátu je docela dost, žárovky se napoprvé nemění úplně snadno, ale světlo ani nárazník se vyndat nemusí. Vyhodil jsem klasické Philipsy a dal jejich „laser“ provedení. Svítí o dost líp. Kdyby mělo auto xenony, uvítal bych je, ale s více svítivými H7 se dá žít. Tím spíš, když mlhovky slušně přisvěcují do zatáček, samo staticky. Na LEDky u „tureckého lowcostu“ zapomeňte. Teda ne v případě denního svícení, které, někdo myslel, svítí i vzadu. Takže by mne neměl nikdo přehlédnout ani za šera, nebo v dešti. Kompresor klimy je za motorem, ale Sanden snad nemontují, takže zatím nijak neruší. Turbo kvůli lepšímu chlazení umístili dopředu, zakrytované a samo chlazené vodou. Dodává ho japonské IHI. Rozvody obstarává řemen.
Pojďme dovnitř. Při otevření dveří kvituju dvojité těsnění. Imitací broušených plastů ve dveřích se Italům skutečně povedlo navodit, otázka zda chtěný, retro vzhled. Područky jsou ovšem měkčené, textilní. Doposud nic nedrnčí. Lepší sedačky měla Croma, zhruba deset čísel nad má ramena. To už dnes zpravidla neuvidíte ani ve střední třídě. Šetří se na všem, ale v Tipu sesle docela ujdou. Tvrdší opěradlo končí v úrovni mých ramen a s elektricky nastavitelnou bederní opěrkou mi vyhovují bez připomínek. Tužší sedák už tolik ne, nějak jsem si zvyknul. Výškově nastavitelné pásy má i spolujezdec, madla jsou nad všemi dveřmi. Kůže asi z ropy je na volantu, obdobný uvidíte i v Compassu, dále na řadící páce. Ergonomicky mi ale oboje sedí. Totéž platí o ovládacích prvcích, kdy jsem si rychle zvyknul na oboustranné ovládání na ramenou volantu. Tempomat je na jeho pravé straně, kilometry zobrazuje graficky a umí přidávat/ubírat po jednom. Adaptivní není, ale Tipo ho v nejvyšší výbavě má a lze mezi nimi přepínat. Mám dotykový Uconnet, nebo jak to jmenují, spojení s telefonem naváže rychle, v pohodě je i odezva na pokyn dotykem. Navigaci oželím, Waze v Jabku chodí spolehlivě. Rádio má slušný příjem, zvuk průměr. Při couvání se kvůli senzorům ztiší, to Doblo neumělo. Mezi budíky se zobrazí autíčko s pěti vzdálenostními pruhy, které postupně mizí. Odhaduji rozmezí cca 20 cm. Pod velkými ovladači klimy, směru foukání a jeho intenzity jsou klasická zásuvka, AUX a jeden USB slot. Mohly by být dva. Umístili je z boku, takže do nich nic nepadá, ani nenateče. Dotykový displej nezamrzl na horách ani při dvacítkách. Rychloměr i otáčkoměr jsou klasicky analogové, bílý podklad s červenou ručkou, ani u motorek za mne nikdo nic lepšího nevymyslel. Dříve asi umře Tipo, než přestanou ukazovat, o čemž u digitálních panelů nejsem úplně přesvědčený. Nějakému testriderovi vadilo odstupňování 10, 30, 50 atd. U nás povolené rychlosti začínají většinou lichým číslem, tak v čem je problém? Navíc si můžete aktuální rychlost zobrazit mezi oběma budíky velkými číslicemi. I v mílích. Když klesne teplota k nule, rozsvítí se žlutá kontrolka s varováním. Nemám rád, když mi něco žlutě svítí na palubce. Naopak, trojúhelníček rádce řazení je tak miniaturní, že ho vůbec nevnímám, protože ho stejně ignoruji. Prostřední displej umí už zmíněnou teplotu oleje a vody, ukáže i dobíjení. Klasická stupnice teploty chladící kapaliny ustoupila ukazateli stavu LPG, takže si je musíte vyvolat v menu. Klidně trvale. Co neumí je dojezd. Daň za LPG a neukáže ani průměrnou spotřebu. Displej neumí česky, což považuji stejně jako kolega GeorgeB za faux pass. Další se rozpočtářům povedl v případě elektricky stahovaných oken. Dojezd má jen to u řidiče, Croma i Doblo uměly všechny i dálkáčem. To mi v létě bude vadit. Zadní sedačky už chválil Machi v testu a holky ani po delších cestách nekňourají, takže na tom něco bude. Já tam nesedím. Dají se sklopit 40/60 a po vyklopení sedáků se složí do roviny bez demontáže opěrek hlavy, což je pro případné přespání důležitější. Kufr má 550 litrů, dvojité dno a kvůli LPG toroidu nemá rezervu. Lepící sada ovšem byla v ceně. Osvětlení je na levé i pravé straně, po stranách jsou ještě vyndavací organizéry. Kryt spodní části zavazadelníku se automaticky zaaretuje po vyklopení, posuvná roleta se dá zasunout v kolejnicích, ale občas z nich bohužel vypadne. Pod víko kufru se v poho vejdu, má dvě vnitřní vybrání pro zavření bez ušpinění. O prostornosti interiéru a srovnání vnitřních rozměrů třeba s Octavií si opět počtěte u GeorgeB. Holky mají vzadu také vyklápěcí středovou opěrku, bohužel bez průvlaku na lyže. Vozím je tak na střeše, ale čtyři páry by tudy stejně neprošly. Odkládací prostory jsou standard, do dveří 1,5 litru petku dáte, chybí ale držák na brýle. Shrnuto, kabině je navržená tak, aby fungovala a ne okouzlovala. A to s menšími výhradami plní. Navíc v ní ani po třinácti tisícovkách nic nevrže. Díky manuálové v Burse. Už poslali do světa víc jak půl milionu Tip.
Jízda. Nutno říct, že fušuju do novinařiny, ale jednostopé. Za deset let jsem seděl na lecčems a vyzkoušel si kupříkladu Portimao, Hungaroring, Ascari, samo Brno a Most a čeká mne s Dunlopem Catalunya. Většinou v sedle sto padesát a víc koňových potvor. Dnes mne u motorek zajímá hlavně šasi ruku v ruce s ovladatelností a brzdy. Deset koní sem, nebo tam.. Machi napsal, že Tipo je ještě auto. Srovnávák, tuším s Ceedem, si tady najděte. Dám mu stran bytelnosti kastle za pravdu. LPG verze váží jen o něco méně než F8 Tributo. Odpružení v Turíně ladili asi dost dlouho a jde o tužší kompromis s velmi slušným komfortem. Hlavně na šestnáctkách. Řízení moc citu nedává, ale dá se svižně, klidně za povolenými limity. Za rychlost ve vinglu se rozhodně stydět nemusí, na okreskách hranice přilnavosti zkoušet nebudu. Podvozek je zkrátka robustní pracant, co si nedělá hlavu ani z větších „nedokonalostí“ českých silnic. Od zadku se na hlubších příčných nerovnostech ozve rána, ale nepřenese se vám do páteře. Potěšila mě odolnost vůči vyššímu zatížení, při cestě na hory v plné polní se auto nepromění v kačenu na rybníku a motor si i s kilogramy navíc poradí bez citelnější ztráty dynamiky. Nemá totiž převody dlouhé jako Volha. Vyšší světlou výšku Tipa jsem ocenil v Harrachově ve zmrzlých kolejích. Nic nedrhlo a ke standardně vysokému obrubníku si předkem najedu bez obav.
Motor. V Německu mu naměřili zhruba o deset koní víc, což je u přeplňovaných jednotek vcelku běžné. Totéž ukázala brzda v případě krouťáku. Všude čtu, že přeplňovaný litr je pro rodinné auto dostačující. Tak Tjet je asi o trochu víc dostačující. Do sedaček zatlačí, ale nezarazí. Z motorek docela mám představu o zrychlení kolem osmi vteřin. Na dvoustovku.. Takže jsem od čtyřválce zázraky neočekával. Točí do šesti, maximum krouťáku je už od dvou a půl, v běžném provozu stačí nechat cestovat ručku do tří. V budoucnu předjede každé Volvo, na dvě stovky se totiž dostane. Někdo tu psal, že ho udělá litrový Ecoboost. Při zrychlení na stovku možná, ale s plným autem v pružnosti už o tom dost pochybuji. Naproti dnešním zvyklostem mu dali už zmíněnou kratší skříň, takže se bez trápení rozjede i na dvojku. Těší mě odezva elektronického plynu bez prodlevy, ani jednou mi zatím nechcípnul. Válce nevypíná. Na volnoběh není prakticky slyšet, chytá na brnk. Pokud mu šlapete, chutná mu. Na plyn s nižší objemovou výhřevností při jízdě lehce za rychlostními limity, pro představu cca sto deset mezi obcemi a sto čtyřicet na dálnici, pod osm nepojedete. Ve městě a v kolonách spíše za devět. Efektivity přímovstřiku zkrátka nedosahuje. Po pětimístném nájezdu si to ale vůčihledně sedá. Teprve teď se rozjíždí, a proto mi u předváděčky přišel trochu udušený. Převodovka chodí lehce a přesně, přirovnal bych ji k té v jedničkové Fabii. Dvojku ani zpátečku jsem nikdy nepřemlouval, což platí i pro nízké teploty. Sekvenční Hewland by se mi líbil víc, ale ten by nikdo nezaplatil. Při sto třicítce točí vcelku vysokých víc jak tři tisíce otáček, ale je poměrně tichý stejně jako celé auto. Cx je snad kolem 0,30, nový Focus má tuším o desetinu méně. Na šestku se dá v klidu jet i osmdesátkou a zrychlí z ní bez problému. Padesátku v obci na čtyřku motor akceptuje, a to i ve stoupání. Brzdy si sedaly asi pět set kilometrů. Vpředu i vzadu jsou kotouče. Rodinný náběh a pak silný účinek, nic ostrého. Bez připomínek.
Možná vás zajímá LPG. Nehodlám odvádět tomuhle shnilému státu na daních víc, než je nutné. Doufám, že EU nenapadne navýšit tu z LPG, protože naši poserové by to určitě akceptovali. Toroid by měl mít cca 48 litrů kapacitu, benzínová pak 50 litrů, o pět víc než sedan a hatchback. Nejezdím sice na doraz, ale pokud, auto se samo přepne na benzín a jen o tom napíše na displej, kde vyskočí zelená kontrolka se symbolem benzinky. Necukne, jede dál. Nejvíce jsem do toroidu dostal 42 litrů, nikdy se ovšem neplní celý, záleží taky na výkonu kompresoru čerpačky. Tankuje se přes redukci (výrobce přidává k autu), otvor je vedle benzínového pod jedním deklem. Systém přepíná hrozně rychle, zhasne zmíněná zelená pumpa v rychloměru. Sami si ale můžete volit pohon tlačítkem na středovém panelu. Palivoměr LPG, který je u normálních verzí na místě teploty vody, má čtyři dílky, zoranžoví při rezervě. Výrobce se dušuje, že v nádrži zbývá osm litrů plynu. Najel jsem na rezervu zhruba kilo, takže asi „nekecaj“. Už zmíněná spotřeba? U benzínového turba klasicky dle váhy pravé nohy každého soudruha. Při zajíždění jsem na nádrž dal zhruba čtyři stovky, standardem je necelá pětistovka. Pokud pojedu po okreskách, z pěti celkových dílků mi v Karlových Varech (z Mělníka 130 km) zhasnul jeden. Ale to jsem se šolíchal devadesátkou v koloně a ze čtyřky v obci řadil na osmdesátce rovnou šestku. Při aktuální ceně plynu 14,80 Kč mě vyšší apetyt až tak nesejří. V kombinaci obou nádrží má Tipo v klidu Středomořský dosah. Navíc se za LPG verze neplatí silniční daň. Nutno ovšem dodat, že TJet rád víceoktanový benzín. Jednak proto, že je v nádrži déle, druhak mu řepková 95 příliš nejede. Upozornil mne prodejce. U Fabie mi Natural 95 zalepil benzínový vstřik. Takže tam liju Vervu 100, což konečně dělám i u svého superbiku. VIF nedávám.
Fotky mám jen tyto, PR si určitě najdete a budou lepší. Možná vás napadlo, proč ne dle propočtů ještě úspornější CNG? Zajímal bych se o něj, ale nová Ovce CNG v základu je přesně o třetinu dražší a jen v automatu. Záruka Fiat je sto tisíc, nebo pět let. Takže o ni přijdu za cca půltřetího roku. Auto mně zatím ničím neirituje, hlavně mne nenutí se mu přizpůsobovat. Plní tak nějak vše, co jsem od něj očekával. S majiteli se stejně jako Alfisti zdravíme. Výbavou, pravda, nerozmazluje. Tu bych si ovšem dopřál jen v případě velkorysejšího firemního budgetu na služební car. V případě řazení, LPG, motoru, ergonomie a podvozku mne za čtyři kila českých i mile překvapuje. Spotřeba by mohla být nižší. Z výše uvedeného možná vyplývá, že před zavedením elektriky bylo v mém případě líp. Nebylo, ale prim u mého pracovního povozu hrají náklady. V záruce ho odvezu do Fiatu, pak už si vše vyměním u kamaráda v dílně. Věřím, že software pro OBD do té doby bude k mání. Výraznější hodnocení si nechám až po šestimístném nájezdu.

Silné stránky

design předku, náklady na ujetý kilometr - poměr cena/výkon, slušně odladěný podvozek, přesná a krátká převodovka, TJet mě baví, nemá TMPS ani start/stop, nezajímá zloděje

Slabé stránky

neumí česky, kvůli LPG neukazuje dojezd a průměrnou spotřebu, sutomatika okna jen u řidiče, vyšší spotřeba nepřímovstřiku

Zkušenosti se servisem (poruchy, opravy):

zatím nic

Zkušenosti s prodejcem (autosalon / autobazar)

Auto Pavlas - perfektní